Evropská migrační krize 2015

Žadatelé o azyl v jednotlivých zemích EU v období od 1. ledna 2015 do 30. června téhož roku.

Migranti ve Středozemním moři jsou po záchraně převáženi k břehům EU

Evropská migrační krize (také označovaná jako evropská uprchlická krize) je v roce 2015 probíhající politická krize v Evropské unii (EU), způsobená velkým počtem imigrantů – jak ekonomických migrantů, tak uprchlíků – směřujících do EU přes Středozemní moře a Balkán z Afriky, Blízkého a Středního východu. Rostoucí počty migrantů z těchto zemí se začaly objevovat již v předchozí dekádě a zejména v souvislosti s tzv. Arabským jarem (2011). Rozměry celoevropské krize jev dostal na jaře roku 2015, kdy se ve Středozemním moři během krátké doby potopilo pět lodí s migranty, celkem se utopilo asi 1200 lidí a začalo se uvažovat o zavedení kvót na přerozdělování uprchlíků.

Trasy migrantů

Migranti na balkánské trase poblíž maďarsko-srbské hranice v srpnu 2015

Imigranti směřují do Evropy po dvou hlavních trasách. První z nich (tzv. západní nebo také středomořská) vede z Libye přes Středozemní moře do Itálie a od ledna do srpna 2015 ji využilo asi 120 tisíc imigrantů. Druhá trasa (východní či balkánská) vede z Turecka přes Egejské moře do Řecka, příp. na řecké ostrovy, a dále nejčastěji do Maďarska. Tímto způsobem se za prvních osm měsíců roku 2015 dostalo nelegálně do Řecka více než 180 tisíc lidí. Z Itálie a Maďarska pokračuje většina migrantů přes Rakousko nebo Francii do Německa.

První uvedenou trasou se do Evropy dostávají téměř výhradně Afričané, nejčastěji Eritrejci, Etiopané a Nigerijci. Druhou jmenovanou, balkánskou trasu, používají zejména lidé z Blízkého Východu – Syřané, Afghánci a Pákistánci. Balkánskou trasou se do západní části Evropy dostávají také imigranti z evropských zemí - zejména z Kosova, Srbska, Albánie a Makedonie.

Mimo tyto dvě nejvyužívanější trasy se imigranti snaží do Evropy v menší míře proniknout také přes Španělsko, které ale v minulých letech věnovalo nemalé peníze na ochranu svých enkláv Ceuta a Melilla v Africe. Byly také zaznamenány průniky mnoha migrantů za severním polárním kruhem přes norsko-ruskou hranici.

Cíle migrantů

V roce 2014 členské státy EU přijaly žádosti od 626 065 migrantů, z nichž bylo 183 365 přijato a žadatelům byla poskytnuta nějaká forma ochrany, zatímco 442 700 žádostí bylo zamítnuto. Nejvíce žádostí o azyl (téměř třetina) bylo podáno v Německu, následuje Švédsko, Francie a Itálie. Ve srovnání s počtem obyvatel přijímá nejvíce žádostí o azyl Švédsko, Maďarsko a Rakousko.

I v první polovině letošního roku obdrželo nejvíce žádostí o azyl Spolková republika Německo, následovaná Maďarskem, Itálií, Francií, Rakouskem a Švédskem. V případě Maďarska je ale tento vysoký počet dán tím, že pokud by migranti žádost v EU nepodali a byli při cestě do Německa zachyceni, hrozila by jim deportace do země původu (vyjma Sýrie). Dle serveru Česká pozice je nejčastějším cílem migrantů Německo z toho důvodu, že má nejštědřejší sociální systém v Evropské unii.

Počet žadatelů o azyl ve vybraných státech EU od 1. ledna do 30. června 2015

Stát	1. čtvrtletí 2015	2. čtvrtletí 2015	1. pololetí 2015	Podíl v % (Q1 2015)	Podíl v % (Q2 2015)	Počet žadatelů na milion obyvatel (Q2 2015)
Celkem EU	185 695	213 200	398 895	100 %	100 %	420 (průměr EU)
Česká republika	360	275	635	0,2 %	0,1 %	26
Německo	73 120	80 935	154 055	39,6 %	38 %	997
Řecko	2 615	2 865	5 480	1,4 %	1,3 %	265
Francie	14 775	14 685	29 460	8 %	6,9%	221
Itálie	15 250	14 895	30 145	8,2 %	7 %	245
Maďarsko	32 810	32 675	65 485	17,8 %	15,3 %	3 317
Rakousko	9 710	17 395	27 105	5,3 %	8,2 %	2 026
Švédsko	11 415	14 295	25 710	6,2 %	6,7 %	1 467
Velká Británie	7 330	7 470	14 800	4 %	3,5 %	115
Bulharsko	3 190	4 050	7 240	1,7 %	1,9 %	562
Belgie	3 440	5 040	8 480	1,9 %	2,4 %	448
Nizozemsko	2 420	6 270	8 690	1,3 %	2,9 %	371
Malta	345	380	725	0,2 %	0,2 %	883
Slovensko	45	25	70	0,0 %	0,0 %	5
Švýcarsko (mimo EU)	4 120	7 010	11 130	–	–	851

Národnosti žadatelů o azyl

Stát	Podíl z celkového počtu v % (Q1 2015)	Podíl z celkového počtu v % (Q2 2015)
Celkem	100 %	100 %
Sýrie	16 %	21 %
Kosovo	26 %	5 %
Afghánistán	7 %	13 %
Albánie	4 %	8 %
Irák	4 %	6 %
Pákistán	3 %	4 %
Eritrea	2 %	4 %
Ukrajina	3 %	3 %
Srbsko	3 %	2 %
Nigérie	2 %	3 %
Somálsko	2 %	2 %
Rusko	2 %	2 %
Ostatní	26 %	27 %

Příčiny krize

V důsledku občanské války v Sýrii uprchly ze země do okolních států přes 4 miliony uprchlíků Stovky tisíc Syřanů zůstávají také ve státech Perského zálivu, kde však nepůsobí mezinárodní organizace, které by je registrovaly jako uprchlíky.

Názory na příčiny současné migrační vlny se liší. Část lidí a politiků se domnívá, že hlavní příčinou současné krize jsou vojenské intervence a podpora protivládních sil v severní Africe a na Blízkém a Středním východě, a to zejména ze strany Spojených států amerických a některých dalších západoevropských zemí. Výsledkem těchto operací je dle jejich názoru rozpad fungujících diktatur a zhoršení bezpečnostní situace v daném státě (např. intervence v Libyi, Iráku, Afghánistánu a podpora opozice v Sýrii).

Naopak někteří lidé jim oponují a tvrdí, že tyto problémy nebyly primárně způsobeny vojenskými intervencemi a po nějakém čase by se objevily v ještě větším měřítku. Dalším argumentem odpůrců je to, že intervence byly provedeny již před několika lety, ale migranti přichází až teď. Dle politologa Jiřího Peheho byly invaze málo důsledné a problémy vznikly neexistencí dalšího plánu pro intervenované oblasti. Dle dalšího z názorů, který zastává např. šéfredaktor webu Armádní noviny Jan Grohmann, je primárním problémem krize islámské učení samo o sobě a islámský právní systém šaría. S tím souvisí i islámský terorismus a hlavní cíl většiny islámských teroristických organizací – vznik chalífátu, státu s přísnými islámskými pravidly (v současnosti vytvořila mezinárodně neuznaný chalífát radikální organizace Islámský stát na části území Sýrie a Iráku). Tento faktor podle něj významně brání stabilizaci a rozvoji oblastí, odkud migranti přicházejí. Podle další části lidí je hlavním důvodem imigrace touha běženců po snadnějším životě v zemích západní Evropy. Dle dalšího z názorů na současnou migrační vlnu spočívá příčina v kombinaci více faktorů.

Vývoj krize

Začátky

V letech 2007 až 2011 se zvýšil počet nelegálních migrantů, kteří překonávali Středozemní moře do té míry, že Evropská unie začala hledat vhodné řešení tohoto problému. Na Středozemním moři z tohoto důvodu začala hlídkovat agentura Frontex.

Přesun zachráněných migrantů na maltskou loď v srpnu 2013

Značný nárůst počtu ekonomických migrantů a uprchlíků z Blízkého východu však přineslo až Arabské jaro, jehož výsledkem byla destabilizace řady arabských zemí. Jedním z prvních rizikových míst, které byly nelegálně překračovány, se stala řecko-turecká hranice. V roce 2011, nedlouho po vypuknutí války v Sýrii, začal dramaticky růst počet nelegálních překročení hranice, který dosáhl až několika desítek tisíc. Na hranici byl proto v roce 2012 vybudován plot; na řecké straně na něj navázal později ještě i plot na bulharské části hranice. Vybudování plotu vedlo k úbytku počtu nelegálních migrantů, kteří z Turecka přicházeli do Řecka, nicméně jen po určitou omezenou dobu. Většina z nich začala překonávat hranici po moři.

Hlídky ve Středomoří

Uprchlíci z Afriky na ostrově Lampedusa

V roce 2013 došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v Libyi natolik, že příval migrantů začal již být pro Itálii značně problematický. Proto Itálie zahájila námořní operaci Mare nostrum (Naše moře), jejímž cílem bylo hledat a zachraňovat lodě převážející imigranty. Tím by se jejich příchod alespoň podařilo dostat pod kontrolu. Rozsáhlá operace byla sice úspěšná, nicméně finančně velice nákladná, a Itálie zůstala v jejím financování osamocena. Proto se rozhodla v roce 2014 celou operaci ukončit. Italské námořnictvo nahradila evropská agentura Frontex, která k 1. listopadu 2014 zahájila operaci Triton, do níž však již byly zapojeny i další země Evropské unie. Mezi kritiky operace patřila ve své době především Velká Británie. Britská vláda tehdy oznámila, že záchranné operace povedou pouze k nárůstu počtu imigrantů, kteří budou chtít do Evropy vycestovat a usadit se zde.

Vznik balkánské trasy

V té době se již vyprofilovala i tzv. Balkánská trasa, která vede z Řecka přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko a Rakousko do Německa. V první polovině roku 2015 však velkou část migrantů na této trase činili především kosovští Albánci, kteří se snažili uniknout před ne příliš dobrou ekonomickou situací své země. Jejich vlna však začala postupně opadávat v polovině roku 2015, zejména díky tomu, že Kosovo je Německem považováno za bezpečnou zemi a velká většina azylových řízení tak pro žadatele nedopadne úspěšně. Nemalou roli sehrál i diplomatický tlak na kosovskou vládu a cílená informační kampaň. K běžencům z Kosova se připojovali také Romové ze Srbska. Od května 2015 však na balkánské trase začali být dominantním faktorem především uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu a Pákistánu. Migranti v květnu 2015 obsadili bělehradský park Bristol, který se v srpnu 2015 změnil na stanové městečko.

V průběhu léta 2015 se uklidnilo Středozemní moře, což vedlo k zintenzivnění nelegálních přechodů evropských hranic. Počty ekonomických migrantů a uprchlíků se ukázaly být natolik výrazné, že začaly představovat nejprve administrativní (tj. jak rychle vyřídit žádost o azyl od všech žadatelů), později i bezpečnostní (příliš mnoho osob) a nakonec i dopravní (nedostatečná kapacita autobusové a vlakové dopravy) problém. Některé evropské země, jako například Itálie, Rakousko nebo Maďarsko musely zpřísnit nebo obnovit i pohraniční kontroly, a to nejen na vnější hranici Schengenského prostoru, ale také mezi jednotlivými státy Evropské unie tam, kde jinak žádné hraniční kontroly nejsou. V červnu 2015 obsadily skupiny imigrantů italské město Ventimiglia na hranicí s Francií ve snaze překročit hranici, v čemž jim policie ale zabránila a jejich ležení nakonec vyklidila.

Krize v Calais

V květnu 2015 začali imigranti směřující z Itálie přes Francii do Velké Británie záměrně zpomalovat dopravu na dálničním přivaděči k přístavu v Calais ve snaze dostat se do Velké Británie na korbách nákladních vozů a kamionů. Docházelo k brutálním útokům na řidiče těchto kamionů ze strany migrantů. i naopak. V červenci 2015 obsadili logistický terminál v Coquelles a několikrát také skupiny čítající zpočátku několik stovek, později až 2 000 osob, v noci pronikly do Eurotunnelu, kde zastavily dopravu. Po rozsáhlých policejních akcích na přelomu července a srpna téhož roku se podařilo těmto událostem z velké části zabránit. Logistický areál byl oplocen a byly zavedeny početné hlídky, nicméně komunita migrantů v jeho blízkosti vybudovala samostatně fungující autonomní tábor, který dostal mediální přezdívku "Džungle".

Policejní aktivity v Maďarsku a Makedonii

Uprchlíci na nádraží v Gevgeliji na makedonsko-řecké hranici

Na přelomu června a července 2015 oznámila maďarská vláda výstavbu pohraničního plotu na státní hranici se Srbskem ve snaze odklonit, příp. alespoň snížit počty imigrantů, dostávající se do Maďarska ze Srbska tzv. Balkánskou trasou. Zatímco jejich počet dosahoval v červenci 1000-1400 lidí denně, v závěru srpna téhož roku to již byly tři tisíce osob denně. V Makedonii dosáhl těchto čísel proud migrantů dne 21. srpna, což místní vláda vyhodnotila jako bezpečnostní riziko, uzavřela hranici s Řeckem a vyslala na hraniční čáru armádu. Cílem bylo regulovat příchod lidí na makedonské území tak, aby nedošlo k tlačenicím a zraněním. Policisté však museli nasadit sílu a imigranti je nakonec přetlačili. Dvoudenní uzavření hranice vytvořilo jednu rozsáhlou uprchlickou vlnu, která dorazila dne 1. září 2015 do Budapešti a obsadila blízké nádraží Keleti pályaudvar. Později pomocí léčky maďarská policie odlákala část imigrantů z nádraží do vlaku, který byl zastaven v blízkosti města Bicske, odkud je odvedla do blízkého detenčního tábora.

4. září se kvůli problematice nelegální migrace sešli v Praze na mimořádném jednání premiéři zemí Visegrádské čtyřky. Shodli se na nutnosti lepší ochrany vnější hranice Schengenského prostoru a důrazně odmítli novou verzi kvót na přerozdělení uprchlíků, kterou prosazuje zejména Německo, Itálie a Francie. Summit se konal ve stínu setkání evropských premiérů v Lucemburku, kteří naopak podporují přerozdělování uprchlíků po celé Evropské unii.

Pěší pochod uprchlíků v Maďarsku.

Ještě téhož dne eskalovala situace v Maďarsku, kde se na náměstí Baross tér před Východním nádražím shromáždilo několik tisíc migrantů. Poté, co byla část z nich lstí odvezena zvláštním vlakem k táboru Bicske, se rozhodli vyhnout se jak převaděčům, tak i veřejné dopravě a cestovat k 180 km vzdálené maďarsko-rakouské hranici pěšky. Maďarská policie proto musela uzavřít několik silničních tahů; proud migrantů a uprchlíků se vydal v podobě Pochodu naděje z Východního nádraží přes Rákocziho ulici na Eliščin most a poté ulicí Hegyalja út k dálnici M1 ve směru na Bratislavu a Vídeň. K nim se později připojil dav lidí, který opustil nouzově zřízený tábor v Bicske. Přestože maďarská vláda nejprve oznámila, že migrantům neumožní překročit hranici do Rakouska, 5. září vypravila první speciální autobusy. V Rakousku byly vypraveny zvláštní vlaky, které je odvezli do Salcburku.

Na hranici se Srbskem byl mezitím zřízen tábor v Röszke, který by měl zachytit většinu lidí, kteří nelegálně přicházejí do Maďarska z jihu. Tábor však byl držen stranou mediální pozornosti a maďarská policie zabránila novinářům vstup na jeho území i do jeho blízkosti. 4. září z něj uteklo na 1500 lidí.

Přerušení dopravy a přesun krize do Střední Evropy

Oznámení o přerušení železniční dopravy na nádraží v Salcburku

Dne 9. září 2015 přerušila ve večerních hodinách dánská státní železniční společnost DSB provoz vlaků, směřujících z Dánska do Německa a obráceně, a to z důvodu jejich přeplněnosti imigranty, kteří se přes Dánsko pokoušejí dostat do Švédska právě z Německa. Dánský úřad pro imigraci rovněž zveřejnil v libanonských novinách informace, ve kterých vyzýval syrské uprchlíky, aby se neusazovali v Dánsku. Téhož dne také vyšel německý deník Bild ve zvláštním vydání v arabském jazyce, ve kterém se snažil informovat uprchlíky o nezbytných informacích o Berlíně a o tom, jak mohou nalézt v Německu pomoc.

9. září byl také představen nový návrh kvót na přerozdělení uprchlíků. Celkem se má jednat o 160 000 úspěšných žadatelů o azyl, oproti původně navrhovaným 60 000 běžencům, kteří budou rozděleni mezi všechny členské státy EU. Pokud bude postupováno podle stejného vzorce jako při první plánované verzi kvót, připadne na Česko 2,98 % uprchlíků, tedy 5 513 osob. Tyto kvóty podporují zejména západoevropské státy, naopak proti návrhům se staví většina zemí střední a východní Evropy.

11. září byla zveřejněna nahrávka ze záchytného táboru v Röszke, kde potraviny pro uprchlíky byly distribuovány prostřednictvím házení do davu. Zástupci některých lidskoprávních organizací, jako např. Human Rights Watch, tuto skutečnost ostře kritizovali a maďarská vláda nařídila její vyšetření. Protože samo Maďarsko mělo značné problémy s registrací uprchlíků, namísto jejich převážení do uprchlických táborů je autobusy budapešťského dopravního podniku přepravuje rovnou do města Hegyeshalom a jinam na rakousko-maďarskou hranici. Na místě při hranici se Srbskem vzniklo provizorní registrační místo, kde pracují dobrovolníci z řady evropských zemí, včetně Česka. Maďarská vláda mezitím rozhodla o nasazení armády na jižní hranici se Srbskem. Armáda je rozmístěna na hranici v počtu několika tisíc lidí od poloviny září. Od 15. září bude poté dokončena druhá fáze pohraničního plotu a nikdo nebude moci překročit nelegálně hranici. Na železničních hraničních přechodech mají být umístěny speciální brány, které se otevřou jen tehdy, pokud se bude blížit vlak.

Uprchlíci přecházející přes Maďarsko

Dne 12. a 13. září docestovalo do Německa přes deset tisíc uprchlíků a ekonomických migrantů. Většina z nich směřovala po trase přes Rakousko vlaky. Registrační místa na hlavním nádraží v Mnichově však byla přeplněná a spolková země Bavorsko, která dlouhodobě kritizuje jednání jak celoněmecké vlády, tak i evropských institucí, neboť se cítí přetížená náporem imigrantů, se dostala velmi blízko svých maximálních kapacit. Prioritou se tak v průběhu září stalo převážení uprchlíků z Mnichova dále do Německa, aby nebyly kapacity přeplněny. I to se však ještě v těch dnech v Bavorsku stalo. Německá vláda následně jednohlasně na svém mimořádném zasedání v Berlíně vyhlásila dočasné zavedení hraničních kontrol na německo-rakouské hranici, a to s okamžitou platností. Zváženo je rovněž zavedení obdobných kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Německé dráhy následně dne 13. září v 17:00 přerušily železniční spojení s Rakouskem, nicméně pouze v jediném směru. Česká vláda se o zavedení hraničních kontrol mezi Rakouskem a Německem dozvěděla z médií.

Imigranti na vídeňském západním nádraží čekají na vlak do Německa

Dne 14. září v dopoledních hodinách v reakci na německé kontroly na hranici s Rakouskem zavedlo hraniční kontroly i Slovensko, a to na hranici s Maďarskem a Rakouskem. Stejné opatření učinilo i Rakousko na hranicích s Maďarskem, odkud přichází drtivá většina migrantů. Rakousko také povolalo na řešení migrační krize armádu, která bude pomáhat s humanitární pomocí. Během téhož dne se ještě na německo-rakouské hranici vytvořily dlouhé kolony, které na hlavních dálničních a silničních tazích dosáhly délky až 30 kilometrů. Opět bylo na několik hodin přerušeno železniční spojení mezi oběma zeměmi. Rakouské bezpečnostní složky uzavřely bývalý hraniční přechod v Nickelsdorfu s odůvodněním, že je přetížen. Automobily poté rakouská policie odkláněla zpět na maďarské území. Francouzská strana Front National požádala o uzavření francouzsko-německé hranice. V České republice ještě téhož dne předseda ODS Petr Fiala vyzval vládu, aby zavedla kontroly na jižní hranici s Rakouskem. Uzavírání hranic vyvolalo v evropských médiích otázku, zda-li dojde k zániku Schengenského prostoru. Ze zpřísnění pohraničního režimu byla znepokojena například i italská vláda. Česká politická reprezentace krok Německa znovu zavést kontroly na svých hranicích odsoudila a vyzvala k hledání celoevropského řešení. I přes rozsáhlý nátlak většiny zemí Evropské unie však i nadále česká vláda spolu se slovenskou, polskou a maďarskou odmítla princip evropských kvót. Ve večerních hodinách začal mimořádný summit evropských ministrů vnitra v Bruselu. Bylo zde potvrzeno převzetí 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU. Také se debatovalo o plánovaném přerozdělení dalších 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a také Maďarska, celkem tedy již 160 000 osob, při kterém by na ČR připadlo 5 513 uprchlíků. Česká republika, Slovensko, Maďarsko a některé další státy jsou však stále proti tomuto návrhu, protože podle nich nic neřeší.

Uzavření maďarsko-srbské hranice pro migranty

Na maďarsko-srbské hranici byly rozmístěny jednotky maďarské armády a policejní složky obsadily všechny dosud nedokončené proluky v pohraničním plotě tak, aby žádný z uprchlíků nemohl překročit hranici do Maďarska. Na trati Subotica-Szeged byl umístěn v pohraničním prostoru speciální vagon s žiletkovým drátem, aby migranti nemohli překonat hranici ani po kolejích. Uzavřen byl také vzdušný prostor v blízkosti hranice do výšky 1 350 metrů a nad plotem hlídkují vojenské helikoptéry. Od 15. září poté začne být v Maďarsku účinný nový zákon, na základě kterého spáchají všichni ti, kdož překročí státní hranici bez platného schengenského víza, trestný čin. Policie proto připravila mobilní soudní síně, ve kterých budou probíhat případné procesy s imigranty. Maďarská vláda také zvažuje vyhlášení výjimečného stavu. Tato zpráva se velmi rychle mezi uprchlíky roznesla, a ti se proto pokoušeli překonat hranici co nejrychleji to bylo možné. Vyklidili proto park u železničního nádraží v Bělehradě, který byl obsazen stovkami až tisíci lidí již od května 2015. Maďarská média při té příležitosti obvinila srbskou vládu, že organizuje přepravu imigrantů na hranici, aby tito lidé nezůstali čekat před uzavřenou hranicí.

Dne 15. září agentura Frontex uvedla, že od začátku ledna do konce srpna roku 2015 překonalo vnější hranici Schengenského prostoru už více než 500 000 migrantů. Jen za srpen jich bylo více než 156 000. Skutečné počty imigrantů, kteří se dostali do Evropy přes Středozemní a Egejské moře jsou ale o něco nižší, jelikož hranici Schengenského prostoru překonávají migranti celkem dvakrát (v Řecku a v Maďarsku) a např. v Německu tvoří část žadatelů o azyl i obyvatelé balkánských států, zejm. Kosova. 15. září dopoledne vyhlásilo Maďarsko ve dvou příhraničních regionech krizový stav a rovněž začaly platit přísnější zákony vůči nelegální migraci. Ve stejný den se konala také schůze poslanecké sněmovny, na níž byla jako první bod programu zařazena evropská migrační krize.

Ještě téhož dne večer, kdy již bylo jisté, že žádné uprchlíky maďarští pohraničníci na své území nepustí, dostali autobusoví dopravci v Srbsku příkaz vozit migranty autobusy nikoliv do Subotice, ale k městu Šid, které se nachází na hranici s Chorvatskem. Neziskové organizace rozdávaly migrantům, čekajícím u pohraničního plotu na maďarské hranici letáky, ve kterých jim ukazovaly volnou cestu do Chorvatska, a stejné výzvy kolovaly rovněž i po sociálních sítích, které uprchlíci hojně využívají. Chorvatské bezpečnostní složky se již po několik dní na relokaci balkánské migrační trasy z Maďarska na území Chorvatska a Slovinska připravovaly. V lokalitě Sot-Principovac byl proto připraven záchytný tábor. Vláda oznámila záměr vystavět na hranicích s Rumunskem plot, podobný tomu na maďarsko-srbské hranici.

Rakousko obnovilo hraniční kontroly i na hranicích s Itálií, Slovinskem a Slovenskem. Německá policie zintenzivnila kontroly na části společné německo-francouzské hranice.

Důsledky uzavření maďarsko-srbské hranice

Schengenský prostor (modře) a státy v EU, ale mimo Schengen (žlutě)

Dne 16. září začali imigranti ve velkém obcházet maďarský pohraniční plot přes Chorvatsko a Slovinsko. Chorvatský premiér Zoran Milanović sdělil, že jim umožní volný průchod do západní Evropy, případně je přijme. Téhož dne odpoledne překonali migranti plot na srbsko-maďarských hranicích. Policistům se ale dav běženců, který na ně házel tyče a plastové lahve, podařilo za pomoci přivolaných posil zastavit. Při střetech, během kterých musely pořádkové složky použít slzný plyn, bylo zraněno asi 20 policistů a několik stovek uprchlíků a migrantů. Maďarští policisté zbili také tři srbské novináře. Během dne oznámilo Maďarsko plán na výstavbu plotu i na hranici s Chorvatskem. Začalo také vyznačování trasy na hranicích s Rumunskem, kudy povede další plot, jehož výstavba byla avizována již dříve.

S cílem vyhnout se maďarskému pohraničnímu plotu se dne 17. září vydaly další tisíce imigrantů ze Srbska do Chorvatska. Během 16. a 17. září jich dorazilo do Chorvatska přes 9 tisíc. V některých příhraničních obcích vznikl chaos, jelikož Chorvatsko nebylo na příchod takového množství lidí připraveno. Zatímco 16. září uvedla vláda, že imigrantům umožní průchod koridory přes chorvatské území, o den později chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić upozornil, že pokud za jeden den přijde do Chorvatska 8 000 migrantů, vláda uzavře hranice se Srbskem. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová vyzvala téhož dne armádu ke zvýšení připravenosti na možné nasazení u srbské hranice. I chorvatská vláda poté, co do země přišlo několik tisíc imigrantů změnila svůj přístup; namísto slíbeného pohybu uprchlíků kam chtějí oznámila, že jim umožní pohyb pouze do sběrných center v blízkosti Záhřebu. Někteří uprchlíci a migranti však využívají chorvatské území jen proto, aby obešli pohraniční plot se Srbskem a dále pokračují přes maďarské území. Ještě 17. září, jen 2 dny poté, co byl hlavní proud uprchlíků přesměrován na chorvatské území, bylo uzavřeno 7 hraničních přechodů mezi Srbskem a Chorvatskem. Do záchytného tábora ve městě Beli Manastir bylo odvezeno dvakrát tolik lidí, kolik umožňovaly kapacity zařízení. Proto také zřídila chorvatská armáda při hranici se srbskem další záchytný tábor s kapacitou celkem 5000 lidí.

Dne 18. září oznámila chorvatská vláda nový přístup k migrantům - dovolí jim přejít srbsko-chorvatské hranice, postará se o ně, ale z důvodu nedostačujících kapacit je bude posílat dál do Evropské unie, a to hlavně přes Slovinsko a Maďarsko. 18. září ve večerních hodinách vyslalo Chorvatsko několik desítek autobusů s migranty k maďarským hranicím, kde překročili hranice Schengenského prostoru. Tento krok ale vyvolal pobouření v Maďarsku, protože zatímco 15.- 17. 9. dorazilo do Maďarska jen několik stovek imigrantů, během pátku jich bylo 7 852. Slovinská policie použila slzný plyn proti skupině asi 500 osob na chorvatsko-slovinské hranici, kteří se snažili proniknout do Slovinska. 18. září také Maďarská vláda oznámila začátek stavby 41 km dlouhého plotu na maďarsko-chorvatských hranicích.

Dne 19. září v poledne oznámilo Maďarsko, že byla dokončena stavba plotu s ostnatým drátem na 41 km dlouhém úseku hranice s Chorvatskem. Maďarský ministr obrany István Simicskó na žádost náčelníka armádního štábu povolal na pomoc armádní rezervisty. Téhož dne byly do Maďarska přiváženy další tisíce migrantů autobusy a vlaky z Chorvatska. Maďarsko v reakci na tento krok pohrozilo, že pokud se přístup Chorvatů nezmění, zablokuje vstup Chorvatska do Schengenského prostoru. 21. září začala příprava na výstavbu plotu na další části maďarsko-chorvatské hranice, v župě Zala.

Pokračování krize ve Střední Evropě

Zachycení imigranti u zastaveného vlaku v Maďarsku

I přes zavedené kontroly na hranicích s Rakouskem se 15. září dostalo do Německa 6 000 imigrantů, o den později dokonce 9 100. Slovinská vláda téhož dne uvedla, že budou obnoveny kontroly na hranicích s Chorvatskem s cílem ochránit vnější hranice Schengenského prostoru. Český premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že ČR je schopna přijmout stejný počet uprchlíků jako za války na Balkánském poloostrově, tedy asi 10 - 15 tisíc osob. Během 19. září překročilo maďarsko-rakouské a slovinsko-rakouské hranice přes 12 000 imigrantů, kteří jsou od hranic dále přepravováni autobusy do Vídně a Grazu. Agentura ČTK dne 20. září uvedla, že Německo kvůli přílivu imigrantů ruší plány na snižování daní a zároveň posiluje programy na pomoc nezaměstnaným. 20. září oznámilo české ministerstvo zahraničí, že podle výsledků analýzy, kterou si nechalo vypracovat, jsou kvóty na rozdělování uprchlíků mezi členské státy EU nezákonné.

Zatímco situace na tzv. středomořské migrační trase se v posledních týdnech stabilizuje, balkánská trasa je stále pod velkým náporem imigrantů. 20. a 21. září se zhoršila situace v Rakousku, kam přes hranice s Maďarskem a Slovinskem přišlo každý den přes 10 000 imigrantů. Nejkritičtější je situace v rakouském příhraničním městečku Nickelsdorf, kam přes Maďarsko přichází každý den tisíce migrantů. 21. září schválil maďarský parlament nový zákon, podle kterého se mohou příslušníci policie a armády aktivně zapojit do ochrany státních hranic. Podle údajů maďarské policie o víkendu 20. - 21. září nelegálně překročilo maďarské státní hranice 18 757 osob. Většina imigrantů je svážena do záchytných táborů v západním Maďarsku, odkud poté pokračují do Rakouska, které se k jejich příchodu staví výrazně vstřícněji než Maďarsko.

Dne 22. září schválili ministři vnitra států Evropské unie kvóty na rozdělení uprchlíků mezi členské země EU. Proti návrhu hlasovali zástupci Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska, Finsko se zdrželo hlasování a ministři ostatních 23 unijních států s kvótami souhlasili. Podle aktuálních informací se v praxi bude jednat o povinné přemístění 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních členských zemí EU, které ale nebude začátkem trvalého mechanismu. V roce 2015 má být přemístěno 66 000 osob z Itálie a Řecka. Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že Maďarsko momentálně nemá s uprchlíky problém a proto nebude plánovaných 54 000 běženců z Maďarska přemístěno v letošním roce. Podle neověřených informací serveru iDnes.cz by na Česko mělo připadnout 1215 osob z Řecka a 376 z Itálie, celkem 1 591 běženců, což se ale jeví jako velmi nepřesný údaj, jelikož při první verzi kvót bylo navrhováno rozdělit 60 000 migrantů (tedy polovinu současně schválených) a na Česko přitom připadlo 1 853 osob. Dle neověřených informací britského týdeníku The Economist by mělo Česko v rámci kvót přijmout zhruba 3 100 uprchlíků. Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že Slovensko nebude toto nařízení respektovat a je připraveno vstoupit do sporu s EU. Ke kvótám se kriticky vyjádřili také čeští představitelé. Nadále zůstává platné i dobrovolné rozdělení 40 000 běženců z Itálie a Řecka, schválené v červnu roku 2015.

Dne 23. září slovenský premiér Robert Fico oznámil, že Slovensko podá žalobu na Radu Evropské unie kvůli schválení kvót na přerozdělování běženců, protože podle jeho slov není možné, aby o tak závažné záležitosti rozhodovali ministři vnitra a požaduje nalezení kompromisního řešení. Český premiér Bohuslav Sobotka sdělil, že ČR se ke Slovensku nepřipojí, protože nechce stupňovat napětí uvnitř EU. Maďarský premiér Viktor Orbán 24. září skrze svého mluvčího uvedl, že žalobu na Radu Evropské unie zvažuje a definitivně se rozhodne při debatě v maďarském parlamentu. Maďarská policie oznámila, že během středy se dostalo do Maďarska 10 046 imigrantů, což je doposud rekordní počet. 23. září se také konal mimořádný summit Evropské rady k migrační krizi, který ale nepřinesl žádné konkrétní výsledky.

Diplomatická přestřelka mezi Srbskem a Chorvatskem

Dne 18. září uzavřelo Chorvatsko 7 z celkem 8 silničních hraničních přechodů se Srbskem, a to poté, co do Chorvatska přišlo 13 000 imigrantů, kteří se snaží dostat ze Srbska do západní Evropy. Chorvatsko první z uprchlíků uvítalo, nicméně velice rychle díky značnému náporu běženců došly chorvatskému ministerstvu vnitra kapacity, kam by mohli být jednotliví uprchlíci ubytováni. Uzavření hraničních přechodů sice nevedlo ke snížení počtu migrantů, kteří přicházeli na území Chorvatska, zato však značně omezilo dopravu a poškodilo vzájemné vztahy mezi Srbskem a Chorvatskem. Od 18. září až do 21. září nicméně zůstal pro provoz otevřen jediný dálniční hraniční přechod Bajakovo-Batrovci, který se nachází na hlavním dálničním tahu ze Záhřebu do Bělehradu. Dne 21. září jej však chorvatská strana uzavřela pro kamionovou dopravu, což vedlo ke vzniku kolon přes deset kilometrů dlouhých ve směru do Chorvatska. Situace značně znepokojila srbskou vládu, která následně poté vydala chorvatsku ultimátum. V něm žádala, aby byl přechod otevřen dne 22. září do 14:00, jinak bude nucena podniknout odvetná opatření. Srbská politická reprezentace žádala rovněž o pomoc i Evropskou komisi a Chorvatsko obvinila z porušení smluv, které Srbsko se svým západním sousedem uzavřelo v souvislosti s přístupovým procesem s EU. Srbský premiér Aleksandar Vučić označil uzavření hranice za brutální útok na srbské hospodářství. Dne 22. září zablokovali řidiči kamionů celý hraniční přechod do Chorvatska. Od půlnoci 24. září zablokovalo Srbsko své hraniční přechody pro zboží z Chorvatska.

Převaděčství

Zachránění migranti ve Středozemním moři

Díky nebývalému zájmu lidí ze zemí severní Afriky a Blízkého východu utéci do zemí západní Evropy se daří i převaděčům a pašerákům lidí, kteří získávají od imigrantů značné sumy peněz. Na převaděčství se podílí značnou mírou lidé ze všech zemí, kudy procházejí trasy migrantů.

V případě tzv. Balkánské cesty to jsou především příslušníci jihovýchodoevropských národů. Převaděči z Kosova^[zdroj?], Srbska, Bulharska nebo Rumunska převážejí migranty různými způsoby; od klimatizovaných automobilů až po nákladní auta, kde jsou uprchlíci umístěni po desítkách, často v ohrožení života. V srpnu a září 2015 byly takto odhaleny desítky pašeráckých vozidel. V jednom případě se dokonce 71 uprchlíků v mrazírenské dodávce v Rakousku udusilo.

U tras, vedoucích přes Středozemní moře se jedná o organizované gangy v jednotlivých zemích původu, které pronajímají byty, kam migranty umisťují, a poté je vypravují přes moře většinou v nafukovacích člunech nebo rybářských lodích, často v otřesných podmínkách. Řada z těchto lodí, které jsou navržené jen pro příbřežní plavbu, ztroskotá při několik set kilometrů dlouhé plavbě, což vede k vysokým ztrátám na životech. Pouze v období od ledna do července 2015 zahynulo při pokusu přeskonat Středozemní moře nejméně 2300 migrantů.

Politické dopady

Česko

Soubor:Prorefugee protest Prague.jpg

Protest na podporu uprchlíků na pražském Václavském náměstí dne 12. září 2015

Anti-imigrační demonstrace v Praze dne 12. září

V Česku se evropská migrační krize projevila radikalizací části politického spektra, zejména nárůstem popularity organizace Islám v České republice nechceme, vedené entomologem Martinem Konvičkou. Rovněž řada dalších politiků přijala téma uprchlické krize za své vlastní, například Tomio Okamura nebo extremista Adam B. Bartoš.

Platformou pro odpůrce imigrace se staly především sociální sítě, kde se začaly v létě 2015 šířit i zavádějící zprávy, kterými se zabývala také česká policie. V červnu, červenci a srpnu 2015 se v Praze uskutečnilo několik demonstrací – na Palackého náměstí, na Můstku u Václavského náměstí, na Staroměstském náměstí a na Vyšehradě. Zde se radikální odpůrci imigrace dožadovali vystoupení z Evropské unie a NATO a nařkli vládu ČR z vlastizrady.

Kritici imigrace začali pro zastánce imigrace v českém kontextu používat termín sluníčkář, který se v tomto významu objevil zcela poprvé.

Na úrovni regionální spolupráce se problematikou imigrace zabývala Visegrádská čtyřka.

Podle průzkumů veřejného mínění je Česko jedna ze zemí s nejodmítavějším vztahem k imigrantům. 94 % lidí si myslí, že by je EU měla vracet zpět, 78 % lidí je v souvislosti se současnou migrační vlnou pro obnovení hraničních kontrol mezi členskými státy EU. Dne 12. září se uskutečnily v Praze na Václavském náměstí dvě demonstrace; jedna za podporu uprchlíků, kde se shromáždily některé občanské inciativy a zástupci politických stran (Strana zelených, Pirátská strana) a jedna proti imigrantům, kde byl řečníkem např. Tomio Okamura a Martin Konvička. Ve stejný den se v Praze uskutečnila také jízda motorkářů proti islámu.

Poté, co dne 13. září rozhodla německá vláda o mimořádném zavedení dočasných hraničních kontrol na německo-rakouské hranici zpřísnila Česká republika kontrolu i na hranicích s Rakouskem, a to prostřednictvím namátkových hlídek.

Chorvatsko

V Chorvatsku se začala evropská migrační krize významně projevovat 15. září, kdy došlo k úplnému uzavření srbsko-maďarské hranice pro migranty. Ti ji začali obcházet právě přes Chorvatsko, odkud dále pokračují do Maďarska nebo Slovinska. Jen za první den od uzavření maďarsko-srbských hranic se dostalo do Chorvatska 8 900 imigrantů, tisíce dalších přichází každý den. Zatímco zpočátku byl postoj chorvatské vlády k běžencům vstřícný, po několika dnech se změnil, zejména kvůli velkému náporu, se kterým Chorvatsko nepočítalo.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová vyzvala 16. září ke zvýšené připravenosti chorvatskou armádu. Od 17. září probíhají organizované převozy migrantů autobusy a vlaky z Chorvatska do Maďarska, které ale vyvolaly velkou nevoli právě v Maďarsku. Maďarští představitelé 19. září uvedli, že pokud bude s tímto přístupem Chorvatsko pokračovat, budou blokovat jeho vstup do Schengenu.

Maďarsko

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarský pohraniční plot.

Plot na maďarsko-srbské hranici

Silné nálady proti imigrantům byly zaznamenány rovněž v Maďarsku. Konzervativní vláda se rozhodla problematiku řešit výstavbou pohraničního plotu, jehož vznik většina obyvatel schvaluje. Plot se však ukázal být jen malou překážkou; migranti jej buď přelezli, přestříhali, nebo obešli po železničních tratích. 15. září začala platit přísnější pravidla za nelegální překročení maďarské státní hranice a k plotu byly povoláni policisté a vojáci, což znemožnilo migrantům proniknout ze Srbska do Maďarska. Maďarský pohraniční plot byl v polovině září postaven i na části společné hranice s Chorvatskem.

V Maďarsku se téma uprchlické krize stalo klíčovým pro radikální politickou stranu Jobbik. Na přelomu srpna a září 2015 přišlo do Budapešti několik tisíc imigrantů, kteří obsadili východní nádraží a rozsáhlý přilehlý podchod u blízké stanice metra. Maďarská vláda se pokusila vyčlenit prostředky na zřízení nouzového tábora v blízkosti nádraží, prostor však obsadili aktivisté právě ze strany Jobbik. Nakonec byl tento tábor zřízen ve městě Bicske.

Dne 5. září 2015 oznámilo benediktinské arciopatství v Pannonhalmě, že se zapojí do pomoci uprchlíkům.

Na začátku září 2015 zřídila maďarská vláda záchytný tábor v jihomaďarském městě Röszke v těsné blízkosti hranic se Srbskem, ve kterém však docházelo velmi často ke vzpourám a ze kterého imigranti neustále unikali.

Policejní automobil a skupina imigrantů nedaleko maďarsko-srbské hranice

Maďarský premiér Viktor Orbán v řadě mediálních vystoupení na začátku září 2015 ostře odmítl přijmout současnou migrační vlnu, žádá její regulaci, nesouhlasí s přístupem západní Evropy, který je mnohem liberálnější a otevřený pro uprchlíky a ekonomické migranty. Naopak vyjádřil obavy, že pokud Evropa umožní příchod tisícům lidí z chudých zemí Afriky a Asie, do budoucna příjde ještě větší vlna, která by mohla ohrozit i samotnou existenci Evropy. Celou krizi, během které mají uprchlíci zájem cestovat především do Německa, označil jako "německý problém".

Makedonie

Hlavní proud ekonomických migrantů a uprchlíků z Řecka do Srbska prochází přes hlavní dopravní tahy, které směřují v Makedonii ze severu na jih. Makedonská vláda se ve snaze nepřetížit svojí dopravní síť rozhodla nejprve zakázat migrantům používání veřejné dopravy, což vedlo k značně úspěšnému obchodování s jízdními koly. Nakonec se v létě 2015 rozhodla umožnit jim cestovat vlakem a zavedla dokonce i jednotné ceny (10 eur za cestu z Gevgelije do Tabanovců na hranici se Srbskem) ve snaze vyhnout se překupníkům a předražování.

V závěru srpna 2015 se počet imigrantů zvýšil z tisíce denně až na trojnásobek. Z této skutečnosti obvinili makedonští političtí představitelé svého jižního souseda, který hranici údajně nekontroloval a organizovaně pomáhal uprchlíky převážet ze všech řeckých ostrovů právě na hranici s Makedonií.

Německo

Uprchlíci před nádražím v Budapešti demonstrují, aby mohli odcestovat do Německa, 3. září 2015

V Německu se příchod tisíců imigrantů stal klíčovým tématem pro nacionalistické strany a pro radikály, kteří zapálili několik azylových center převážně v Sasku, ale i v dalších částech země. Zatímco zpočátku byla německá veřejnost přijímání uprchlíků nakloněna, podle aktuálních průzkumů se tento názor mění.

Německo již vyzvalo řadu evropských zemí k větší míře zapojení se do migrační krize, především k přijetí tzv. uprchlických kvót. Evropskou komisi naopak obvinilo v této krizi z příliš pomalého postupu.

Koncem srpna 2015 byly zveřejněny zprávy, podle kterých německá vláda k tomuto datu odhadla, že do konce roku 2015 se do Německa dostane v rámci migrační vlny až 800 000 ekonomických migrantů a uprchlíků. Bavorští političtí představitelé vyjádřili ústy zemského ministra vnitra Joachima Herrmanna své znepokojení nad rozhodnutím o vypravení vlaků z Maďarska do Mnichova na přelomu srpna a září 2015, kdy až 7000 migrantů dosáhlo úspěšně svého cíle v Německu. Rovněž oznámil, že Bavorsko se nemůže postarat o všechny migranty, a že bude nezbytné, aby další spolkové země poskytly uprchlíkům pomoc podle königsteinského klíče.

Rovněž koncem srpna 2015 pronesla německá kancléřka Angela Merkelová na své pravidelné letní tiskové konferenci svůj mezitím světoznámý výrok, že Německo situaci s uprchlíky zvládne („Wir schaffen das“). 20.září pak německé Ministerstvo financí oznámilo odklad plánovaného snížení daní z důvodu potřeby dodatečných finančních prostředků pro imigrační politiku. Podpora proimigrantské politiky německým obyvatelstvem je velice diskutabilní, zvláště po zveřejnění, že bylo v Německu již vypáleno přes 200 ubytoven pro imigranty.

Dne 9. září prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová na zasedání Německého spolkového sněmu, že poskytování azylu uprchlíkům před válečnými událostmi „nemá horní hranici“. To vyvolalo značně bouřlivou diskusi. Zároveň prohlásila, že i přes těžkosti ekonomických migrantů nebudou moci lidé, kteří neutíkají před bezprostředním ohrožením svého života, v Německu zůstat. Dne 13. září poté Německo obnovilo dočasně hraniční kontroly na své jihovýchodní hranici s Rakouskem.

Rakousko

Demonstrace ve Vídni v srpnu 2015 na podporu uprchlíků

Pro většinu imigrantů je Rakousko tranzitní zemí na cestě do Německa, přesto i zde rychle vzrůstá počet žádostí o azyl – rakouská vláda očekává v letošním roce 80 tisíc podaných žádostí. Kapacity pro ubytování migrantů jsou ale na mnoha místech vyčerpané a žadatelé o azyl tak musí přenocovat v provizorních podmínkách. Na začátku září 2015 umožnilo Rakousko průjezd několika vlaků se zhruba 10 tisíci imigranty, směřujícími z Maďarska do Německa, ale o několik dní později rakouské dráhy právě kvůli přeplněnosti vlaků migranty přerušily železniční spojení s Maďarskem. Rakouská vláda patří na rozdíl od části středoevropských a východoevropských států k největším podporovatelům schválených kvót na přerozdělení uprchlíků mezi všechny členské státy EU.

Rumunsko

Rumunskem neprobíhala žádná z tras uprchlíků a migrantů. Dne 15. září však maďarská vláda rozhodla o prodloužení pohraničního plotu, který byl během letních měsíců vybudován na srbsko-maďarské hranici i na hranici maďarsko-rumunskou. Důvodem je obava, že se uprchlíci budou pokoušet obejít uzavřenou hranici se Srbskem. Rumunské ministerstvo zahraničí výstavbu plotu odsoudila s odvoláním, že jak Maďarsko, tak i Rumunsko jsou země EU a ačkoliv Rumunsko není součástí Schengenského prostoru, byla by případná výstavba plotu jdoucí proti evropským tradicím. Rumunský premiér Victor Ponte oznámil, že Rumunsko hodlá k imigrantům přistupovat jako k lidem, a ne jako k dobytku, jak činí Maďarsko. Toto vyjádření vyvolalo ostrou reakci maďarské vlády a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó jej označil za čisté lži.

Postoj států EU k povinným kvótám pro přijímání migrantů, stav k 5. září 2015:

     Podpora povinných kvót

     Dohodnuta vyjímka, z kvót vyjmuti

     Odmítnutí povinných kvót

Švédsko

Švédsko bylo v roce 2014 imigranty druhou nejvyhledávanější zemí v Evropě hned po Německu, což má za následek růst obliby radikálních a protiimigrantských politických stran. V reakci na tento stav uzavřela vláda v prosinci roku 2014 tzv. opoziční smlouvu, která jí zajistí, že bude u moci až do roku 2022. Ve Švédsku se také výrazně množí násilí ze strany imigrantů i útoky radikálů na mešity.

Slovensko

Rovněž na Slovensku využili radikálové nespokojenosti veřejnosti ohledně přílivu ilegálních migrantů a uprchlíků. Průchod hlavní masy lidí probíhá po dopravních tazích, směřujících z Budapešti do Vídně, ale procházejících mimo území Slovenska. Slovenská vláda se vyjádřila k možnému příchodu imigrantů z Maďarska s nelibostí a posílila policejní kontroly na jižní hranici. V rámci povinně dobrovolného přerozdělení 40 000 migrantů z Itálie a Řecka do dalších zemí EU se Slovensko rozhodlo přijmout jen křesťanské uprchlíky.

Slovinsko

Na začátku září 2015 Slovinsko, které dosud stálo stranou tzv. balkánské cesty, kterou proudí do Evropy především Syřané a Afghánci, změnilo svůj postoj k tzv. uprchlickým kvótám. V prohlášení pro média dne 4. září 2015 ministr zahraničí Karl Erjavec uvedl, že země dokáže přijmout až 2000 uprchlíků podle kvót.

Srbsko

Soubor:Migrants in Hungary 2015 Aug 018.jpg

Migranti překonávají plot na maďarsko-srbské hranici, 25. srpna 2015

Srbská politická reprezentace (s výjimkou radikálních stran) nevyjádřila znepokojení nad příchodem imigrantů a jejich průchodem zemí ve směru Preševo-Niš-Bělehrad-Subotica. Premiér Aleksandar Vučić navštívil dočasný samovolně vzniklý tábor, který se nachází v bělehradském parku Bristol. Pomoc ekonomickým imigrantům a uprchlíkům zajišťují spíše dobrovolníci z různých neziskových organizací, obyvatelé srbské metropole, pracovníci OSN, i někteří zahraniční turisté.^[zdroj?]

Na jihu Srbska zřídila vláda dočasně uprchlický tábor ve vesnici Miratovac v blízkosti Preševa, kde probíhají registrace migrantů, procházejících Srbskem. Srbské úřady jim vystavují doklady, na základě kterých mohou 72 hodin cestovat přes srbské území. Podle informací některých neziskových organizací jsou podmínky v táboře těžko snesitelné,^[zdroj?] což vede k tomu, že řada uprchlíků odmítá registraci.^[zdroj?]

V reakci na výstavbu pohraničního plotu se srbská vláda zavázala žádné podobné ploty na hranici s Makedonií nebudovat, a to i přes doporučení vlády v Budapešti.

O půlnoci ze 14. na 15. září 2015 zpřísnila maďarská vláda režim na své jižní hranici; nasadila armádu a dokončila pohraniční plot v obou fázích tak, aby byl nepřekonatelný. Rovněž v účinnost vstoupily nové zákony, které měly zpřísnit nelegální překračování hranice a pašování. Uprchlíci a migranti tak nebudou moci dále pokračovat po klasické balkánské trase přes Subotici do Maďarska a hrozí, že se budou koncentrovat v pohraničních městech. Srbský ministr práce a sociálních věcí Aleksandar Vulin při té příležitosti uvedl, že každý migrant, který se bude pokoušet dostat do Maďarska, ale maďarské bezpečnostní složky jej vrátí zpět do Srbska, nebude moci překročit hranici zpět a zůstane v pohraničním pásmu. Rovněž nebylo vyloučeno ani možné nasazení srbské armády.

Dne 15. září 2015 požádal srbský ministr práce a sociálních věcí Aleksandar Vulin maďarskou vládu, aby opětovně otevřela hranici. Téhož dne totiž maďarští pohraničníci odmítli všechny žádosti o azyl, které byly podány na hranicích prostřednictvím speciálních mobilních stanovišť. Srbská vláda o neprodyšném uzavření hranice, včetně hraničního přechodu Horgoš-Röszke nebyla informována přímo, ale pouze z médií. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić rovněž téhož dne uvedl, že Srbsko není sběrným táborem a vyzval EU, aby řešila aktuální krizi.

O den později došlo u pohraničního plotu k dalším střetům. Maďarští policisté během nich napadli tříčlennou skupinu srbské státní televizní stanice, poničili jim vybavení a poranili je. Srbský premiér Aleksandar Vučić tento krok odsoudil a odeslal do Budapešti protestní dopis.

Odkazy

Související články

• Uprchlické kvóty (Evropská unie)
• Maďarský pohraniční plot
• Ajlan Kurdí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská migrační krize 2015 na Wikimedia Commons
• Aktuální informace o migraci na webu Ministerstva vnitra ČR