Gevgelija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gevgelija
Гевгелија
Centrum města
Centrum města
Gevgelija – znak
znak
Gevgelija – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 60 m n. m.
Stát Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický region Jihovýchodní
Opština Gevgelija
Gevgelija
Gevgelija
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 483,43 km²
Počet obyvatel 15 685 (2002)
Hustota zalidnění 32,4 obyv./km²
Správa
Starosta Ivan Frangov
Oficiální web gevgelija.gov.mk/mk
Telefonní předvolba 034
PSČ 1480
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gevgelija (makedonsky Гевгелија, srbsky Ђевђелија/Đevđelija, řecky Γευγελή) je město na jihu Severní Makedonie.

Nachází se poblíž řeky Vardar, při hranici s Řeckem, 70 km od Soluně a 165 km od Skopje. Ze západu jej vymezují kopce směřující k vrcholu Visoka Čuka, z jihu horská řeka Konska Reka, z východu železnice a dálnice a ze severu obec Mrzenci. V blízkosti města se nachází pohoří Kožuf.

Město má 15 685 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Gevgeliji pochází z tureckých záznamů v roce 1664. Název města je nejspíše tureckého původu.

Město se začalo z malé osady rozvíjet do své současné podoby přibližně v druhé polovině 19. století, kdy se v rámci Osmanské říše zintenzivnil obchodní ruch, a to také i díky železnici, otevřené v roce 1873. Zatímco v roce 1860 žilo v Gevgeliji jen něco okolo 800 lidí, již roku 1886 jejich počet dosáhl přes tři tisíce a Gevgelija tak byla prohlášena za město. Na konci 19. století byly poblíž hlavní ulice vybudovány správní budovy a později sem přesídlila i armáda. Většina obyvatel těžila ze zemědělské produkce úrodných břehů Vardaru, která byla vyvážena prostřednictvím přístavu v Soluni. Obyvatelstvo bylo v této době národnostně smíšené, zastoupeni byli i Řekové a Bulhaři. Hlavní rozdělení místních z hlediska tehdejších úřadů (osmanských) však bylo spíše konfesní, než národnostní. V závěru 19. století zde působila také organizace VMRO.

V roce 1912 bylo město po První balkánské válce připojeno k Srbsku, a jižně od něj ustanovena nová státní hranice s Řeckem. Během první světové války zde byly strženy z vojenských důvodů minarety místních mešit. Od roku 1918 bylo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Po skončení války byla situace v Gevgeliji pro místní velmi těžká. Městem v závěru roku přešla fronta (po prolomení Soluňské fronty tudy postupovala srbská armáda směrem na sever spolu s dohodovými spojenci). Řada domů byla zcela zničená, vznikaly různé nouzové příbytky.[1]

V roce 1931 bylo město postiženo zemětřesením.

Během druhé světové války bylo město připojeno k Bulharsku. Poté se stalo součástí socialistické Jugoslávie a po roce 1991 Severní Makedonie.

V roce 1960 byla v souvislosti s rozšiřováním místní silnice a výstavbou Dálnice Bratrství a Jednoty otevřena budova místní nemocnice, která sloužila nejprve pracovníkům dobrovolných brigád.[2] Na konci 80. let místní lékařské centrum (makedonsky медицински центар) zaměstnávalo několik set pracovníků. Zařízení je spádové pro značnou část jihu Severní Makedonie.

Roku 2015 se stalo jedním z neuralgických bodů evropské migrační krize.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu z roku 2002 žilo v Gevgeliji 15 685 obyvatel, 96 % z nich jsou makedonské národnosti.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V Gevgeliji stojí tři kostely; kostel sv. Cyrila a Metoděje, kostel sv. Spase a kostel Petra a Pavla. Východně od města se nachází lokalita Vardarski Rid.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je známé blízkému silničnímu, dálničnímu i železničnímu přechodu s Řeckem. Díky tomu byla v jeho blízkosti vybudována četná casina, která profitují především ze zahraničních návštěvníků. Během existence socialistické Jugoslávie byla Gevgelija vybrána jako nejjižnější bod Dálnice Bratrství a jednoty, která měla spojovat přes území státu Rakousko s Řeckem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STAMKOV, Risto; TRAJKOV, Zlatko. Gevgelija 130 godini grad. Gevgelija: Opština Gevgelija, 2016. S. 71. (makedonština) 
  2. STAMKOV, Risto; TRAJKOV, Zlatko. Gevgelija 130 godini grad. Gevgelija: Opština Gevgelija, 2016. S. 127. (makedonština)