Přeskočit na obsah

Kolinda Grabarová Kitarovičová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolinda Grabarová Kitarovićová
2015
2015
4. prezidentka Chorvatska
Ve funkci:
19. února 2015 – 18. února 2020
Předseda vládyZoran Milanović
Tihomir Orešković
Andrej Plenković
PředchůdceIvo Josipović
NástupceZoran Milanović
Ministryně zahraničí Chorvatska
Ve funkci:
17. února 2005 – 12. ledna 2008
Předseda vládyIvo Sanader
PředchůdceMiomir Žužul
NástupceGordan Jandroković
Ministryně pro evropskou integraci
Ve funkci:
23. prosince 2003 – 16. února 2005
Předseda vládyIvo Sanader
PředchůdceNeven Mimica
Nástupceúřad zanikl
Stranická příslušnost
ČlenstvíHDZ

Narození29. dubna 1968 (56 let)
Rijeka Jugoslávie SFRJ
Národnostchorvatská
ChoťJakov Kitarović
DětiKatarina Kitarović
Luka Kitarović
Alma materFakulta humanitních a sociálních věd
Univerzita George Washingtona
Záhřebská univerzita
Los Alamos High School
Profesepolitička, diplomatka
Náboženstvíkatolicismus
OceněníVelký řád krále Tomislava
Řád Skanderbegův
Řád knížete Branimira
Řád prince Jindřicha
Řád národního praporu
… více na Wikidatech
PodpisKolinda Grabarová Kitarovićová, podpis
CommonsKolinda Grabar-Kitarović
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolinda Grabarová-Kitarovićová (nepřechýleně Grabar-Kitarović; * 29. dubna 1968 Rijeka, SFRJ) je chorvatská politička, bývalá 4. prezidentka Republiky Chorvatsko, jako první žena v této funkci, od 19. února 2015 do 18. února 2020. Hovoří plynně anglicky, španělsky a portugalsky, má pasivní znalost němčiny, italštiny a francouzštiny.

V minulosti zastávala úřady ministryně pro evropskou integraci (2003–2005) a ministryně zahraničních věcí (2005–2008). Poté byla do roku 2011 velvyslankyní Chorvatska v USA, následně pracovala jako náměstek generálního tajemníka NATO pro veřejnou diplomacii.[1]

Byla členkou pravicově orientované politické strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ).

Prezidentské volby 2015

[editovat | editovat zdroj]

V prezidentských volbách, které se konaly na přelomu roků 2014 a 2015, těsně zvítězila nad svým předchůdcem Ivem Josipovićem, když 11. ledna ve druhém kole získala 50,4 procent hlasů, zatímco její protikandidát 49,6 procent. První kolo, konané 28. prosince 2014, přitom vyhrál Josipović s 38,46 procenty hlasů, Kitarovićová získala 37,22 procent.[2]

V roce 2017 byla hlavní postavou pozitivní kampaně, v níž figurovala jako zosobnění ctnosti západních politiků ve srovnání s chováním arabských vůdců. Celým světem proběhla informace o tom, jak šetří chorvatský rozpočet, protože: 1) si snížila plat o 30 procent, 2) snížila platy dalších politiků i jejich množství, 3) prodala 35 luxusních služebních Mercedesů přidělených ministrům a vysokým úředníkům i presidentský letoun atd. Všechny tyto informace však byly odhaleny jako fakenews, např. plat jí naopak rostl[3].

Prezidentské volby 2019–20

[editovat | editovat zdroj]

V prezidentských volbách v roce 2019–20 postoupila do druhého kola, jejím protikandidátem byl Zoran Milanović. Ten nakonec zvítězil a stal se tak novým chorvatským prezidentem.[4]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Grabarová Kitarovićová je vdaná, má dvě děti. Její manžel Jakov Kitarović vystudoval elektrotechniku, pracoval jako vysokoškolský učitel.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Chorvatsko si zvolilo první prezidentku v historii. Česká televize [online]. 2015-1-11 [cit. 2015-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-12. 
  2. Chorvatsko poprvé povede žena, volby těsně vyhrála kandidátka opozice. iDNES.cz [online]. 2015-1-11. Dostupné online. 
  3. No, the Croatian president did not sell the presidential plane and cut her salary in half. Fact Check [online]. 2018-07-27 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Kitarovičová post neobhájí, novým chorvatským prezidentem bude Milanović. iDNES.cz [online]. 2020-01-05 [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]