Přeskočit na obsah

Gianni Infantino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gianni Infantino
Gianni Infantino (19. července 2026)
Gianni Infantino (19. července 2026)
9. prezident FIFA
Úřadující
Ve funkci od:
26. února 2016
PředchůdceSepp Blatter
Generální sekretář UEFA
(v letech 2007–2009 dočasný)
Ve funkci:
2007 – 2016
Rodné jménoGiovanni Vincenzo Infantino
Narození23. března 1970 (56 let)
Brig
Občanstvíšvýcarské
italské
libanonské[1]
Alma materFreiburská univerzita
Neuchâtelská univerzita
Profeseprávník
OceněníSan Giorgio d'Oro (2006)
velkokříž Řádu andského kondora (2016)
Řád za zásluhy (2017)
Zlatý řetěz za sportovní zásluhy (2017)
Řád za zásluhy (2019)
… více na Wikidatech
PodpisGianni Infantino, podpis
CommonsGianni Infantino
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni „Gianni“ Vincenzo Infantino (* 23. března 1970 Brig) je fotbalový funkcionář.[2] Od roku 2016 zastává funkci prezidenta Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA).[3] Mezi lety 2009 a 2016 vykonával funkci generálního sekretáře Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). Od roku 2020 je členem Mezinárodního olympijského výboru.

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1970 ve městě Brig-Glis ve Švýcarsku. Jeho otec byl italský imigrant, jehož rodina má kořeny v Kalábrii a Lombardii.[4]

Studoval práva na Freiburské univerzitě.[5]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Generální sekretář UEFA

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2000 působil v evropské fotbalové asociaci (UEFA).[3] Stál v čele jejího právního a licenčního oddělení. Roku 2007 se dočasně stal generálním sekretářem UEFA.[2] Plnohodnotně tuto funkci začal vykonávat o dva roky později (2009).[3] Ve fotbalové federaci se věnoval mimo jiné vylosování evropských mezinárodních pohárů.[6] V UEFA dohlížel na rozšíření počtu týmů pro Mistrovství Evropy ve fotbale 2016.[7] Podílel se na vytvoření Ligy národů UEFA a na pořádání Mistrovství Evropy ve fotbale 2020, které se poprvé konalo v jedenácti zemích.[8]

Zvolení prezidentem FIFA

[editovat | editovat zdroj]

Na mimořádném volebním kongresu FIFA konaném 26. února 2016 ve švýcarském Curychu kandidoval na funkci prezidenta této organizace. Ač se volby účastnil jako náhradník za Michela Platiniho,[9] který se volby kvůli zákazu udělenému za „jednání odporující etickým pravidlům“ účastnit nemohl,[10] patřil Infantino spolu s bahrajnským šajchem Salmánem bin Ibráhímem Chalífem k favoritům volby.[9] Ve volbách nakonec Infantino uspěl ve druhém kole a stal se prezidentem FIFA.[11] Platini v roce 2026 Infantina a vedení FIFA zažaloval za očernění a tím znemožnění svého zvolení.[12]

Krátce po zvolení v roce 2016 se jeho jméno objevilo v tzv. Panama Papers. Podle zveřejněných dokumentů měl být v době působení v UEFA v obchodním kontaktu s firmou, která byla prošetřována Spojenými státy americkými v případu korupce FIFA. Infantino uvedené propojení popřel.[13] V reakci ho vyštřovala etická komise FIFA, která neshledala žádné pochybení.[14]

Při volbách prezidenta FIFA v roce 2019 byl jediným kandidátem.[15] V hlasování delegátů na kongresu konaném v Paříži uspěl a federaci vedl i v dalším čtyřletém funkčním období.[16] Obdobná situace nastala i pro volby v roce 2023, kdy byl Infantino opět jediným kandidátem.[17]

Pořádání Mistrovství světa ve fotbale klubů a Interkontinentálního poháru

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 schválil rozšíření formátu Mistrovství světa ve fotbale klubů a s novými sponzory zvýšil objem rozdělovaných finančních prostředků pro účastníky.[18] Hlavním sponzorem se v Infantinově éře stal saúdský státní fond Public Investment Fund.[19] Prvním ročníkem v novém formátu bylo Mistrovství světa ve fotbale klubů 2025, konané ve Spojených státech.

V roce 2024 Infantino zavedl nový Interkontinentální pohár FIFA. Finálové zápasy se v ročnících 2024 a 2025 hrály v Kataru.[20]

Pořádání mistrovství světa ve fotbale

[editovat | editovat zdroj]

Jeho prvním mistrovství světa, jehož organizaci ovšem zdědil po svém předchůdci, bylo Mistrovství světa ve fotbale 2018 konané v Rusku. V roce 2019 mu ruský prezident Vladimir Putin udělil Řád přátelství, který Infantino přijal.[21]

Druhý šampionát, který již řídil, bylo Mistrovství světa ve fotbale 2022 v Kataru. Kontroverzí šampionátu se stalo špatné zacházení s pracovníky (často imigranty), kteří se podíleli na stavbě infrastruktury pro mistrovství. Infantino tato obvinění popřel.[22] V reakci na obvinění vůči Kataru z nedodržování lidských práv, Infantino obvinil představitele západního světa z pokrytectví.[23]

V roce 2018 bylo rozhodnuto o pořádání mistrovství světa ve fotbale 2026 v novém rozšířeném formátu (o 16 týmů a 40 zápasů) ve Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé zde FIFA zavedla dynamickou cenotvorbu pro stanovení cen vstupenek, což bylo kritizováno.[24] Poprvé zde také byla organizována poločasová show během finále šampionátu.[25] Celkově byl šampionát kritizován pro komercionalizaci, sportwashing a nákladnost pro diváky.[26][27]

Roku 2022 FIFA vybrala pořadatele pro Mistrovství světa ve fotbale 2030. Budou jimi Španělsko, Portugalsko a Maroko. Úvodní zápasy se však odehrají v Argentině, Paraguayi a Uruguayi. Šampionát se tak poprvé bude konat současně na třech kontinentech. Infantino v červenci 2026 uvedl, že by šampionát chtěl rozšířit o dalších 16 týmů a 24 zápasů (tj. na 64 týmů a 128 zápasů).[28]

V roce 2023 Infantino oznámil konání Mistrovství světa ve fotbale 2034 v Saúdské Arábii. Předtím udal podmínku, že se Mistrovství světa 2034 musí konat v Asii nebo Oceánii.[29] Podle médií Infantino aktivně napomáhal vybrání Saúdské Arábie.[30][31]

V červenci 2026 oznámil, že FIFA plánuje založit dceřinou společnost Fifa Forward Enterprise, v níž by 20 % komerčních práv na všechny světové šampionáty - mužů, žen, klubů i mládeže - mohli koupit soukromí investoři. Obchod má mít celkovou hodnotu čtyř miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že FIFA má status neziskové společnosti, byl tento záměr kritizován jako privatizace šampionátů.[32] Proti jeho návrhu se postavily členské asociace UEFA, které pohrozily bojkotem mistrovství světa,[33] a dále také CONCACAF a AFC.[34] Návrh byl poté ze strany FIFA odvolán.[35] UEFA se poté v srpnu 2026 na Infantina rozhodla podat žalobu.[36]

Vztah s Donaldem Trumpem

[editovat | editovat zdroj]

V létě 2018 ho prezident Donald Trump pozval do Bílého domu v době rozhodnutí o pořádání mistrovství světa ve fotbale 2026. Infantino mu při této příležitosti daroval dres s nápisem „Trump 26“, ačkoli se nezdálo pravděpodobné, že by v době pořádání šampionátu mohl být v úřadu.[37] Od té doby se scházeli pravidelně.[38] Infantino v roce 2026 uvedl, že bez Trumpa by si šampionát v USA nedokázal představit.[39] Jejich vzájemný vztah se brzy stal kontroverzním, což bylo v roce 2025 podtrženo tím, že Infantino prostřednictvím FIFA udělil Trumpovi nově vytvořenou Cenu míru, a to v době, kdy Trump veřejně uváděl, že si zaslouží Nobelovu cenu za mír. Infantino byl následně obviňován z podlézání Trumpovi.[40] Na začátku roku 2026 se dokonce účastnil inauguračního zasedání Trumpovy Rady míru a měl na sobě jeho MAGA čepici.[41] Pro to vše byl kritizován za politizaci šampionátu a tím porušování vlastních pravidel FIFA.[42]

V šestnáctifinále Mistrovství světa ve fotbale 2026 vzbudilo kontroverzi zrušení udělení červené karty americkému útočníkovi Folarinu Balogunovi ze strany FIFA. Na vyloučení si u Infantina stěžoval Donald Trump. Následně byl verdikt zvrácen. Tento zásah poté kritizovala mj. UEFA a dále 72 poslanců Evropského parlamentu napsalo šéfům fotbalových asociací Evropské unie a vyzvalo je k prošetření procesu FIFA a vztahu Infantina a Trumpa.[43]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Infantino je ženatý a má čtyři děti. Jeho manželka Leena Al Ashqar pochází z Libanonu.[44] Podle zpráv v tisku bydlí on i jeho rodina od října 2021 převážně v Kataru, pořadatelské zemi Mistrovství světa ve fotbale 2022.[45]

Vedle švýcarského občanství vlastní Infantino také občanství italské a od listopadu 2025 též občanství libanonské.[1] Udělení libanonského občanství vzbudilo jistou nevoli, neboť v Libanonu existuje zřejmá nerovnost mezi muži a ženami a tisícovkám manželů libanonských žen je nabytí občanství ex lege upřeno. Avšak Infantino po setkání s libanonským prezidentem Josephem Aounem a předsedou libanonské fotbalové asociace přislíbil podporu výstavby národního fotbalového stadionu pro 20–30 tisíc diváků, takže udělení občanství s hrdostí očekává.[1][46]

Domluví se šesti světovými jazyky, a sice anglicky, německy, francouzsky, italsky a také španělsky[3] a arabsky.[47] [48] Je fanouškem italského fotbalového klubu Inter Milán.[49]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 FIFA President Gianni Infantino tells LBCI: Proud to receive Lebanese citizenship and support a new stadium for the national team. www.lbcgroup.tv [online]. Lebanese Broadcasting Corporation International, 2025-11-25 [cit. 2025-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 ČTK. Na šéfa fotbalu kandiduje pět mužů, Platini zatím schválen nebyl. Kapitola Gianni Infantino. iDNES.cz [online]. 2015-11-12 [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
  3. 1 2 3 4 ŠEDIVÝ, Petr. Světový fotbal dál povede Švýcar, Blattera nahradil Infantino. iDNES.cz [online]. 2016-02-26 [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
  4. ↑ Infantino, l'avvocato di origini calabresi che tifava Inter. www.sportmediaset.mediaset.it [online]. [cit. 2026-07-15]. Dostupné online. (italsky)
  5. ↑ CONN, David. Everything you need to know about Gianni Infantino, the new Fifa president. The Guardian. 2016-02-26. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  6. ↑ ČTK. Nový boss: Infantino vyhrál volby FIFA a slíbil, že fotbal čekají lepší časy. Deník [online]. 2016-02-26 [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
  7. ↑ BORDEN, Sam. In FIFA Pitch, Gianni Infantino Pushes Expansion and Continuity. The New York Times. 2016-02-24. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  8. ↑ UEFA.com. 2013-01-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-04. (anglicky)
  9. 1 2 NOVÁK, Miloslav. Fotbal si zvolí nástupce Blattera. Z pěti kandidátů jsou dva favorité. iDNES.cz [online]. 2016-02-25 [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
  10. ↑ ČTK. Odvolací komise FIFA snížila Blatterovi a Platinimu trest na šest let [online]. Praha: Česká televize, 2016-02-24 [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
  11. ↑ ZBYNĚK, Stanislav. Gianno Infantino je novým prezidentem Mezinárodní fotbalové federace FIFA [online]. Praha: Český rozhlas, 2016-02-26 [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
  12. ↑ READ, Janna Brancolini·2 min. Gianni Infantino Named in Criminal Complaint on Eve of World Cup. Yahoo Sports [online]. 2026-06-09 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ Panama Papers: Fifa president Infantino 'dismayed' by media reports. BBC Sport. 2016-04-05. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. (anglicky)
  14. ↑ What is Infantino's legacy as FIFA president: reformer, or ringleader?. www.espn.com [online]. [cit. 2026-07-15]. Dostupné online.
  15. ↑ ČTK. Infantino bude na post předsedy FIFA kandidovat jako jediný. iDNES.cz [online]. 2019-02-06 [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
  16. ↑ ČTK. Potvrzeno. Světovou fotbalovou federaci FIFA dál povede Infantino. iDNES.cz [online]. 2019-06-05 [cit. 2019-06-05]. Dostupné online.
  17. ↑ ČTK. Infantino je opět jediným kandidátem na funkci předsedy FIFA. iDNES.cz [online]. 2022-11-17 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online.
  18. ↑ KNIGHT, Sam. The World Cup According to Gianni Infantino. The New Yorker. 2026-06-01. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0028-792X. (anglicky)
  19. ↑ DIXON, Ed. PIF sponsors Club World Cup as Fifa deepens Saudi ties [online]. 2025-06-06 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ↑ www.fifa.com [online]. [cit. 2026-07-15]. Dostupné online.
  21. ↑ WATCH: Vladimir Putin gives FIFA president Gianni Infantino a medal after World Cup praise. Sky Sports. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-06-19. (anglicky)
  22. ↑ Infantino on Qatar: Migrant workers get pride from hard work. AP News [online]. 2022-05-02 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
  23. ↑ CHURCH, Ben. Explosive tirade from FIFA boss threatens to overshadow World Cup opener. CNN. 2022-11-19. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. (anglicky)
  24. ↑ Do the World Cup's pricey tickets reflect US market rates and stop scalpers, as FIFA says?. www.euronews.com [online]. [cit. 2026-07-15]. Dostupné online.
  25. ↑ Chystá se obří show. Poločasová přestávka finále mistrovství světa potrvá až 25 minut. iDNES.cz [online]. 2026-07-15 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online.
  26. ↑ World Cup hydration breaks: Ads worth $250m in USA alone, so are they here to stay?. BBC Sport [online]. 2026-06-19 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
  27. ↑ Pro Trumpovy věrné je fotbal zženštilý. I tak na něm chce vydělat. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-06-08 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online.
  28. ↑ Už ne mundial pro 48 týmů. Příště ho rozšiřme na 64, burcuje Infantino. iDNES.cz [online]. 2026-07-12 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online.
  29. ↑ PANJA, Tariq. FIFA Will Host 2030 World Cup on Three Continents. The New York Times. 2023-10-04. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  30. ↑ PANJA, Tariq. Inside Man: How FIFA Guided the World Cup to Saudi Arabia. The New York Times. 2023-11-15. Dostupné online [cit. 2026-07-15]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  31. ↑ Inside The Games • AFC voices support for Saudi Arabia 2034 World Cup bid as Indonesia pull out. www.insidethegames.biz [online]. 2026-07-15 [cit. 2026-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
  32. ↑ „Fotbal není na prodej.“ Infantino spustil válku, ozval se i britský premiér. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-07-29 [cit. 2026-07-29]. Dostupné online.
  33. ↑ Všech 55 zemí je jednotných. UEFA vyhlásila bojkot mistrovství světa. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-07-30 [cit. 2026-08-01]. Dostupné online.
  34. ↑ AFC join UEFA and CONCACAF in opposing FIFA's World Cup plan. Yahoo Sports [online]. 2026-07-31 [cit. 2026-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  35. ↑ Vzpoura zabrala: FIFA kapitulovala, Infantino ruší miliardový prodej práva na MS. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2026-08-01]. Dostupné online.
  36. ↑ UEFA chystá trestní oznámení na šéfa FIFA Infantina. ČT24 [online]. [cit. 2026-08-27]. Dostupné online.
  37. ↑ President Donald Trump gives red card to reporters during meeting with FIFA president. Yahoo Sports [online]. 2018-08-28 [cit. 2026-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  38. ↑ How the World Cup Became Trump’s Trophy. POLITICO [online]. 2026-06-12 [cit. 2026-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  39. ↑ JOHNSON, Dale. Fifa president Infantino could have stood up for the World Cup - instead he said 'chill, relax'. BBC Sport [online]. 2026-06-10 [cit. 2026-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  40. ↑ Podlézá Infantino Trumpovi? FIFA reaguje na velkou kritiku veřejnosti. tn.nova.cz [online]. 2025-12-07 [cit. 2026-06-13]. Dostupné online.
  41. ↑ KILPATRICK, Dan. IOC to investigate FIFA president Gianni Infantino over Trump hat and collaboration. The New York Times. 2026-02-20. Dostupné online [cit. 2026-06-13]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  42. ↑ COLLINSON, Stephen. Analysis: Trump wanted to star at the World Cup, but politics may spoil the party. CNN [online]. 2026-06-10 [cit. 2026-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
  43. ↑ Začátek Infantinova konce? Kauza s Trumpem strhla lavinu, politické špičky zuří. www.denik.cz. 2026-07-10. Dostupné online [cit. 2026-07-13].
  44. ↑ The President – Gianni Infantino [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
  45. ↑ Lebensmittelpunkt verlegt — Fifa-Boss Infantino soll nach Katar umgezogen sein. (Stálé bydliště přeloženo — šéf FIFA Infantino se nejspíš přestěhoval do Kataru.) Der Spiegel, , 16. ledna 2022 (německy).
  46. ↑ Infantino receives Lebanese citizenship. www.bluewin.ch [online]. 2025-11-25 [cit. 2026-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
  47. ↑ https://www.tagesanzeiger.ch/wer-ist-dieser-mann-aus-brig-eigentlich-251222289931
  48. ↑ https://web.archive.org/web/20160226185638/http://sport.leonardo.it/gianni-infantino-nuovo-presidente-della-fifa/
  49. ↑ Infantino presidente Fifa: ecco l'ex re dei sorteggi che amava Altobelli [online]. [cit. 2016-02-27]. Dostupné online. (italsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gianni_Infantino&oldid=26261695“