Diskuse:Evropská migrační krize 2015

Přejmenovat na Evropská uprchlická krize

Navrhují přejmenovaní, protože je faktem, že onu celoevropskou krizi vyvolal především přesun syrských uprchlíku do Evropy. Na balkánské trase tvoří tito lidé nepochybnou většinu. --Jenda H. (diskuse) 2. 9. 2015, 11:58 (CEST)

Nesouhlasím, nemalou část problému tvoří i ekonomičtí migranti z Afriky. Tím, že tam jsou, se celá krize zvětšuje a znepřehledňuje. Konec konců i po té Vámi zmiňované balkánské trase přichází hodně Kosovanů, kteří jsou obvykle také spíš ekonomickými než politickými migranty.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 9. 2015, 12:59 (CEST)

Kosované takhle „dovolenkaří“ léta. Afghánci sem přichází nejméně deset let. Faktorem, který ve skutečnosti změnil poměry, je právě masový příchod syrských uprchlíků, které prostě není kam deportovat. Rovněž Afričané do EU imigrují po léta a nikdy žádnou celoevropskou Schengen ohrožující krizi nevyvolali. --Jenda H. (diskuse) 2. 9. 2015, 21:59 (CEST)

Kolega Zbrnajsem se vyjádřil k tématu tam, kde může--Rosičák (diskuse) 2. 9. 2015, 18:39 (CEST)

Nechci se do toho moc míchat, ale není toto obcházení opatření? Zbrnajsem zde nesmí diskutovat, tak za něho sem vkládá refaktorizováno někdo jiný, takže vlastně se to opatření zcela míjí účinkem.--LV-426 (diskuse) 3. 9. 2015, 12:42 (CEST)

Nepřejmenovával bych to. Krize je to právě proto, že se nejedná jen o uprchlíky před válkou, ale i o lidi jdoucí prostě za svým snem. Takže jednak je jich daleko víc, jednak se společnosti nedaří k nim zaujmout jednotný postoj. Kdyby to byli jen syrští váleční uprchlíci, tak je jednak Evropa daleko snáz zvládne, jednak se daleko snáz dohodne, že se o ně chce starat.--Tchoř (diskuse) 2. 9. 2015, 20:48 (CEST)

„Krize je to právě proto, že se nejedná jen o uprchlíky před válkou.“ Máte pro toto tvrzení nějaký důkaz? Prchá do Evropy letos víc Rusů nebo Afghánců než obvykle? Rozhodujícím faktorem krize jsou dle mě dostupných informací právě vysoké počty syrských uprchlíku, které na rozdíl od ekonomických migrantů nelze otočit a poslat tam od káď přišly. Jejich nároky vůči systému jsou tedy daleko větší než u nechtěných ekonomických migrantů.--Jenda H. (diskuse) 2. 9. 2015, 21:59 (CEST)

Ale to neznamená, že ti jiní nejsou pro systém zátěž. Jsou. I oni přispívají k tomu, že ten systém je přetížený. A představují velkou zátěž té veřejné debaty, té politické stránky věci, protože ji činí podstatně složitejší.--Tchoř (diskuse) 2. 9. 2015, 22:17 (CEST)

Opět je tu zásadní chyba v názvu článku, není z něho jasné, o jakou Evropskou migrační krizi se jedná? Evropa prodělala ve svých dějinách desítky migrací, od vpádu barbarů do Římské říše až po uprchlíky z Irska v 19. století, ze Sudet v roce 1939, ten název je hrozně všeobecný.--LV-426 (diskuse) 2. 9. 2015, 22:21 (CEST)

@LV-426: Ten název je podle mě srozumitelný, protože předchozí evropské migrační krize mají už zažitá svoje jména, třeba "stěhování národů". Ve Wikipedii při pojmenování článků neusilujeme o absolutní přesnost, ale o jednoznačnost a srozumitelnost a ideálně stručnost. Články se mají pokud možno jmenovat tak, jak se o té věci mluví. Máme třeba článek Otokar Březina, a ne Václav Jebavý používající pseudonym Otokar Březina, i když to druhé by bylo daleko přesnější a odlišilo by to básníka od jiných Otakarů Březinů.--Ioannes Pragensis (diskuse) 3. 9. 2015, 09:20 (CEST)

Tak já bych to prozatím ukončil. Vzhledem ke složitosti probíhající situace se komunita rozhodla pro (jak věřím prozatímní) použití nepřesného názvu, který nereflektuje podstatu krize a rovněž neuvádí žádnou dataci. Svůj návrh na přesun tímto stahuji, nicméně vytvořím adekvátní přesměrovaní.--Jenda H. (diskuse) 3. 9. 2015, 14:28 (CEST)

Souhlas, zatím bych to nechal tak, ten správný název současné události dají až naši potomci s odstupem mnoha let...v průběhu třicetileté války ten název tehdejší současníci taky nepoužívali, stejně jako Vizigóti zřejmě o svém tažení Evropou nemluvili jako o stěhování národů...(LV-426 (diskuse) 3. 9. 2015, 15:28 (CEST))

Pokud jde o přejmenování, co se mne týče, nazval bych to nikoliv migrační, ale imigrační krizí, poněvadž, bavíme-li se o krizi, jde o krizi z pohledu Evropy, tj. nárůst imigrantů, tedy přistěhovalců do Evropy. Jinak je název pěkný a reflektuje to, jak je situace v současnosti nazývána médii a jak jej znají lidé. Ještě bych přidal přesměrování z názvu Imigrační krize v Evropě, pod tímto názvem jsem ji na wiki hledal a domníval se, že článek na toto téma ještě nikdo nevytvořil. Osmdesát (diskuse) 17. 9. 2015, 19:23 (CEST)

Imigrant vs. uprchlík

Základním podkladovým dokumentem, kterým se řídí udělování azylu, je ženevská Úmluva o právním postavení uprchlíků OSN z roku 1951 doplněná protokolem z roku 1967. ZDE V ní je uprchlík definován jako "člověk, který se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit" (pasáž, ve které je uvedeno, že se to vztahuje jen na člověka, který se tak ocitl vlivem událostí před rokem 1951 je protokolem odstraněna). Protože ale státy EU nepřistupovaly k žadatelům o azyl stejně, jelikož jim Úmluva poskytuje poměrně velkou volnost, byla v roce 2005 schválena směrnice Evropské rady, která se tomuto tématu věnuje podrobněji. ZDE Kapitolu 26 (první země azylu) lze interpretovat tak, že např. syrští uprchlíci mají právo na azyl jen v první bezpečné zemi, kterou projdou, tedy do Evropy většinou v Turecku. Pokud požádají o azyl v Evropě, mohou být do té "první země azylu" vráceni (pokud oba státy uzavřou smlouvu).

V praxi tyto dva dokumenty znamenají: zaprvé, že lidí, kteří jsou definováni jako uprchlíci, je v současné migrační vlně asi necelých 30 % (těch 183 tis. úspěšných žadatelů z 625 tis. v loňském roce). (Pokud by nějaký stát trval na absolutním naplnění všech možností, vyplývajících z dokumentů (konkrétně směrnice rady), mohl by snížit počet uprchlíků až na nulu.) Zadruhé, slovo "uprchlík" se v textu samozřejmě může objevovat, ale vždy musí být napsáno vedle toho i "ekonomický (i)migrant" (nejlépe jako první v pořadí, protože těch ekonomických je výrazně více). Slovo uprchlík (příp. azylant či běženec) je naopak velmi vhodné používat u lidí, kterým byl udělen azyl (těm 183 tis.), protože byli uznáni jako uprchlíci. ALE, i uprchlík je imigrant - můžeme třeba všechny lidi směřující do Evropy rozdělit na dvě skupiny - 1. ekonomické migranty a 2. uprchlíky. Slovo (i)migrant je souhrnným označením pro obě skupiny.

Přijde mi tedy poměrně nepřesné označovat současnou krizi za uprchlickou a osoby pouze jako uprchlíky, bez uvedení ekonomických migrantů ve stejné větě. --9. 9. 2015, 22:40 (UTC), Zajíc (diskuse)

No nevím, jestli bych člověka, který někam odcestuje, neúspěšně požádá o azyl a je vyhoštěn, označil za migranta. Pod migrantem si představím spíš někoho, kdo se skutečně přestěhoval, začal na jiném místě trvale žít a bydlet. Člověk, který se na novém místě zdrží asi jako turista, akorát se místo na pláži válí v nějakém azylovém zařízení, a pak se zase vrací domů, mi přijde prostě jiná kategorie. Pochybuji, že se třeba uvádí v nějaké statistice v kolonce „počet imigrantů“ či „počet emigrantů“. Když tak spíš v nějaké kolonce „neúspěšné pokusy o (e/i)migraci“, která dokumentuje, že se migrantem nestal. Ale beru to spíš jazykově, nevím, jaká je praxe.--Tchoř (diskuse) 10. 9. 2015, 00:36 (CEST)

Právě že migrant je označení (poměrně široké) pro obě popisované skupiny ve vašich prvních dvou větách. Uprchlík je synonymní slovo pro označení úspěšného žadatele o azyl. Pokud je to událost takového formátu, jako současná migrační krize, objevují se samozřejmě tendence to generalizovat (ať už ve smyslu že to jsou všichni chudáčci postižení válkou, kterým bychom měli pomoci nebo ve smyslu, že to jsou všichni bojovníci IS, kteří přišli s cílem rozpoutat tu teror). Statistiky o počtech imigrantů do Evropy jsou zveřejňovány každý rok, loni to bylo těch 626 tisíc. A např. vy, kdybyste přicestoval do USA, tam požádal o azyl a nebylo Vám vyhověno, protože nemáte žádné obavy o svůj život a byl byste deportován zpět do ČR, tak byste také nebyl uprchlíkem, ale ekonomickým migrantem, protože byste tu ochranu nezískal. Nicméně je samozřejmě pravda, že téměř všichni tito lidé jsou na tom hůře než my. Ale všechny státy na světě (vyjma USA, Kanady, příp. Austrálie a Japonska) mají nižší kvalitu života než EU a často velmi vysoký přirozený přírůstek obyvatel a jen ve státech, odkud migranti hlavně přicházejí, žije v současnosti celkem asi 680 milionů lidí a rychle jich přibývá - opravdu to není 680 mil. uprchlíků. --10. 9. 2015, 17:24 (UTC), Zajíc (diskuse)

S prominutím, když už jde o tu korektnost, tak skutečně platí, že každý odmítnutý žadatel o azyl je automaticky ekonomický migrant, nebo to má přeci jen taky nějaké vlastní definiční charakteristiky? --Bazi (diskuse) 10. 9. 2015, 21:17 (CEST)

Ne, to opravdu není vlastní charakteristika. Vizte např. ZDE. Důvody migrace jsou de facto dva - 1. politické. Velmi obecně lze říci, že političtí migranti jsou uprchlíci - utekli ze země, kde jim hrozí nějaké bezprostřední nebezpečí - často, ale rozhodně ne vždy je to z důvodu probíhajícího válečného konfliktu. 2. ekonomické. Emigrovali kvůli špatné hospodářské situaci ve své zemi do země bohatší, ale nejsou bezprostředně ohroženi na zdraví nebo životě. Do té první skupiny se počítají i uprchlíci z náboženských důvodů, jak se píše v Úmluvě. - Takže nejsou-li klasifikováni jako uprchlíci, pak jsou považováni za ekonomické migranty, a to i když jsou ze zemí jako Afghánistán nebo Irák (čímž se opět dostávám k poslední větě a souvětí mého minulého příspěvku...). --10. 9. 2015, 22:07 (CEST), Zajíc (diskuse)

Mapa uprchlíků

V důsledku občanské války v Sýrii uprchly ze země do okolních států přes 4 miliony uprchlíků

Mapa vlevo je nepravdivá ve skutečnosti o situaci ve státech zálivu nejsou informace. V Sadské Arábii se dle UNHCR žije 500 000 Syřanů, ano nejde papírově o uprchlíky ale to co se děje ve skutečnosti je také důležité. A když už tedy chceme moralizovat proč není 0 u sousedního Izraele, který prokazatelně nikdy nepřijal žádné uprchlíky, pokud nešlo o Židy? --Jenda H. (diskuse) 15. 9. 2015, 23:19 (CEST)

Podle jiných zdrojů v Saudské Arábii žije asi 100,000 Syřanů - [1] a většinou se jedná o zahraniční pracovníky, kteří tam žili ještě před vypuknutím války v Sýrii. Bohaté země v Perském zálivu rozhodně žádné uprchlíky nepřijímají, syrské ani jiné, ani nepodepsaly Úmluvu o pravním postavení uprchlíků z roku 1951, a k těm Syřanům kteří tam už žijí se jako k uprchlíkům nechovají. Zpráva UNHCR pro rok 2015 se o žádných Syřanech v Saudské Arábii nezmiňuje. - [2] Jestli dnes Saudská Arábie tvrdí něco jiného, tak je to nejspíš jenom alibismus a lež, která má odvrátit ostrou kritiku posledních týdnů namířenou na bohaté arabské státy. Statisíce nebo miliony neviditelných Syřanů v SA, o kterých nikdo nikdy předtím neslyšel. -- Sabio (diskuse) 17. 9. 2015, 00:19 (CEST)

Ano jde o gastarbeitry, ano nemají uprchlický status, ale nejsou posíláni zpět do Sýrie to by HRW (spolu s civilizovaným světem) spustila jiný povyk. Ano, státy zálivu, stejně jako například Izrael, neratifikovali Úmluvu o právním postavení uprchlíků a UNHCR se tedy o Syřanech v SA nebo Kuvajtu nezmiňuje, protože o nich nemá přehled ne proto, že by tam nebyli. Na rozdíl od zmiňovaného Izraele, například.--Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2015, 18:29 (CEST)

Ta mapa měla zůstat. Dává informace o velikosti problému. Doďatky k tomu do textu - to nešlo? --Zbrnajsem (diskuse) 16. 9. 2015, 14:45 (CEST)

Mapa samotná by se dala updatovat, když je ve formátu SVG. Záleží ovšem i na vhodných zdrojích dat a na srovnatelnosti oněch dat. --Bazi (diskuse) 16. 9. 2015, 14:48 (CEST)

Jasně zdroje jsou jedna věc.[3] Důležitější je, ale vědět co má ta mapa znázorňovat. Registrované uprchlíky v sousedních zemích? Proč je tam Egypt? Registrované uprchlíky kdekoliv? Pak tam chybí Evropa a Severní Afrika. Má jít o reakci arabského světa? Kde je pak Alžírsko a proč je tam Turecko? Má ta mapa pranýřovat ty státy regionu, které syrské uprchlíky nepřijímají? A jsme zase u Izraele. Proč tam není Arménie do níž uprchlo nejméně 17 000 Syřanů převážně arménského původu? Nebo na to můžeme rezignovat a soustředit se na hlavní problém tedy státy u nichž počet uprchlíků známe a přesáhl stovky tisíc. Bez zavádějícího a matoucího popisu zemí zálivu by se mapa dala akceptovat.--Jenda H. (diskuse) 16. 9. 2015, 23:38 (CEST)

Mapa znázorňuje sousední státy na Blízkém východě, které přijaly nejvíc syrských uprchlíků. Mapa očividně vychází z aktuálních dat UNHCR - [4] a také z údajů Amnesty International - [5]. Pokud máte lepší mapu, která znázorňuje i Evropu, Izrael a Severní Afriku, tak sem s ní. Prozatím by ale měla stačit tato a nevidím důvod proč jí mazat. Možná mapou urazíme velvyslance SA nebo Kataru, našich důležitých spojenců v regionu, ale to asi netrápí většinu čtenářů, kteří sem přišli hledat informace. -- Sabio (diskuse) 17. 9. 2015, 00:19 (CEST)

Ne většině čtenářů jen sugerujeme nepravdivou informaci, že státy zálivu nepřijali žádné Syřany. Ale v pohodě za obsah Wikipedie nikdo neručí a jen blázen by jí důvěřoval. Mapu bych rád opravil, kdybych věděl jak. UNHCR je kvalitní nezaujatý zdroj, z kterého by se mělo vycházet. Umím udělat přehledovou tabulku stačí to? --Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2015, 18:16 (CEST)

Jak jsem už napsal, mapa vychází přímo z údajů UNHCR a taky ze zprávy Amnesty International, která výslovně uvádí, že státy Perského zálivu nepřijaly jediného syrského uprchlíka. Stačí se podívat na odkazy, které jsem poskytl. Že bohaté státy Perského zálivu přijímají uprchlíky je pouze vaše přesvědčení, které není podložené zdroji. Syrští zahraniční dělníci, často pracující v polootrockých podmínkách (bude jich asi 100 000 podle dřívějších údajů saudské vlády) se nemohou počítat za uprchlíky se kterými je jako s uprchlíky zacházeno. To je jako tvrdit, že ČR přijala 300 000 uprchlíků před válkou na Ukrajině, protože u nás žije přibližně tolik Ukrajinců. -- Sabio (diskuse) 17. 9. 2015, 18:53 (CEST)

Neřekl jsem, že jde o uprchlíky. Řekl jsem že mapa vycházející ze zdrojů AI zkresluje realitu a mate čtenáře. Za tím si stojím. --Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2015, 20:17 (CEST)

Mapa nezkresluje realitu. Realita je taková, že především v Turecku, Libanonu a Jordánsku máme v současnosti okolo 4 milionů syrských uprchlíků, kteří tam utekli po vypuknutí občanské války viz tento zdroj UNHCR. Právě syrští uprchlíci z těchto zemí se významnou měrou podílejí na současné evropské migrační krizi. Realita taky je, že Saudská Arábie a další bohaté země Perského zálivu žádné uprchlíky nepřijímají a přísně si hlídají své hranice, ostatně jedná se o totalitní policejní státy, které se často k zahraničním pracovníkům chovají velmi nelidsky a brutálně a jednají s nimi jako s lidmi druhé kategorie - [6], tyto státy ani nepodepsaly konvenci OSN o uprchlících, a pokud tam nějací Syřané žijí (jejich komunita nebude moc velká, tyto země dávají spíš přednost zahraničním pracovníkům z Jižní Asie) tak nemají postavení uprchlíka - tudíž počet uprchlíků v těchto zemích = 0, a do Perského zálivu pravděpodobně přišli pracovat ještě před vypuknutím občanské války v Sýrii. Bavíme se o uprchlících před občanskou válkou v Sýrii, nikoliv o zahraničních pracovnících, kteří žijí v SA třeba už 10 let. Takže v čem je problém? Pořád to nechápu. -- Sabio (diskuse) 18. 9. 2015, 17:51 (CEST)

To, že někteří občané Sýrie prchli do okolních států se snad dá do článku napsat. Dokonce se dá i vysvětlit, že sice nemají statut uprchlíka, ale do sousední země migrovali. Konečně název článku je o migrantech a migrační krizi. Uprchlík je jiná kategorie, smluvně definovaná a je jen určitou podmnožinou množiny migrantů.--Rosičák (diskuse) 17. 9. 2015, 20:39 (CEST)

. Mapy tras běženců

Tento článek i článek Maďarský pohraniční plot by potřebovaly mapky se zakreslenými směry pohybu běženců. Teď je zde - http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/eu/id_75436670/fluechtlinge-suchen-weg-ueber-kroatien-ungarn-grenzen-dicht.html - nová mapka s nápisem „Alternative Flüchtlingsrouten“, která poukazuje na možné trasy přes Bosnu a Hercegovinu, Chorvátsko a Slovinsko. Zdroj: Deutsche Presse Agentur (DPA). Může se to nějak dostat na Commons? --Zbrnajsem (diskuse) 16. 9. 2015, 11:42 (CEST)

Invaze

Ti Není migrace chudých lidí nebo stěhování uprchlíci . To je organizován nepřítele invaze. Zde je publikace , který popisuje pravidla a pokyny ti invazi. From pentagon naval lib.: Weapons of Mass Migration: Forced Displacement as an. Instrument of Coercion ... Defining, Measuring, and Identifying Coercive Engineered Migration pdf zawiera skrócony opis. Troche więcej w dyskusji pl.wikip Perhaps it will be helpfull to add this book and the short pdf paper to this pedia article. 2601:248:4301:6E23:4A5D:60FF:FE32:8309 23. 1. 2016, 00:21 (CET)

Promazání části září

Navrhuji promazat část (cca 30 % textu) obsahu o vývoji krize v průběhu měsíce září - část sekce "září 2015". Oproti předchozím i následujícím měsícům je to daleko obsáhlejší a z dnešního pohledu z odstupu několika měsíců až zbytečně moc podrobné. Vzhledem k tomu, že už teď je článek dlouhý a postupem času se bude ještě rozšiřovat mi přijde zbytečné a možná i odrazující pro čtenáře, když je jeden měsíc rozepsán takhle podrobně oproti ostatním (na monitoru září-4,5 stránky, říjen-necelé 2 stránky, listopad-1,5 stránky). Protože je to výraznější změna, rozhodl jsem se to první napsat do diskuze. Pokud dospějeme k souhlasnému stanovisku / pokud se k tomu nikdo nevyjádří, tak bych se toho ujal a koncem tohoto týdne či spíše v průběhu příštího týdne to promazal, aby to mělo strukturu podobnou říjnu 2015, ale s větším rozsahem (-30 % = cca 3 stránky).--Zajíc (diskuse) 28. 1. 2016, 19:59 (CET)

Co dál s článkem a ještě k údajům

Úvodem k číslům. Aktualizoval jsem obě hlavní tabulky migrantů podle národnosti a zemí. Co se týče žádostí o azyl zrovna v Česku, tady figurují dvě čísla, 1 525 a 1 235/1 239. První údaj označuje všechny podané žádosti o azyl během roku 2015, tedy včetně opakovaných. Druhý údaj ukazuje počet prvoinstančních žádostí, tedy i pokud by migrant podal žádost podruhé, na tomto údaji se projeví jen jednou, proto lze prvoinstanční žádosti (first asylum seekers) považovat za dost směrodatné vyjádření počtu žadatelů o azyl. Ale nedělejme si iluze, že jsou to přesná čísla, viz třeba odlišnost údajů 1 239/1 235 žadatelů o azyl MV/Eurostat. K tomu podotýkám, že Eurostat zaokrouhluje obdržená čísla po pěti, tedy 1 239 je přesný údaj MV, 1 235 je údaj Eurostatu, který vznikl po sečtení zaokrouhlených nakumulovaných žádostí o azyl, které eviduje mám pocit po jednotlivých měsících. A podobně je to samozřejmě i v případě jiných států, ale lepší drobně nepřesná čísla než čísla žádná. Eurostat nevydal oficiálně azylovou zprávu za 4. čtvrtletí 2015, takže ty hodnoty za toto období jsou buď vypočítané z celkových a čtvrtletních čísel, nebo z dalších dokumentů Eurostatu. To je taky jeden z důvodů odstranění některých kategorií. K vysokým číslům v Maďarsku dodávám, že i když imigrant podá žádost dvakrát (typicky v Maďarsku a pak ještě v Německu), tak ve statistikách se ukazuje jen ta první, kvůli čemuž není dost dobře možné přesně určit příchozí migranty do jednotlivé země, třeba zrovna v tom Německu to bude vyšší číslo, ale je tahle statistika je důležitá z toho důvodu, že udává celkový počet migrantů (neboli těch asi 200 000 nadbytečných žádostí z Maďarsku by se mělo rozpočítat mezi ostatní země, abychom dostali reálné hodnoty). Být jako uveden jako first asylum seeker dvakrát není možné, z důvodu shody v otiscích v celounijní databázi Eurodac. Ad.

Jakým stylem psát dále článek? Teď má 200 kb, což je moc. Už je pozdě, takže v kostce: Současnou strukturu celého článku bych ponechal. Úvodní kapitoly Trasy, cíle, příčiny, období před krizí a leden - srpen 2015 a zatím i převaděčství bych neměnil. Září až cca listopad bych zkrátil na čtvrtinu až třetinu současné délky, nechal bych současný převážně datumový styl. Prosinec, leden, zkrácení zhruba o polovinu. Shrnující úvodní odstavec ke každému měsíci bych nepsal. Celý současný text o daním měsíci zkopírovat na nově vytvořenou stránku Dopady Evropské migrační krize v daném měsíci daného roku atd. Dopady krize. Nechat podnadpisy stávající úrovně ke každému státu s tím, že se zkrátí text u každé jednotlivé země zhruba na polovinu až třetinu současného stavu. Vytvoří se, stejně jakou Vývoje krize, samostatný článek ve stylu Dopady EMK v Česku atd. Otázkou je, zda teď vytvářet samostatný článek ke každému státu. To dává dohromady: vývoj krize -minus 40 - 45 kb, dopady krize minus 60 kb = celkem minus 100 kb = výsledný objem 100 kb. Zhruba tak bych to ponechal. Také bychom měli zvážit otázku, co psát do vývoje krize a co do dopadů krize, zda např. do vývoje krize celoevropský vývoj, závěry jednání EU atd. a do dopadů krize konkrétní záležitosti na úrovni státu - tamní společenské názory, řešení krize z pohledu toho státu, vyjádření tamních politiků, nebo podobně jako u vývoje krize postupný vývoj, ale s tím, že se to bude vztahovat pouze na ten daný stát. Nebo i oboje dohromady, ale pouze na samostatné stránce toho daného státu.

Žádám vás o vyjádření tady v diskuzi, jak to vidíte dál s článkem. Také prosím rozšiřujte a aktualizujte články ohledně migrační krize (jak tento hlavní, tak i další související s krizí), protože je to pro mě časově náročné a nedokážu pokrýt všechny oblasti, když většinu obsahu píšu já:).--Zajíc (diskuse) 9. 3. 2016, 23:37 (CET)

Kolegové, apeluji na Vás, pokud k tomu chcete něco dodat, tak sem napište, ať se předejde případným revertům.--Zajíc (diskuse) 11. 3. 2016, 09:56 (CET)

Dobrý den, díky za péči, kterou článku věnujete. Podle mého názoru je nejlepší při krácení přenést původní podrobnější text (pokud je kvalitní) do zvláštního článku, zde ponechat jen hlavní informace a na ten zvláštní článek odkázat v záhlaví sekce pomocí šablony viz též (třeba {{viz též|Balkánská trasa}}). --Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 3. 2016, 10:35 (CET)

Souhlasím, s tím přesměrováním ze záhlaví jsem počítal (stejně jako při zkracování září), ale zapomněl jsem to do návrhu napsat. Již dříve jsem to rozepsal na diskuzní stránce kolegy Aktrona, ale v té době měl článek jen 160 kb, takže teď je situace zase trochu jiná.--Zajíc (diskuse) 12. 3. 2016, 00:14 (CET)

Rovněž děkuji za provedené aktualizace. Souhlasím s tím, že článek je potřeba postupně krátit. Krize ještě neskončila (nejspíš bude opět eskalovat, až se víc oteplí) a informací bude přibývat, takže je neúnosné, aby článek s takto obecným názvem popisoval situaci měsíc po měsíci (i ta čtvrtletí jsou moc). Článek by měl v budoucnu v rámci jednotlivých let popisovat jenom významné události, určitě ne kolik migrantů registrovali v jednotlivé zemi v konkrétním měsíci. To maximálně 1x či 2x v celém článku pro ilustraci eskalace krize nebo naopak její útlum (na taková čísla jsou jinak tabulky). Vytvářet nové články typu Vývoj Evropské migrační krize v září 2015 podle mne nemá z dlouhodobého hlediska smysl, naopak bych ale uvítal články ke konkrétním událostem (které je ještě nemají), např.: "Summity EU k imigrační krizi". --Honzula (diskuse) 11. 3. 2016, 12:19 (CET)

To je právě otázka, zda to psát takhle se sledováním postupného vývoje po měsících (či jiných časových úsecích, to je jedno), nebo to předělat do stylu anglického, francouzského či německého článku o EMK. V těchto zmíněných článcích jsou místo souhrnného vývoje krize kapitoly o reakcích určitých institucí, migračních trasách v některých státech, důsledcích apod. Ačkoli se to může zdát přehlednější, neexistuje tam žádná kapitola, podobající se českému vývoji krize, což považuji za zásadní nedostatek. Některé z kapitol nebo podkapitol tam obsahují jen pár vět, nenavazujících na sebe nebo neaktualizovaných a problémem také je, kam to vkládat při tak obrovském množství kategorií. Troufám si tvrdit, že na české Wikipedii by se nenašel dostatek lidí, kteří by to aktualizovali a doplňovali, takže by to vedlo spíše k chaosu. Články o summitech EU, obecně o návrzích EU na řešení krize (tzv. implementační balíčky), by určitě stálo za to napsat na samostatné stránky, ale toto odvětví není zrovna můj obor... Stejně tak, jak navrhoval kolega Aktron na své diskuzní stránce, by bylo dobré udělat stránku demonstrace během EMK, pohraniční ploty postavené během EMK atd. Za důležité ale považuji to, aby zůstala jedna kategorie, která bude sledovat hlavní dějovou linii, což teď plní vývoj krize. Ty ostatní kategorie by se do článku měly zapracovat buď pomocí odkazů, tam, kde to půjde i pomocí šablony viz též. Moje idea článku je asi taková, že je jeden hlavní článek (tento 120 kb) a dalších třeba 20 menších (10, 20, 50 kb), zaměřující se na určitá témata. Nikoli to, že bude jeden stručný (jen základní) článek (40 kb (i když to tedy taky není zrovna stručné)), a dalších třeba 40 článků (10,20,50,80 kb), které převezmou hlavní úlohu od tohoto článku. Ne teď. Pokud bude krize trvat i za dva roky, bude to samozřejmě nutné řešit jinak než v současnosti, ne po jednotlivých měsících, napsat více dalších článků k určitým událostem krize a třeba po vést ve stylu výše zmiňovaných zahraničních verzí. A souhlasím, že za dva tři roky nebude významný vývoj krize v září 2015, ale vzhledem k tomu, o jak aktuální téma se jedná, je důležitá také okamžitá hodnota článku, a když už jsme to napsali, tak myslím, že by to zde mělo zůstat (ostatně máme na Wikipedii daleko banálnější články). Také by to chtělo napsat do článku něco o širším kontextu krize, rozvést příčiny krize a tuhle oblast vůbec, což ale vzhledem k mému věku není moje silná parketa. A ohledně těch statistik (tabulky nejsou po měsících, ale po čtvrtletích, závěrečný odstavec každého měsíce zmiňuje počet sea arrivals do celé EU přes Středomoří), považuji teď za klíčové je tam nechat, protože dávají přesný a ucelený obraz o tom, v jakém období žádalo o azyl nejvíce lidí, odkud byli, do jakých zemí v těch časových periodách mířili a čtenář to nemusí složitě hledat někde v článku. S pozdravem--Zajíc (diskuse) 12. 3. 2016, 00:14 (CET)

Zachytit vývoj krize je jistě žádoucí, ale ve finální podobě by na to měly stačit 2-3 odstavce (míněno podkapitoly s nadpisem 2. či 3. úrovně). Přiznám se, že moc nesleduji, jak EMK v současnosti popisují cizí wiki, spíš se nechávám inspirovat články, které migrace statisíců lidí popisují s odstupem 50-70 let, z těch rozsáhlejších např. Němců, Židů či Řeků. A mám dost pochyby o tom, že současný detailní popis je pro wikipedický článek vůbec vhodný. Věřím, že v budoucnu bude v článku např. "Mapa hlavních migračních tras v letech 2014-2016" nebo "Graf vývoje počtu žadatelů o azyl v jednotlivých zemích EU", což umožní zkrátit některé pasáže o spoustu zbytečných slov. Pro dobu současnou, s tím souhlasím, by měl článek nashromáždit co největší množství informací, ale nikoliv formou, která se bezmála stává obsáhlou excerpcí z denního tisku, ale spíš připojováním odkazů na zdroje k jednotlivým tématům. Zásadní sdělení mnoha zdrojů se dá často shrnout do jediné věty, podrobnosti (budou-li nutné) pak do vedlejších článků. Zcela konkrétně: současnou podkapitolu "Přerušení dopravy a přesun krize do Střední Evropy" považuji za nadbytečně detailní a podstatné sdělení lze vyjádřit textem polovičního rozsahu, např.: Dne 4. září se kvůli problematice nelegální migrace sešli v Praze na mimořádném jednání premiéři zemí Visegrádské čtyřky. Shodli se na nutnosti lepší ochrany vnější hranice Schengenského prostoru a důrazně odmítli novou verzi kvót na přerozdělení uprchlíků, kterou prosazovala Evropská unie. Téhož dne eskalovala situace v Maďarsku, kde se před Východním nádražím v Budapešti shromáždilo několik tisíc migrantů, kteří požadovali odjezd do Německa. Poté, co byla část z nich lstí odvezena zvláštním vlakem do detenčního tábora v Bicske, se ostatní rozhodli raději cestovat ke 180 km vzdálené maďarsko-rakouské hranici pěšky.[48] Kvůli tzv. Pochodu naděje (jak proud migrantů označila některá západní média) musela maďarská policie uzavřít několik důležitých silničních tahů, např. dálnici M1 na Vídeň. Z maďarských uprchlických táborů po stovkách lidé utíkali s cílem dostat se do Německa. Ostrou kritiku zástupců některých lidskoprávních organizací vyvolal způsob distribuce potravin pro uprchlíky v záchytném táboře v Röszke (házení do davu). Později maďarská vláda změnila svůj postoj a začala vypravovat speciální autobusy k rakouským hranicím; v Rakousku byly zas vypraveny zvláštní vlaky, které migranty odvezly do Salcburku, k hranicím Německa. Bavorsko byla přetíženo náporem imigrantů (za což kritizovalo jak celoněmeckou vládu, tak i evropské instituce), [56] prioritou se tak v průběhu září stalo převážení uprchlíků z Mnichova do dalších částí Německa. Německý deník Bild uveřejnil ve zvláštní příloze v arabštině pozdrav berlínského starosty Müllera a základní informace o Berlíně určené pro žadatele o azyl. Opačně se k problému s migranty postavilo Dánsko. Dánská státní železniční společnost DSB přerušila na několik dní provoz vlaků mezi Dánskem a Německem z důvodu jejich přeplněnosti imigranty, kteří se přes Dánsko pokoušeli dostat do Švédska.[51] Dánské úřady nechaly v libanonských novinách zveřejnit výzvu syrským uprchlíkům, aby se neusazovali v Dánsku.[52] Německá vláda vyhlásila dočasné zavedení hraničních kontrol na německo-rakouské hranici a Německé dráhy na dobu cca jednoho měsíce přerušily železniční spojení ze Salzburgu do Mnichova. Následně zavedlo namátkové hraniční kontroly i Slovensko, a to na hranici s Maďarskem a Rakouskem. Rakousko zavedlo povinné kontroly na hranicích s Maďarskem, odkud přicházela drtivá většina migrantů, a na asistenci při humanitární pomoci povolalo armádu. Dne 9. září Evropská komise představila nový návrh uprchlických kvót. Oproti předchozímu návrhu se nyní mělo jednat o dvojnásobek (120 tisíc) žadatelů o azyl, kteří měli být rozděleni mezi všechny členské státy EU.[54] Česko mělo podle tohoto návrhu povinně přijmout necelá 3 % uprchlíků (2 978 osob). Kvóty v té době podporovaly zejména západoevropské státy, naopak většina zemí střední a východní Evropy se stavěla proti návrhu. --Honzula (diskuse) 13. 3. 2016, 22:44 (CET)

Ano, takhle, ještě výrazněji, bych chtěl zkrátit vývoj krize v září a podobně v dalších měsících a přesunout na samostatný článek s přesměrováním (viz výše). A ano, za 5, 10 nebo 50 let to bude přehlednější rozčlenit po jednotlivých událostech, ale teď krize stále probíhá a přibývají nové a nové informace, takže je žádoucí mít jednu kapitolu, kam aktuální dění doplňovat. A Vaše případná pomoc při doplnění článku o graf či mapu bude samozřejmě vítána:).--Zajíc (diskuse) 14. 3. 2016, 21:44 (CET)

Jen ještě doplňuji, že vidím, že září, říjen a listopad 2015 se bude muset zkrátit výrazněji než je tomu teď, ale jako první se asi budu věnovat jednotlivým státům.--Zajíc (diskuse) 20. 3. 2016, 21:24 (CET)

Pravopis

Proč se související články jmenují „Dopady Evropské migrační krize v …“ – proč to velké písmeno E? Copak jde o nějaké oficiální pojmenování? Přídavné jméno odvozené od místního jména se v češtině píše s malým písmenem – tedy „evropská“ jako to je ostatně správně i v úvodu tohoto článku v alternativním názvu krize. Úplně na začátku článku a v nadpisu je velké E jenom proto, že jde o název, resp. začátek věty. Navrhuji související stránky přejmenovat. --Blahma (diskuse) 6. 4. 2016, 10:16 (CEST)

Souhlas. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2016, 11:23 (CEST)

Souhlasím, pokud nebude doloženo jako oficiální název.--Zdenekk2 (diskuse) 9. 4. 2016, 20:11 (CEST)

Nemyslím si, že by to mělo oficiální název, protože to nikdo neorganizuje (tedy alespoň ne oficiálně ;-). Navíc vznikl současný název, zdá se, jako výsledek volby nejpřijatelnějšího pojmenování v diskuzi, tedy nikoliv převzetím názvu oficiálního. Jen tedy, co jsem se díval do souvisejících článků, těch článků s nesprávnou velikostí písmena už je opravdu hodě – minimálně pro každou zemi jeden. Až se divím, že to zatím nikoho nenapadlo, resp. to hned zpočátku neopravil. To to přejmenovávání teď chvíli potrvá… --Blahma (diskuse) 9. 4. 2016, 20:48 (CEST)

Jen procesně: snaha byla, ale narazila na odpor. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 21:49 (CEST)

Díky, vynucovat jednotu na nesprávné variantě je poněkud krátkozraké. Podpořil jsem na Zajícově diskuzní stránce přesun. --Blahma (diskuse) 11. 4. 2016, 23:31 (CEST)

Příčiny krize se tu zdrojují prohlášením ÚV KSČM!

K tomu není co dodat,[7] tento zdroj sem vložil kolaga Zajíc bez řádného označení.[8] Cechblog (diskuse) 28. 4. 2016, 00:52 (CEST)

Čím se bude zdrojovat příště? Mein Kampf? Karel61 (diskuse) 28. 4. 2016, 00:59 (CEST)

Nedivil bych se. :( Jsem pro odstranění takovýchto informací. Lze je všechny rozporovat, ale to by vydalo na násobný text a článek by narostl do obludných rozměrů. Rozbor jednotlivých argumentů, např. občanké války v Sýrii nebo Lybii, je předmětem příslušných článků a neměl by zde být duplikván. Cechblog (diskuse) 28. 4. 2016, 01:09 (CEST)

Názor KSČM jako jednoho z výseků politického spektra, je-li obzvláště doložen nezávislým sekundárním zdrojem, je samozřejmě možno zmínit. Jen je třeba ho korektně uvést jako názor právě této strany, ne jako obecný fakt. A samozřejmě je pak nutné to pojmout opravdu vyváženě, aby tady zazněly i názory ostatních politických proudů. A tím spíš samozřejmě názory nepolitické a odborné. Vizte WP:NPOV. --Bazi (diskuse) 28. 4. 2016, 02:34 (CEST)

Je otázka zda zde prezentovat názory jednotlivých politických stran (dvojnásob tak, že v textu není uvedeno, že se jedná o stanovisko ÚV KSČM). Potom by tu měly být všechny (např. parlamentní strany) a to opravdu není předmětem článku. V takovém případě by to bylo na článek nový, např. Postoj politických stran k migrační krizi. Cechblog (diskuse) 28. 4. 2016, 02:51 (CEST)

S tou přeformulací tak, aby bylo zřetelné, čí názor to je, naprosto souhlasím. Jinak je fakt, že když je to víc než jen české téma, tak konkrétně výčet postoju českých stran by nebyl dostatečný, to abychom vypsali všechny relevantní strany všech evropských zemí apod. Dalo by se ale uvažovat o tom, že když máme samostatný článek Dopady evropské migrační krize v Česku, názory českých parlamentních stran se můžou hodit třeba zrovna tam. Do obecného článku by pak bylo vhodné popsat spíš obecnější názorové proudy. --Bazi (diskuse) 28. 4. 2016, 03:12 (CEST)

Pokud tam zůstane jen stanovisko ÚV KSČ, i když s řádným označením, není tam stanovisko dalšich stran, to byl bylo nevyvážené. Cechblog (diskuse) 28. 4. 2016, 03:56 (CEST)

A co Vám brání v doplnění těch dalších? --Bazi (diskuse) 28. 4. 2016, 04:06 (CEST)

Tento článek nepojednává o názorech českých politických strana na migrační krizi. Už tak je velmi rozsáhlý. Cechblog (diskuse) 28. 4. 2016, 04:26 (CEST)

Ano, už jsem psal, že by se to mohlo přesunout do článku Dopady evropské migrační krize v Česku. --Bazi (diskuse) 28. 4. 2016, 04:33 (CEST)

Jde o názor extremní strany hlásící se k násilné ideologii. Myslím, že by zde nemělo být stanovisko jejího ÚV. Jsem pro odstranění. V nejkrajnějším případě souhlasím, že by text měl být citován podle zdroje jako prohlášení ÚV KSČ a přesunut k článku Dopady evropské migrační krize v Česku, kde by se mohla zřídit například kapitola Postoje politických stran. Cechblog (diskuse) 28. 4. 2016, 11:39 (CEST)

Zdravím a souhlasím, že by jistě bylo dobré vložit k tomu jiné zdroje než prohlášení ÚV KSČ. Takže pokud nějaký takový zdroj máte, sem s ním. Ovšem už jen fakt, že zde část textu ozdrojovaná KSČ vydržela půl roku, svědčí o tom, že není nutné ty informace zásadně měnit, jako spíše ozdrojovat. A ideálně rozšířit, jak zmiňujete. Jinak, zdrojem je prohlášení KSČ z toho důvodu, že to byl jeden z prvních odkazů, který na mě vyskočil (už někdy v září 2015), vkládal jsem to tam jako jeden z názorů na příčiny krize.--Zajíc (diskuse) 28. 4. 2016, 07:20 (CEST)

Našel jsem i jiné zdroje než prohlášení ÚV KSČ. Slovenský premiér Robert Fico[9], jihoafrický prezident Jacob Zuma,[10] republikánský kandidát na amerického prezidenta Rand Paul[11], nebo šéf britských euroskeptiků Nigel Farage,[12] jehož strana UKIP má v Británii rostoucí podporu[13], takže jeho názor je celkem relevantní. -- Sabio (diskuse) 7. 5. 2016, 06:23 (CEST)

Smazání podsekce "Možný podíl Ruska na převaděčství" - důvod

Smazal jsem celý název podsekce a text, který obsahovala jsem přesunul do sekce převaděčství. Také jsem ho mírně upravil. Důvody k tomu jsou takové, že stanoviska o podílu Ruska jsou ve většině případů pouze osobními názory některých politiků nebo činitelů v rámci NATO. Pak samozřejmě s těmito informacemi spekulují tajné služby Německa a Británie, ale to je vše. Nikdo a nic jiného to ani nepotvrzuje a ani nevyvrací a považuji tuto informaci jednak za obecnou a tudíž si nemyslím, že by měla mít zvláštní podsekci oproti ostatním a jednak za silně spekulativní a jako takovou by jsme ji měli označovat. To se týká i případu prohlášení ÚV KSČ kdy takové prohlášení by mělo být označeno za spekulativní názor této strany, ačkoliv existuje více zdrojů, které podobnou informaci sdílejí(viz. diskuze výše). Takže tolik k tomu.--AnkaElektro (diskuse) 26. 7. 2016, 10:20 (CEST)

Migrace v návaznosti na Rusko-Ukrajinský konflikt

Úprk Ukrajinců z Ukrajiny nemá s migrační krizí (o níž článek pojednává) mnoho společného, proto bych byl pro to, aby se informace o nich tady zredukovali a založila se na to extra stránka. A za zmínku by ještě stáli lidé z Blízkého východu dovezení do Běloruska. 188.75.177.218 25. 3. 2022, 10:05 (CET)

Letošní text je v souladu s názvem článku; jinak by informace o evropské uprchlické krizi nebyly úplné --Karelkam (diskuse) 25. 3. 2022, 12:10 (CET)

Také podporuji. --Hrdlodus (diskuse) 29. 3. 2022, 10:42 (CEST)

Samozřejmě to chce nový článek--Jenda H. (diskuse) 25. 3. 2022, 17:39 (CET)

Také souhlasím s návrhem, dává mi to smysl. --Blahma (diskuse) 25. 3. 2022, 21:47 (CET)

Návrh na rozšíření názvu o dataci

Vzhledem k aktuálním událostem navrhuji zavést do názvu článku dataci, aby nespojoval dvě různé události. --Jenda H. (diskuse) 25. 3. 2022, 21:49 (CET)

Přesunul jsem na Evropská migrační krize 2015. --Jvs 18. 4. 2022, 09:25 (CEST)

Obsah článku je z velké míry o něčem jiném než vyloženě o roce 2015. Problematika migrace v následujích letech nemá, pokud vím, zvláštní článek. --Karelkam (diskuse) 23. 6. 2022, 16:46 (CEST)

Přesun na rok v této chvíli nedává moc smysl. Tato evropská migrační krize je hlavním významem, což dokazuje i reliktní redir bez roku, z něhož zbylo jen přesměrování stále na tento článek s rokem, to samé přesměrování na en wiki. Tvorba názvu článku začíná co nejjednoduššími názvy a až je co rozlišovat, pak se přesouvá. Do té doby je to zbytečné. --Kacir 19. 7. 2022, 08:20 (CEST)