Dejvice: Porovnání verzí
typo, nepředbíhejme událostem, požadavek na zdroj - informace o nádraží Praha Dejvice je chybná, je třeba upravit |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 144: | Řádek 144: | ||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
=== Veřejná === |
=== Veřejná === |
||
Pod Vítězným náměstím je v současnosti ukončena [[A (linka metra v Praze)|linka metra A]], od dubna 2015 by měla jezdit do stanice [[Nemocnice Motol (stanice metra)|Nemocnice Motol]]. Na ni navazují [[autobus]]ové [[Městská autobusová doprava v Praze|spoje]] do [[Suchdol (Praha)|Suchdola]] a Podbaby. Kromě metra jsou Dejvice spojeny s centrem ještě tramvajovou linkou přes Prašný most. U stanice metra Hradčanská se nachází [[železnice|železniční]] stanice [[Nádraží Praha-Dejvice|Praha-Dejvice]]. Je historicky prvním nádražím na území dnešní Prahy, od roku [[1830]] zde začínala [[Lánská koněspřežka]].{{Fakt/dne|20150310200005}} |
Pod Vítězným náměstím je v současnosti ukončena [[A (linka metra v Praze)|linka metra A]], od dubna 2015 by se zde měla nacházet i stanice Bořislavka a dále by trasa měla jezdit do stanice [[Nemocnice Motol (stanice metra)|Nemocnice Motol]]. Na ni navazují [[autobus]]ové [[Městská autobusová doprava v Praze|spoje]] do [[Suchdol (Praha)|Suchdola]] a Podbaby. Kromě metra jsou Dejvice spojeny s centrem ještě tramvajovou linkou přes Prašný most. U stanice metra Hradčanská se nachází [[železnice|železniční]] stanice [[Nádraží Praha-Dejvice|Praha-Dejvice]]. Je historicky prvním nádražím na území dnešní Prahy, od roku [[1830]] zde začínala [[Lánská koněspřežka]].{{Fakt/dne|20150310200005}} |
||
=== Automobilová === |
=== Automobilová === |
Verze z 15. 3. 2015, 19:39
Šablona:Infobox katastrální území Prahy
Dejvice (německy Dejwitz)[1] jsou městská čtvrť a katastrální území v pražské městské části Praha 6, rozkládající se severně od Pražského hradu.
Historie
Nejstarší dějiny
Nejstarší osídlení Dejvic bylo v oblasti Baby a Šárky, kde bylo osídlení minimálně z období kultury s nálevkovitými poháry a také z období knovízké kultury.
Od 11. století
První zmínky o obci Dejvice jsou z roku 1088, tehdy se jednalo o ves ležící na svazích pod dnešní Horní Šárkou - Dejvice jsou uvedeny v zakládací listině Vyšehradské kapituly. Král Vratislav II. v ní daruje obec kostelu svatého Petra a Pavla na Vyšehradě:
- „Degnicih de terra ad II aratra cum tomariis Bogdan, Premii.“[2] (Dehnických pozemků na dva pluhy se soustružníky Bohdanem a Přemilem.)[3] Nároky z této listiny byly potvrzeny králem Přemyslem Otakarem I. v roce 1222.[4]
V té době nesla obec název Degnici, díky hláskovému vývoji se jméno později změnilo na Dehnice a posléze vlivem lidové etymologie se název v 19. století změnil na Dejvice, úředně byla tato verze jména zanesena v roce 1886.[5][6] Původ jména bývá vysvětlován několika způsoby - jedna možnost je, že jméno má patronymický původ[5] odkazující na potomky Dehnovy, podle další verze bylo jméno odvozeno od místní výroby dehtu, ale existuje také varianta, která vysvětluje původ jména z osobního jména "dehna" - zlý duch, démon či ďábel, podle toho, že původní obyvatelé údajně ohrožovali sousedy a pocestné.[7]
Další písemné zmínky o Dejvicích pocházejí z roku 1320, kdy získalo purkrabskou část Dejvic Svatovítské proboštství směnou s Janem Lucemburským.[8] Menší část však i nadále zůstala v majetku Vyšehradské kapituly.[9] Centrum původní obce Dejvice se nalézalo kolem Proboštského dvora (dnešní ulice Proboštská). V této době zde byl vrchnostenský dvůr o jednom popluží - tyto pozemky byly osvobozeny od platů a břemen. Dále zde byl manský dvorec a čtyři selské usedlosti. Majitelé usedlostí museli pracovat tři dny v týdnu na vrchnostenském majetku. Kromě toho se tu nacházelo ještě několik chalup včetně kovárny a malé dvorce, které do roku 1325 vlastnil jakýsi Gothard.[3]
Druhá osada na území Dejvic ležela v oblasti dnešní Šárky a nazývala se Újezdec či Újezd v Šárce. Písemně je tato obec doložena v roce 1334.[10] Již během 14. století se jméno obce změnilo na "Šárka". Na jižních svazích Šárky se pak nalézaly dva vrchnostenské dvory, selský dvůr a pravděpodobně od roku 971 se zde také nacházel kostelík svatého Matěje.[5] Původně patřily k Dejvicím pouze pravý břeh Šáreckého potoka, zatímco levý břeh patřil k Lysolajům. Změna nastala až v roce 1784.[3] Od druhé poloviny 14. století nevedli již dvorec probošti, ale pronajímali ho svým panošům, mezi jejich povinnosti patřilo taktéž vařit proboštovi pivo. S ohledem na velikost pozemků uvažoval Karel IV. původně o tom,že Nové Město Pražské založí právě na území Dehnic.[5]
Po husitských válkách
V době pohusitské byly Dejvice soukromým majetkem, od roku 1594 patřily úřadu nejvyššího komorníka. Od roku 1790 byly Dejvice opět částečně v držení svatovítského probošta.[7] Během třicetileté války byl vlastní Proboštský dvůr výrazně poničen, ale brzy byl opraven. V 60. letech 17. století zde byl založen i pivovar a dvůr byl centrem správy všech proboštských statků v okolí Prahy. Na konci 18. století byl dvůr rozšířen o další velký dvůr a v roce 1872 byla ke statku připojena i nedaleká usedlost Hadovka.[11]
První městská zástavba v Dejvicích vznikla ještě před 1. světovou válkou v okolí nádraží Bruska.[1]
Po 1. světové válce
Historie moderních Dejvic jakožto městské čtvrti začíná ve 20. letech minulého století. Součástí hlavního města se staly vznikem Velké Prahy k 1. lednu 1922. V této době byla celá čtvrť i s jejím centrem, Vítězným náměstím, postavena najednou podle moderního urbanistického plánu architekta Antonína Engela. Zavedena byla tramvajová doprava, těsně před válkou i trolejbusová. Další výstavba se z Vítězného náměstí postupně posouvala na sever. V těchto místech byl také po válce postaven hotel International reprezentující socialistický realismus.
V roce 1978 sem bylo zavedeno metro (stanice Leninova, dnes Dejvická), vznikla také dnešní moderní silnice Evropská (dříve Leninova) spojující letiště s centrem Prahy, a to přestavbou několika původních ulic (například Kladenské).
Charakter čtvrti
Dejvice jsou relativně luxusní rezidenční čtvrtí, jíž sice dominují velkolepé budovy vysokých škol a armády, ale obsahuje i mnoho klidných míst s vilami movitých měšťanů a rezidencemi zastupitelských úřadů. Ceněno je těsné sousedství jak s centrální oblasti Prahy, tak s velkými plochami zeleně (Stromovka a Divoká Šárka).
Mezi ulicí Jugoslávských partyzánů a Evropskou se nachází univerzitní kampus, ve kterém je rektorát ČVUT a jeho fakulty - fakulta strojní, fakulta elektrotechnická, fakulta informačních technologií, fakulta stavební a fakulta architektury, dále budovy VŠCHT, bohoslovecký seminář, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy a Národní technická knihovna.
Doprava
Veřejná
Pod Vítězným náměstím je v současnosti ukončena linka metra A, od dubna 2015 by se zde měla nacházet i stanice Bořislavka a dále by trasa měla jezdit do stanice Nemocnice Motol. Na ni navazují autobusové spoje do Suchdola a Podbaby. Kromě metra jsou Dejvice spojeny s centrem ještě tramvajovou linkou přes Prašný most. U stanice metra Hradčanská se nachází železniční stanice Praha-Dejvice. Je historicky prvním nádražím na území dnešní Prahy, od roku 1830 zde začínala Lánská koněspřežka.[zdroj?]
Automobilová
Hlavními tepnami Prahy 6 jsou ulice vycházející z Vítězného náměstí – Evropská (na západ k ruzyňskému letišti), Jugoslávských partyzánů (na sever k Podbabě), Československé armády (na východ k Letné) a Svatovítská (na jih k Pražskému hradu).
Další fotografie
-
Generální štáb na Vítězném náměstí
-
Hotel Crowne Plaza Prague postavený ve stalinském stylu
-
Výstup ze stanice metra Dejvická
-
Zřícenina Baba
-
Vilová čtvrť Hanspaulka
Odkazy
Reference
- ↑ a b Pošty Praha 6 a Praha 7 [online]. Dostupné online.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, díl I,. [s.l.]: [s.n.] S. 380.
- ↑ a b c VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: TEIGE, Josef. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec pražská, 1911. Dostupné online. S. 47-461.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, díl II,. [s.l.]: [s.n.] S. 216.
- ↑ a b c d ŠVÁBÍK, Jakub. Dejvické usedlosti [online]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2009 [cit. 2015-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Hanspaulka - historie, vzpomínky, zajímavosti. Praha: Unicornis, 2005. ISBN 80-86562-05-0. Kapitola O Dejvicích a Šárce, s. 17-18.
- ↑ a b Pražská šestka [online]. [cit. 2014-12-25]. Kapitola Základní informace o vzniku a historii Dejvic. Dostupné online.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních, I. díl. Praha: [s.n.], 1995.
- ↑ BEDRNÍČEK, Pavel. Obce vůkolní před branami měst pražských, Praha 2006,. Praha: [s.n.], 2006.
- ↑ HOLEC, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních, IV. díl. Praha: [s.n.], 1996. S. 261.
- ↑ Webové stránky Prahy 6 [online]. Praha 6 [cit. 2014-12-25]. Kapitola Historie. Dostupné online.
Literatura
- HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Dejvice, s. 211-217.
Související články
- Praha 6
- Seznam kulturních památek v Dejvicích
- Podbaba
- Hanspaulka
- FK Dukla Praha
- Hradčanská - stanice metra
- Dejvická - stanice metra
- Semafor (divadlo)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dejvice na Wikimedia Commons
- Historie Dejvic