Seznam kulturních památek v Dejvicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Dejvice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Část Dejvic spadá od roku 1993 do městské památkové zóny Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice.[1]

Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.[2]

Následující seznam je členěn podle základních sídelních jednotek.

ZSJ Nádraží Dejvice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Železniční stanice Dejvice (Q11826597)


Nádraží Praha-Dejvice, nádražní budova (01).jpg
 
Kategorie Praha-Dejvice (train station) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49714/1-2259
Pam. katalog
MIS
Dejvice Václavkova 169/1, 116/1
50°5′49,66″ s. š., 14°23′58,31″ v. d.
Železniční stanice Dejvice, z toho jen:
  • Václavkova 169/1 – nynější přijímací budova z třetí čtvrtiny 19. století. Součástí neorenesanční budovy je prezidentský salonek, který používal T. G. Masaryk.
  • Václavkova 116/1 - bývalá provozní budova koněspřežné dráhy z roku 1828. Střední část patrové klasicistní budovy je jedinou dochovanou stavbou prvního pražského železničního nádraží, které bylo koncovou stanicí koněspřežní dráhy z Prahy do Lán. Postranními přístavbami byla rozšířena ve druhé polovině 19. století.
  • vodárna z roku 1863; objekt cisterny pro napájení střídajících lokomotiv vodou je pozoruhodný svou architektonickou hmotou. Pochází z období přestavby koněspřežky na lokomotivní dráhu.

Památkově chráněno od 8. března 1999.

ZSJ Dejvická[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Husův sbor (Q19970469)


Praha, Dejvic, Wuchterlova, Husův sbor.JPG
 
Kategorie Husův sbor (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41484/1-2133
Pam. katalog
MIS
Dejvice Wuchterlova 523/5
50°5′52,17″ s. š., 14°23′49,89″ v. d.
Husův sbor a ústředí Církve československé husitské. Budova sboru byla vystavěna v letech 1924–1926 podle návrhu Jiřího Stibrala jako pozdně pseudogotická stavba, obsahující též bohosloveckou kolej, kostel, knihovnu, čítárnu, kanceláře ústřední a diecézní rady, byty aj. Novogotická budova je koncipována jako výšková stavba, kde sokl vytváří lehce předsazená arkáda, pod níž jsou schována okna zvýšeného přízemí a na níž je umístěna terasa 1. patra. Pět pater budovy je navýšeno o další podkrovní podlaží, ve střední části dokonce o dvě patra, a zvýšeno dále o střední věžičku, která o další patro převyšuje budovu. Budova je ve střední ose 8patrová. Na budově je užito gotického a románského dekoru, v přízemí panelování, v patře krenelovaný ochoz terasy, u oken náznaky gotického ostění. Gotizující detaily se soustřeďují na střední věžičku, panelování mezi okny a na 5. a vyšší patro, které vytváří mohutný obloučkový štít s konkávně propletenými žebry. Věžička končí gotizujcími balkony a románským sdruženým okénkem.

Poznámka: Dříve ul. V. V. Kujbyševa
Památkově chráněno od 24. října 1990.

ZSJ Úřednická kolonie[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Státní reformní reálné gymnázium – Střední pedagogická škola (Q31450733)


Evropská, střední pedagogická škola.jpg
 
Kategorie Vyšší odborná škola pedagogická a sociální na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104687
Pam. katalog
MIS
Dejvice Gymnasijní 330/3, Evropská 330/33
50°5′59,45″ s. š., 14°23′13,18″ v. d.
Střední škola - budova pův. Státního reformního reálného gymnázia. Funkcionalistická budova školy byla postavena v letech 1936–1938 podle návrhu Evžena Linharta. Mohutná bloková stavba na nepravidelném půdorysu ve tvaru písmene L s pěti nadzemními podlažími a s 6. střešním podlažím. Západní křídlo učeben leží při Evropské ulici.

Památkově chráněno od 23. ledna 2012.

ZSJ Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost Kotlářka (Q19800581)


Praha, Dejvice, kotlářka.JPG
 
Kategorie Kotlářka (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41175/1-1933
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Kotlářce 16/9
50°6′24,46″ s. š., 14°23′1,24″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Kotlářka. Viniční usedlost Kotlářka byla vystavěná po roce 1672 na starší vinici, prošla po roce 1795 přestavbou na hospodářský dvůr se sýpkou a ve 40. letech 19. století rozšířením o další hospodářská křídla. Roku 1840 byla založena u usedlosti cihelna. Okolní terén je výrazně pozměněn vlivem těžby cihlářské hlíny (terasní zdi na jihu, tunel pod ulicí Na Kotlářce).
  • Hlavní obytná budova. Jednopatrová stavba s valbovou střechou
  • Hospodářské budovy-chlévy. Stavby při jižní straně dvora, přízemní s půdní nadezdívkou, střecha sedlová, na východě zvalbená.
  • Stodola. Rozlehlá obdélná stavba na západní straně dvora, střecha sedlová.
  • Sýpka (špýchar). Na severozápadní straně dvora, spojeno s hlavní budovou severním úzkým křídlem se schodištěm. Severně od sýpky vybíhá pod terénem sklep.
  • Severní křídlo se schodištěm. Spojovací schodištní křídlo mezi hlavní budovou a sýpkou. Architektonicky zajímavá drobná stavba. Severně vybíhá pod terénem sklep.
  • Brána na východní straně dvora s částí ohradní zdi. Brána do hospodářského dvora má záklenek se zvýrazněným klenákem, navazuje na úsek ohradní zdi.
  • Zahrada s terasou. Zahrada při ulici byla vymezena nízkou zídkou se sloupky (nyní nově přestavěna). V zahradě byl dřevěný pavilon z 19. století (pravděpodobně nedochován). Jižně od usedlosti je terén upraven stupňovitými zděnými terasami (důsledek těžební činnosti, vinice).
  • Plocha vnitřního hospodářského dvora se studnou.

Památkově chráněno od roku 1964. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Francouzské lyceum (Q31450668)


Praha, Dejvice, Bílá, budova francouzského lycea 02.JPG
 
Kategorie Francouzské lyceum (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44377/1-1492
Pam. katalog
MIS
Dejvice Bílá 1784/1, Na Kocínce 1784/2, Božkova 1784/3, Kadeřávkovská 1784/4
50°6′19,97″ s. š., 14°23′12,82″ v. d.
Střední škola - gymnasium francouzské. Areál tzv. Francouzských škol vznikl mezi lety 1931–1934 podle návrhu Jana Gillara ve stylu funkcionalismu na základě výběrového řízení na moderní lyceum vypsaného francouzskou vládou. Areál obsahoval reálné gymnázium, obecnou školu, mateřskou školu, pavilon s tělocvičnou a divadlem, bazén, kuchyň, jídelnu aj. (plánovaná budova internátu nebyla postavena). Mateřská škola byla vybavena skleněnou stěnou, která se dala v létě otevřít, základní škola měla terasy pro letní výuku. Areál situovaný ve svažitém terénu doplňovaly plochy zeleně a hřiště společné všem školám. Dnes základní škola Benita Chuareze, mateřská škola.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Staré Dejvice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Proboštský dvůr (Q30106698)


Praha, Dejvice, Proboštský dvůr.JPG
 
Kategorie Proboštský dvůr (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40476/1-1479
Pam. katalog
MIS
Dejvice Proboštská 1/1, Glinkova 3/25, Proboštská 4/3, Zavadilova 4/1
50°5′50,23″ s. š., 14°22′30,1″ v. d.
Proboštský dvůr zahrnuje je areál tvořený budovami různého stáří, sestává z bývalého hospodářského dvora, pivovaru, kaple (kostela) sv. Václava a kovárny. Nejstarší stavební konstrukce jsou asi raně barokní. Klasicistní úpravy dvora probíhaly kolem roku 1800. Dvůr byl majetkem Svatovítské kapituly.
  • Obytná jednopatrová budova na východní straně dvora, severně od brány, s připojeným severním křídlem bývalého špýchárku. Upravováno neorenesančně.
  • Obytná přízemní budova na východní straně dvora jižně od brány. Klasicistní původ s neorenesanční úpravou.
  • Hospodářské budovy při jižní a severní části dvora. Protáhlé přízemní stavby (třetí západní hospodářský objekt byl již dříve odstraněn).
  • Ohradní zeď s branou a dřevěnou zvoničkou. Segmentově zaklenutá brána s drobnou dřevěnou zvoničkou se nachází v jihovýchodní části areálu. K bráně přiléhá úsek ohradní zdi. Další části ohradní zdi se zachovaly na západě a severu areálu.
  • Čp. 4, bývalý proboštský pivovar s přízemním objektem bývalých maštalí a s kaplí sv. Václava severně od hospodářského dvora. Přestavbou klasicistního pivovaru původně se čtyřmi křídly kolem malého dvora vznikla Opatrovna kongregace sester Božské lásky, založená roku 1908. Západně přiléhá k bývalému pivovaru přízemní objekt bývalých maštalí z 1. poloviny 18. století. Jednolodní neorománská kaple s věží vznikla přestavbou východního křídla pivovaru v letech 1908–1909. Hodnotná malířská a sochařská výzdoba v beuronském stylu.
  • Obytná budova, dříve označována jako čp. 5 (parc. č. 900 a 903). Patrová budova s valbovou střechou. Objekt asi raně barokního původu upraven roku 1908 pro obydlí sester. V interiérech klenby. Pod omítkou údajně fragmenty sgrafit.
  • Bývalá kovárna, čp. 3. Samostatně stojící přízemní objekt se zahradou. Pravděpodobně z 2. poloviny 18. století. Novodobě adaptován na byty. Klenuté interiéry. Střecha valbová.
  • Volné nezastavěné plochy (parc. č. 904/3, 904/4, 905, 907).

Na nové parcele 904/5 byla vystavěna nová budova, která není předmětem památkové ochrany.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Velvarská 3 (Q31451443)


Praha, Dejvice, Velvarská 3, vila čp. 1951.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11300/1-2242
Pam. katalog
MIS
Dejvice Velvarská 1951/3
50°5′57,4″ s. š., 14°23′7,21″ v. d.
Funkcionalistická vila vystavěná v letech 1937–1938 podle návrhu Jaroslava Čermáka. Kompoziční členění třípodlažního domu spočívá v použití krychle jako základní hmoty, ze které vybíhá na severovýchodním nároží hranol obsahující jídelnu umístěnou v přízemí.

Památkově chráněno od 27. května 1995.

ZSJ Hanspaulka[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost Beránka (Q11138492)


Usedlost Beránka.jpg
 
Kategorie Beránka (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40488/1-1485
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Beránce 57/2, U Beránky 57/2
50°6′2,07″ s. š., 14°21′53,95″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Beránka. Viniční usedlost Beránka vznikala po roce 1645 patrně v několika stavebních etapách, rozšířena byla roku 1879 a upravena mezi světovými válkami. První zmínka o vinici pochází z roku 1559. Jádro dnešní stavby pochází z poloviny 17. století, z doby majitele Pavla Beránka. Vnější raně klasicistní ráz získala budova na konci 18. století. Další přístavby a úpravy proběhly v 19. a 20. století. Nejnověji byla přistavěna novostavba severně od starého objektu. Hlavní budova usedlosti má členitý půdorys, střední trojdílná část je jednopatrová, krajní křídla jsou přízemní. Na severní straně dvůr, obestavěný novou moderní budovou. Na jižní straně bývalá zahrada (dnes zčásti parkoviště).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vlastní vila Evžena Linharta (Q31451388)


Praha, Dejvice, vlastní vila Evžena Linharta.JPG
 
Kategorie Na viničních horách 46 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11247/1-2241
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na viničních horách 774/46, Na Pernikářce 774/24
50°6′11,02″ s. š., 14°22′7,6″ v. d.
Vlastní funkcionalistická vila Evžena Linharta byla postavena v letech 1927–1929. Vila na půdorysu písmene L se skládá z jednoduchých geometrických objemů, s řadou jemně formovaných detailů. Součástí památky je i zahrada a oplocení.

Památkově chráněno od 9. dubna 1996.

Usedlost Pernikářka (Q19800597)


Usedlost Perníkářka.jpg
 
Kategorie Pernikářka (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40490/1-1486
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Pernikářce 59/15
50°6′5,44″ s. š., 14°22′7,33″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Pernikářka. Usedlost Perníkářka vznikla jako usedlost asi mezi lety 1691–1700, ale její dnešní vzhled ovlivnila pozdně klasicistní přestavba z roku 1861 a pozdější úpravy. Původem barokní viniční usedlost, jejíž název pochází z poloviny 17. století, kdy vinici vlastnil Václav Doležal, měšťan a perníkář na Starém Městě. Areál usedlosti později upravován, dnešní podoba pochází z druhé poloviny 19. století.
  • Hlavní obytná budova. Dvoukřídlá jednopatrová budova s neorenesančními průčelími z roku 1861. Hlavní východní průčelí je pětiosé, se středním razalitem ukončeným trojúhelným štítem. Jižní šestiosé průčelí má rovněž střední rizalit a štít. Střechy jsou valbové, na jižním křídle věžička.
  • Hospodářské budovy uzavírají dvůr usedlosti na západní, severní a východní straně. Jednotlivé budovy na sebe navazují, střechy sedlové, v nárožích zvalbené. Východně při ulici objekt bývalé stodoly se zazděným středním průjezdem.
  • Brána s brankou. Hlavní vstupní brána při východním uličním průčelí. Brána se segmentovým pasem je ukončena stříškou krytou taškami. Plocha fasády zdobena bosáží. Dvoukřídlá dřevěná vrata. Vlevo od hlavní brány je prolomena drobnější branka. Vpravo slepý otvor, nad ním letopočet 1861.
  • Ohradní zeď s kapličkou. Zeď vymezuje plochu zahrady usedlosti. Východní část zdi je udržovaná, omítnutá; zbývající části jsou v havarijním stavu. V severovýchodní části zdi je drobná kaplička lemovaná pilastry, které nesou segmentově vyklenutou římsu. Kaplička asi z konce 18. století.
  • Rozlehlá zahrada usedlosti je vymezena ohradní zdí. Západní část zahrady upravena: dětské hřiště, aj. Drobné provizorní stavby na pozemcích zahrady (pp. 1273/1–20) a trafostanice (pp. 1273/29) nejsou součástí kulturní památky.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kaple svatého Michaela archanděla (Q12028042)


Kaple sv. Michala.jpg
 
Kategorie Chapel of Saint Michael the Archangel in Dejvice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40474/1-1478
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Pernikářce, pp. 1283, 1282, 1281
50°6′6,02″ s. š., 14°22′9,81″ v. d.
Samostatně stojící barokní kaple oválného půdorysu s předstupující vchodovou částí. Stromořadím kompozičně spjata s usedlostí Pernikářka.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kaple Nejsvětější Trojice (Q8407928)


Praha, Dejvice, kaple Nejsvětější Trojice 03.JPG
 
Kategorie Holy Trinity Chapel (Dejvice, Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40472/1-1477
Pam. katalog
MIS
Dejvice Nad Komornickou, pp. 4211, 4212/1
50°6′7,49″ s. š., 14°22′34,35″ v. d.
Pozdně barokní drobná kaple na půdorysu trojlistu s připojenou, k jihu otevřenou předsíní. Nad vchodem do předsíně je bohatě zdobený štít zakončený vyklenutou římsou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Hadovka (Q12018855)


Hadovka (usedlost).jpg
 
Kategorie Hadovka na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40478/1-1480
Pam. katalog
MIS
Dejvice U Hadovky 10/2, Evropská 10/64
50°6′0,49″ s. š., 14°22′37,37″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Hadovka. Usedlost Hadovka, zahrnující zámeček, zahradu, původně i kapli Nejsvětější Trojice, hospodářskou budovu a ohradní zeď. V letech 1662–1705 v majetku Františka Ferdinanda de Serponte, podle něhož byla usedlost nesprávným překladem nazvána Serpantka - Hadovka. Do roku 1859 přeměněna v novogotický letohrádek podle projektu Josefa Niklase. Od roku 1872 v majetku Svatovítské kapituly.
  • Hlavní budova zámečku, při Evropské ulici, v romantickém duchu anglické gotiky.
  • Hospodářská budova v jihozápadní části areálu. Sedlová střecha, rovněž upraveno v letech 1850–1860.
  • Okolní zahrada s terasami, drobnými stavbami, ohradní zdí s bránami. Zeď z lomového kamene, zakončená gotizující prolamovanou nadezdívkou, na západě a východě jsou vstupní brány. Zahrada je částečně doplněna drobnou architekturou (terasy, aj.). Drobná zahradní stavba na západním konci terasy.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Památková ochrana zrušena 4. března 1987 Mydlářka (Q37171824)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41173/1-1932
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Vlčovce 12/8, parc. 3161/7, 3161/27
50°6′4,49″ s. š., 14°22′46,38″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Mydlářka. Usedlost byla zbořena v 70. a 80. letech 20. století, zachovaly se pouze sklepní prostory. Sklepní prostory a nezastavěné části parku jsou pozůstatkem rozsáhlého areálu dnes již neexistující usedlosti Mydlářka. Park je hodnotný i z hlediska dendrologické skladby.

Poznámka: Uvedená parcelní čísla zahrnují areál bývalého hotelu Praha, západně od usedlostí Vlčovka a Hercovka. Památkový katalog zmiňuje tezi, že v roce 1987 bylo od památkové ochrany upuštěno jen částečně a že předmětem památkové ochrany nadále zůstaly sklepní prostory a část původní zahrady/parku na parcelách 3161/7 a 3161/27. Roku 2014 údajně potvrzeno, že památková ochrana zanikla zcela.
Památkově chráněno od roku 1964. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 4. března 1987.

Usedlost Vlčovka (Q11920444)


Praha, Dejvice, usedlost Vlčovka.jpg
 
Kategorie Vlčovka na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11237/1-1938
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Vlčovce 120/6
50°6′2,53″ s. š., 14°22′53,61″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Vlčovka. Usedlost Vlčovka (Vilčovka) byla postavena po roce 1855 na starších základech a upravena v romantickém historizujícím stylu v 70. letech 19. století. Objekt vznikl na pozemcích bývalé usedlosti Hercovka přestavbou starších objektů asi v letech 1846–1854. Jednopatrová budova šířkové dispozice. Objekt je charakteristický stupňovitými štíty. Severně od hlavního objektu navazuje rozsáhlá zahrada, údajně v ose zahrady stojí dřevěný altánek obdélného půdorysu. Na pilířích při hlavním vstupu jsou kamenné koule.

Památkově chráněno od roku 1964. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost Hercovka (Q19800577)


Praha, Dejvice, usedlost Hercovka.jpg
 
Kategorie Hercovka (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10069/1-2217
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Vlčovce 13/4
50°6′2,97″ s. š., 14°22′55,41″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Hercovka. Areál sestává z vily a zahrady s drobnými objekty (osmiboký dřevěný altán v ose hlavního vstupu, schodiště se sochou lva, antikizující socha ženy, balustráda, dva kruhové bazény, skleník s pavilónkem, opěrná zeď do ulice aj.), ohradní zdí, oplocením a kovovou branou. Vinice v těchto místech je doložena před rokem 1628. Roku 1750 ji koupil již jako usedlost správce kanovníka Herče, což dalo místu dnešní název. Patrně po roce 1871 došlo k přestavbě domu do neorenesanční podoby a k úpravě zahrady, jež se v jádru dochovala dodnes. K zásadní přestavbě neorenesančního domu na novoklasicistní vilu ve velmi tradicionalistickém pojetí historizujícího eklektismu došlo v letech 1925–1926 podle návrhu Josefa Donáta. Východně od vily leží domek zahradníka, který vznikl po roce 1871.

Památkově chráněno od 1. srpna 1994.

Usedlost Strakovka (Q31451330)


Praha, Dejvice, Strakovka.JPG
 
Kategorie Strakovka (homestead) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40480/1-1481
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Vlčovce 14/2
50°6′5,78″ s. š., 14°23′4,51″ v. d.
Viniční dům (usedlost Strakovka) vznikl patrně ve 3. čtvrtině 18. století a dnešní podobu získal úpravami ve 2. polovině 19. století. Jednopatrová obytná budova na půdorysu písmene L. Rovněž drobná stavba staršího původu se sedlovou střechou východně od hlavní budovy byla pravděpodobně nově upravena. K areálu náleží i přilehlá zahrada (parc. č. 3132/1). Podle majitele Františka Kazimíra Strachovského, probošta svatovítské kapituly, se usedlost nazývala nejprve Strachovskou a pak Strakovkou. Před první světovou válkou tu žil architekt Richard rytíř Klenka z Vlastimilu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pavilon zednářů (Q37171879)


Freemasons Hall Hanspaulka.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
87054/1-1491
Pam. katalog
MIS
Dejvice v zahradě vily Na viničních horách 1164/3, pp. 3178/1
50°6′12,57″ s. š., 14°22′48,38″ v. d.
Zahradní pavilon tvoří výškově odstupňovaná hmota stavby ve svažitém terénu. Objekt snad barokního původu byl údajně pobořen roku 1744 a 1784 a renovován na přelomu 18. a 19. století pro potřebu svobodných zednářů. Pavilon s okolní zahradou je historicky spjat s areálem usedlosti Hanspaulka.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Hanspaulka (Q12019030)


Zámeček Hanspaulka02.jpg
 
Kategorie Hanspaulka (castle) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40482/1-1482
Pam. katalog
MIS
Dejvice Šárecká 15/29, Za Hanspaulkou 15/1
50°6′22,25″ s. š., 14°22′42,18″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Hanspaulka, zahrada Hanspaulka. Barokní zámeček (usedlost) Hanspaulka s parkem byla vystavěna zřejmě před rokem 1737 a upravena po roce 1742. Budovu zámečku s rozsáhlým parkem nechal postavit Hans Paul Hippmann na místě starších vinic. Ve 20. letech 20. století byly demolovány hospodářské budovy., v zámečku byly umístěny archeologické sbírky.
  • budova usedlosti/zámečku. Jednopatrový objekt na obdélném půdoryse, střecha mansardová.
  • před východní průčelí zámečku přiléhá rozsáhlá terasa se vstupními schodišti. Na terase je studna se šestibokou kovovou klecí. Zídka terasy je osázena bustami a piniovými šiškami.
  • okolo hlavní budovy se rozprostírá rozsáhlý park, zčásti nově přeparcelován. Část je nově parkově upravena (především parcela č. 3207/1), část původních pozemků parku na západní straně je zastavěna novým čp. 2579 se sportovišti (nynější parc. č. 3207/2, 3208/7), aj. upravena: dětské hřiště (parc. č. 3205), oplocení při čp. 166 (západní část prac. č. 3207/1 při parc. č. 3211).
  • vstupní brána s úsekem ohradní zdi a se schodištěm na východě při Šárecké ulici.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vila Neherovská 677/8 (Q31451262)


Praha, Dejvice, Neherovská 8, vila čp. 677.JPG
 
Kategorie Neherovská 8 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41181/1-1939
Pam. katalog
MIS
Dejvice Neherovská 677/8
50°6′33,35″ s. š., 14°22′53,53″ v. d.
Funkcionalistickou vilu navrhl Ladislav Žák, byla postavena v roce 1937. Jednopatrová rodinná vila ve svažitém terénu. Před objektem je terasa, vila je obklopena zahradou.

Památkově chráněno od roku 1964. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mölzerova vila (Q31451198)


Praha, Dejvice, Na Kodymce 14, Mölzerova vila čp. 25.JPG
 
Kategorie Mölzerova vila na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104538
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Špitálce 25/18, Na Kodymce 25/14
50°6′38,37″ s. š., 14°22′51″ v. d.
Funkcionalistická rodinná a nájemní vila byla postavena v letech 1938–1939 podle projektu architekta Františka M. Černého. Čtyřpodlažní objekt na obdélném půdorysu, s částečně zapuštěným suterénem, ustoupeným posledním podlažím s terasou a plochou střechou. Logicky řešené kubické těleso. Zahrada jednotně koncipovaná spolu s domem, některé druhy dřevin dochovány do dnešní doby, bazén s mozaikovým obkladem nebyl zahrnut do výčtu částí kulturní památky.

Památkově chráněno od 22. srpna 2011.

Usedlost Špitálka (Q18761843)


Usedlost Špitálka.jpg
 
Kategorie Špitálka (usedlost) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40484/1-1483
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Špitálce 17/12, 2594/14
50°6′39,84″ s. š., 14°22′54,11″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Špitálka. Vinice vznikla roku 1573 spojením čtyř menších vinic. V 16. století ji koupil arcibiskup a křižovnický velmistr Antonín Brus z Mohelnice, v majetku křižovnického kláštera a špitálu sv. Františka vinice nadále zůstala. Roku 1742 byla usedlost vypálena, poté obnovena. Původní rozlehlé pozemky na jižním svahu byly za první republiky rozparcelovány. Současná podoba pochází pravděpodobně z 2. poloviny 18. století, během 19. století došlo k řadě úprav.
  • Hlavní obytná budova. Jednopatrová stavba s hladkými průčelími, s valbovou střechou.
  • Bývalé hospodářské stavení přiléhající východně k hlavní budově. Přízemní stavba se sedlovou střechou.
  • Dvoukřídlé bývalé hospodářské stavení v západní části. Přízemní se sedlovou střechou.
  • Zahrada

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Na Míčánce 51 a 49 (Q31451129)


Praha, Dejvice čp. 1038, Na Míčánce 51.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101863
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Míčánce 1038/51 a 1039/49
50°6′44,95″ s. š., 14°23′2,84″ v. d.
Puristický rodinný dvojdům projektoval Karel Štipl, jeho stavba proběhla v letech 1928–1929. Samostatně stojící jednopatrový objekt (dvojdům) s půdním patrem, zahradou a původním oplocením.

Památkově chráněno od 29. května 2006.

ZSJ Baba[editovat | editovat zdroj]

Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.[3]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Vila Sutnar (Q31451498)


Praha, Dejvice, vila Sutnar 01.JPG
 
Kategorie Villa Sutnar (Baba) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50520/1-2277
Pam. katalog
MIS
Dejvice vilová kolonie Baba, Průhledová 1790/2, Nad Paťankou 1790/28
50°6′50,6″ s. š., 14°23′6,89″ v. d.
Vila Sutnar

Poznámka: Vila výtvarníka Ladislava Sutnara. Funkcionalistický rodinný dům postavený v letech 1931–1932 projektoval Oldřich Starý. Doklad stylově čistého funkcionalismu, výraz součinnosti architektů Oldřicha Starého (autor objektu), Ladislava Žáka (interiér) a objednatele Ladislava Sutnara, grafického designéra. Dům s polozapuštěným suterénem, dvěma nadzemními podlažími a střešní terasou. Dispozice je kompaktní dvoutraktová. Dům je příčně rozdělen na obytnou část a ateliér.
Památkově chráněno od 28. prosince 2000.

Kaplička svatého Jana Nepomuckého u Matěje (Q12028027)


Praha, Dejvice, kaplička sv. Jana Nepomuckého.JPG
 
Kategorie Chapel of Saint John of Nepomuk (Praha-Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47336/1-1476
Pam. katalog
MIS
Dejvice Starého, U Matěje, pp. 2109
50°6′49,3″ s. š., 14°22′47,24″ v. d.
Kaplička sv. Jana Nepomuckého. Raně barokní kaple dostala novou podobu v roce 1876, která pak byla pozměněna nešetrnou úpravou v 90. letech 20. století. Původně stála na volném prostranství mezi dvěma vzrostlými stromy. V současné době je pohlcena okolní novou zástavbou, zarostlá v živém plotu sousedních rodinných domků. Stavba na zhruba obdélném půdoryse má vstupní otvor zaklenut segmentově. Exteriér kapličky byl po nejnovější opravě výrazně zjednodušen a pozměněn (původně bylo průčelí členěno vpadlými rámci, pilastry se střapci, profilovanou římsou i dveřním ostěním, v tympanonu byl reliéf Božího oka, aj.). Dnes fasáda, římsa i štít bez výraznějšího členění a profilace.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hendlův dvůr (Q19800575)


Praha, Dejvice, Hendlův dvůr 04.JPG
 
Kategorie Hendlův dvůr na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40486/1-1484
Pam. katalog
MIS
Dejvice U Matěje 152/1, 23/3, 24/5
50°6′47,84″ s. š., 14°22′45,83″ v. d.
Zemědělský dvůr U Hendlů. Dvůr nejpozději z 18. století s mladšími úpravami sestává z několika obytných a hospodářských budov, včetně bývalého hostince. Nejhodnotnější části představují jednopatrové budovy na jihozápadní a severovýchodní straně dvora. Název dvora pochází z 19. století, kdy od roku 1873 patřil Antonínu Hendlovi, který postavil roku 1880 dům čp. 152 a zřídil zde hostinec. Areál sestává z několika budov (čp. 23, 24, 152) kolem dvora se vstupními dřevěnými dvoukřídlými vraty od východu. Na jihu a na západě navazuje plocha zahrady. Na východní straně je před čp. 152 oplocená plocha bývalé zahrádky zdejšího hostince.
  • Obytná patrová budova čp. 23 s hospodářským též patrovým křídlem. Obytné křídlo má valbovou střechu, hospodářské křídlo se špýcharem má plackové klenby, ve špýcharu trámové stropy. Střecha mansardová. Na jižní fasádě obytné budovy zachován barokní portál.
  • Na východě patrová budova čp. 24 barokního původu s přízemním severním křídlem. Levá část průčelí má klasicistní podobu (zachován barokní pravoúhlý portál), pravá je novodobě upravena. Střecha valbová. Severní přízemní křídlo je novodobé.
  • Budova bývalého hostince čp. 152. Přízemní dvoukřídlý objekt s valbobou střechou. V průčelí zbytky původní neorenesanční fasády z roku 1880 (římsa se zubořezem, šambrány, aj). Novodobá adaptace ochudila původní vzhled.

Poznámka: V Monumnetu je dvůr přiřazen k ulici Na Fišerce a ve výčtu adres jsou uvedena též popisná čísla 1 a 4, kterým v této oblasti žádné objekty nepřísluší
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Dolní a Horní Šárka[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zřícenina Baba (Q10859598)


Dejvice, zřícenina Baba.jpg
 
Kategorie Zřícenina Baba na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40469/1-1474
Pam. katalog
MIS
Dejvice Na Babě (Na ostrohu), pp. 2485
50°7′7,71″ s. š., 14°23′26,31″ v. d.
Původní viniční lis ze 17. století jako součást letohrádku Serváce Engela z Engelflussu byl upravený v roce 1858 na romantickou zříceninu. Jednoduchá zděná stavba zhruba čtvercového půdorysu. Zachována část obvodových zdí s okenními otvory. Pravděpodobně se jedná o bývalý viniční lis (jako součást letohrádku Serváce Engela z Engelflussu) původem ze 17. století, poničený při vojenských akcích v polovině 18. století, novogoticky upravený roku 1858 jako romantická umělá zřícenina při stavbě železnice z Prahy do Podmokel. Podle jiných, méně pravděpodobných verzí jde o bývalou kapli či letohrádek, hypoteticky též novostavba romantické zříceniny z roku 1858 v souvislosti se stavbou železnice.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hradiště Baba (Q37171807)


U zříceniny Baba.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40974/1-1801
Pam. katalog
MIS
Dejvice na ostrohu nad Vltavou
50°7′12,64″ s. š., 14°23′26,31″ v. d.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy. Eneolitické výšinné sídliště kultury nálevkovitých pohárů se nachází na výrazném návrší chráněném na severu a severozápadě údolím Šáreckého potoka, na východě údolím Vltavy. Osídlené od pozdní doby kamenné patrně až do protohistorického období. Parcely v Památkovém katalogu nespecifikovány. Ostrožna se zříceninou Baba. Od východu bylo sídliště odděleno příkopem. Osídlení na ploše se v pozdní době kamenné koncentrovalo v několika okrscích. Zachyceny byly výrobní i nevýrobní objekty (jedna výjimečná polozemnice o ploše téměř 80 m²), předměty pro zemědělskou výrobu, sídlištní jámy aj. Na hraně ostrožny bylo zjištěno palisádové opevnění. Popsány jsou i nálezy z mladší doby bronzové z doby 1950 až 1400 př. K. a osídlení z mladší doby bronzové kultury knovízské z doby 1200 až 900 př. K. Osídlená plocha v období kultury nálevkovitých pohárů měří téměř 10 ha.

Památkově chráněno od roku 1974. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kostel svatého Matěje (Q12030903)


Praha, Kostel svatého Matěje 03.jpg
 
Kategorie Church of Saint Matthias (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44378/1-1475
Pam. katalog
MIS
Dejvice U Matěje 213/7, pp. 2099–2105
50°6′47,63″ s. š., 14°22′38,89″ v. d.
Areál kostela se hřbitovem vznikal postupně v místech staršího kostelíka, po roce 1771, kdy byl vysvěcen nový kostel.
  • kostel sv. Matěje. Starý kostel, založený údajně Boleslavem II. roku 971, byl roku 1770 zbořen a znovu vystavěn. Vysvěcen byl roku 1771. Jednolodní kostel na půdorysu čtverce s okosenými rohy s připojeným čtvercovým presbyteriem na východě a s věží na západě, v jejímž přízemí je předsíň. K presbyteriu přiléhá na východě nízká sakristie.
  • hřbitov,
  • ohradní zeď. Dva vstupy na hřbitov jsou umístěny blízko sebe v severovýchodní části. Severní vstup je tvořen dvěma pilíři, mezi nimiž jsou osazena kovová vrata s volutovým ornamentem. Brána od východu má polokruhový záklenek, po stranách přiléhají dvě obdélné branky pro pěší. (severní branka je slepá).
  • márnice, obdélná, při severovýchodním nároží
  • skladová budova,
  • budova čp. 213

Východně na pp. 2099 navazuje přízemní novostavba, která není součástí památky.
Poznámka: Dříve ul. Na Fišerce.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Památková ochrana zrušena 26. prosince 2013 Usedlost Zlatnice – Šipkapas (Q304942)


Praha, Dejvice, Usedlost Zlatnice.JPG
 
Kategorie Zlatnice (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44380/1-1936
Pam. katalog
MIS
Dejvice Zlatnice 56/5
50°6′19,64″ s. š., 14°22′2,21″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Zlatnice. Typický příklad předměstské viniční usedlosti. Usedlost vznikla na místě tří vinic, které roku 1659 sloučil zlatník Gabriel Geltenhaur. Později se stala oblíbenou výletní restaurací. V minulosti byla usedlost tvořena několika objekty kolem hospodářského dvora. Jádro a zřejmě nejstarší část areálu tvořila zástavba v severozápadní části. Jednalo se o přízemní obytnou budovu s původně hospodářským východním traktem. Na východní straně navazovala rozlehlá budova stodoly s valbovou střechou a nižší přístavek se střechou sedlovou či polovalbovou. Jižně se rozkládal hospodářský dvůr obestavěný několika samostatně stojícími objekty včetně sklepa. Tato zástavba pocházela převážně z druhé poloviny 19. století. Dvůr byl obehnán kamennou zdí, vjezd zajišťovaly dvě brány. Severozápadně přes ulici Zlatnice je doložena samostatná stavba s objektem označovaným jako altán, při němž byla venkovní zahrádka hostince. Mapa stabilního katastru navíc dokládá existenci vodní nádrže nebo rybníka v jižní dvorní části. U křížení ulic Soborská a Zlatnice stála od roku 1708 trojboká kaple Nejsvětější Trojice, zrušená již v 19. století a roku 1961 demolovaná. V letech 1879–1910 patřila Zlatnice Mořici Mildemu, který zde zřídil hostinec Na Šipce zvaný "Šipkapas" podle horského průsmyku Šipka v Balkánském pohoří, místa významných bojů rusko-turecké války z let 1877–1878. Výletní hostinec se stal vyhlášeným cílem německé studentské buršácké mládeže. Tuto součást zlatnické historie vylíčil v románu Schipkapass spisovatel Karl Hans Strobl. Dnes zbývá z někdejší usedlosti jen ruina – značně narušené obvodové zdi a štíty hlavní budovy, okna a dveře jsou zazděny či zabedněny. Na místě zaniklé stodoly je navezena halda zeminy a stavební suti. Na pozemku bývalého dvora stojí 13 garáží.

Poznámka: torzální stav
Památkově chráněno od roku 1964. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 26. prosince 2013.

ZSJ U Internationálu[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hotel International (Q1874734)


Dejvice - Hotel Crowne Plaza Prague.jpg
 
Kategorie Hotel International Prague na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50203/1-2265
Pam. katalog
MIS
Dejvice Koulova 1501/15, Čínská 1501/20
50°6′33,71″ s. š., 14°23′36,39″ v. d.
Hotel International. Postaven jako hotel Družba mezi lety 1954–1956 podle návrhu Františka Jeřábka a kolektivu ve stylu socialistického realismu. Střední hmota hotelového traktu vyvinutá do podoby stupňovité věže. Na střední trakt navazuje ve dvoře dvoupatrový objekt se společenskými prostorami. Uliční boční křídla půdorysně i výškově navazují na urbanistické řešení Dejvic vzniklé za první republiky.

Památkově chráněno od 4. července 2000.

ZSJ Vozovna Podbaba[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost Majorka (Q19800590)


Dejvice, Majorka, od brány (výřez).jpg
 
Kategorie Majorka na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41304/1-2021
Pam. katalog
MIS
Dejvice Pod Paťankou 30/5
50°6′56,62″ s. š., 14°23′27,91″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Majorka. K roku 1628 byla viniční usedlost ve vlastnictví Eliáše Jana Magaura (odtud název Magourka-Majorka). Kolem roku 1864 v jižní části přestavěny objekty pro cihelnu. V letech 1914–1916 usedlost přestavěna Ludvíkem Melzerem na továrnu na obuv. Patrně ze stejné doby pochází i dnešní vzhled obytné budovy. Ve 30. a 40. letech 20. století areál adaptován pro provoz firmy na vzduchotechnická zařízení. V 80. letech byla přistavěna hala a proběhla další adaptace stávajících objektů. Součástí památky je hlavní budova a zahrada s terasou. Hlavní budova je jednopatrový objekt s podkrovím na zhruba čtvercovém půdorysu. Střecha sedlová, okraje střechy lemuje ozdobné dřevěné vyřezávání. Hlavní průčelí s trojúhelníkovým štítem je v patře pětiosé. Severně a východně od hlavní obytné budovy se rozprostírá rozlehlá zahrada s terasou.

Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Železniční viadukt V Podbabě (Q37171841)


V Podbabě str, Prague Dejvice.jpg
 
Kategorie Železniční viadukt V Podbabě na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54882/1-2304
Pam. katalog
MIS
Dejvice Praha-Dejvice, Praha-Sedlec, V Podbabě, u vyústění do ul. Podbabská
50°7′18,91″ s. š., 14°23′36,53″ v. d.
Železniční most - viadukt v km 417,204 trati Praha–Děčín. Viadukt překračuje vyústění Šáreckého potoka a ulici V Podbabě u vyústění do ulice Podbabské. Pochází z roku 1850, svršek byl upraven roku 2003. Na viaduktu jsou umístěny tři pamětní destičky, upomínající na povodně v letech 1890, 1896 a 2002. Stavba v duchu pozdního klasicismu, časově i architektonicky příbuzná Negrelliho viaduktu v Karlíně a Holešovicích, kombinující půlkruhově zaklenuté boční tunely a střední segmentový mostní oblouk nad potokem. U jižního krajního oblouku je klenba nasazena přímo na skálu.

Poznámka: Památkový katalog neuvádí parcelní čísla.
Památkově chráněno od 12. července 2002.

ZSJ V Podbabě[editovat | editovat zdroj]

Dřívější název této ZSJ je Starý Sedlec B.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
V Podbabě 20 (Q31451066)


Praha, Dejvice, V Podbabě 20 vila čp. 2523.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40507/1-1499
Pam. katalog
MIS
Dejvice V Podbabě 2523/20
50°7′24,04″ s. š., 14°23′26,1″ v. d.
Původní rozsahem menší neorenesanční vilu si pro svou rodinu postavil Josef Blecha podle vlastních plánů z roku 1873, tato starší budova zabírala pouze východní část nynějšího rozsahu vily, tj. ještě bez západní části s věží. K rozšíření a přestavbě domu do dnešní podoby došlo pravděpodobně roku 1899, nejspíš rovněž podle Blechova projektu. Další dílčí adaptace a úpravy probíhaly i ve 20. a 21. století. Hmotově odstupňovaná a členitá stavba je ve střední části dvoupatrová, zdůrazněná převýšenou hranolovou vížkou s vysokou dlátkovou střechou. Výrazným prvkem hlavního průčelí je otevřená lodžie v pravé části přízemí a nad ní navazující balkon s balustrádou.

Poznámka: bývalé čp. 173
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Šárecké údolí[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost Purkrábka (Q12047625)


Praha, Dejvice, usedlost Purkrábka.jpg
 
Kategorie Purkrábka na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40495/1-1489
Pam. katalog
MIS
Dejvice V Šáreckém údolí 139/34
50°7′11,64″ s. š., 14°23′6,63″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Purkrábka. Pozdně klasicistní vila z 2. poloviny 19. století vznikla přestavbou usedlosti Purkrábka, stavitel nebyl zjištěn. Původně viniční usedlost, jejíž jednopatrová hlavní budova byla snad přestavěna do dnešní podoby kolem roku 1850. Další adaptace z let 1913, 1939 a po roce 2000. V 17. století vlastnil vinici novoměstský měšťan Michal Vitman, popravený roku 1621 za účast v českém stavovském povstání. Název pochází z poslední čtvrtiny 17. století, kdy vinice připadla nejvyššímu purkrabímu pražskému. Hlavní objekt je jednopatrová budova obdélného půdorysu. Ve svahu navazuje severozápadně rozsáhlá protáhlá zahrada. V zahradě je drobný zahradní objekt – jeho původní podoba pozměněna po rekonstrukci po roce 2000.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Žežulka (Q31451001)


Praha, Dejvice, usedlost Žežulka.JPG
 
Kategorie Žežulka (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41179/1-1937
Pam. katalog
MIS
Dejvice V Šáreckém údolí 79/42
50°7′7,88″ s. š., 14°22′56,94″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Žežulka. Původně viniční usedlost nazvaná podle majitele Jindřicha Žežule, který ji vlastnil v 17. století. Dnešní stavba vznikla roku 1874 podle návrhu J. V. Staňka a byla koncipována jako nájemní dům s malými byty a bohatým architektonickým členěním (křídla různé výšky, věž, terasa se schodištěm aj.). Součástí areálu je i přízemní domek bývalého hostince (asi také z roku 1874, sál upraven roku 1913) a rozsáhlá zahrada. Hlavní obytná budova má křídla různé výšky. Střecha sedlová. Průčelí bohatě členěná, romanticko-eklektického charakteru. Z půdorysně i výškově poměrně složité zástavby vystupuje obytná věž na dvoukřídlém půdorysu, zčásti dvoupatrová, zčásti třípatrová, střechy též sedlové. Na západě navazuje na objekt terasa se schodištěm. Západně od hlavní budovy stojí samostatný přízemní objekt bývalého hostince, orientovaný podélně k ulici. Severně navazuje rozsáhlá zahrada ohraničená kamennou ohradní zdí. Vlevo od vstupu z ulice se dochoval litinový vodovodní stojan.

Památkově chráněno od roku 1964. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost Žitná a vila Mrázovka (Q31450931)


Praha, Dejvice, usedlost Žitná.JPG
 
Kategorie Žitná (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40492/1-1487
Pam. katalog
MIS
Dejvice V Šáreckém údolí 83/78 (Mrázovka, Zuzanka), 2553/78a (Žitná), 2694/78 (domek zahradníka)
50°6′56,18″ s. š., 14°22′22,1″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Žitná, vila Mrázovka. Usedlost Žitná vznikla patrně na počátku 18. století jako nevýznamná dvojice stavení, z nichž východněji položené bylo přestavěno ve 4. čtvrtině 19. století na vilu Mrázovku. Název vinice pochází z konce 17. století, kdy ji vlastnil Jiří Žitník. Označení Mrázovka vzniklo podle ing. Fr. Mráze, majitele z let 1877–1885, který postavil neorenesanční vilu zvanou též Zuzanka.
  • čp. 2553, usedlost Žitná, jednopatrový obytný dům patrně pozdně renesančního původu, přestavěn roku 1846, původně čp. 40. K této hlavní budově původně přiléhalo hospodářské křídlo, dnes z větší části odstraněno – zachovány jen obvodové zdi, na jeho místě venkovní vznikla terasa.
  • čp. 83, vila Mrázovka (Zuzanka), neorenesanční patrová vila z roku 1875, na jihozápadě vystupuje z hmoty objektu hranolová věž, u vily je terasa se zděným architektonizovaným zábradlím.
  • čp. 2694, domek zahradníka, přízemní domek se skleníkem byl postaven roku 1871, nyní zcela přestavěn
  • zahrada

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Heřmanův dvůr (Q31450866)


Heřmanův dvůr 03.jpg
 
Kategorie Heřmanův Dvůr na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40494/1-1488
Pam. katalog
MIS
Dejvice V Šáreckém údolí 84/82 (býv. hostinec), 350/82a (vila), 2732/82j (obytná budova)
50°6′51,12″ s. š., 14°22′27,01″ v. d.
Původně hospodářský dvůr s mlýnem, který zpustl za třicetileté války a byl obnoven ve 2. polovině 17. století. Od konce 17. století je dvůr nazýván Hermanův (Heřmanův). Roku 1849 rozděleno (dvůr čp. 84, mlýn čp. 85). Po dalších úpravách byla v letech 1914–1915 vystavěna vila podle projektu stavitele Josefa Kočího.
  • obytná budova čp. 2732, na půdorysu L, dnešní vzhled je výsledkem přestaveb v 18. století (asi před 1725 a ve 2. polovině 18. století), na hlavním průčelí malované sluneční hodiny s datací 1764. Objekt bez krovu, v torzálním stavu.
  • secesní vila čp. 350, novostavba z roku 1914 v těsném sousedství historické obytné budovy.
  • bývalý hostinec čp. 84, přízemní budova na půdorysu písmene L leží na východní straně dvora: k objektu přiléhá plocha bývalé hostinské zahrádky (parc. č. 2172/2).
  • bývalé hospodářské budovy, řada budov při jižní straně dvora. V současné době zdemolovány.
  • dvě brány se zbytky ohradní zdi, na západní a jihovýchodní straně dvora jsou dvě zaklenuté kamenné brány. Při bránách zachovány části ohradní zdi.
  • plocha vnitřního dvora,
  • plochy zahrady, lesního porostu. Na jihu a severozápadě navazují volné plochy zeleně a lesního porostu ve stráni (parc. č. 2172/3).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ZSJ Jenerálka[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Pomník Rudé armády v Šárce (Q37171948)


Red Army Memorial in Šárka 01.jpg
 
Kategorie Red Army Memorial in Šárka (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40468/1-1473
Pam. katalog
MIS
Dejvice Horoměřická, u Kruteckého potoka a odbočky k vokovické usedlosti Želivka, pp. 4541
50°6′12,02″ s. š., 14°21′15,33″ v. d.
Pomník postavený údajně 23. února 1948 na paměť osvobození Prahy Rudou armádou. Sériově vytvářený pomník podle jednotného návrhu – obdobné se nacházejí v Ďáblicích, Ruzyni-Liboci, Suchdole. Sloup ze dvou žulových hranolů, hrubě ošpicovaných a menší, žulové, deskové patky. Na všech čtyřech stranách jsou vyhlazené obdélníkové plochy pro nápisy. Litery jsou vyhloubené a černě vybarvené. Podnož památníku je vytvořena travnatým pětiúhelníkem, vymezeným dlažbou. Reliéfní výzdoby jsou kovové, lité - v současné době chybí, odcizeny.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Zámek Jenerálka (Q985287)


Jeneralka-castle.jpg
 
Kategorie Jenerálka Castle na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40502/1-1494
Pam. katalog
MIS
Dejvice U Vizerky 2308/3, 2309, 2310, Nad Habrovkou 2308/3, 2309/4, 2310/2
50°6′21,13″ s. š., 14°21′6,09″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Jenerálka. Usedlost Jenerálka tvoří v uzavřené horní části komplex staveb patrně klasicistního původu, které prof. Milan Babuška po roce 1922 přestavěl v novobarokním stylu s prvky art deco.
  • obytná budova (zámek) Nad Habrovkou 2308/3 a U Vizerky 2308/3,
  • hospodářské budovy,
  • zahrada a brána,
  • hostinec Nad Habrovkou 2309/4,
  • kovárna Nad Habrovkou 2310/2.

Poznámka: Památkový katalog neuvádí seznam součástí. Hostinec s kovárnou byly původně zapsané zvlášť.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pamětní desky na mostě na Jenerálce (Q37171972)


Panels on the Bridge over Šárecký potok 02 - east panel.jpg
 
Kategorie Plaques on the bridge of U Vizerky street na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44379/1-2045
Pam. katalog
MIS
Dejvice U Vizerky, pp. 4786
50°6′21,07″ s. š., 14°21′10,95″ v. d.
Dvě pamětní desky s latinskými nápisy, vsazené do krajních pilířů zábradlí nového mostu ulice U Vizerky přes Šárecký potok.
  • jedna deska pochází z původního mostu, který roku 1831 vybudovali premonstráti. PONTEM HVNC / STRUXIT NOBIS / BENEDICTI / ABBATIS SIONE / LIBERALISÚ BENIGNITAS (s chronogramem roku postavení mostu)
  • druhá deska vznikla v roce 1968. PONS ISTE NOVUS / LOCO PONTIS VETERIS / UT BENE BONO PUBLICO / POSTERORUM SERVIRET / NOVITER EX NOVO / AEDIFICATUS EST

Památkově chráněno od roku 1974. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kaple svatého Jana Nepomuckého na Jenerálce (Q12030802)


Praha, Dejvice, kostel sv. Jana Nepomuckého 01.JPG
 
Kategorie Church of Saint John of Nepomuk (Dejvice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40500/1-1493
Pam. katalog
MIS
Dejvice K vršíčku, pp. 4596, 4597, 4598
50°6′24,83″ s. š., 14°21′13,69″ v. d.
Kaple z let 1713–1719 stojí na malém návrší. Kaple na obdélném půdorysu s obdélným presbyteriem a sakristií na severu. V roce 1822 byla rozšířena. Kaple má valbové střechy, nad lodí vyrůstá drobná vížka sanktusníku s cibulovou stříškou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Jehněčí dvůr (Q31450799)


Praha, Dejvice, Jehněčí dvůr 04.JPG
 
Kategorie Jehněčí dvůr na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41372/1-2065
Pam. katalog
MIS
Dejvice Horoměřická čp. 2307, Truhlářka
50°6′45,34″ s. š., 14°21′16″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Jehněčí dvůr. Dvůr vznikal na místě viniční usedlosti zřejmě po polovině 18. století. Bezpečně je zde doložen chov ovcí, který dal dvoru své jméno, roku 1792, kdy došlo k úpravám „die Schaaflerey“ (správně asi Schäferei, ovčín). V roce 1982 došlo k demolici čtyř z pěti objektů kvůli jejich havarijnímu stavu. Kulturní památkou je severovýchodní dvoukřídlá budova a vstupní brána. V konstrukcích budovy dochováno barokní zdivo. Ostatní objekty (novostavby po roce 1982), nová ohradní zeď a pozemky nejsou součástí kulturní památky. Budovy usedlosti mají hodnotu především z urbanistického hlediska.

Památkově chráněno od roku 1984. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Městská památková zóna Dejvice, Bubeneč a horní Holešovice, č. 2212, MonumNet
  2. Městská památková zóna Baba, č. 2211, MonumNet
  3. Městská památková zóna Baba, č. 2211, MonumNet

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]