Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z VŠCHT)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
ChemTech Institute, Prague Dejvice.jpg
Zkratka VŠCHT Praha, neofic. též pouze VŠCHT
Rok založení 1952
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor (seznam) prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.
Kvestor Ing. Ivana Chválná
Prorektor pedagogika prof. Ing. Zdeněk Bělohlav, CSc.
Prorektor věda a výzkum prof. Ing. Pavel Kotrba, Ph.D.
Prorektor komunikace prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka
Prorektor strategie a rozvoj prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc.
Počty akademiků (k roku 2016[1])
Počet bakalářských studentů 2273
Počet magisterských studentů 1124
Počet doktorandů 792
Počet studentů 4 112
Počet akademických pracovníků 509
Další informace
Počet fakult 4
Rozpočet 1,2 mld CZK
Adresa Technická 1905/5, Praha, 160 00, Česko
Zeměpisné souřadnice
Kampus Praha 6-Dejvice
Členství EUA,FEANI,IGIP
http://www.vscht.cz
Profil na Facebooku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha, anglicky University of Chemistry and Technology, Prague, UCT Prague) je českou veřejnou vysokou školou univerzitního typu se samosprávnou působností, která se zaměřuje na výuku a výzkum v oblasti chemie, chemické technologie, biochemie, biotechnologie a materiálového inženýrství. V současnosti VŠCHT Praha nabízí studentům studium v akreditovaných studijních programech v bakalářském (Bc.), magisterském (Ing.) a doktorském (Ph.D.). Škola se zaměřuje kromě tradičních chemických odvětví i na výzkum biotechnologií, nanotechnologií, udržitelného růstu, nových zdrojů energie, ekologie a potravinářství. Mezi nové obory patří i farmakochemie, bioléčiva a molekulární inženýrství.

VŠCHT Praha sídlí ve vysokoškolském kampusu v Praze 6-Dejvicích, který sdílí s ČVUT v Praze. VŠCHT sídlí ve třech budovách A, B a C. Budovy A a B se nacházejí v ulici Technická a budova C je nedaleko ve Studentské ulici.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, jakožto přímý pokračovatel „Pražské polytechniky“, je jedním z nejstarších učilišť technické chemie na světě a největší vzdělávací institucí svého druhu ve středoevropském regionu s více než 200letou tradicí výuky technické chemie. Škola je členem European University Association (EUA), European Federation of National Engineering Associations (FEANI) a International Society for Engineering Education (IGIP).

Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1920 má VŠCHT Praha více než 18 000 absolventů, kteří významným způsobem ovlivnili nejen úroveň českého chemického průmyslu, ale také náš každodenní život. Najdeme mezi nimi celou plejádu výjimečných, či známých osobností:

Koleje a menza[editovat | editovat zdroj]

Kolej Volha

Kolej VŠCHT Sázava a Volha v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích mají kapacitu 1557 lůžek. VŠCHT Praha nadále zajišťuje (na základě smlouvy s VŠE a UK) provoz celého areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích o celkové kapacitě cca 5 500 lůžek. Kolej Volha nabízí ubytování v jednolůžkových, dvoulůžkových a třílůžkových pokojích na buňkách (2 pokoje se společným sociálním zařízením) a v samostatných dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením.

VŠCHT Praha vlastní a provozuje menzu umístěnou v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích, a to v přízemí objektu Volha. Menza disponuje kapacitou cca 200 míst. Menza poskytuje celodenní stravovací servis. Stravují se zde kromě studentů a zaměstnanců VŠCHT Praha i studenti ostatních VŠ – především pak VŠE, UK a ČVUT. Menza v roce 2011 vydala 111 500 tisíce jídel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pražská polytechnika (1806–1920)[editovat | editovat zdroj]

Historie školy sahá hluboko do minulých století a odvíjí se od počátků výuky chemie v českých zemích. Prudký průmyslový vývoj v 18. století související s významnými technickými a přírodními objevy si vynutil založení Královského stavovského učiliště (pražské polytechniky), na níž byla dne 10. 11. 1806 zahájena výuka ve dvou odděleních, matematickém a chemickém. Na chemickém oddělení byla vedle všeobecné chemie vyučována i praktická chemie zaměřená na sklářství, železářství, běličství a barvířství. Postupně se počet oborů technické chemie rozšířil o pivovarnictví, cukrovarnictví, analytickou chemii, chemickou analýzu minerálů a technických plynů a další obory. Ve století 19. působila na chemickém oboru Pražské polytechniky řada významných osobností tehdejší vědecké obce. Základy technické chemie v naší zemi položili mezinárodně uznávaní profesoři Karl Augustin Neumann (1771–1866), Karl Napoleon Balling (1805–1868) a například autor první české vysokoškolské učebnice chemie a zakladatel principů českého chemického názvosloví Vojtěch Šafařík (1829–1902).

Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (1920–1939)[editovat | editovat zdroj]

Interiér VŠCHT

Roku 1920, po reorganizaci Pražské polytechniky, vzniká Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství jako jedna ze sedmi škol nově vzniklého Českého vysokého učení technického (ČVUT). Prvním českým profesorem chemie byl Jan Staněk. Úroveň chemického učení na konci 19. století byla velmi vysoká a v první části 20. století dosáhl vynikající český chemik profesor Emil Votoček (1872–1950) významného mezinárodního ohlasu. Jeho jménem jsou nazvána nejvyšší ocenění, Votočkovo stipendium a Votočkova medaile, udělovaná VŠCHT Praha vynikajícím studentům a mimořádným osobnostem v oboru chemie. Vysoká škola přesídlila v 30. letech do novostavby dnešní budovy A (dále od Vítězného náměstí). Budova B byla určena pro fakultu zemědělskou, lesnickou a ústav Kloknerův. Na základní kámen se klepalo v roce 1925.[2]

Fakulta chemická ČVUT (1945–1952)[editovat | editovat zdroj]

Po znovuotevření českých vysokých škol v roce 1945 nese fakulta nejen nový název ale i nové zaměření. Po odsunu sudetských Němců ze Sudet, kde byla koncentrována většina chemického průmyslu (sklářství, petrochemie, dusíkatá chemie), chybí kapacity na její technologickou obsluhu a údržbu, jakož i výzkumný personál. Po roce 1948 z důvodu vzniku železné opony dále dochází k rozhodnutí přesunout část chemické výroby, především petrochemie a výroby výbušnin, do vnitrozemí. Proto vzniká i specializovaná škola s tímto zaměřením v Pardubicích. Současně se ČVUT dělí na klasickou techniku, které zůstává původní název ČVUT a 3 samostatné vysoké školy: Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Vysoká škola zemědělská a Vysoká škola politická – později přejmenovaná na Vysokou školu ekonomickou (VŠE).

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (1952–současnost)[editovat | editovat zdroj]

Samostatná Vysoká škola chemicko-technologická v Praze tedy vznikla 1.9.1952 vyčleněním Fakulty chemické ze svazku škol ČVUT a přejmenováním na původní předválečný název.[3] Samostatná VŠCHT se od počátku skládala z fakulty organické technologie, fakulty anorganické technologie a fakulty potravinářské technologie. 1. září 1953 byla založena fakulta technologie paliv přejmenovaná v roce 1959 na fakultu technologie paliv a vody. V roce 1960 byla založena fakulta automatizace a ekonomiky. Přijímací řízení se před rokem 1960 skládalo pouze z pohovoru s vyučujícím, později pak byly zaveden písemné testy.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Budova B, Praha-Dejvice

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se skládá ze čtyř fakult.[4] Na všech čtyřech fakultách školy v současnosti studuje přibližně 4000 studentů. Na škole působí asi 780 zaměstnanců akademické obce, administrativního a technického personálu. Z tohoto počtu je asi 84 profesorů, 119 docentů a 265 odborných asistentů a 28 asistentů, kteří se podílejí na výchově nových odborníků. Univerzita se svými 4 fakultami chemického zaměření je ve světovém žebříčku[5] na 881. místě s 299 body. Na Univerzitu Karlovu ztrácí 70 bodů a na větší školy (ČVUT, MU Brno, PU Olomouc) 11 bodů.

Rektor[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším představitelem VŠCHT Praha je rektor VŠCHT Praha. Tuto funkci v současné době zastává prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.

Fakulty a jejich děkani[editovat | editovat zdroj]

Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé fakulty se dělí na ústavy, které v 90. letech 20. století nahradily dřívější katedry. Na VŠCHT Praha je celkem 29 ústavů.

Fakulta chemické technologie[editovat | editovat zdroj]

  • Ústav anorganické chemie
  • Univerzitní centrum VŠCHT Praha - Unipetrol v Litvínově
  • Ústav anorganické technologie
  • Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství
  • Ústav skla a keramiky
  • Ústav chemie pevných látek
  • Ústav organické chemie
  • Ústav organické technologie
  • Ústav polymerů
  • Ústav inženýrství pevných látek
  • Ústav chemické technologie restaurování památek

Fakulta technologie ochrany prostředí[editovat | editovat zdroj]

  • Ústav technologie ropy a alternativních paliv
  • Ústav pevných a plynných paliv a ochrany ovzduší
  • Ústav technologie vody a prostředí
  • Ústav energetiky
  • Ústav chemie ochrany prostředí

Fakulta potravinářské a biochemické technologie[editovat | editovat zdroj]

  • Ústav biotechnologie
  • Ústav biochemie a mikrobiologie
  • Ústav chemie a technologie sacharidů
  • Ústav technologie mléka a tuků
  • Ústav analýzy potravin a výživy
  • Ústav konzervace potravin
  • Ústav chemie přírodních látek

Fakulta chemicko-inženýrská[editovat | editovat zdroj]

  • Ústav analytické chemie
  • Ústav fyzikální chemie
  • Ústav chemického inženýrství
  • Ústav matematiky
  • Ústav fyziky a měřicí techniky
  • Ústav počítačové a řídicí techniky
Ústav chemického inženýrství[editovat | editovat zdroj]

Na předchůdci VŠCHT Praha, jako na prvním pracovišti v Československu, se chemické inženýrství jako předmět začalo vyučovat od roku 1950. V roce 1951 byl zde založen Ústav provozního inženýrství, později Katedra procesů a aparátů a nyní Ústav chemického inženýrství (ÚCHI). Zásluhu na založení tohoto progresivního oboru mají Prof. G.L. Standart, Dr.Sc. (původem z USA) a Prof. Ing. H. Steidl, Dr.Sc. Chemické inženýrství má proto na VŠCHT Praha tradici více jak 65 let a v současné době tvoří nedílnou součást tzv. společného základu u všech studijních oborů na VŠCHT.

Ostatní součásti a celoškolská pracoviště[editovat | editovat zdroj]

Jsou jimi Správa účelových zařízení VŠCHT Praha, koleje VŠCHT Praha, kat. tělesné výchovy, společenských věd, jazyků, odd. praktického lékaře, útvar interního auditu, referát kontroly, sekretariát rektora, sekretariát kvestora, pedagogické oddělení, odd. celoživotního vzdělávání, odd. pro vědu a výzkum, personální odbor, odbor zásobování, ekonomický odbor, zahraniční oddělení, odd. rozvoje a výstavby, odd. komunikace, centrální laboratoře, výpočetní centrum, Sklářské dílny, ústřední mechanické dílny, Odbor energetiky a technických služeb, Centrum informačních služeb (vydavatelství, knihovna), Katedra ekonomiky a managementu.

Přijímací řízení[editovat | editovat zdroj]

Škola přijímá v posledních letech cca 1500 studentů do bakalářských oborů, přičemž do druhého ročníku se dostane cca 600 studentů a necelých 400 ročně bakalářské studium dokončí[6]. Pro magisterské studium škola přijímá ročně cca 400 studentů. Studenti také volí své zástupce do Akademického senátu. Akademický senát školy má 24 členů, z toho každá fakulta je zastoupena 4 akademickými pracovníky a 2 studenty. Funkční období členů akademického senátu z řad akademických pracovníku je tříleté, funkční období členů z řad studentů dvouleté. Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, děkana nebo proděkana. K platnosti voleb v každé volební skupině je třeba účasti nejméně 15% členů akademické obce. Akademický senát provede volbu kandidáta na rektora tak, že každý člen akademického senátu, chce-li odevzdat platný hlas, zakroužkuje ve volebním lístku pořadové číslo na abecedním seznamu u jednoho z kandidátů. Nezíská-li v prvním kole žádný z navrhovaných kandidátů platné hlasy nadpoloviční většiny všech členů akademického senátu, opakuje se volba s kandidátkou tvořenou dvěma kandidáty s největším počtem hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů na druhém a dalších místech postoupí všichni kandidáti s tímto počtem hlasů. Zvolen je kandidát, pro kterého se vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu. Nezíská-li ani ve druhém kole žádný z navrhovaných kandidátů platné hlasy nadpoloviční většiny všech členů akademického senátu, celá volba kandidáta na rektora se do jednoho měsíce opakuje. Návrh na odvolání rektora z funkce je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

Počty studentů VŠCHT Praha a jednotlivých fakult (2007–2017)[editovat | editovat zdroj]

Celkové počty studentů v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech v letech 2007 – 2012 (počty ze zahajovací statistiky vždy k 31. 10.) jsou zahrnuty v následující tabulce:[7][8]

Akad. rok 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2016/2017
FCHT 1004 1066 1038 1084 1063 923 1021
FTOP 402 424 387 404 398 315 283
FPBT 1163 1134 1036 1045 1226 1281 1393
FCHI 503 495 464 408 443 412 604
VŠCHT 3072 3119 2925 2941 3130 2931 3301

V roce 2011 v bakalářském studiu meziročně vzrostl počet podaných přihlášek (+19 %) za současného zpřísnění výběru studentů ke studiu (meziroční pokles počtu přijatých ke studiu o 7 %). Zpřísnění výběru studentů do 1. ročníku dokumentuje i to, že v přijímacím řízení 2011/2012 se meziročně zvýšil počet nepřijatých ke studiu, a to o výrazných 181 %. V roce 2011 se relativně snížil počet přijatých z celkového počtu přihlášek na 67 %, přičemž v roce 2010 tento podíl činil 86 %. Data dále ukazují, že se meziročně zvýšil i počet studentů zapsaných ke studiu (+18 %) a v roce 2011 relativně narostl i podíl studentů, kteří skutečně nastoupili ke studiu, vztažený k počtu přijatých studentů (ze 46 % v roce 2009 na 52 % v roce 2010 a na 67 % v roce 2011).

Počty studentů v jednotlivých bakalářských studijních programech[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje počty studentů k 31. 10. 2012.

Fakulta Studijní program počet studentů
FCHT Aplikovaná chemie a materiály 152
FCHT Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví 51
FCHT Syntéza a výroba léčiv 480
FCHT Biomateriály pro medicínské využití 115
FTOP Technologie pro ochranu životního prostředí 251
FPBT Potravinářská a biochemická technologie 572
FPBT Syntéza a výroba léčiv 189
FPBT Forenzní analýza 363
FCHI Inženýrství a management 106
FCHI Analýza léčiv 81
FCHI Inženýrská informatika 28
FCHI Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství 65
FCHI Chemie 39
VŠCHT Specializace v pedagogice 99

Počet absolventů v bakalářských programech[editovat | editovat zdroj]

Tabulka obsahuje počty absolventů v roce 2012 a 2017.

Fakulta 2012 2017
FCHT 252 166
FTOP 72 41
FPBT 230 218
FCHI 106 113
Specializace v pedagogice 28 19
VŠCHT 688 557

Výsledky přijímacího řízení bakalářského studia v letech 1996, 2006 a 2016[editovat | editovat zdroj]

Přijímací řízení FCHT FTOP FPBT FCHI VŠCHT
1996 2006 2016 1996 2006 2016 1996 2006 2016 1996 2006 2016 1996 2006 2016
přihlášeno 662 1107 869 347 393 157 907 1380 1365 348 393 437 2264 3273 2828
přijato celkem 471 774 722 260 358 147 660 1168 1048 264 335 350 1655 2654 2267
nepřijato 191 333 147 87 35 10 84 193 317 84 58 87 609 619 561
zapsáno do I. ročníku 198 394 341 208 175 72 193 530 473 193 190 171 1058 1289 1057

Studijní úspěšnost[editovat | editovat zdroj]

VŠCHT patřila a patří mezi nejtěžší vysoké školy.[zdroj?] Propadovost je v mnoha letech vyšší než např. na MFF UK. Příčinou vysoké neúspěšnosti v I. ročníku bakalářského studia je pravděpodobně slabá připravenost absolventů středních škol na vysokoškolské studium, především pak nedostatečné znalosti z matematiky, chemie a fyziky, tj. základních disciplin potřebných pro studium na technické vysoké škole. VŠCHT Praha vychází studentům prvního ročníku vstříc úpravami studijních plánů a podmínek pro absolvování 1. semestru a I. ročníku, avšak jen s poměrně omezeným úspěchem, protože podstatný podíl studentů zapsaných do I. ročníku nemá zažité potřebné studijní návyky. Data počtu studentů a % ukončených studií z důvodu slabého prospěchu za školní rok 2009/2010

Fakulta I.ročník neprospělo II.ročník neprospělo III.ročník neprospělo I.Mgr neprospělo II.Mgr. neprospělo
FCHT 370 44% 190 21% 192 9% 154 6% 112 3%
FTOP 150 70% 59 10% 45 16% 65 14% 70 0%
FPBT 339 45% 145 17% 208 17% 166 15% 180 3%
FCHI 121 48% 70 20% 101 9% 87 17% 85 11%
VŠCHT 980 49% 464 18% 546 13% 472 13% 447 4%

Data počtu studentů v prvním ročníku a % ukončených studií z důvodu slabého prospěchu za školní rok 2016/2017

Fakulta I.ročník neprospělo
FCHT 341 50,6%
FTOP 73 60,7%
FPBT 476 48,9%
FCHI 171 49,4%
VŠCHT 1061 49%

VŠCHT Praha v literatuře a filmu, zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Budova B v roce 1976 je patrná ve filmu Zítra to roztočíme, drahoušku…! ve scéně svatby syna Reného (Luděk Sobota), která se odehrává před vstupem do Elektrotechnické fakulty ČVUT.
  • Ve filmu Poslední vlak z roku 1982 jsou záběry poslucháren v budově A a dalších interiérů i exteriéru školy upravených na dobu děje, 50. léta 20. století. Bohužel hlavní hrdina Vladimír Dlouhý si nestihl přednášku o polymerech připravit, takže se o nich mnoho nedovíme. Snad jen to, že si ji do příště připravil.
  • Logo školy, které vytvořil v roce 2003 Jaroslav Pekárek, tvoří dynamicky pojatý tvar křivule, která v logu symbolizuje chemii v červeném čtvercovém poli. V logu je tak spojena tradice oboru počínající v době pradávných alchymistických mistrů s dynamicky se vyvíjejícím oborem chemie v moderní době.
Jeden z přístrojů vyvinutých v Kahudově laboratoři měl za pomoci primitivních prostředků zesilovat mentionové záření organismu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva o činnosti za rok 2016 [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [cit. 2017-11-25]. S. 95, 98. Dostupné online. 
  2. http://czechfolks.com/plus/2012/09/06/viktor-mansfeld-jak-jsem-studoval-v-prvni-republice/
  3. Vládní nařízení č. 40/1952 Sb. ze dne 19. srpna 1952 o dalších změnách v organisaci vysokých škol.
  4. Archivovaná kopie. old.vscht.cz [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  5. http://www.urapcenter.org/2014/country.php?ccode=CZ&rank=all
  6. http://www.vscht.cz/files/uzel/4476/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+o+%C4%8Dinnosti+a+hospoda%C5%99en%C3%AD+za+rok+2013.pdf
  7. http://www.vscht.cz/files/uzel/4471/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+o+%C4%8Dinnosti+za+rok+2008.pdf
  8. http://www.vscht.cz/files/uzel/4475/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+o+%C4%8Dinnosti+a+hospoda%C5%99en%C3%AD+za+rok+2012.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]