Přeskočit na obsah

Miami

Upravit odkazy
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox sídla světa Miami je největší město v jihovýchodní části Floridy a druhé největší v celém státě. Jeho metropolitní oblast se rozkládá bažinami národního parku Everglades na východě a Atlantským oceánem na západě. Počet obyvatel samotného města je 433 136.[1] Metropolitní oblast má přes 5,2 milionů obyvatel,[2] což ji řadí mezi největší ve Spojených státech.[3] Většinu populace tvoří běloši a Afroameričané.[4] Rozloha města samotného je 143,15 km2, z toho však přes 50 km2 zabírá vodní plocha.

Město je centrem celosvětového významu z pohledu ekonomiky, dopravy, kultury, vzdělání, médií, umění, zábavy a mezinárodního trhu. V Miami se nachází významný přístav a letiště, díky kterým se mu také říká Brána do Ameriky. V centru města je největší koncentrace mezinárodních bank v celých Spojených státech.[5][6] K masivnímu růstu počtu obyvatel došlo především v posledních 50 letech díky emigrantům z Latinské Ameriky, kteří dnes tvoří 65 % obyvatel města a zasloužili se i o to, že zde mezi jazyky převládá španělština.

Prvními obyvateli oblasti dnešního Miami byly původní Američané již před 10 000 lety,[7] při příchodu prvních Evropanů zde žil kmen Tequestů. Prvním stálým osadníkem zde byl na počátku 19. století Pedro Fornells z Menorky.[8] Za zakladatelku Miami je považována Julia Tuttle, která zde vytvořila rozsáhlé plantáže a zasloužila se o rozvoj železniční dopravy v oblasti.[9] Během 20. století došlo k obrovskému růstu populace města a celé aglomerace. Na konci století se Miami dostalo do finanční krize, což napravila až nová správa zvolená roku 2001.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Miami

15. až 19. století

Juan Ponce de León

Prvním Evropanem, který spatřil oblast dnešního Miami, byl Španěl Juan Ponce de León. Do svého deníku si zapsal, že doplul na místo Chequescha, což je první dochované jméno, které Miami dostalo.[10] Pedro Menéndez de Avilés učinil první zaznamenané přistání na pobřeží v roce 1566, když hledal svého syna, který v této oblasti ztroskotal.[11] O rok později zahájili španělští vojáci vedení otcem Francisco Villarealem z jezuitského řádu misijní činnost v ústí řeky Miami, ale kolem roku 1570 se rozhodli najít jiné působiště mimo Floridu. Španělé poslali další misii do Biscayne Bay v roce 1743 a postavili zde pevnost a kostel. Misionáři navrhovali trvalé osídlení, ale tento návrh byl zamítnut jako nepraktický a misie byla do konce roku stažena.[12]

Prvním stálým osadníkem v oblasti Miami byl Pedro Fornells, původem z ostrova Menorca, který na ostrov Key Biscayne přišel na počátku 19. století.[8] Fornells z ostrova zazanmenal na pevnině přítomnost squatterů. Roku 1825 navštívil Cape Florida Settlement americký maršál Waters Smith a nabídl squatterům zisk půdy, kterou obývali.[13] Ve stejném roce byl na ostrově Key Biscayne postaven maják Cape Florida Light, jehož prvním strážcem se stal John Dubose.[14]

Oblast byla ovlivněna druhou seminolskou válkou, která způsobila prudké vylidnění Miami.[15] Roku 1844 se Miami stalo správním střediskem okresu. Třetí seminolská válka v letech 1855 až 1858 zpomalila osidlování jihovýchodní Floridy. V roce 1891 koupila Julia Tuttle, známá také jako Matka Miami (anglicky Mother of Miami)[16][17] velkou citrusovou plantáž v oblasti Miami. 7. února 1895 zasáhl Floridu veliký mráz, který zničil všechnu úrodu. Miami však zůstalo nedotčené a citrusy Julie Tuttleové byly jediné na trhu. Poté se jí podařilo přesvědčit multimilionáře Henryho Flaglera, aby rozšířil železniční trať až do Miami a postavil zde hotel.[9] S budováním železnice se v Miami zvýšila aktivita. 28. července se Miami oficálně stalo městem s 502 voliči, včetně stovky registrovaných černých voličů.[18]

První polovina 20. století

Dade County Courthouse, postaven roku 1928

Růst Miami od počátku 20. století až do druhé světové války byl obrovský. Od roku 1900 do roku 1920 zde přibylo téměř 30 000 obyvatel. Se zvýšením populace samozřejmě přišla potřeba dalšího území. Během dvacátých let úřady Miami povolily hazardní hry a byly laxní v regulaci zákazů, tudíž sem migrovalo mnoho lidí ze severu Spojených států. Z roku 1920 na rok 1923 se populace Miami zdvojnásobila.[19] Na podzim 1925 byly blízké oblasti Lemon City, Coconut Grove a Allapattah připojeny a vzniklo tak Větší Miami.[p 1]

Rozmach začal upadat kvůli průtahům při stavbách budov, které byli způsobeny také přetíženým dopravním systémem. V roce 1926 byl přístav v Miami na měsíc zablokován dánskou lodí.[20] Tři hlavní železniční společnosti uvalily embargo na všechen dovoz s výjimkou jídla. Cena žití zde rychle vystoupala a najít cenově dostupné místo k životu bylo téměř nemožné.[21] Navíc v roce 1926 zasáhl Miami silný hurikán, který podle Červeného kříže způsobil 373 smrtelných nehod a mnoho lidí bylo nezvěstných. Tato bouře 4. kategorie byla 12. nejhorší v USA během 20. století co do množství škod a obětí.[22] Následovala velká hospodářská krize, kvůli které byl v oblasti otevřen tábor CCC.[23][p 2] 15. února 1933 zde byl spáchán atentát na F. Roosevelta, při kterém zemřel starosta Chicaga, Antonín Čermák.

Narozdíl od mnoha měst na Floridě zůstalo Miami na počátku druhé světové války relativně nezasaženo. Avšak pro obranu před německými ponorkami bylo rozděleno na dva vojenské distrikty. Jak sílila válka s ponorkami, přibývaly v oblasti Miami vojenské základny. Americké námořnictvo převzalo kontrolu nad přístavem v Miami a vzušné síly si na místních letištích vytvořily základny. Na Jižní Floridě bylo vycvičeno přes 500 000 vojínů a 50 000 důstojníků.[24]

Druhá polovina 20. století

Kubánští uprchlíci během Marielského exodu

Důsledkem sesazení generála Batisty po kubánské revoluci se velké množství Kubánců žijících v Miami vrátilo na Kubu, ale brzy po tom se jich hodně hromadně přestěhovalo do Miami.[25] V první vlně bylo mnoho vysoce vzdělaných, kteří utekli za úspěšnější kariérou.[25] Na konci šedesátých let žilo v Dade County (dnes Miami-Dade County) více než 400 000 kubánckých uprchlíků.[26] Ačkoliv nebylo Miami v padesátých a šedesátých letech centrem hnutí za občanská práva, stále mělo značnou populaci afroameričanů a černochů z Karibiku. Roku 1972 byla v Miami otevřena Florida International University.[25]

V prosinci 1979 došlo ke skandálu. Policisté stíhali motocyklistu Arthura McDuffieho, jenž poté havaroval. Když ho policie dostihla, byl jen mírně zraněný. Policisté mu sundali helmu a ubili ho obušky, potom helmu opět nasadili a zavolali ambulanci, že došlo k motocyklové nehodě. McDuffieho matka řekla novinám Miami Herald o pár dní později toto: „Zbili mého syna jako psa. Zbili ho jen proto, že jel na motorce a byl černý.“[27] Porota však po krátkém uvážení policisty zprostila viny. To rozpoutalo jedny z největších nepokojů v dějinách Spojených států. Nepokoje skončily až o tři dny později a zahynulo během nich nejméně 18 lidí, kromě toho přes 850 jich bylo zatčeno. Přibližná škoda byla odhadnuta na 50 milionů dolarů.[25]

V osmdesátých letech se Miami stalo jedním z největších amerických překladiští kokainu z Kolumbie, Bolívie a Peru.[28] Drogy přinesly Miami miliardy dolarů, díky kterým zde začaly vyrůstat prodejny luxusních automobilů, pětihvězdičkové hotely a další znaky prosperity. Marielský exodus v roce 1980 přinesl do Miami dalších více než 125 000 Kubánců.[29][30] Narozdíl od velké migrace v šedesátých letech se však nyní přistěhovalo mnoho chudých lidí a začalo docházet k bílému útěku. O pět let později byl zvolen starostou Miami Xavier Suarez, který se tak stal prvním kubánským starostou města.[31][32] V osmdesátých a počátkem devadesátých let navštívilo Miami mnoho významných osobností, mezi nimi papež Jan Pavel II., královna Alžběta II. nebo prezident Ronald Reagan.

Roku 1992 zasáhl jih Miami-Dade County hurikán Andrew, který způsobil škody za 20 miliard dolarů.[33] Poslední velká migrace proběhla v roce 1994, avšak kvůli Clintonově nové politice nebyla tak výrazná. Kubánce chycené na moři totiž americká pobřežní stráž odvážela do Guantánama nebo do Panamy. Během této emigrace opustilo své domovy téměř 38 000 Kubánců.[34] 9. září 1994 se USA a Kuba dohodli na normalizaci migrace mezi těmito státy. V roce 1996 se Miami kvůli finančním skandálům umístilo jako 4. nejchudší město Spojených států.[35] Finanční problémy města přetrvávaly až do roku 2001, kdy byl starostou Miami zvolen Manny Diaz.

Geografie

Hlavní článek: Geografie Miami
Mapa města Miami

S rozlohou pouhých 92 km2 má Miami nejmenší území ze všech významných měst USA. Celková rozloha Miami je totiž 143,1 km2, z čehož ovšem 50,7 km2 zaujímá vodní plocha. Z tohoto důvodu také patří Miami mezi nejhustěji zalidněná města v USA. Nadmořská výška oblasti není větší než 12 m,[36] průměr je 1,8 m.[37] Hladina podzemní vody je pouze jeden až dva metry pod povrchem země.[36] Miami je jediné významné americké město, které hraničí se dvěma národními parky - Národním parkem Everglades na západně a Národním parkem Biscayne na východě.[38] Miami a jeho předměstí se rozkládá mezi mokřady Everglades a lagunou Biscayne Bay. 145 km severně od města se nachází jezero Okeechobee.[36] Hlavní část města leží na pobřeží Biscayne Bay, která obsahuje mnoho set přírodně i nepřirozeně vytvořených bariérových ostrovů, z nichž největší jsou Miami Beach a South Beach. Golfský proud, teplý mořský proud, proudí severním směrem pouhých 24 km od pobřeží, což způsobuje, že klima zde zůstává teplé a mírné po celý rok.

Skalní podloží pod oblastí Miami je nazýváno Miami limestone nebo Miami oolite.[39] Toto podloží, silné ne více než 15 m, je pokryto tenkou vrstvou půdy. Miami limestone vznikl důsledkem drastických změn hladiny moře spojených se zaledněním. Pod rovinou se nachází zvodeň pojmenovaná (podle laguny) Biscayne Aquifer.[40] Tato zvodeň je přírodním podzemním zdrojem sladké vody a většina metropolitní oblasti ji používá také jako zdroj pitné vody. Ovšem zvodeň ztěžuje stavbu podzemních konstrukcí.

Klima

Miami má tropické monzunové klima (Köppenova klasifikace podnebí - Am)[41] s horkými a vlhkými léty a krátkými, teplými a značně suššími zimami. Jedná se o druhé nejvlhčí město ve Spojených státech.[42] Podobu podnebí tvoří jeho nadmořská výška, poloha, blízkost Golfského proudu a pozice těsně nad obratníkem Raka. S průměrnou lednovou teplotou 19,6 °C zimu charakterizují mírné až vyšší teploty a chladný vzduch snášející se vždy po průchodu studené fronty, která vytváří hodně drobných srážek. Deštivá sezóna začíná někdy v květnu a končí uprostřed října. Během tohoto období se teploty pohybují mezi 29 až 35 °C a jsou doprovázené velkou vlhkostí, ačkoliv odpolední bouřky a brízy rozšiřující se od Atlantiku snižují teplotu vzduchu. Většina z ročních cca 1420 mm srážek[43] spadne právě v tomto období. Nejnižší naměřená teplota byla -3 °C a nejvyšší 37 °C.[44] Existuje pouze jediný záznam sněhových srážek a ten pochází z 19. ledna 1977.

Šablona:Počasí

Správa

Správu Miami má na starosti městská rada, složená ze starosty a pěti komisařů (městská komise), a městská správa. Městská komise, volená na čtyři roky,[45] představuje řídící orgán s pravomocí vydávat vyhlášky, přijímat nařízení a vykonávat všechny pravomoci uvedené v městské chartě. Její členové jsou voleni v jednotlivých distriktech Miami. Starosta, volen obyvateli města na čtyři roky, jmenuje správce města.[45] Městská radnice se nachází ve čvrti Coconut Grove.

Radnice v Miami

Městská rada:[46]

  • Tomás Regalado - starosta města Miami
  • Wilfredo Gort - komisař města Miami, distrikt 1
  • Marc Sarnoff - komisař města Miami, distrikt 2
  • Frank Carollo - komisař města Miami, distrikt 3
  • Francis Suarez - komisař města Miami, distrikt 4
  • Richard P. Dunn - komisař města Miami, distrikt 5

Městská správa:[46]

  • Carlos A. Migoya - správce města Miami
  • Julie O. Bru - právní zástupce města Miami
  • Priscilla Thompson - referent města Miami
Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Miami.

Ekonomika

Centrum Miami je nejdynamičtěji rostoucí částí města

Miami patří mezi nejdůležitější finanční centra v zemi. Je hlavním centrem obchodu a financí, sídlem mnoha korporací a může se pyšnit silnými mezinárodními obchodními kruhy. Podle hodnocení světových měst, provedeného střediskem Globalization and World Cities Study Group & Network (GaWC) a založeného na přispění k rozvoji světové ekonomiky, patří Miami do kategorie Beta- Global City.[47] Velkým přínosem pro ekonomiku města je i turistika, díky které Miami získává miliardy dolarů.[48]

V Miami a jeho okolí má sídlo mnoho společností, včetně těchto: Alienware, Arrow Air, Bacardi, Burger King, CompUSA, Fizber, Norwegian Cruise Line, RCTV International, Royal Caribbean International, Telefónica, U.S. Century Bank. Díky své blízkosti k Latinské Americe je také sídlem působení více než 170 nadnárodních korporací,[48] mezi něž patří například AIG, American Airlines, Cisco, Disney, Exxon, FedEx, Kraft Foods, Microsoft, Oracle, SBC Communications, Sony, Visa International nebo Wal-Mart.[49]

Miamské letiště a přístav patří mezi nejzatíženější vstupní brány v zemi, zejména pro náklady Jižní Ameriky a Karibiku. Navíc v centru Miami, většinou ve finanční městské čvrti Brickell, je největší koncentrace mezinárodních bank v USA.[5][6] Roku 2003 bylo Miami hostujícím městem obchodních jednání zóny Free Trade Area of Americas. Také turistický průmysl přináší do kasy města mnoho peněz. Pláže, konference, festivaly a další akce lákají do Miami více než 12 milionů návštěvníků z celého světa ročně. V roce 2007 zde návštěvníci utratili 17,1 miliard dolarů.[50] Historická čvrť ve stylu art deco South Beach je všeobecně považována za jednu z nejpůvabnějších čtvrtí na světě a je známá svými nočními kluby, plážemi, obchody a historickými budovami. Ovšem je důležité zmínit, že South Beach je částí města Miami Beach, které s Miami sousedí. Miami je ale také centrem průmyslu, z něhož zde převládá těžba kamene a skladování nejrůznějšího zboží.

Od roku 2001 podstupuje Miami velký stavební boom. Již zde vyrostlo přes 50 mrakodrapů vyšších než 122 m. Městská silueta je třetí nejpůsobivější v USA, hned za New Yorkem a Chicagem, a podle Almanac of Architecture and Design devatenáctá na světě.[51] Momentálně má město 8 nejvyšších budov ve státu Florida.[52] Nejvyšší z nich je Four Seasons Hotel & Tower měřící 240 metrů.[53]

Podle zjištění U.S. Census Bureau z roku 2004 je v Miami třetí největší výskyt rodin s příjmem pod celostátní hranicí chudoby, což z něj dělá třetí nejchudší město ve Spojených státech, hned po Detroitu a El Pasu. Kromě toho patří Miami mezi pár měst, jejichž místní správa zkrachovala.[54] Avšak od té doby zažívá město oživení. Podle magazínu Forbes bylo v roce 2008 nejčistším americkým městem, díky celoročně dobré kvalitě ovzduší, rozsáhlým plochám zeleně, čisté pitné vodě, čistým ulicím a recyklaci odpadů.[55] Roku 2009 ohodnotila UBS studie 73 světových měst Miami jako nejbohatší město USA (ze čtyř amerických států uvedených v průzkumu) a páté světové nejbohatší město na základě kupní síly.[56]

V roce 2005 bylo Miami svědkem největšího nemovitostního boomu od dvacátých let 20. století. Příkladem je Midtown, které mělo přes stovku schválených stavebních projektů.[57] K roku 2007 se však bytový trh zhroutil a více než 23 000 družstevních domů zůstalo na prodej nebo byly zkonfiskovány.[58]

Demografie

Vývoj populace Miami
Rok Město Aglomerace
1900 1 681 není
1910 5 471 není
1920 29 549 66 542
1930 110 637[59] 214 830
1940 172 172[60] 387 522
1950 249 276[61] 693 705
1960 291 688[62] 1 497 099
1970 334 859[63] 2 236 885[2]
1980 346 865[64] 3 220 520[2]
1990 358 548[1][65] 4 056 228[2]
2000 362 470[1] 5 007 564[2]
2009 433 136[1] 5 547 051[2]

Miami je 43. nejlidnatější město ve Spojených státech. Celá aglomerace Jižní Florida, zahrnující okresy Miami-Dade, Broward a Palm Beach, má více než 5,5 milionu obyvatel, což z ní činí devátou největší v USA.[66] Roku 2008 ohodnotila OSN celou aglomeraci jako 44. největší na světě.[67] Podle sčítání lidu z roku 2000 žilo v Miami 362 470 obyvatel, 83 336 rodin a bylo zde 134 198 domácností. Hustota zalidnění byla 3 923,5 obyv./km2 Podle výzkumu American Community Survey, probíhajícího v letech 2006 až 2008, byla rasová struktura Miami následující:[4]

Roku 2000 bylo etnické složení podle národnosti takovéto: 34,1 % tvořili Kubánci,[68] 5,6 % Nikaraguánci,[69] 5,5 % Haiťané,[70] 3,3 % Hondurasci,[71] 1,7 % Dominikánci[72] a 1,6 % Kolumbijci.[73]

Z celkem 134 198 domácností jich 26,3 % mělo dítě pod 18 let, 36,6 % byly páry žijící spolu, 18,7 % domácností bylo s ženskou hlavou rodiny, bez přítomnosti manžela, a 37,9 % domácností nebylo obýváno rodinou.[74] 30,4 % všech domácností tvořili jednotlivci a 12,5 % lidé starší 65 let, kteří žili sami.[74] Na průměrnou domácnost vycházelo 2,61 členů a na průměrnou rodinu 3,25 členů.[74] Věková struktura populace byla následovná: 24,2 % obyvatel mělo do 19 let, 21,3 % bylo ve věku 20-34 let, 27,6  % ve věku 35-54 let, 9,9 % ve věku 55-64 let, 14,7 % ve věku 65-84 let, 2,3 % s věkem 85 let nebo vyšším a průměrný věk byl 37,7 let.[74][75] Průměrný příjem domácnosti v Miami byl 23 483 a průměrný příjem rodiny 27 225 amerických dolarů.[75] Muži měli průměrný příjem 24 090 , oproti ženám, které měli průměrně 20 115 USD. Okolo 23,5 % rodin a 28,5 % všech obyvatel bylo pod hranicí chudoby. Z těchto tvořili 38,2 % lidé mladší 18 let a 29,3 % lidé starší 65 let.[76]

Obrovský růst populace Miami v posledních desetiletích byl způsoben vnitří migrací v USA, ale také imigrací z různých částí světa, v tomto případě především z oblasti Karibiku. Miami je považováno spíše za multikulturní, než za místo smívání rozdílů mezi jednotlivými entitami. Celková kultura města velmi ovlivněna velikou populací Hispánců, případně američanů hispánského původu, a černochů, pocházejích z karibských ostrovů jako jsou Jamajka, Kuba, Haiti nebo Bahamy.

Čtvrť Little Havana (Malá Havana)

Jazyky

Jazyková struktura obyvatel Miami[77]
jazyk procent
španělština
 
 66,75 %
angličtina
 
 25,45 %
kreolizovaná francouzština
 
 5,2 %
francouzština
 
 0,76 %
portugalština
 
 0,41 %
ostatní
 
 1,43 %

Vzdělání

Státní školy

Logo Miami-Dade County Public Schools
Logo Miami-Dade County Public Schools

Státní školy v Miami patří do školního obvodu Miami-Dade County Public Schools (M-DCPS), který je největším obvodem na Floridě a čtvrtým největším ve Spojených státech.[78] V roce 2007 studovalo v tomto obvodu 353 283 studentů v celkem 378 školách.[79] 60 % studentů v obvodu tvořili Hispánci, 28 % Afroameričané, 10 % běloši, kteří nejsou Hispánci, a zbylá 2 % připadají na ostatní rasy (viz Demografie).[79] V Miami se nachází jedny z nejlepších středních škol, jako jsou například Design and Architecture High School, MAST Academy, Coral Reef High School, Miami Palmetto High School nebo New World School of the Arts. M-DCPS patří také mezi jedny z mála státních škol, které nabízí dvojjazyčné vyučování ve španělštině, haitské kreolštině nebo mandarínštině.

Soukromé školy

Miami je domovem mnoha prestižních římskokatolických, židovských a non-denominačních soukromých škol. Arcidiecéze miamská spravuje katolické soukromé školy ve městě. Mezi ně patří třeba Our Lady of Lourdes Academy, St. Hugh Catholic School, St. Agatha Catholic School, St. Theresa School, La Salle High School, Monsignor Edward Pace High School, Carrollton School of the Sacred Heart, Christopher Columbus High School, Archbishop Curley-Notre Dame High School, St. Brendan High School a mnoho dalších základních a středních škol. Mezi nejznámější non-denominační soukromé školy v Miami patří Ransom Everglades, Gulliver Preparatory School a Miami Country Day School, které jsou tradičně známé jako jedny z nejlepších škol v zemi. Další soukromé školy v odlehlejších jsou mimojiné Belen Jesuit Preparatory School, Samuel Scheck Hillel Community Day School a Dade Christian School.

Univerzity a koleje

University of Miami

Univerzity a koleje v Miami a jeho okolí jsou:

  • Barry University (soukromá)
  • Carlos Albizu University (soukromá)
  • Florida International University (FIU) (veřejná)
  • Florida Memorial University (soukromá)
  • Johnson and Wales University (soukromá)
  • Fortis College (soukromá)
  • Keiser University (soukromá)
  • Manchester Business School (veřejná, britská)
  • Miami Dade College (veřejná)
  • Miami International University of Art & Design (soukromá)
  • St. Thomas University (soukromá)
  • Talmudic University (soukromá)
  • University of Miami (soukromá)

Doprava

Městská hromadná doprava

Visutý osobní dopravník Metromover

Městskou hromadnou dopravu v Miami zajišťují Miami-Dade Transit a South Florida Regional Transportation Authority. Dopravními prostředky jsou regionální vlaky, metro, visuté osobní dopravníky a autobusy. Podle posledních statistik se 12,2 % obyvatel města dopravuje do práce právě hromadnou dopravou.[80]

Metrorail, čili miamské metro, je dlouhé 36 kilometrů a nachází se na něm 22 stanic. Vede od západních předměstí Medley a Hialeah přes Civic Center, centrum města, Brickell, Coconut Grove, Coral Gables, South Miami a končí v jižní okrajové čtvrti Dadeland.[81] Na rok 2012 se očekává otevření přímého spojení metra až k letišti Miami International Airport. Metromover je dopravní systém využívající visuté osobní dopravníky. Má 20 stanic na třech různých trasách v centru Miami a Brickellu.[82]

Tri-Rail je systém regionálních vlaků spravovaný federálním úřadem South Florida Regional Transportation Authority (SFRTA). Vlaky jezdí na trase od miamského letiště do West Palm Beach a během ní absolvují 18 zastávek v okresech Miami-Dade, Broward a Palm Beach.

Letecká doprava

Miami International Airport

Miami International Airport, nacházející se v nepřičleněném území v okresu, slouží jako primární mezinárodní letiště v oblasti Miami. Patří mezi jedno z nejvytíženějších letiští na světě, o čemž svědčí fakt, že odbaví přes 30 milionů cestujících ročně.[83] Identifikační kód letiště podle IATA je MIA, podle ICAO je to KMIA.[84] Letiště patří mezi hlavní letecké uzly společnosti American Airlines,[85] jednoho z největších letových dopravců na světě. MIA je nejvytíženější letiště na Floridě, druhá největší vstupní brána pro zahraniční cestující v USA a sedmá největší na světě podle stejných podmínek. Rozsáhlá síť mezinárodních letištních spojů zahrnuje nonstop lety do více než sedmdesáti světových měst v Severní a Jižní Americe, Evropě a Asii.

Eventuálně blízko se nachází Fort Lauderdale-Hollywood International Airport, které také poskytuje mezinárodní dopravu v oblasti Miami.[86] Opa-Locka Airport a Kendall-Tamiami Airport, ležící na území mimo aglomeraci, zajišťují především leteckou dopravu uvnitř oblasti Miami.

Námořní doprava

Port of Miami

Miami je domovem jednoho z největších přístavů ve Spojených státech, přístavu Port of Miami. Jedná se o největší přístav výletních lodí na světě. Často je nazýván Cruise Capital of the World nebo Cargo Gateway of the Americas.[87] Ročně přispívá do ekonomiky Jižní Floridy přes 17 miliard dolarů.[87] V roce 2009 přístav sloužil 4 110 100 cestujícím.[88] K tomu je Port of Miami také jeden z nezatíženějších nákladních přístavů v USA. Podle statistik zde bylo roku 2009 naloženo/vyloženo 6 831 496 tun nákladu.[88] Mezi severoamerickými přístavy se umístil druhý co do hmotnosti nákladu přepraveného z/do Latinské Ameriky. Rozloha přístavu je 2 km2 a počet osobních terminálů sedm. Nejvíce nákladu je přijímáno z Číny a odesíláno je nejvíce do Hondurasu. V Miami je největší počet sídel výletních námořních společnosti na celém světě, včetně těchto: Carnival Cruise Lines, Celebrity Cruises, Costa Cruises, Crystal Cruises, Norwegian Cruise Line, Oceania Cruises, Royal Caribbean International a Windjammer Barefoot Cruises.

24. května 2010 začala stavba tunelu Miami port tunnel, jehož předpokládaná cena je 1 miliarda USD.

Partnerská města

Seznam partnerských měst Miami:[89]

Galerie

Panorama centra Miami ve dne.
Panorama centra Miami ve dne.
Panorama centra Miami v noci.
Panorama centra Miami v noci.

Odkazy

Poznámky

  • V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miami na anglické Wikipedii.
  1. ↑ Anglicky Greater Miami, dnešní oficiální název je Miami–Fort Lauderdale–Pompano Beach Metropolitan Area.
  2. ↑ Civilian Conservation Corps (CCC) byl státem podporovaný program pro zaměstnávání mužů ve věku 18-24 let, který byl zaměřený na ochranu a rozvoj přírodních zdrojů.
  3. ↑ Hispánci jsou současně příslušníky nějaké jiné rasy.

Reference

  1. ↑ a b c d Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené population není určen žádný text
  2. ↑ a b c d e f Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené population2 není určen žádný text
  3. ↑ Miami, FL Urbanized Area [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Miami city Population [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Brickell [online]. Nest Seekers [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Brickell, Downtown [online]. Maddux and Company [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ PARKS, Arva Moore. Miami: The Magic City. Miami: Centennial Press, 1991. S. 12. (anglicky) 
  8. ↑ a b BLANK, Joan Gill. Key Biscayne. Sarasota: Pineapple Press, Inc., 1996. Dostupné online. S. 17. (anglicky) 
  9. ↑ a b Julia Tuttle [online]. National Women's History Museum [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ PARKS, Arva Moore. Miami: The Magic City. Miami: Centennial Press, 1991. S. 13. (anglicky) 
  11. ↑ Parks, s. 14
  12. ↑ MILANICH, Jerald T.; PROCTOR, Samuel. Tacachale: Essays on the Indians of Florida and Southeastern Georgia during the Historic Period. Gainesville: University Press of Florida, 1994. (anglicky) 
  13. ↑ Blank, s. 19, 27
  14. ↑ Blank, s. 49
  15. ↑ GEORGE, Paul S. Miami: One Hundred Years of History: Seminole Wars [online]. Historical Museum of Southern Florida [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ MUIR, Helen. Miami, U.S.A.. Miami: Henry Holt and Company, 1953. S. 55. (anglicky) 
  17. ↑ Statue of Miami's First Lady, Julia Tuttle, may be birthday present [online]. Miami Today [cit. 2010-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ MUIR, Helen. Miami, U.S.A.. Miami: Henry Holt and Company, 1953. S. 66, 67. (anglicky) 
  19. ↑ PARKS, Arva Moore. Miami: The Magic City. Miami: Centennial Press, 1991. S. 107. (anglicky) 
  20. ↑ MUIR, Helen. Miami, U.S.A.. Miami: Henry Holt and Company, 1953. S. 160. (anglicky) 
  21. ↑ PARKS, Arva Moore. Miami: The Magic City. Miami: Centennial Press, 1991. S. 120. (anglicky) 
  22. ↑ The Hurricane of 1926 [online]. The American Experience [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ PARKS, Arva Moore. Miami: The Magic City. Miami: Centennial Press, 1991. S. 131-132. (anglicky) 
  24. ↑ GEORGE, Paul S. Miami: One Hundred Years of History: World War II [online]. Historical Museum of Southern Florida [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b c d GEORGE, Paul S. Miami: One Hundred Years of History: A New Ellis Island [online]. Historical Museum of Southern Florida [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Cubans in Miami: An Historical Perspective [online]. Cuban Information Archieves [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Miami Herald. 27. prosinec 1979, s. 1B. 
  28. ↑ Miami: History: Miami Vice [online]. Knowledgerush, 1999-07-27 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Mariel Boatlift [online]. Global Security [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ YANEZ, Luisa. Miami Herald unveils 1980 Mariel boatlift database. Miami Herald. 21. květen 2010. Dostupné online. 
  31. ↑ Xavier Suarez [online]. Intelius [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Xavier Suarez: Who, What, Where, When [online]. Serving History [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Hurricane Andrew [online]. National Disaster Survey Report [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ LUCE, Clotilde. New Cuban exodus stirs up old tensions [online]. CubaNet, 1999-07-27 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ DLUHY, Milan J.; FRANK, Howard A. The Miami Fiscal Crisis: Can a Poor City Regain Prosperity?. [s.l.]: Praeger Publishers, 2001. S. 1. (anglicky) 
  36. ↑ a b c Miami: Environment [online]. City Data [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Miami, Florida metropolitan area as seen from STS-62 [online]. NASA [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ South Florida National Parks Map [online]. National Park Service [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Miami limestone [online]. Florida Geological Survey [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ USGS Ground Water Atlas of the United States [online]. United States Geological Survey [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Updated world map of the Köppen-Geiger climate classification [online]. Hydrology and Earth System Sciences [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Miami, Florida [online]. City Data [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Miami Climate and Weather Charts: MIA [online]. Airports Guides [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Miami, USA [online]. MSN Weather [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ a b Miami profile: general characteristics [online]. City of Miami [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ a b City Officials [online]. City of Miami [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ The World According to GaWC 2008 [online]. Globalization and World Cities Study Group & Network [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ a b Miami: Economy [online]. City Data [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Walmart Latinoamérica Opens New Regional Office in South Florida [online]. Walmart Corporate [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Record number of local visitors, record spending achieved in 2007 [online]. Miami Today [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ GRAMSBERGEN, Egbert; KAZMIERCZAK, Paul. The World's Best Skylines [online]. Skylines & Scrapers [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ List of tallest buildings in Florida [online]. English Wikipedia [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Tallest Skyscrapers in Miami [online]. Emporis [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ COHEN, Adam. Gloom over Miami [online]. Time Magazine [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ VAN RIPER, Tom. Americas Cleanest Cities [online]. Forbes Magazine [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ The richest cities in the world [online]. City Mayors [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ High-rise Buildings in Miami (all) [online]. Emporis [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ BELL, Maya. Boom of condo crash loudest in Miami [online]. Orlando Sentinel [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Population of the 100 Largest Urban Places: 1930 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Population of the 100 Largest Urban Places: 1940 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Population of the 100 Largest Urban Places: 1950 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Population of the 100 Largest Urban Places: 1960 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Population of the 100 Largest Urban Places: 1970 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Population of the 100 Largest Urban Places: 1980 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Population of the 100 Largest Urban Places: 1990 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Estimates of Population Change for Metropolitan Statistical Areas and Rankings [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Population of urban agglomerations with 750,000 inhabitants or more in 2005 [online]. OSN [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Cuban Ancestry [online]. ePodunk [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Nicaraguan Ancestry [online]. ePodunk [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Haitian Ancestry [online]. ePodunk [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ Honduran Ancestry [online]. ePodunk [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Dominican Republic Ancestry [online]. ePodunk [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Colombian Ancestry [online]. ePodunk [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ a b c d Miami Population and Demography [online]. areaConnect [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ a b Miami city, Florida, 2000 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Miami city, Florida, 2000: Economy [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Miami, Florida [online]. Language Map Data Center [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ School districts enrolling more than 15,000 students [online]. National Center for Education Statistics [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ a b Miami-Dade County Public Schools [online]. Broad Prize [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ Miami city - economic [online]. US Census Bureau [cit. 2010-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Miami-Dade Transit - Metrorail Map [online]. Miami-Dade County [cit. 2010-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Miami-Dade Transit - Metromover Maps and Stations [online]. Miami-Dade County [cit. 2010-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Passenger Traffic 2008 FINAL [online]. Airports Council International [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Miami International Airport [online]. Great Circle Mapper [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ AMR Corporation Draws Support From Key Officials for New Network Strategy [online]. American Airlines [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Southwest Airlines Cities [online]. Southwest Airlines [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ a b Port of Miami [online]. Miami-Dade County [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ a b Port of Miami: Statistics [online]. Miami-Dade County [cit. 2010-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Sister City US Listings, Florida [online]. Sister Cities International [cit. 2010-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PARKS, Arva Moore. Miami: The Magic City. Miami: Centennial Press, 1991. ISBN 0962940224. S. 255. (anglicky) 
  • KLEPSER, Carolyn; PARKS, Arva Moore. Miami Then & Now. San Diego: Thunder Bay Press, 2008. ISBN 1592238750. S. 144. (anglicky) 
  • CHILCOAT, Loretta. Miami sin fronteras. Barcelona: Ediciones B, 2001. ISBN 844069749X. S. 322. (španělsky) 
  • SHULMAN, Allan T.; ROBINSON JR., Randall C.; DONNELLY, James F. Miami Architecture: An AIA Guide Featuring Downtown, the Beaches, and Coconut Grove. Gainesville: University Press of Florida, 2010. ISBN 081303471X. S. 352. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks Šablona:Wikitravel Správa

Doprava

Ostatní

50 nejlidnatějších měst USA
(podle sčítání lidu z roku 2010)

Šablona:Geo

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miami&oldid=6415064“