Drač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Durres)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Durres, Drač
Durrësi
Celkový pohled od východu (na vrcholku palác krále Zoga)
Celkový pohled od východu (na vrcholku palác krále Zoga)
Durres, Drač – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Stát AlbánieAlbánie Albánie
kraj Durrës
okres Durrës
Durrës (Drač)
Durrës (Drač)
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 46,3 km²
Počet obyvatel 115 550 (2011)
Hustota zalidnění 2 495,7 obyv./km²
Etnické složení Albánci (dříve i Bulhaři, Srbové a Italové)
Správa
Starosta Vangjush Dako (PS)
Oficiální web www.durres.gov.al
Telefonní předvolba (+355) 052
PSČ 2001–2010
Označení vozidel DR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Durrës, též Drač[1] (albánsky Durrësi; řecky Δυρράχιο, Dirráchio; srbsky Драч, Drač; italsky Durazzo; turecky Dıraç) je nejstarší a druhé největší město Albánie, významný námořní přístav situovaný na východním pobřeží Jaderského moře při severním okraji Durrëské zátoky (Gjiri i Durrësit), asi 30 km západně od Tirany. V letech 19141920 byl Durrës hlavním městem Albánie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky římského amfiteátru

Durrës založili pod jménem Epidamnós (Επίδαμνος) řečtí osadníci z Korintu a Kerkyry roku 627 př. n. l. Podle řeckého historika Thúkydida se později Korinťané a Kerkyřané ocitli ve sporu o toto město a nakonec roku 431 př. n. l. události vyústily ve vleklou peloponéskou válku. Od roku 229 př. n. l. náležel Římanům, kteří jej přejmenovali na Dyrrhachium (řec. Dyrrhachion) a zbudovali odtud strategicky důležitou silnici Via Egnatia do Soluně, později prodlouženou až do Konstantinopole. U Dyrrhachia byla 10. července 48 př. n. l. svedena bitva, v níž se Caesar neúspěšně pokusil porazit Pompeiovo vojsko.

Město pod římskou vládou prosperovalo jako významný obchodní přístav. Kolem roku 430 se v něm narodil pozdější císař Anastasios I. Stejně jako zbytek Balkánu, i Dyrrhachium bylo v období stěhování národů postiženo vpády barbarů, zachovalo si však příslušnost k Byzantské říši.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 10. století se Dyrrhachium i s většinou Albánie stalo součástí první bulharské říše pod carem Simeonem Velikým. Již za jeho nástupce Petra je sice znovu ovládli Byzantinci, ale město bylo předmětem byzantsko–bulharských sporů až do roku 1018. V té době se také pro Dyrrhachium objevil bulharský ekvivalent jména: Drač.

Drač na vyobrazení Simona Pinargentiho z roku 1573

Po období byzantského panství se po vítězství nad Alexiem I. v únoru 1082 Drače nakrátko zmocnili Normané ze Sicílie vedení Robertem Guiscardem a jeho synem Bohemondem, definitivní ztrátu pro Byzanc však přinesl až 11. červen 1185, kdy jej dobyl sicilský král Vilém II. Počátkem 14. století se v souvislosti s neapolským panstvím na Balkáně etablovalo Dračské vévodství (Ducato di Durazzo) pod vládou členů neapolského panovnického rodu. V letech 13921501 ovládali město Benátčané, kteří jej začlenili do Benátské Albánie, jež byla součástí benátských zámořských držav (Stato da Màr); následující čtyři století až do vzniku nezávislé Albánie roku 1912 bylo město pod vládou Osmanské říše.

Novodobé dějiny[editovat | editovat zdroj]

Roku 1914 byl Durrës díky své starobylosti a významné roli, kterou hrála během albánského národního obrození, vybrán za hlavní město Albánie (už druhé v pořadí). Následujícího roku, v plném proudu první světové války, město okupovala Itálie a rok nato Rakousko–Uhersko, které jej drželo až do října 1918, kdy opět, spolu s většinou albánského území, padlo do rukou Itálie, tentokrát už jako člena vítězné Trojdohody. Pokračující zmatky poválečné doby a snahy o rozbití Albánie vedly nakonec albánské předáky k rozhodnutí přenést sídlo státu z Italy ovládané Drače na východ do vnitrozemské Tirany (1920). Významné modernizace se město dočkalo po ničivém zemětřesení roku 1926; následujícího roku začal být budován nový moderní přístav. V 30. letech Albánie fašistické Itálii umožnila přístav dále rozšířit (především ve smyslu využití pro vojenské účely). Italské firmy také získaly koncese na těžbu ropy v oblastech v okolí města.[2] K hlavnímu rozvoji došlo ale zejména po druhé světové válce. První albánská železnice, spojující Durrës od roku 1949 s Tiranou a později s Elbasanem, přispěla k dalšímu průmyslovému rozvoji.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2000 je v provozu první albánská dálnice (SH2) z Durrësu do Tirany. Lodní linky spojují město s Bari, Brindisi, Anconou a dalšími italskými přístavy. Durrës je nejdůležitějším osobním i nákladním přístavem Albánie a také turisticky vyhledávaným přímořským letoviskem – hlavní pláž města je plná výškových budov hotelů a restaurací.

Ničivé zemětřesení[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2019 zasáhlo město spolu s jeho okolím zemětřesení o síle 6,4 a 5,4 stupňů Richterovy škály. Zemětřesení zde poničilo několik obytných budov a i některé historické objekty, jako např. pozůstatky středověkých hradeb města.[3]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Působí zde fotbalový klub KS Teuta Durrës, založený v roce 1920, jeho domovským stadionem je Stadioni Niko Dovana.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde veřejná univerzita Universiteti Aleksandër Moisiu, založená albánskou vládou 20. prosince 2005 a slavnostně otevřená v roce 2006, která jako jediná škola v Albánii používá americký vzdělávací systém.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JAN OTTO. Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí. [s.l.]: J. Otto 1021 s. Dostupné online. (Czech) 
  2. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. Kapitola Ka nacionalnoj državi (1913-1944), s. 212. (srbština) 
  3. ČTK. Dvě desítky mrtvých a stovky zraněných po zemětřesení v Albánii. Pátrání v troskách pokračuje. Novinky.cz [online]. Seznam, 2019-11-26 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  4. Stránky univerzity v Drači

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]