Bujar Nishani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bujar Nishani
Bujar Nishani at meeting with Michael Spindelegger.jpg

Prezident Albánie
Ve funkci:
24. července 2012 – 24. července 2017
Předseda vlády Sali Beriša
Edi Rama
Předchůdce Bamir Topi
Nástupce Ilir Meta

Ministr vnitra Albánie
Ve funkci:
21. dubna 2011 – 12. června 2012
Předseda vlády Sali Beriša
Předchůdce Lulzim Basha
Nástupce Flamur Noka
Ve funkci:
20. března 2007 – 17. září 2009
Předseda vlády Sali Beriša
Předchůdce Gjergj Lezhja (zastupující)
Nástupce Lulzim Basha

Ministr spravedlnosti Albánie
Ve funkci:
17. září 2009 – 25. dubna 2011
Předseda vlády Sali Beriša
Předchůdce Enkelejd Alibeaj
Nástupce Eduard Halimi
Stranická příslušnost
Členství Demokratická strana Albánie

Narození 29. září 1966 (54 let)
Drač
Alma mater Akademia Ushtarake "Skënderbej"
Tiranská univerzita
Profese politik
Ocenění Řád Stara planina (2016)
velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
Podpis Bujar Nishani, podpis
Webová stránka president.al
Commons Kategorie Bujar Nishani
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bujar Faik Nishani (* 29. září 1966 Durrës) byl v letech 20122017 albánský prezident.

Vzdělání a rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1988 dokončil Vojenskou akademii "Skënderbej" . V roce 1996 vystudoval jako magistr v San Antoniu (Texas) a v Kalifornii. V roce 2004 promoval na Právnické fakultě Univerzity v Tiraně, a to v oboru evropská studia.

Je ženatý s Odetou Nishani a má 2 děti. Je zdravotně indisponován, s obtížemi hýbe levou rukou i nohou.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Nishani vstoupil do demokratické strany Albánie v roce 1991, po pádu komunismu. Pracoval jako vedoucí zahraničních vztahů na ministerstvu obrany a poté jako vedoucí vztahů při úřadu NATO na ministerstvu zahraničních věcí. V roce 1996 se vrátil jako člen vlády na ministerstvo obrany. Členem vlády se opět stal jako ministr vnitra od 20. března 2007 do 17. září 2009, od 17. září 2009 do 25. dubna 2011 pak působil ve funkci ministra spravedlnosti a od 25. dubna 2011 do 12. června 2012 byl opět ministrem vnitra.

Dne 12. června 2012, poté, co vyhrál prezidentské volby (73 hlasů ze 140 poslanců parlamentu), Nishani odstoupil z funkce ministra vnitra. Od 24. července 2012 se složením přísahy stal 6. prezidentem Albánie. Po uplynutí pětiletého období, 24. července 2017, byl ve funkci nahrazen dosavadním předsedou parlamentu Ilirem Metou.[1]

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Státní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ostatní ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Albania's new President Ilir Meta is sworn in [online]. Star Tribune, 2017-07-24 [cit. 2017-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-24. (anglicky) 
  2. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  3. Italia-Albania, Napolitano giunto a Tirana per visita di Stato. web.archive.org [online]. 2017-01-08 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  4. Order of Malta [online]. 2016-11-07 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-04-21 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  6. Kreut të Shtetit shqiptar i jepet Titulli “Nder i Qarkut të Shkodrës” | President. web.archive.org [online]. 2016-11-09 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  7. Kreut të Shtetit shqiptar i jepet titulli “Qytetar Nderi” i Prizrenit | President. web.archive.org [online]. 2017-05-17 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  8. Drenasi vlerëson Presidentin Nishani me titullin “Qytetar Nderi” | President. web.archive.org [online]. 2017-05-17 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]