Ilir Meta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ilir Meta
President of Albania Ilir Meta.jpg
Prezident Albánie
Úřadující
Ve funkci od:
24. července 2017
Předseda vládyEdi Rama
PředchůdceBujar Nishani
Předseda vlády Albánie
Ve funkci:
29. října 1999 – 29. ledna 2002
PrezidentRedžep Meidani
PředchůdcePandeli Majko
NástupcePandeli Majko
Ministr zahraničních věcí Albánie
Ve funkci:
17. září 2009 – 17. září 2010
Předseda vládySali Beriša
PředchůdceLulzim Basha
NástupceEdmond Haxhinasto
Ve funkci:
31. července 2002 – 18. července 2003
Předseda vládyFatos Nano
PředchůdceArta Dade
NástupceLuan Hajdaraga (zastupující)
Stranická příslušnost
ČlenstvíSocialistické hnutí pro integraci (LSI) (2004–2017)
Socialistická strana Albánie (1990–2004)

Narození24. března 1969 (52 let)
Çorovoda
NárodnostAlbánci
ChoťMonika Kryemadhi
Alma materTiranská univerzita
Profesepolitik a diplomat
PodpisIlir Meta, podpis
CommonsIlir Meta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilir Meta (* 14. března 1969 Çorovodë) je albánský sociálnědemokratický politik, člen místní politické strany Socialistické hnutí pro integraci (albánsky Lëvizja Socialiste për Integrim, LSI), bývalý předseda vlády země a v letech 2017–2021 albánský prezident. Platí za někdejšího chráněnce Fatose Nana.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Prezident Albánie (2017–2021)[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. dubna 2017 byl Ilir Meta jakožto stávající předseda albánského parlamentu zvolen ve čtvrtém kole kole hlasování novým prezidentem země, předchozí tři kola hlasování byla neúspěšná.[2][3] Ve čtvrtém kole jej podpořila i Socialistická strana předsedy vlády Edi Ramy.[4] Od 24. července 2017 tak vystřídal v úřadu prezidenta Albánie demokrata Bujara Nishaniho.[5]

Ve středu 9. června 2021 byl albánským parlamentem sesazen z úřadu prezidenta. Podle zákonodárců porušil ústavu, když v dubnových volbách údajně stranil opozici.[6][7][8] Rozhodnutí parlamentu přezkoumá Ústavní soud, který ve tříměsíční lhůtě vydá konečné rozhodnutí.[9] Meta již předtím odmítl předstoupit před parlamentní vyšetřovací komisi a označil impeachment za nezákonný.[10]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ilir Meta se stal v roce 1999 ve věku 30 let nejmladším předsedou vlády Albánie.[5][11][12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEŠKOVÁ, Markéta; STEJSKALOVÁ, Klára. V Albánii probíhají klíčové volby. iROZHLAS.cz. 2005-07-03. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. (česky) 
  2. Novým prezidentom Albánska sa stal predseda parlamentu Ilir Meta. aktuality.sk. 2017-04-28. 4. kolo = zisk 89 ze 140 hlasů. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. (slovensky) 
  3. Ilir Meta, president i ri i Shqipërisë - Telegrafi. Telegrafi. 2017-04-28. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. (anglicky) 
  4. Prezidentem Albánie se stal oficiálně Ilir Meta. TÝDEN.cz. 2017-07-24. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. 
  5. a b Novým prezidentem Albánie je předseda parlamentu Ilir Meta. Novinky.cz. 2017-04-28. 4. kolo = zisk 87 ze 140 hlasů. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. (česky) 
  6. Albanian Parliament impeaches President Ilir Meta for violating the constitution, discharges him from the post. AP News [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Albánští poslanci sesadili prezidenta Ilira. Deník N [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 
  8. Albania parliament impeaches President Ilir Meta, removes him from office | DW | 09.06.2021. Deutsche Welle [online]. 2021-06-10 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Albanian MPs have just voted to impeach their president. Here's why Access to the comments. Euronews [online]. 2021-06-14 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. AP. Albanian President Ilir Meta says impeachment investigation is "illegal" Access to the comments. Euronews [online]. 2021-05-18 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ALBANIA: ILIR META IL NUOVO PREMIER. www1.adnkronos.com [online]. 1999-10-27 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (italsky) 
  12. BELL, Imogen. Central and South-Eastern Europe 2003. [s.l.]: Psychology Press 814 s. Dostupné online. ISBN 9781857431360. (anglicky) Google-Books-ID: 4CrpzRJCbckC. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]