Římská občanská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římská občanská válka
Jean Fouquet – Pompeiův útěk po bitvě u Farsálu
Jean Fouquet – Pompeiův útěk po bitvě u Farsálu
Trvání: 49 př. n. l.45 př. n. l.
Místo: Hispánie, Itálie, Řecko, Ilýrie, Egypt, Afrika
Výsledek: vítězství Caesara a populárů
Strany
SPQRomani stable.svg Julius Caesar a
stoupenci, populárové

spojenci:

SPQRomani stable.svg římský senát a optimáti

spojenci:

Velitelé
Gaius Iulius Caesar
Gaius Scribonius Curio
Marcus Antonius
Decimus Iunius Brutus Albinus
Publius Cornelius Sulla
Gnaeus Domitius Calvinus
Gnaeus Pompeius Magnus
Titus Labienus
Metellus Scipio
Cato mladší
Gnaeus Pompeius
Publius Attius Varus
Sextus Pompeius

Římská občanská válka (4945 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství. Válka byla vyvrcholením sporů mezi prokonzulem Gaiem Juliem Caesarem a jeho politickými oponenty z řad konzervativní strany optimátů, zastánců tradiční republiky.

Po čtyřletém boji na územích Řecka, Egypta, Afriky a Hispánie porazil Caesar poslední optimáty v bitvě u Mundy a mohl se tak stát doživotním diktátorem. Výsledek občanské války následně vedl ke konci republikánských tradic a posléze vzniku Římského císařství. O svou kořist se Caesar dělil mezi sebe své vojáky a ti ho za to uctívali, milovali a byli ochotní pro něj udělat vše.