ATP World Tour Masters 1000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ATP Masters 1000)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Španěl Rafael Nadal je držitelem rekordního počtu 33 titulů z dvouhry Masters

ATP World Tour Masters 1000 je série devíti tenisových turnajů, které jsou součástí mužského profesionálního okruhu ATP World Tour. Po Grand Slamu a ATP Finals představuje třetí nejvyšší kategorii. Čtyři turnaje jsou hrány v Evropě, čtyři v Severní Americe a jeden v Čínské lidové republice.

Masters Series se koná od sezóny 1990, kdy byla kategorie oficiálně pojmenována jako Championship Series, Single Week. V letech 1996–1999 nesla název Mercedes-Benz Super 9, poté v období 2000–2004 Tennis Masters Series, mezi roky 2005–2008 byla známá jako ATP Masters Series a od sezóny 2009 je hrána se jménem ATP World Tour Masters 1000.

Do března 2019 získal nejvíce singlových titulů na turnajích Masters Španěl Rafael Nadal, když vyhrál celkem třicet tři trofejí. Jedenáctým vítězstvím na Monte-Carlo Rolex Masters se v dubnu 2018 odpoutal od třiceti výher Srba Djokoviće.[1] Španěl tak dokázal jako první muž otevřené éry vyhrát jediný turnaj jedenáctkrát. Nejvíce turnajových vítězství během jediné sezóny vybojoval Novak Djoković v roce 2015, když dokázal ovládnout šest turnajů. Djoković s Nadalem jsou jedinými tenisty, jež triumfovali na čtyřech akcích v řadě, a z nich pouze Nadal dokázal vyhrát v jediném kalendářním roce, když si v roce 2013 odvezl trofeje z Madridu, Říma, Canada Masters a Cincinnati.

Nejstarším šampionem dvouhry se stal Roger Federer, jenž triumfoval na BNP Paribas Open 2017 v 35 letech a 7 měsících věku, čímž překonal tehdy 34letého Andreho Agassiho a jeho výhru na Cincinnati Masters 2004.[2] Nejstarším vítězem premiérového kariérního titulu z dvouhry se tři týdny před 33. narozeninami stal Američan na John Isner na Miami Open 2018.[3]

Trofejí ze srpnového Cincinnati Masters 2018 se stal Srb Novak Djoković prvním tenistou, který dokázal zkompletovat trofeje ze všech devíti podniků série Masters, v této podobě hrané od roku 1990. Na uzavření tzv. kariérního Golden Mastersu přitom čekal pět let, když mu unikal poslední cincinnatský titul. Sedm z devíti turnajů vyhráli Andre Agassi, Roger Federer, Rafael Nadal a Andy Murray. Ve čtyřhře zkompletovali všech devět turnajových triumfů Daniel Nestor, Bob a Mike Bryanovi.[4]

Ve čtyřhře si nejvyšší počet třiceti osmi titulů připsali američtí bratři Bob a Mike Bryanovi. Bryanovci se stali jediným párem, který ovládl šest turnajů v jediné sezóně (2014) a který dvakrát zvítězil na pěti turnajích v jediné sezóně (2007, 2013).

Tituly jsou počítány od vzniku kategorie v sezóně 1990. Již v období 1970–1989 probíhala její předchůdkyně nazvaná Grand Prix Super Series v rámci tehdy existujících okruhů Grand Prix a World Championship Tennis. V té držel rekord Čechoameričan Ivan Lendl s dvaceti dvěma tituly. Nadal jeho počet 22 výher překonal na navazujícím okruhu ATP Tour, na antukovém Mutua Madrid Open 2013.

Změny od sezóny 2009[editovat | editovat zdroj]

Dne 31. srpna 2007 vedení ATP Tour oznámilo změny, které začaly platit od sezóny 2009. ATP Masters Series tak byla přejmenována na ATP World Tour Masters 1000, kdy číslovka 1000 vyjadřuje počet bodů pro singlové i deblové vítěze. V rozporu s dřívějšími plány se počet turnajů nesnížil na osm. Do kategorie byl na říjnový termín zařazen nový podnik v čínské Šanghaji a turnaj v Madridu byl přesunut na květen, když nahradil podnik v Hamburku. Ten i přes protesty klesl do nižší kategorie ATP World Tour 500 .

Od sezóny 2011 má šest událostí z devíti také ženskou část, která je organizována profesionálním okruhem WTA Tour.

Přehled turnajů[editovat | editovat zdroj]

Turnaj Stát Dějiště Areál / Hala Vznik Povrch Centrkurt
Indian Wells Masters USA Spojené státy Indian Wells Indian Wells Tennis Garden 1987 tvrdý 16 100
Miami Masters USA Spojené státy Key Biscayne Tennis Center at Crandon Park 1985 tvrdý 13 300
Monte-Carlo Masters FrancieFrancie Francie1) Roquebrune-Cap-Martin Monte Carlo Country Club 1897 antuka 10 200
Madrid Open ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Madrid Park Manzanares 2002 antuka 12 500
Rome Masters ItálieItálie Itálie Řím Foro Italico 1930 antuka 12 500
Canada Masters KanadaKanada Kanada Montréal
Toronto
IGA Stadium
Aviva Centre
1881 tvrdý 11 700
12 500
Cincinnati Masters USA Spojené státy Mason Lindner Family Tennis Center 1899 tvrdý 11 600
Shanghai Masters Čína Čína Šanghaj Qi Zhong Stadium 2009 tvrdý 15 000
Paris Masters FrancieFrancie Francie Paříž AccorHotels Arena 1968 tvrdý (h) 14 000
1) – monacký turnaj se odehrává na území francouzské obce Roquebrune-Cap-Martin v příhraničním departementu Alpes-Maritimes, nikoli v Monaku.

Distribuce bodů[editovat | editovat zdroj]

Finalista Djoković a vítěz Federer po finále Cincinnati Masters 2015 s cenami
↓ Fáze / Soutěž → Mužská dvouhra Mužská čtyřhra
Vítězové 1000
Finalisté 600
Semifinalisté 360
Čtvrtfinalisté 180
16 hráčů v kole 90
32 hráčů v kole 45
64 hráčů v kole 25 (10) 0
96 hráčů v kole 10
Kvalifikanti 16
Finalisté kvalifikace 8
1. kolo kvalifikace 0

Přehled titulů[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Celkové pořadí ve dvouhře od sezóny 1970
P tenista HA IW MI MC RO WA TO TM CI LA LO PH ST IN LV FH BO PA JO SY ES MA SH T éra titulů
1. Španělsko Rafael Nadal 1 3 11 8 4 1 5 33 2005–2018 (14)
2. Srbsko Novak Djoković 5 6 2 4 4 1 4 2 4 32 2007–2018 (12)
3. Švýcarsko Roger Federer 4 5 4 2 7 1 3 2 28 2002–2018 (17)
4. Československo Ivan Lendl 2 2 2 2 2 6 1 1 1 1 2 22 1980–1989 (10)
5. USA John McEnroe 1 2 1 5 4 4 2 19 1978–1985 (8)
6. USA Jimmy Connors 1 2 1 2 4 2 2 1 2 17 1973–1984 (12)
USA Andre Agassi 1 6 1 3 3 2 1 17 1990–2004 (15)
8. Švédsko Björn Borg 3 2 2 1 1 1 2 3 15 1974–1980 (7)
9. Spojené království Andy Murray 2 1 3 2 1 2 3 14 2008–2016 (9)
10. Západní Německo Boris Becker 2 2 1 1 4 2 1 13 1985–1996 (12)
11. USA Pete Sampras 2 3 1 3 2 11 1992–2000 (9)
12. Austrálie Rod Laver 1 1 1 3 1 1 1 9 1970–1974 (5)
13. Švédsko Stefan Edberg 1 1 1 2 2 1 8 1986–1992 (7)
Rakousko Thomas Muster 1 3 3 1 8 1990–1997 (8)
Švédsko Mats Wilander 1 2 1 4 8 1983–1988 (6)
16. USA Michael Chang 3 1 1 2 7 1990–1997 (8)
17. Rumunsko Ilie Năstase 3 2 1 1 7 1970–1973 (4)
18. Argentina Guillermo Vilas 1 2 1 2 1 7 1974–1982 (9)
19. Španělsko Manuel Orantes 1 1 1 2 1 6 1972–1977 (6)
20. USA Jim Courier 2 1 2 5 1991–1993 (3)
Chile Marcelo Ríos 1 1 1 1 1 5 1995–2003 (9)
Brazílie Gustavo Kuerten 1 2 1 1 5 1999–2001 (3)
Rusko Marat Safin 1 3 1 5 2000–2004 (5)
USA Andy Roddick 2 1 2 5 2003–2010 (8)
25. USA Stan Smith 1 1 2 4 1970–1973 (4)
Ukrajina Andrij Medveděv 3 1 4 1994–1997 (4)
Španělsko Juan Carlos Ferrero 2 1 1 4 2001–2003 (3)
aktivní hráči tučně; turnajový rekord v počtu titulů podtržen
(hráči se čtyřmi a více tituly)

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Celkové pořadí ve čtyřhře od sezóny 1970
P tenista HA IW MI MC RO WA TO TM CI LA LO PH ST IN LV FH BO PA JO SY ES MA SH T éra titulů
1. USA Bob Bryan 1 2 5 6 4 5 5 4 5 1 38 2002–2018 (17)
= USA Mike Bryan 1 2 5 6 4 5 5 4 5 1 38 2002–2018 (17)
3. Kanada Daniel Nestor 3 4 1 2 4 2 5 1 5 1 28 1996–2015 (20)
4. Austrálie Todd Woodbridge 2 1 4 2 4 3 1 1 18 1992–2003 (12)
5. Bahamy Mark Knowles 2 4 1 2 2 3 3 17 1993–2009 (17)
6. Bělorusko Max Mirnyj 1 4 2 1 1 2 2 1 1 1 16 2000–2011 (12)
= Indie Mahesh Bhupathi 1 1 1 2 5 2 3 1 16 1997–2012 (16)
8. Švédsko Jonas Björkman 2 1 2 3 1 3 2 1 15 1998–2008 (11)
= Austrálie Mark Woodforde 1 1 4 1 4 3 1 15 1989–2000 (12)
= USA Peter Fleming 1 1 2 1 5 3 1 1 15 1978–1984 (7)
= USA John McEnroe 2 2 5 3 1 1 1 15 1978–1984 (7)
= Srbsko a Černá Hora/Srbsko Nenad Zimonjić 1 5 3 2 1 1 2 15 2004–2014 (11)
13. Indie Leander Paes 1 3 1 1 2 2 1 2 13 1997–2012 (16)
14. USA Brian Gottfried 4 1 2 1 1 1 10 1973–1977 (5)
= Nizozemsko Paul Haarhuis 1 1 2 1 1 3 1 10 1993–1998 (6)
= Nizozemsko Tom Okker 1 1 1 1 1 4 1 10 1971–1979 (9)
= Mexiko Raúl Ramírez 1 4 1 1 1 1 1 10 1974–1977 (4)
= USA Stan Smith 1 2 2 2 3 10 1970–1977 (8)
19. USA Ken Flach 1 1 1 2 3 1 9 1984–1989 (6)
= Francie Guy Forget 4 1 2 2 9 1985–1993 (9)
= Švédsko Anders Järryd 1 2 1 1 2 2 9 1984–1991 (8)
= Rumunsko Ilie Năstase 3 2 1 1 1 1 9 1970–1979 (10)
= Československo Tomáš Šmíd 3 4 1 1 9 1978–1991 (14)
= Brazílie Marcelo Melo 1 1 1 2 1 3 9 2013–2018 (5)
25. Nizozemsko Jacco Eltingh 1 2 1 3 1 8 1993–1998 (6)
= Jihoafrická republika Frew McMillan 1 2 2 2 1 8 1971–1978 (8)
= USA Robert Seguso 1 1 2 3 1 8 1984–1991 (8)
28. Polsko Wojciech Fibak 1 1 1 1 1 2 7 1975–1979 (5)
= Ekvádor Andrés Gómez 3 1 1 1 1 7 1980–1987 (8)
= Austrálie Bob Hewitt 1 1 2 2 1 7 1971–1978 (8)
= Rusko Jevgenij Kafelnikov 1 2 1 2 1 7 1994–2003 (10)
= USA Marty Riessen 1 1 1 1 2 1 7 1970–1981 (12)
= USA Sherwood Stewart 1 2 1 1 1 1 7 1979–1986 (8)
34. Jihoafrická republika Wayne Ferreira 1 2 1 1 1 6 1991–2003 (13)
= USA Bob Lutz 1 1 2 2 6 1972–1980 (9)
= Španělsko Emilio Sánchez 4 1 1 6 1986–1992 (7)
37. Austrálie John Alexander 1 1 1 1 1 5 1971–1975 (5)
= Zimbabwe Byron Black 1 1 1 1 1 5 1993–1999 (7)
= Zimbabwe Wayne Black 1 1 2 1 5 1999–2005 (7)
= Španělsko Sergio Casal 3 1 1 5 1986–1992 (7)
= Austrálie Phil Dent 1 1 1 1 1 5 1971–1975 (5)
= Švédsko Stefan Edberg 1 1 1 1 1 5 1984–1993 (10)
= USA Patrick Galbraith 1 3 1 5 1991–1996 (6)
= Švýcarsko Heinz Günthardt 1 2 1 1 5 1980–1983 (4)
= Austrálie Rod Laver 1 2 2 5 1970–1974 (5)
= USA Alex O'Brien 1 1 1 2 5 1994–2000 (7)
= USA Rick Leach 2 1 1 1 5 1988-2001 (14)
= Zimbabwe Kevin Ullyett 2 1 1 1 5 2004–2008 (5)
= USA Todd Witsken 1 1 2 1 5 1988–1992 (5)
= Francie Pierre-Hugues Herbert 1 1 1 1 1 5 2016–2017 (2)
= Francie Nicolas Mahut 1 1 1 1 1 5 2016–2017 (2)
aktivní hráči tučně; turnajový rekord v počtu titulů podtržen
(hráči s pěti a více tituly)

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

2017[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku ATP World Tour 2017.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Indian Wells Švýcarsko Roger Federer Švýcarsko Stan Wawrinka 6–4, 7–5
Jihoafrická republika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(1–7), 6–4, [10–8]
Miami Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal 6–3, 6–4
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
USA Nicholas Monroe
USA Jack Sock
7–5, 6–3
Monte Carlo Španělsko Rafael Nadal Španělsko Albert Ramos-Viñolas 6–1, 6–3
Indie Rohan Bopanna
Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
6–3, 3–6, [10–4]
Madrid Španělsko Rafael Nadal Rakousko Dominic Thiem 7–6(10–8), 6–4
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 6–3
Řím Německo Alexander Zverev Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3
Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Chorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
4–6, 6–4, [10–3]
Montréal Německo Alexander Zverev Švýcarsko Roger Federer 6–3, 6–4
Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Chorvatsko Ivan Dodig
Indie Rohan Bopanna
6–4, 3–6, [10–6]
Cincinnati Bulharsko Grigor Dimitrov Austrálie Nick Kyrgios 6–3, 7–5
Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
7–6(8–6), 6–4
Šanghaj Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal 6–4, 6–3
Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–2
Paříž USA Jack Sock Srbsko Filip Krajinović 5–7, 6–4, 6–1
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Chorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
7–6(7–3), 3–6, [10–6]

2018[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku ATP World Tour 2018.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Indian Wells Argentina Juan Martín del Potro Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–7(8–10), 7–6(7–2)
USA John Isner
USA Jack Sock
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–4), 7–6(7–2)
Miami USA John Isner Německo Alexander Zverev 6–7(4–7), 6–4, 6–4
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Rusko Karen Chačanov
Rusko Andrej Rubljov
4–6, 7–6(7–5), [10–4]
Monte Carlo Španělsko Rafael Nadal Japonsko Kei Nišikori 6–3, 6–2
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
7–6(7–5), 6–3
Madrid Německo Alexander Zverev Rakousko Dominic Thiem 6–4, 6–4
Chorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–3skreč
Řím Španělsko Rafael Nadal Německo Alexander Zverev 6–1, 1–6, 6–3
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Španělsko Pablo Carreño Busta
Portugalsko João Sousa
3–6, 6–4, [10–4]
Toronto Španělsko Rafael Nadal Řecko Stefanos Cicipas 6–2, 7–6(7–4)
Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
Jihoafrická republika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
6–2, 6–7(7–9), [10–6]
Cincinnati Srbsko Novak Djoković Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 6–3, [10–6]
Šanghaj Srbsko Novak Djoković Chorvatsko Borna Ćorić 6–3, 6–4
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6-2, 6-4
Paříž Rusko Karen Chačanov Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–4
Španělsko Marcel Granollers
USA Rajeev Ram
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–4, 6–4

Statistiky dvouhry[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší šňůra vyhraných zápasů[editovat | editovat zdroj]

tenista počet období
1. Srbsko Novak Djoković 31 2011
2. Srbsko Novak Djoković 30 2014–2015
3. Švýcarsko Roger Federer 29 2005–2006
4. Srbsko Novak Djoković 23 2013–2014
4. Španělsko Rafael Nadal 23 2013

Nejvíce titulů na jediném turnaji[editovat | editovat zdroj]

tenista titulů turnaj období
1. Španělsko Rafael Nadal 11 Monte Carlo 2005–2018
2. Španělsko Rafael Nadal 7 Řím 2005–2013
Švýcarsko Roger Federer Cincinnati 2005–2015
4. Československo/USA Ivan Lendl 6 Canada Masters 1980–1989
USA Andre Agassi Miami 1990–2003
Srbsko Novak Djoković Miami 2007–2016

Chronologie držení nejvíce titulů[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2005 vyhrál kromě Rafaela Nadala a Rogera Federera turnaj Masters pouze Tomáš Berdych, když zvítězil v Paříži. Jedná se o jeho jedinou výhru ze série Masters.
Období tenista titulů
1970–1973 Austrálie Rod Laver 1–7
1973 Austrálie Rod Laver 7
Rumunsko Ilie Năstase
1973–1976 Austrálie Rod Laver 8–9
1976–1980 USA Jimmy Connors 9–14
1980 USA Jimmy Connors 14–15
Švédsko Björn Borg
1981–1985 USA Jimmy Connors 16–17
1985–1989 USA John McEnroe 17–19
1989–2013 Československo/USA Ivan Lendl 19–22
2013–2016 Španělsko Rafael Nadal 22–27
2016–2018 Srbsko Novak Djoković 27–30
2018 Srbsko Novak Djoković 30
Španělsko Rafael Nadal
2018– Španělsko Rafael Nadal 31–

Kvalifikanti ve finále (1990–)[editovat | editovat zdroj]

rok turnaj kvalifikant výsledek soupeř
1991 Řím Argentina Alberto Mancini prohra Španělsko Emilio Sánchez
1996 Hamburk Španělsko Roberto Carretero výhra Španělsko Àlex Corretja
2000 Toronto Izrael Harel Levy prohra Rusko Marat Safin
2001 Hamburk Španělsko Albert Portas výhra Španělsko Juan Carlos Ferrero
Stuttgart Bělorusko Max Mirnyj prohra Německo Tommy Haas
2004 Paříž Česko Radek Štěpánek prohra Rusko Marat Safin
2005 Hamburk Francie Richard Gasquet prohra Švýcarsko Roger Federer
2007 Miami Argentina Guillermo Cañas prohra Srbsko Novak Djoković
2012 Paříž Polsko Jerzy Janowicz prohra Španělsko David Ferrer
2017 Paříž Srbsko Filip Krajinović prohra USA Jack Sock

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ATP World Tour Masters 1000 na anglické Wikipedii a Tennis Masters Series records and statistics na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal v Monte Carlu slaví rekordní 11. titul z jednoho turnaje! [online]. MONTE CARLO: TenisPortal.cz, 2018-04-22 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. 
  2. ATP Staff. Federer Wins Fifth Indian Wells Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-03-19 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Isner v Miami zdolal Zvereva a jako nejstarší získal první titul z turnaje Masters 1000 [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  4. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Je první! Djokovič v Cincinnati porazil Federera a zkompletoval Golden Masters [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-20 [cit. 2018-08-20]. Dostupné online.