Chotěbuz

Chotěbuz
	Hlásná věž
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Český Těšín
Obec s rozšířenou působností	Český Těšín; (správní obvod)
Okres	Karviná
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′7″ s. š., 18°34′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 395 (2024)
Rozloha	10,61 km²
Nadmořská výška	330 m n. m.
PSČ	735 61
Počet domů	422 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Chotěbuzská 250; 735 61 Chotěbuz ; chotebuz@volny.cz
Starosta	Ing. David Harok
	Oficiální web: www.chotebuz.cz
	Chotěbuz
Další údaje
Kód obce	555291
Kód části obce	52957
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotěbuz (polsky Kocobędz, německy Kotzobentz) je obec v okrese Karviná na historickém území Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno (praslovanskou přivlastňovací příponou -jь pro mužský rod) od osobního jména, jehož praslovanská podoba byla Chotěbǫdъ (v jeho druhé části byl slovesný základ tvarů budu, budeš atd.). Toto osobní jméno v češtině pravidelnými hláskovými změnami získalo podobu Chotěbud (od něj bylo odvozeno jméno Chotěbudic na jihozápadě Moravy), zatímco téměř všechny písemné doklady jména Chotěbuzi ukazují zakončení -banz, -ben(d)z, které je typické pro polštinu a její nářečí, případně pro přechodná nářečí polsko-česká (jen z roku 1447 je doloženo české zakončení -budz). Význam (původně mužského) místního jména byl "Chotěbudův majetek". Teprve koncem 19. století bylo jméno upraveno podle českého hláskosloví. Německé jméno se vyvinulo z polského, v místní lidové mluvě se používá tvar Kocybync.^[3]

Historie

První písemná zmínka o Chotěbuzi byla v listině listině ze dne 26. května 1229^[4] papeže Řehoře IX., kterou potvrdil a vyjmenoval výčet desátků z vesnic pro týnecké opatství, a které již dříve listinou z 7. prosince 1227^[5] daroval týneckému opatovi Lutfrydovi^{[pozn. 1]}^[6] vratislavský biskup Vavřinec Doliveta.^{[pozn. 2]}^[7]^[8]

V roce 1447 se stala součásti fryštátského panství. V 16. století pak součásti těšínského knížecího dvora. Od roku 1592 pak byla v držení řady šlechticů, viz článek Zámek Chotěbuz. Po sekularizaci řádu v roce 1559 a předání obce knížetem Václavem Adamem svému kancléři Wacłavu Rudzkiemu byl postaven kamenný zámek a kruhová věž, které existují dodnes. V roce 1782 proběhla pozdně barokní přestavba panství a v roce 1840 byl přeměněn na lovecký zámeček . V roce 1872 byla v budovách otevřena Slezská národní zemědělská škola, která fungovala až do roku 1923. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Chotěbuz 592 obyvatel, z nichž 563 (95,1%) bylo polsky, 25 (4,2) německy a 4 (0,7%) česky mluvicích, 262 (44,3%) byli katolíci, 327 (55,2%) byli evangelici a 3 (0,5%) bylo jiného vyznání^[9].

V roce 1975 byla obec Chotěbuz připojena k Českému Těšínu, od něhož se opět oddělila dne 1. ledna 1998.^[10]^[11]

V roce 1991 byl v obci postaven a slavnostně otevřen jeden z největších mostů v Evropě, který spojuje Českou republiku s Polskou republikou. Zároveň patří mezi největší hraniční přechody v České republice.

Rekonstrukce elektrifikace obce proběhla do roku 1967 mimo části Podobora. Plynofikace začala v roce 1987. Obec má dokončenou vodovodní síť v roce 1997. Nová telefonní ústředna byla vybudována v roce 1998 a mohlo tak proběhnout celoplošné napojení obce.

Současnost

Sídelní strukturu tvoří tři katastrální území: Chotěbuz, Zpupná Lhota a Podobora. Část katastru obce se nachází na důlním poli Dolu ČSM.

V obci žije přibližně 1 400^[1] obyvatel. Část z nich tvoří polská menšina. Nachází se zde archeopark^[12], soustava bunkrů postavených za první republiky v roce 1937–1938^[13], Rybí dům^[14], jezdecký klub – JK Chotěbuz o.s.^[15], kulturní dům, zámek a hláska, mateřská školka a základní škola.

Pamětihodnosti

Zámek Chotěbuz
Hláska u zámku Chotěbuz
Epitaf Trachů z Březí
Památník obětem druhé světové války^[16]
Kaple Nejsvětější Panny Marie Pomocnice křesťanů z roku 1936 s přilehlým římskokatolickým hřbitovem s křížem z roku 1925 a výše zmíněným památníkem obětem nacismu
Evangelická kaple s přilehlým evangelickým hřbitovem

Odkazy

Poznámky

↑ psán také jako: Luitfrid, Luitfried z významného polského rodu Gryfů
↑ V roce 1229 byla zmíněna Ostrava (Vendická Ostrava) v listině biskupa Bruna z Schauenburku, jednalo se patrně o pozdější Polskou Ostravu a Moravskou Ostrava. V oněch dobách bylo zvykem stavět hradiště na obou březích řeky. Vendická je podle slovanů. Název Polská Ostrava byl používám v proběhu několika století, po roce 1919 byla přejmenována na Slezskou Ostravu.

Reference

↑ ^a ^b ^c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str.
↑ KĘTRZYŃSKI, Wojciech (ed.): Kodeks dyplomatyczny klasztoru tynieckiego. Tom. I., Lwow 1875, č. XI b, s. 24: „… illibata permaneant decimas villarum de Orlowa, Dubrowa, Koczobontz, Cierlitzko, maiori Gorzice, Uchylsko, Ostrawa, Wierbica, Zablocie, Zukov, Lachanty et Golkowice, decimas de sortibus in Kozle pertinentibus ad castellaturam de Racziborz circa Rybnik, quas venerabilis frater noster Laurentius Vratislaviensis episcopus de assensu capituli sui monasterio vestro pia liberalite concessit, prout in litteris inde cofectis plenius continetur.“; Také Němec Emerich, Listinář Těšínska (Codex diplomaticus Ducatus Tessinensis), Sbírka listinného materiálu k dějinám Těšínského Pobeskydí, 1155–1399, č. 6, s. 11.
↑ APPELT, Heinrich (ed.): Schlesisches Urkundenbuch, č. 280, s. 206: „Eapropter, dilecti in domino filii, vestris iustis postulationibus grato concurrentes assensu villam, que dicitur Orlowa, cum omnibus iuribus et pertinentiis, sicut eam iuste et pacifice possidetis, vobis et per vos monasterio vestro auctoritate apostolica confirmamus et presentis scripti patrocinio communimus.“; BAKALA, Jaroslav: Z nejstarších dějin Orlové s. 12,; ADAMUS, Alois: Z dějin Orlové, s. 16
↑ Tiskovina Práce, Ročník 6, Číslo 7. [s.l.]: Julius Kittl v Moravské Ostravě, 1896 (16. února). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-04. S. Strana 7/8. Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine.
↑ HISTORIE: Nejstarší dějiny Ostravy, která letos slaví 750 let - Neviditelný pes. Lidovky.cz [online]. 2017-02-02 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online.
↑ Dějiny Ostravy 1967, K výročí 700 let založení města, Profil 1967
↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 190.
↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Archeopark Chotěbuz - Podobora - Oficiální stránky. Archeopark Chotěbuz - Podobora [online]. Dostupné online.
↑ Muzeum Československého lehkého opevnění Chotěbuz. www.kvhchotebuz.cz [online]. Dostupné online.
↑ Rybí dům s.r.o.. www.rybidum.cz [online]. Dostupné online.
↑ Stáj u Luka. meridianteam.cz [online]. Dostupné online.
↑ Památník obětem druhé světové války na stránkách ministerstva obrany. www.evidencevh.army.cz [online]. [cit. 2018-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-09.

Literatura

Makowski Mariusz: Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku – Szlacheckie siedziby na Śląsku Cieszyńskim. Český Těšín; Cieszyn, Regio; Muzeum Śląska Cieszyńskiego, 2005. 350 s. ISBN 80-239-6051-2.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěbuz na Wikimedia Commons
Chotěbuz v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Web obce

[6] sán také jako: Luitfrid, Luitfried z významného polského rodu Gryfů

[8] V roce 1229 byla zmíněna Ostrava (Vendická Ostrava) v listině biskupa Bruna z Schauenburku, jednalo se patrně o pozdější Polskou Ostravu a Moravskou Ostrava. V oněch dobách bylo zvykem stavět hradiště na obou březích řeky. Vendická je podle slovanů. Název Polská Ostrava byl používám v proběhu několika století, po roce 1919 byla přejmenována na Slezskou Ostravu.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[3] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str.

[4] KĘTRZYŃSKI, Wojciech (ed.): Kodeks dyplomatyczny klasztoru tynieckiego. Tom. I., Lwow 1875, č. XI b, s. 24: „… illibata permaneant decimas villarum de Orlowa, Dubrowa, Koczobontz, Cierlitzko, maiori Gorzice, Uchylsko, Ostrawa, Wierbica, Zablocie, Zukov, Lachanty et Golkowice, decimas de sortibus in Kozle pertinentibus ad castellaturam de Racziborz circa Rybnik, quas venerabilis frater noster Laurentius Vratislaviensis episcopus de assensu capituli sui monasterio vestro pia liberalite concessit, prout in litteris inde cofectis plenius continetur.“; Také Němec Emerich, Listinář Těšínska (Codex diplomaticus Ducatus Tessinensis), Sbírka listinného materiálu k dějinám Těšínského Pobeskydí, 1155–1399, č. 6, s. 11.

[5] APPELT, Heinrich (ed.): Schlesisches Urkundenbuch, č. 280, s. 206: „Eapropter, dilecti in domino filii, vestris iustis postulationibus grato concurrentes assensu villam, que dicitur Orlowa, cum omnibus iuribus et pertinentiis, sicut eam iuste et pacifice possidetis, vobis et per vos monasterio vestro auctoritate apostolica confirmamus et presentis scripti patrocinio communimus.“; BAKALA, Jaroslav: Z nejstarších dějin Orlové s. 12,; ADAMUS, Alois: Z dějin Orlové, s. 16

[Historie_obce_Chotěbuz-7] Tiskovina Práce, Ročník 6, Číslo 7. [s.l.]: Julius Kittl v Moravské Ostravě, 1896 (16. února). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-04. S. Strana 7/8. Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine.

[Nejstarší_dějiny_Ostravy-9] HISTORIE: Nejstarší dějiny Ostravy, která letos slaví 750 let - Neviditelný pes. Lidovky.cz [online]. 2017-02-02 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online.

[10] Dějiny Ostravy 1967, K výročí 700 let založení města, Profil 1967

[11] PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.

[12] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 190.

[13] Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ^{[nedostupný zdroj]}

[Archeopark_Chotěbuz-14] Archeopark Chotěbuz - Podobora - Oficiální stránky. Archeopark Chotěbuz - Podobora [online]. Dostupné online.

[KVH_Chotěbuz-15] Muzeum Československého lehkého opevnění Chotěbuz. www.kvhchotebuz.cz [online]. Dostupné online.

[Rybí_dům_s.r.o.-16] Rybí dům s.r.o.. www.rybidum.cz [online]. Dostupné online.

[JK_Chotěbuz_o.s.-17] Stáj u Luka. meridianteam.cz [online]. Dostupné online.

[18] Památník obětem druhé světové války na stránkách ministerstva obrany. www.evidencevh.army.cz [online]. [cit. 2018-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-09.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[pozn. 1]

[6]

[pozn. 2]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)

Části obce Chotěbuz

Části obce	Chotěbuz

Ostatní	Podobora Zpupná Lhota