Adygejsko
| Adygejská republika Республика Адыгея Адыгэ Республик | |
|---|---|
_%D0%9C%D0%B0%D0%B9%D0%BA%D0%BE%D0%BF%D0%B0_3.jpg) Střední škola v Majkopu | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Majkop |
| Souřadnice | 44°39′ s. š., 40° v. d. |
| Rozloha | 7 600 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 447 109 |
| Hustota zalidnění | 58,8 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, adygejština[2] |
| Národnostní složení | Rusové, Adygejci |
| Náboženství | pravoslaví, islám |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Vznik | 1991 |
| Prezident[4] | Aslančerij Tchakušinov[3] |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-AD |
| Označení vozidel | 1 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adygejsko či Adygsko, plným názvem Adygejská republika, je republika Ruské federace, tvořící enklávu v Krasnodarském kraji v jihozápadní části země, v historickém regionu Kubáň poblíž Černého moře. Má rozlohu pouze 7 600 km² a čítá 447 000 obyvatel. Hlavním městem je Majkop.
Přírodní podmínky
Adygejsko má dosti nepravidelný protáhlý tvar ve směru jih-severozápad. Severní část země je rovinatá, směrem k jihu se zvedá předhůří Velkého Kavkazu, dosahující horou Čuguš na hlavním kavkazském hřebeni výšky 3 238 m. Hlavními vodními toky jsou Kubáň, velká splavná řeka s Krasnodarskou přehradou, tvořící severozápadní hranici republiky a její přítoky Laba, ohraničující Adygejsko ze severovýchodu, a Belaja, která protéká středem země i hlavním městem Majkopem. Listnaté lesy (buk, dub, habr a javor) pokrývají 40 % Adygejska. Podnebí je mírné s průměrnými teplotami v lednu – 2 °C a v červenci 22 °C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700 mm.
Historie
Území na levém břehu Kubáně odedávna obývali Adygejci, kteří se dělili na několik kmenových skupin. V 6. století přijali křesťanství, ale v 17.–18. století ho vytlačil islám. Poměrně dlouho se zachovali přežitky rodového zřízení a dědičné občiny. Do 19. století v hospodářství převládal chov dobytka a zemědělství, dávnou tradici zde má domácí výroba (výšivky zlatem, rytiny, výrobky ze stříbra, řezbářství).
Od 24. srpna 1922 do 13. srpna 1928 Adygejská (Čerkeská) autonomní oblast v rámci SSSR, poté Adygejská autonomní oblast v rámci Krasnodarského kraje; od 3. července 1991 Adygejská republika v rámci Ruské federace.
Obyvatelstvo
Obyvatelé jsou Adygejci, zvaní též Čerkesové, vyznávající sunnitský islám (23 %), a Rusové (67 %). Ruština a adygejština jsou úředními jazyky republiky. Dále zde žijí Arméni a Ukrajinci.
- Počet obyvatel: 447 109 (2002)
- ve městech: 234 900 (52,5 %)
- na venkově: 212 209 (47,5 %)
- muži: 208 019 (46,5 %)
- ženy: 239 090 (53,5 %)
- Žen na 1000 mužů: 1 149
- Průměrný věk: 37 let
- ve městech: 36,6 let
- na venkově: 37,4 let
- muži: 34 let
- ženy 39,6 let
Hospodářství
Nejdůležitější a hlavní složkou je zemědělství, které má dostatek úrodné půdy. Pěstuje se tabák, čaj, cukrová řepa, slunečnice, zelenina a ovoce. Těží se zde ropa a zemní plyn, bohaté jsou i zásoby zlata, stříbra a wolframu. Na Kavkazu se také chovají ovce a koně. Rozvinutý je potravinářský, dřevozpracující a papírenský průmysl, částečně též strojírenství. Hlavním ekonomickým centrem a téměř jediným sídlem adygejského průmyslu je metropole Majkop, kde jsou i dvě univerzity. V Jablonkovském jsou konzervárny a Natyrbově se zpracovávají aromatické oleje.
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Ústava, článek 5
- ↑ Oficiální stránky Adygejské republiky. Aslan Kitovič Tchakušinov Archivováno 11. 6. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ Ústava, článek 7.4.
Související články
Externí odkazy
Galerie Adygejsko na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adygejsko na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Adygejska (rusky)
- Oficiální stránky Adygejské univerzity (anglicky)
- Oficiální stránky Adygejské univerzity (rusky)
