Úterý (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Úterý
sloup se sochou Panny Marie a kašna na náměstí
sloup se sochou Panny Marie a kašna na náměstí
Znak města Úterý
znak
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0325 559571
Pověřená obec Všeruby
Obec s rozšířenou působností Nýřany
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 464 (2020)[1]
Rozloha 25,93 km²
Nadmořská výška 485 m n. m.
PSČ 330 40
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa městského úřadu Úterý 1, 330 40 Úterý
utery@obecni-urad.net
Starosta Václav Konstantinovič
Oficiální web: www.mesto-utery.cz
Úterý
Úterý
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Úterý (německy Neumarkt) leží v západních Čechách, v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever. Střed města se nachází v Tepelské vrchovině, v malebném údolí Úterského potoka. Jeho dvě místní části se rozprostírají na přilehlých návrších. Ve městě žije 464[1] obyvatel.

Město je vzdáleno 39 km severozápadně od Plzně a 23 km východně od Mariánských Lázní. Ve známost obec vešla hlavně díky natáčení populárního televizního seriálu České televize Zdivočelá země.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen od jména dne, ve kterém se konal trh. Německá varianta Neumarkt, stejně jako latinské Novum forum, znamenají nový trh. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Vtheri (1233), Nouum forum (1273), Vteri a Novum forum (1369), Vteri (1396), „nepostoupil Úterého“ (1480), Auterey (1598), Neumarek[3] (1654), Neumarkt a též Autery, Vtery, Neoforum a ein Marktflecken (1788).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Ke vzniku vesnice Úterý se váže pověst, podle níž osadu založili němečtí horníci (kteří byli povoláváni Přemyslovci, aby místní lid učili řemeslům). Pověst říká, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý a protože už byl blouděním unavený, tak usnul. Zdál se mu sen o tom, že najde velké naleziště zlata. Když se vzbudil, uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník sledoval, kde havran prsten pustí. Na tom místě pak horník opravdu našel zlato. Z této pověsti je odvozen také znak Úterý, na němž je ve zlatém poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je vyobrazeno paroží s hraběcí korunou.

Kostel Narození svatého Jana Křtitele
Náměstí s 

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Úterý založeno slovanskými osadníky, kteří zde koncem 11. století dolovali.[zdroj?] První písemná zmínka z roku 1233[4] je spojena s odprodejem obce Tepelskému klášteru. V roce 1276 prošla Úterým dvakrát část přemyslovského královského vojska, které se přesouvalo k Teplé, kde mělo dojít k boji mezi Rudolfem I. HabsburskýmPřemyslem Otakarem II., ke kterému nakonec nedošlo. Po porážce Přemysla Otakara II. v roce 1278 vydrancovala habsburská vojska místní doly. Tím vlastně došlo k zániku hornické činnosti, v kraji nastala bída a mnoho horníků se za prací přestěhovalo do Stříbra. Náhradní činností za hornictví se stalo lesní hospodářství a chov dobytka.

V roce 1380 postihl celý kraj mor. V Úterý zemřelo asi 450 osob a obec se zcela vylidnila. Jako řešení této situace nechal Tepelský klášter obec dosídlit německými kolonisty. V roce 1420 bylo Úterý obsazeno husity, před kterými Němci utekli zpět do Německa a české obyvatelstvo přijalo jejich myšlenky, což se vůbec nelíbilo představitelům kláštera v Teplé a došlo nejdříve k rekatolizaci formou výhod a později i k násilné (v roce 1470 byla na obec na čas uvalena klatba). V roce 1439 bylo Úterý z rozhodnutí tepelského opata Racka povýšeno na město. Dalšími výhodami bylo přidávání různých práv.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Dům U Jabloně (čp. 90)
Měšťanské domy na náměstí

K úplné rekatolizaci došlo však až koncem 16. století. Okolo roku 1600 došlo k velké vlně germanizace obyvatelstva, drtivá většina lidí žijících v obci byla německojazyčná. Celý kraj velmi poničila třicetiletá válka. Došlo k drancování městečka i jeho okolí. V roce 1656 Úterý zachvátil velký požár, který zničil např. i starý kostelradnici. Jejich náhrady byly dostavěny až o 40 let později – nová radnice v roce 1695 a nový kostel v roce 1698. Od poloviny 17. století došlo k velkému rozvoji řemeslnických cechů.

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1834 žilo na území samotného Úterý 834 obyvatel (dnes asi 300, bez Vidžína a Olešovic.) V roce 1850 došlo k velké územní reformě, při které byly vytvořeny první moderní obce. Pro Úterý to znamenalo hlavně to, že přestalo být pod správou tepelského kláštera, stále však bylo součástí politického okresu Teplá. V tom roce se od Úterý odtrhly také Olešovice, což však nemělo dlouhé trvání. V roce 1909 byl v obci zaveden vodovod. 1. světová válka byla obdobím hladu a bídy. Po vzniku Československé republiky se Úterý stalo její součástí, přesto, že v něm žila většina Němců. Tehdy mezi Němci a Čechy v obci žádné velké roztržky nebyly.

V roce 1925 byla obec elektrifikována. Po Mnichovu bylo Úterý připojeno k Německé říši. Po skončení války v roce 1945 byly zřízeny národní výbory. V roce 1946 bylo vysídleno skoro všechno německé obyvatelstvo obce a Úterý se vylidnilo. Proběhlo sice dosídlení obce českým obyvatelstvem z vnitrozemí a volyňskými Čechy, přesto však mnoho domů zůstalo prázdných a postupně chátralo. Některé musely být během 50. let dokonce zbourány. Zbylé opuštěné domy zachránila až vlna chalupářství v šedesátých letech dvacátého století.

V důsledku poválečných administrativních změn v roce 1949 Úterý přišlo o status města a bylo přiřazeno pod okres Stříbro a od 1. července 1960 patří Úterý pod okres Plzeň-sever. Sedmdesátá léta dvacátého století přinesla normalizaci, ale pro Úterý například také novou základní školu a nové sídliště nad obcí. Nový rozvoj městečka nastal až po roce 1989, v roce 1992 bylo Úterý vyhlášeno městskou památkovou zónou. Od 23. ledna 2007 byl Úterý navrácen status města.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 925 obyvatel (z toho 408 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 915 Němců a osm cizinců. Kromě pěti evangelíků, tří židů a dvou lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 830 obyvatel: dvacet Čechoslováků, 808 Němců a dva cizince. Až na dva členy církve československé a dva lidi bez vyznání byli ostatní římskými katolíky.[7]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V Úterý působí dva spolky – Občanské sdružení Bart, které se věnuje ochraně památek obce, a Klub přátel Základní a Mateřské školy Úterý, který pořádá např. různé kulturní akce a věnuje se zachování a rozvoji školy.

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Úterý
  • Vidžín – místní část ležící na kopci, 3,5 km severozápadně od středu obce. Dříve velmi významná obec se školou a farou, měla až 350 obyvatel. Dnes žije ve Vidžíně asi jen 30 lidí. Hodně domů v obci je využíváno jako chalupy, u vsi se často konají letní tábory. Autobusové spojení zajišťují pouze v pracovní dny 2 spoje denně (do Úterý).
  • Olešovice – ves ležící na kopci, necelý kilometr východně od Úterý. Dnes má asi 70 obyvatel. Pro své zachovalé vesnické budovy a zajímavou kapličku z 19. století byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Autobusové spojení zajišťují autobusy na linkách z Úterý do Plzně a do Manětína.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem vede silnice silnice II/210 na trase Krsy – Úterý – TepláMnichovPramenySokolovRotavaKraslice – HP Kraslice/Klingenthal.

Úterý trpí špatnou dopravní dostupností. Veřejná doprava je zajišťována pouze autobusy a to na dvou základních linkách. První sváží občany k vlaku do Bezdružic a dále pokračuje do Stříbra a druhá je přímá autobusová linka do okresního i krajského města Plzeň. Jeden pár spojů denně jezdí také na tangenciální lince Úterý–Manětín. Dále existuje spoj, který slouží k obsluze místní části Vidžín, která je velmi nevýhodně umístěna v úplném „rohu“ Plzeňského kraje i severního Plzeňska. Naprosto chybí spojení o víkendech a spojení se sousední Teplou, která je však v jiném okrese i kraji (okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj).

Služby[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází základní (1. stupeň) a mateřská škola, pošta a penzion. Většina kulturních akcí se pořádá v obřadním sále budovy radnice nebo také nově v domě Na Růžku, který se snaží opravit úterský spolek Bart. V Úterý se nachází také obchod s potravinami a pohostinství.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Marináský sloup
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Úterý.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. https://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/plzen-sever/1297-50825-mesto-kde-je-kazdy-den-utery.html cestovatelský článek na Novinky.cz
  3. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Úterý, s. 290. 
  4. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Úterý, Neumarkt, s. 459. 
  5. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 264. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]