Tichá noc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Originální Gruberův notový záznam písně Tichá noc
Kostel sv. Mikuláše v Obernsdorfu, zbořen po povodni v roce 1899

Tichá noc (německy Stille Nacht) je jedna z nejznámějších vánočních koled. Poprvé ji uvedli učitel a varhaník Franz Xaver Gruber a tamní kaplan a básník Joseph Mohr (17921848) v kostele sv. Mikuláše v rakouském městě Oberndorf u Salzburgu na Štědrý večer v roce 1818. Text k písni, oslavující krásu vánoční noci, napsal kaplan Mohr již v roce 1816 ve farnosti Mariapfarr. Před Vánoci 1818 zkomponoval Gruber k jeho básni melodii. Přestože byla poprvé kvůli potížím s varhanami předvedena jen v doprovodu kytary, píseň se stala brzy velmi populární. Dnes je přeložena do 300 jazyků a nářečí včetně češtiny, jako koleda je zpívána po celém světě. Stille-Nacht-Kapelle (Kaple Tiché noci) v Oberndorfu je dodnes turistickou atrakcí.

Šíření melodie Tichá noc[editovat | editovat zdroj]

Poté co poprvé zazněla v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu, nastalo kolem této melodie ticho. Je možné, že ji sám Gruber příležitostně hrál, nebo že ji hrál autor textu Joseph Mohr, na nových místech svého působení, když v roce 1819 opustil Oberndorf, avšak v tomto období koleda nikoho příliš nezaujala, aby se stala slavnou.[1]

Když v roce 1821 opravoval varhany kostela v Oberndorfu Carl Mauracher, známý varhaník z Fügen v Zillerthalu, objevil při práci na varhanách noty této koledy. Zaujalo ho to natolik, že si je odnesl domů a dal je místnímu varhaníkovi, kterému se koleda natolik zalíbila, že ji nadšeně šířil dál. V kraji působilo několik rodin, které se věnovaly pěvecké činnosti. Byla mezi nimi i rodina Rainerova a Strasserova, která měla dílnu na výrobu rukavic. Tak při prodeji rukavic po Rakousku, Německu i jinde zpívala tyrolské lidové písně a do svého repertoáru zařadila i koledu Tichá noc. První „mediální“ informace o této koledě se nachází v Lipském deníku Leipziger Tagesblatt, který píše o vystoupení sourozenců Strasserových a krásné tyrolské koledě Stille Nacht. O rok později píší tytéž noviny: „Kéž by sourozenci Strasserovi byli v co nejlepší kondici, aby se jim znovu v této předvánoční době povedlo zazpívat překrásnou koledu Tichá noc“.[2] Píseň se začala šířit lavinovitě. Již v roce 1838 se nachází tato píseň v oficiálním lipském zpěvníku a v roce 1843 se dokonce stává součástí německého hudebního fondu. Zároveň překročila hranice náboženských konfesí, takže ji přijímají i protestanti. Důvodem je, že autor textu Joseph Mohr, pro kterého by jako pro katolického kněze byl typický mariánský kult, text pojal kristologicky, totiž že hlavní postavou písně je Kristus a jeho vykupitelské poslání. Tak se stalo, že se píseň stala součástí jak katolického, tak i protestantského prostředí a píseň byla nadále chápána interkonfesionálně.[1]

Dalším důležitým momentem pro šíření písně byl rok 1839, kdy ji pěvecká rodina Rainerových začala zpívat při svém čtyřletém turné po USA. Nejprve se tak stalo v New Yorku v Trinity Church na Wall Street v Manhattanu. O několik let později se už její záznam nacházel v mnoha zpěvnících různých amerických církví. V roce 1840 to bylo u baptistů, v roce 1849 u metodistů a následovaly další. Velký počet misionářů mnoha církví ji začal šířit do celého světa. Díky pěveckým sborů z okolí Salzburku se začala šířit také po Evropě. Do poloviny 19. století se zřejmě dostala i do Čech a na Moravu. Byla považována za typickou tyrolskou lidovou píseň a jména autora hudby Franze Xavera Grubera a textu Josepha Mohra se začala uvádět až o mnoho let později, takže se autoři za svého života přílišné slávy nedočkali. Na počátku 21. století je takřka nemyslitelné, že by bez autorských práv bylo možné tak jednoduše šířit nějaké skladby, nicméně do poloviny 19. století se tak dělo.

V roce 1854 se začala zajímat královská pruská dvorní kapela v Berlíně o autorství této písně a napsala sborovému inspekčnímu benediktinského kláštera sv. Petra v Salzburgu P. Ambrožovi Prennsteinerovi dopis s žádostí o objasnění autorství koledy Tichá noc. Existovala totiž domněnka, že autorem je Johann Michael Heydn, bratr Josefa Heydna. V tomto období byl však členem salzburského pěveckého sboru Felix Gruber, syn Františka Xavera Grubera, který záležitost s dopisem řekl svému otci. F.X. Gruber proto napsal dopis, který objasňuje vznik této koledy.[1] Píše v něm: „Bylo to 24. prosince roku 1818, když výpomocný duchovní Joseph Mohr v nově založené farnosti sv. Mikuláše v Oberndorfu předal tamnímu zástupci varhaníka Franzi Xaveru Gruberovi, který byl toho času také učitelem v Arnsdorfu, báseň s prosbou o napsání příhodné melodie pro dva hlasy, sbor a kytaru. Posledně jmenovaný předal ještě téhož večera hudebně nadanému duchovnímu dle jeho přání kompozici, která téže svaté noci za všeobecného aplausu byla zazpívána...“.[3] V jiných Gruberových textech je zapsáno, že sbor zpíval té noci refrén, Gruber bas a Mohr tenor za doprovodu své kytary. Vzhledem k tomu, že F.X. Gruber o sobě píše ve třetí osobě, je to svědectví o jeho skromnosti a věrohodnosti. Bylo by totiž možné, že vzhledem k tomu, že v této době byl již Joseph Mohr šest let po smrti, že by si mohl celé autorství přivlastnit, což však Gruber neudělal, naopak z dopisu vyznívá úcta k Mohrovi. Píseň byla napsána z nezištných důvodů jako odpověď na duše lidí usoužené neustálými napoleonskými válkami a zračí se v ní společná láska Grubera i Mohra k hudbě a umění.[1]

České překlady[editovat | editovat zdroj]

Do češtiny byla Tichá noc přeložena víckrát. Patrně nejznámější „Tichá noc, svatá noc! / Jala lid v blahý klid…“ stejně jako méně známý „Tichá noc, svatá noc / v kteréž se nám dnes všem / narodil Spasitel náš…“ pocházejí od neznámých autorů. Dalšími překladateli byli například Václav Renč (1911–1973, „Tichá noc, přesvatá noc. / V spánku svém dýchá zem, / půlnoc odbila, město šlo spát…“), Čeněk Dušek (1843–1918, „Tichá noc, svatá noc. / Aj, Bůh sám přišel k nám…“), Rostislav Nechuta (1916–1993, „Tichá noc, svatá noc. / Však světa cizota / kolkolem leží u Betléma…“, z roku 1970) či Pavel Hájek (* 1925, „Tichá noc, svatá noc, / vánoční píseň zní…“).

Poslech[editovat | editovat zdroj]

(audio)
Tichá noc (info)
klavír
Tichá noc (info)
kytara
Máte problémy s přehráváním? Vizte nápovědu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tichá noc na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d ŽALOUDEK, Peter. Tichá noc – O pozoruhodných okolnostech vzniku nejznámější koledy. Rosice : Gloria Rosice, 2008. 16 s. ISBN 978-80-8676-44-5. S. 10-14.  
  2. GEHMACHER, Max. „Stille Nacht, heilige Nacht“ – Das Weihnachtslied – wie es entstand und wie es wirklich ist. Salzburg : Pfad Verlag, 1968. S. 103. (němčina)  
  3. Hallein, 30. prosince 1854

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]