Šalamounovy ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Solomon Islands
Šalamounovy ostrovy
Vlajka Šalamounových ostrovů
vlajka
Hymna: God Save Our Solomon Islands
Geografie

Poloha Šalamounových ostrovů

Hlavní město: Honiara
Rozloha: 29 785 km² (139. na světě)
z toho 7,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Popomanaseu (2 335 m n. m.)
Časové pásmo: +11
Poloha: 9°28′ j. š., 159°49′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 545 000 (158. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 19 ob. / km² (156. na světě)
HDI: 0,530 (nízký) (143. na světě, 2013)
Jazyk: angličtina (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština
Náboženství: Křesťanství 95% - anglikáni 34%, katolíci 19%, Ev. církev jižních moří 17%
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 7. července 1978 (nezávislost na Velké Británii)
Královna: královna Alžběta II. zastupovaná Sirem Frank Kabui
Předseda vlády: Sir Gordon Darcy Lilo
Měna: dolar Šalamounových ostrovů (SBD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 090 SLB SB
MPZ: SOL
Telefonní předvolba: +677
Národní TLD: .sb
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Šalamounovy ostrovy[1][2][3] (též Šalomounovy ostrovy[4][5], anglicky Solomon Islands s výslovností zvuk [ˈsɑləmən ˈaɪləndz] IPA), je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Nové Guineje, severovýchodně od Austrálie. Sousedy jsou na jihozápadě Austrálie, na západ Papua Nová Guinea a Autonomní území Bougainville, na severu Nauru, na východě Tuvalu a na jihu Vanuatu. Skládají se především ze stejnojmenného souostroví mimo ostrovů Buka a Bougainville. Dále k území patří ostrovy Rennell a Bellona, atol Ontong Java, ostrov Nendo a přilehlé ostrovy, Tinakula, Tikopia, Anuta, Fatutaka a Utupua, soustroví Reef, Duff, Bass a Vanikoro. Dělí se do 9 provincií (Choiseul, Isabel, Malaita, Western, Central, Guadalcanal, Rennel a Bellona, Makira a Ulawa, Temotu) a 1 speciálního teritoria hlavního města Honiara. Největší ostrov je Guadalcanal proslavený 2. světovou válkou. Nejdelší řeky jsou Lungga (o. Guadalcanal), Mberande (o. Guadalcanal), Tina (o. Guadalcanal), Tambatamba (o. Choiseul), Ravo (o. San Cristobal). Na ostrovech se nachází i dvě činné sopky, tou první je Tinakula (sopečný ostrov) v provincii Temotu, druhá pak podmořská sopka Kavachi v provincii Western. Na ostrovech je také největší mořská laguna světa, zapsaná do UNESCO laguna Marovo.

Rozloha[editovat | editovat zdroj]

  • Celková rozloha souše: 29 785 km².
  • Rozloha sladkých vod: 2 229 km².
  • Rozloha bez sladkých vod: 27 556 km².
  • Rozloha moře, které náleží státu: 2 100 000 km².
  • Celková rozloha: 2 130 000 km².

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou není Mt. Makarakomburu na ostrově Guadalcanal (dříve 2447 metrů), po nedávném přeměření je nižší a nejvyšší horou je Mt. Popomanaseu (2335 metrů). Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají teplé tropické podnebí. Vlhké období trvá 8 - 10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 24 °C až 28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předkoloniální historie[editovat | editovat zdroj]

Někteří vědci tvrdí, že ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. Papuánci. Australánci kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.

Koloniální historie[editovat | editovat zdroj]

V 18. a 19. století ostrovy kolonizovaly Velká Británie a Německé císařství, začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči obyvatelstvu. Roku 1885 byl vyhlášen německý protektorát Německá Nová Guinea nad severními ostrovy, v roce 1893 vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví Britský protektorát Šalamounovy ostrovy. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce 1900 přešly pod britskou správu některé z německých severní Šalamounových ostrovů, ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu Německa. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Jasponský postup v jihozápadním Pacifiku, včetně obsazení Šalamounových ostrovů
Významné bitvy šalamounské kampaně 1942 - 1943

Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalamounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.

Nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalamounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalamounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.

2. dubna 2007 zasáhlo Šalamounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa a svět se obával velkých ztrát na životech. Ale tyto domněnky se nevyplnily. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech tak činily přes 50 lidí, ale materiální ztráty byly obrovské.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Šalamounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále chov prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 3., opravené vyd. Praha : Academia, 2006. ISBN 80-200-1080-7. S. 638.  
  2. Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR) ISBN 80-86918-04-1. S. 69, 121.  
  3. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0445-9. S. 781.  
  4. číselník zemí [online]. Český statistický úřad, [cit. 2012-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. Šalomounovy ostrovy [online]. Ministerstvo zahraničí, [cit. 2012-06-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Šalamounovy ostrovy ve Wikislovníku
  • Solomon Islands - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Solomon Islands (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Solomon Islands [online]. U.S. Department of State, 2011-05-04, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Solomon Islands [online]. REV. 2011-07-27, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Souhrnná teritoriální informace: Šalamounovy ostrovy [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-07, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  • FOSTER, Sophie; LARACY, Hugh Michael. Solomon Islands [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)