Wikipedista:Ulathaar/sandbox1
| Praha 14 | |
|---|---|
 | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Správní obvod | Praha 14 |
| Statutární město | Praha |
| Historická země | Čechy |
| Základní informace | |
| Rozloha | 13,53[1] km² |
| PSČ | 198 00 |
| Počet k. ú. | 3 + 1 část k. ú. |
| Počet ZSJ | 31 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | Úřad městské části Praha 14 bří. Venclíků 1073 198 21 Praha 9 podatelna@p14.monet.cz |
| Starosta | Ing. Miroslav Froněk |
| Oficiální web: www | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům. | |
 Cyklotrasy vedoucí skrze Prahu 14 | |
 A25 |
Národní divadlo – Úvaly |
| A26 |
Libeň – Horní Počernice |
| A43 |
Hostivař – Prosek |
| A44 |
Petrovice – Letňany |
| A246 |
spalovna Malešice – Kyjský rybník |
| A256 |
Kyjský rybník – Rajská zahrada |
| A257 |
Běchovice – Černý Most |
Praha 14 je od r.1994 městská část hlavního města Prahy. Nachází se na severovýchodě města na území městského obvodu Praha 9. Zahrnuje asi dvě třetiny katastráního území Hloubětína a celá katastrální území Kyje, Černý Most a Hostavice.
V rámci správního obvodu Praha 14 vykonává městská část některé přenesené působnosti i pro území městské části Praha-Dolní Počernice.
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Území je členité a odděluje jednotlivé čtvrtě. Od západu na východ územím prochází z velké části zalesněný hřeben, rozděluje katastr Hloubětína na dvě části, přes Lehovec pokračuje do lokality Hutě (severní část katastru Kyje). Nadmořská výška se pohybuje od 210 (údolí Rokytky) do 287 m n. m. (nejvyšší část hřebenu Tábor-Čihadla). Jižní část městské části se rozkládá na obou březích Rokytky. Významnou vodní plochou je Kyjský rybník. Na jihozápad od něj jsou výrazné antropogenní terénní prvky, navážky z výstaby sídliště Černý Most.
Na území městské části se nalézají chráněná území: přírodní památky Pražský zlom, Cihelna v Bažantnici, V Pískovně, přírodní park Klánovice-Čihadla a také 3 památné stromy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Městská část Praha 14 vznikla v roce 1994 (18. listopadu) při rozsáhlé změně administrativního uspořádání města na základě usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 41/14 z 23. června 1994. Historii území před rokem 1994 najdete na stránkách jednotlivých katastrálních území Prahy 14. Od svého vzniku se úřad městské části soustředil kromě konsolidace vlastní činnosti především na dobudování chybějící obslužné a technické infrastruktury na postupně budovaném sídlišti Černý Most II a také na údržbu a modernizaci infrastruktury v ostatních čtvrtích. Významným úkolem byla také privatizace bytového fondu. Na rozvoj městské části měla také vliv výstavba některých dopravních staveb, zejména úseku metra Českomoravská-Černý Most a Štěrboholské radiály. V posledních pěti letech se na území městské části realizovaly projekty podpořené strukturálních fondů Evropské unie[2], např. rekonstrukce Broumarské ulice, které zdejší prostředí dále zlepšily.
Datum vzniku si obyvatelé připomínají akcí "14 km kolem Prahy 14", která se koná každý rok o některém z listopadových víkendů.
Významné události[editovat | editovat zdroj]
- 1994 vznik městské části
- 1996 dokončena poliklinika "Parník" na Černém Mostě
- 1997 otevřeno nákupní centrum Černý Most (CČM), tehdy největší svého druhu v ČR; získání znaku a praporu
- 1998 zprovoznění trasy metra IV.B, otevřeny stanice Rajská zahrada a Černý most
- 1999 dodatečně otevřena stanice metra Hloubětín
- 2000 uvedení do provozu Štěrboholské radiály, snížení objemu tranzitní dopravy ulicemi Poděbradská a Kolbenova; otevření zábavního centra s multikinem
- 2005 zprovoznění prvního babyboxu v České republice na soukromé klinice v hloubětínském zámečku
- 2007 otevřena Naučná stezka kolem Prahy 14
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| rok | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Černý Most | 19 692 | 20 584 | 21 420 | 22 285 | 22 875 | 23 296 | 23 985 | 24 389 | |||||||
| Hloubětín | 10 238 | 10 214 | 10 310 | 10 280 | 10 279 | 10 259 | 10 473 | 10 543 | |||||||
| Hostavice | 1 240 | 1 258 | 1 279 | 1 312 | 1 479 | 1 644 | 1 675 | 1 703 | |||||||
| Kyje | 6 241 | 6 314 | 6 520 | 6 697 | 7 008 | 7 145 | 7 647 | 8 004 | |||||||
| celkem | 31 725 | 32 976 | 33 992 | 34 789 | 35 502 | 36 258 | 37 188 | 37 411 | 38 370 | 39 529 | 40 574 | 41 641 | 42 341 | 43 780 | 44 639 |
| přirozený přírůstek | 54 | 67 | 105 | 146 | 170 | 130 | 156 | 192 | 227 | 264 | 225 | 319 | |||
| saldo migrace | 638 | 646 | 651 | 784 | 649 | 829 | 1003 | 853 | 840 | 436 | 1214 | 540 |
Zdroj: [3][4] Pozn. V případě katastrálního území Hloubětín je započítáno pouze obyvatelstvo bydlící v části náležející k Praze 14.
Významné stavby[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
historické
- kostel sv. Bartoloměje v Kyjích (okolo 1230)
- kostel sv. Jiří v Hloubětíně (1257)
- hloubětínský zámeček (přestavbou vily z r. 1873)
- zámeček v Hostavicích (2. pol. 19. století)
novodobé
Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajku udělil městské části předseda Poslanecké sněmovy rozhodnutím ze dne 27. ledna 1997.
- Polcený štít. V jeho červeném poli na pravé straně je stylizovaný pohled na západní průčelí věže kyjského tribunového kostela sv. Bartoloměje. Věž je stříbrná, kvádrovaná, hranolová se zlatou valbovou střechou zakončenou dvěma malými zlatými makovicemi. V předsunuté ohradní zdi s vystupujícím portálem před věží jsou dřevěné dveře přirozených barev. Nad nimi na vrcholu zídky stojí zlatý kříž. Věž je prolomena v prvním patře jedním, ve druhém a třetím čtyřmi románskými okny zmenšujícími se od prvního patra ke třetímu. V levém poli je znak Rytířského Řádu Křížovníků s červenou hvězdou - červený osmihrotý maltézský kříž nad šestipaprsčitou hvězdou v černém poli.[5]
- Vlajka se skládá ze tří barevných pruhů stejné šíře. Horní pruh - barva žlutá - nahrazuje zlatou barvu střechy kyjského románského kostela na pravé straně znaku. Střední pruh - barva černá - barvy znaku Řádu Křižovníků, který je na levé straně znaku. Dolní pruh - barva červená. Poměr stran je 2:1.[5]
Služby a volný čas[editovat | editovat zdroj]
Školy[editovat | editovat zdroj]
Na území městské části se nachází 10 mateřských škol (plus 2 další odloučená pracoviště), osm základních škol, šest středních škol a jedna soukromá vysoká škola[6] a také speciální pracoviště Univerzity Karlovy.
- mateřské školy
- MŠ Paculova 1115/12, Černý Most
- MŠ "Korálek" Bobkova 766, Černý Most
- MŠ "Sluníčko" Gen. Janouška 1005, Černý Most
- MŠ "Obláček" Šebelova 874, Černý Most
- MŠ Vybíralova 968/4, Černý Most
- MŠ Vybíralova 967/6, Černý Most
- MŠ Chvaletická 917/1, Hloubětín
- MŠ Štolmířská 602/4, Hloubětín
- Odloučené pracoviště MŠ Štolmířská, MŠ Šestajovická 253/17, Hloubětín
- MŠ Zelenečská 500, Hloubětín
- MŠ Kostlivého 1218, Kyje
- Odloučené pracoviště MŠ Kostlivého, MŠ Osická 454, Kyje
- základní školy
- ZŠ Bratří Venclíků 1140, Černý Most
- ZŠ Gen. Janouška 1006, Černý Most
- ZŠ Vybíralova 964, Černý Most
- ZUŠ Gen. Janouška 1060 (pobočka Černý Most)
- ZŠ Hloubětínská 700, Hloubětín
- ZŠ Chvaletická 918, Hloubětín
- Speciální škola Mochovská - Tolerance, Mochovská 570, Hloubětín
- ZŠ Šimanovská 16, Kyje
- střední školy
- Soukromé gymnázium ARCUS, Bratří Venclíků 1140, Černý Most
- detašované pracoviště Gymnázia Praha 9 Chodovická 2250 v Horních Počernicích, Vybíralova, Černý Most
- soukromé Česko-italské gymnázium, Sadská 530, Hloubětín
- Střední škola cestov. ruchu ARCUS, s.r.o., Kardašovská 691, Hloubětín
- Střední odborné učiliště gastronomie a podnikání, Za Černým mostem 362/3, Hloubětín
- Soukromá střední odborná škola START, Chvaletická 918, Hloubětín
- vysoké školy
- Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA s.r.o. (soukromá neuniverzitní vysoká škola), Pilská 9, Hostavice
- jiné
- Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství při Pedagogické fakultě UK, Hloubětínská 26, Hloubětín
- Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, Hloubětínská 26, Hloubětín
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
Na území Prahy 14 se nacházejí 4 větší zdravotnická zařízení, poliklinika Černý Most ("Parník"), poliklinika Bioregena Kyje, poliklinika Hloubětín a klinika asistované reprodukce GynCentrum v Hloubětíně, kde byl v roce 2005 zprovozněn první babybox v České republice. Vedle nich zde působí řada soukromých ordinací. Je zde také osm lékáren.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Mezi pravidelné kulturní akce patří:
- Svatojiřská pouť v Hloubětíně
- Bartolomějská pouť v Kyjích
- pochod 14 km kolem Prahy 14
Obyvatelé Prahy 14 mají k dispozici dvě pobočky městské knihovny, v Hloubětíně a na Černém Mostě (od r. 1998). V prosinci 2000 bylo otevřeno zábavní centrum s multikinem. V roce 2001 byla otevřena obřadní síň.
Sport a volný čas[editovat | editovat zdroj]
Na Praze 14 působí řada sportovních a zájmových organiazací. K dispozici je krytý i venkovní plavecký bazén v Hloubětíně s mírně slanou vodou a řada volně přístupných sportovišť. Působí zde skautské a turistické oddíly.
Ubytování[editovat | editovat zdroj]
Ubytovací kapacity nabízí 11 zařízení různé velikosti a rozsahu poskytovaných služeb.
Obchody[editovat | editovat zdroj]
Centrum Černý Most bylo otevřeno 30. listopadu 1997 po rekordně krátké výstavbě (zahájena v listopadu 1996) coby největší svého druhu v České republice. Nabídlo asi 2000 pracovních míst. V jeho okolí postupně vyrostla další obchodní centra, např. Makro, Hornbach, Sconto, IKEA, Siko.
Průmysl a ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Ač Praha 14 není významnou průmyslovou oblastí, jsou zde čtyři větší průmyslové závody: Pragolaktos (výroba mléčných nápojů), Coca-Cola balírny nápojů, Linde Technoplyn (výroba zvláštních technických plynů) a Tesla (výroba elektronických zařízení).
Politické prostředí[editovat | editovat zdroj]
Po prvních komunálních volbách do zastupitelstva MČ Prahy 14 mělo zastupitelstvo 29 členů. Od roku 1998 je zastupitelů 31.
Složení zastupitelstva:
- 1994 ODS 13, ODA+KDU-ČSL+KDS 8, ČSSD 3, KSČM 4, DEU
- 1998 ODS 13, US+ODA 8, ČSSD 7, KSČM 3
- 2002 ODS 13, ČSSD 5, Demokraté J. Kasla 5, KSČM 3, SNK 3, KDU-ČSL 2
- 2006 ODS 19, ČSSD 4, bez p. p. 3, SZ 2, KSČM 1, SNK-ED 1 a KDU-ČSL 1.
Starostové Prahy 14:
- Ing. Miroslav Froněk (listopad 1994 - leden 1996)
- Mgr. Petr Reček (leden 1996 - červen 1998)
- Ing. Miroslav Skala (červen 1998 - listopad 1998
- Ing. Miroslav Froněk (listopad 1998 - dosud)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ oficiální web Prahy 14
- ↑ Projekty programu JPD 2 na stránkách Magistrátu hl. m. Prahy
- ↑ ČSÚ, městské části hl. m. Prahy
- ↑ Lexikon hl. m. Prahy 2009, ČSÚ, Praha 2009
- ↑ a b Registr komunálních symbolů na webu Parlamentu ČR Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „psp“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ Oficiální web Prahy 14
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2.
- Lexikon hl. m. Prahy 2009. Praha: ČSÚ, 2009.
- MČ Praha 14. Listy Prahy 14. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oficiální web městské části
- Ortofotomapa Prahy včetně historických snímků z let 1938, 1953 a 1975
Kategorie: Praha 14 | Praha 14 (správní obvod) | Praha 9 (územní obvod) | Správní obvody Prahy | Městské části Prahy