Wikipedista:Jan Polák/Pískoviště 3

ÚDI

Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy se od 1. ledna 2008 sloučil s Technickou správou komunikací hlavního města Prahy (TSK) a transformoval se v její Úsek dopravního inženýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy (TSK-ÚDI).

Hasičská ochrana

strana 117 (Historie požární ochrany)

• první sbor dobrovolných hasičů na území Raspenavy vznikl 1873 v Lužci
• jejich původní zbrojnice poblíž restaurace Myslivecké zátiší slouží dosud
• další sbory: 1884 Ferdinandov, 1886 Raspenava, 1892 Peklo a 1893 Luh
• sbory nehasily jen ve svých obcích, ale i v okolí
• 1890 například likvidovali požár skladu bavlny zdejší tkalcovny na raspenavském nádraží
• 1892 a 1897 hasily zdejší mlýn
• 1893 zahynul při hašení velkého požáru v Luhu čp. 1 (dnes frýdlantský školní statek) člen hasičského sboru z Raspenavy Anton Nichten
• spolky žily bohatým společenským životem. Pořádaly osvětové akce, výroční oslavy či plesy
• raspenavští hasiči nacvičili dokonce několik divadelních představení, která odehráli v přírodním divadle pod Vápenným vrchem
• během 2. světové války jich řada narukovala do německé armády. Sbor proto byly přeorganizovány tak, aby sloužily zejména válečným účelům - k ochraně před nálety, různými požáry a katastrofami
• spolkový hasičský život téměř ustal
• dne 8. května 1945 při přeletu spojeneckých vojsk spadla bomba na zbrojnici raspenavských hasičů na křižovatce silnice na Krásný Les.
• po válce odchodem německých občanů požární ochrana prakticky zlikvidována
• mezi novými českými osídlenci byli naštěstí i hasiči a ti již na podzim 1945 vytvořili v Raspenavě český dobrovolný hasičský sbor, jehož velitelem se stal místní zahradník Josef Pochop
• sbor využíval původní zbrojnici hasičů z Luhu u mlýna, v níž byl i dostatek hasičského vybavení včetně hasičské stříkačky
• prvním zásahem obnoveného sboru se stala likvidace požáru zemědělské stodoly 22. října 1945 v Raspenavě
• obdobný sbor vznikl později i ve Ferdinandově, patřícím v té době pod Raspenavu. Z jejich původní zbrojnice na křižovatce nad restaurací U Cimpla se dnes dochovala už jen věž na sušení hadic sloužící zároveň jako pozorovatelna
• sbor v Pekle se po válce obnovit nepodařilo, jejich zbrojnice byla nakonec v roce 1978 zbourána kvůli stavbě kravína
• ani sbor v Lužci nebyl po válce právně obnoven, lužečtí hasiči však pracovali v rámci sboru raspenavského jakožto lužecké družstvo

strana 118:

• k aktivaci Dobrovolného hasičského sboru Lužec došlo v roce 1967. Jeho velitelem se stal Jaroslav Stránský.
• hned následující rok (1968) dochází v jeho obvodu k největšímu požáru průmyslových závodů v dějinách libereckého okresu, a to požáru Přádelen česané příze. Škody byly odhadovány na 38 milionů korun
• v současné době má lužecký sbor 40 dospělých členů a podílí se na výchově 10 mladých hasičů. Jeho starostou je od 1975 Jiří Skalický, současným velitelem Radek Skalický.
• sbor se účastní nejrůznějších hasičských soutěží, sám je organizátorem Lužeckého poháru. Od 1999 spolupracuje i s hasiči z německého Goldbachu. Zbrojnice v Lužci prošla v sedmdesátých letech minulého století rozsáhlou rekonstrukcí, po roce 2000 byla z půdních prostor vybudována klubovna a opravena byla i věž
• ve Sboru dobrovolných hasičů Raspenava, sídlícího od roku 1987 v nové zbrojnici (Fučíkova 636), je dnes organizováno téměř 50 členů včetně žen a 14 mladých hasičů. Velitelem je od konce roku 1987 Jaromír Hanzl, stávajícím starostou Josef Hanzl starší. Také raspenavští hasiči plní své povinnosti jako členové zásahové jednotky. Jezdí na hasičské soutěže, pořádají již tradiční akce pro veřejnost (pálení čarodějnic, dětské dny, plesy) a starají se o svůj oddíl mladých hasičů. Od 1995 jsou organizátory významné regionální hasičské soutěže - seriálu Super pohár v požárním útoku. Rovněž navázali spolupráci s kolegy v blízkém příhraničí Polska (Gryfów Śląski, Leknica) a Německa (Wildenbruch, Bischofswerda)
• roku 2000 byla na katastru města zřízena jedna jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Raspenava, která vyjíždí několikrát do roka nejen k požárům, ale i k mnoha jiným nehodám a katastrofám, a to po celém Frýdlantsku.
• dobrovolní hasiči zasahovali mimo jiné při požáru raspenavského mlýna (1972) a hejnického závodu Autobrzdy (2. prosince 1981), při lesním požáru pod horou Smrk, který se zdolával tři dny (1992), při požárech kunratické tržnice (1997), diskotéky v Habarticích (24. února 1999) či výrobní haly Slezanu Frýdlant (15. prosince 2005).
• od roku 1994 je v Raspenavě umístěna také profesionální jednotka Hasičského záchranného sboru okresu Liberec. Jejím velitelem je Josef Hanzl mladší. Nejdříve využívala prostory zbrojnice jednotky raspenavských dobrovolných hasičů, v roce 2001 se přestěhovala do vlastních nově zrekonstruovaných prostor objektu Agrochemického podniku u nádraží Českých drah
• jednotka SDH obce poskytla raspenavským občanům velkou pomoc při povodních 2002, kdy se podílela na záchraně obyvatel, jejich majetku a rovněž na odstraňování škod.
• zbrojnice SDH Luh se nacházela v areálu dnešního mlýna

Nové Město pod Smrkem

Z knížky Nádeníka a Jeřábka

• založení za vlády Rudolfa II.
• je o něm známo, že podporoval podle žádných hornických zákonů svobodnou těžbu rud
• před rokem 1570 se začalo na Měděnci a Rapické hoře s dolováním
• horníci bydleli v Ludvíkově
• počet horníků se postupně zvyšoval, což vyvolalo u místních sedláků obavu, že by nárůst horníků mohl způsobit nouzi o potraviny a obživu. Pokoušeli se proto horníkům bránit v jejich činnosti a ti se rozhodli usadit blíže Měděnci a Rapické hoře. Postavili si v místech dnešního náměstí, Revoluční a Dělnické ulice svá první primitivní obydlí a tím položili základ nové obci. Tady bydleli první zakladatelé Nového Města, kteří kopali a pátrali na svazích okolních hor po rudách, káceli lesy, jjichž dřevo zuhelnatěli a využívali k tavení rud. Aby se tato hornická činnost ještě pozvedla a mohli se přizvat schopní horníci, založil pro ně majitel panství na Velikonoce 1584 novou obec, která dostala jméno Bergstadt böhmisch Neustadt (Horní České Nové Město). Posléze se zde skutečně usídlovali horníci z Krušnohoří, Saska, Bavorska a dalších oblastí spolu s různými řemeslníky.
• 1592 dal dobročinný zakladatel Melchior z Redernu mladému městečku mnoho práv a svobod, hornická díla a též městský znak. Shodou okolností též na Velikonoční pondělí. Jeho následovníci - Kateřina z Redernu a další - privilegia obnovovali a potvrzovali. V důsledku toho se další činnost kolem hornických děl živě rozvíjela. Největší rozkvět hornictví lze časově zařadit do období kolem roku 1607. V té době byl postaven také kostel, město mělo 83 obytných domů a ty byly především z obranných důvodů soustředěny do míst kolem náměstí.

Strana 6:

• první obyvatelé Nového Města byli evangelického vyznání a patřili do roku 1607 k ludvíkovské farnosti
• 1620 začal nový majitel frýdlantského panství prosazovat, byť poměrně diskrétně, obracení se obyvatelstva ke katolicismu. Valdštejn považoval tuto reformu za správnou, nicméně následky nebyly dobré. Evangeličtí pastoři sice museli toto panství opustit, ale obyvatelé mohli bez překážek vyznávat svoji víru. Teprve rok 1652 přinesl radikální obrat. Došlo k prosazování zákonů protireformace i pro Nové Město, načež 84 rodin opustilo obec a založili nedaleko za zemskou hranicí v Prusku (dnes Polsko) obec Wigandsthal (dnes Pobiedna). Z Nového Města se stalo chudé, liduprázdné městečko.
• jen 58 rodin zůstalo ve své vlasti a přijalo katolickou víru. V této smutné době patrně vznikl i název Neustadtl (Nové Městečko). Kotel byl znovu vysvěcen na katolický a patřil jako filiálka do roku 1683 k Frýdlantu. V tomto roce bylo v obci už jen 48 obyvatel a 8 usedlíků bez žen a dětí.

Strana 8:

• naděje na znovuoživení hornictví byla mizivá, protože většina horníků odešla. V důsledku rekatolizace.
• obyvatelé se proto museli poohlédnout po jiné obživě. Provozování zemědělství nemělo vlivem drsného horského klimatu příliš naděje na úspěch. Bylo proto třeba hledat výdělek v řemeslné činnosti. Nejvhodnějším se zdálo být plátenictví. Téměř v každém domě domácích tkalců "tahal" tkalcovský člunek svou nit.
• nejprve se tkalo lněné plátno, později se vyráběly bavlněné nebo vlněné látky. Teprve obrovský rozmach velkolepé bavlnářské továrny Ignáce Klingera a další příležitosti poskytující zaměstnání (porcelánky Josefa Mazela a Adolfa Persche) změnily mzdové a životní podmínky obyvatel města.

Strana 10:

• léto 1939:
  • na strmé stráni údolí Hájeného potoka, asi 80 metrů východně od Věže grálu, v oblasti dnešní přírodní rezervace Tišina, havaroval bombardovací letoun Heinkel He-111. Po nárazu začal stroj hořet, trosky byly rozházené po okolí a čtyři členové posádky po nárazu zemřeli.

Strana 13:

• v důsledku mlhy nouzově přistál na poli u Ludvíkova 23. září 1933, nedaleko bývalé hospody, později hájenky (už zbourané) na silnici do Raspenavy německé letadlo D 2074, které letělo do Vratislavi.
• informace o leteckých nehodách viz článek "Nemají kříže nad hroby" v časopise Krkonoše - Jizerské hory sepsaném Jaroslavem Prchalem.
• v pátek 26. května 1944 se v poledne zřítil na Smrku nedaleko turistické chaty vlivem mlhy, asi 200 metrů směrem k údolí Hájeného potoka letoun, který následně explodoval. Celá posádka, mezi nimi i kapitán, přišla o život a jejich těla byla zčásti ohořelá. Mrtvá těla odvezli příslušníci místního Arbeitsdienstu do márnice na hřbitově, odkud byla převezena do Liberce a pohřbena. Při nehodě transportní letadlo Junkers Ju-52 zavadilo křídlem o špičky stromu, křídlo se ulomilo a další část letounu dopadla asi 150 metrů od rozhledny mezi vzrostlé stromy.

Strana 14:

• po požáru v roce 1932 byla Chata u Kyselky opět opravena a přísálí o několik metrů prodlouženo. Definitivní zkáza přišla v větnu 1945, kdy byla úmyslně zapálena.

Strana 15:

• bývalý "Střelecký dům" se stal během druhé světové války místem, kde byl pro tzv. Němce z besarábijské stepi (odešli tam na popud ruského cara Alexandra I.) zřízen tábor NSDAP (číslo 76). Ti měli později osídlit Hitlerovou armádou dobytá východní území a zvýšit tam podíl německého obyvatelstva.

Strana 16:

• v Celní ulici u mostu přes Lomnici stál hostinec "Ke Smrku" (Zur Tafelfichte)

Strana 17:

• od 1. listopadu 1853 do 25. listopadu 1888 se vozila pošta do Frýdlantu
• od 26. listopadu 1888 do 15. srpna 1902 do Raspenavy dostavníkem. Pak se dopravovala po železnici
• během 50. let působil na zdejší faře Jaroslav Huslík. Uměl to s dětmi, hrál s nimi kopanou, volejbal a chodil na výlety - více o něm http://bilovice.cz/download/2361

Strana 18:

• v okolí NM byly tři pily. Jedna na Ztraceném potoce po bývalým lyžařským můstkem, a dvě na Lomnici. První nad Celní ulicí, druhá u bývalého hospodářství státního statku

Strana 21:

• pokusy o obnovení těžby se konaly za druhé světové války - nedochovaly se žádné dokumenty o jejich úspěšnosti
• rudný průzkum pokračoval i po válce. Po předběžných průzkumných vrtech na mnoha místech Mědence a Rapické hory následovala rozsáhlá akce Geologického průzkumu Praha - pracoviště Chrastava

Strana 22:

• v letech 1959 až 1961 byly raženy tři zcela nové štoly. Dvě leží nedaleko mostu přes Lomnický potok. Na svahu Rapické hory to byla štola "František", nazvaná podle vedoucího geologa Františka Maláska, a na protějším svahu Měděnce štola "Josef", podle vedoucího pracoviště Josefa Gajdoše. Třetí štola byla ražena v blízkosti státních hranic u Hraničního potoka též na svahu Rapické hory. Tato štola byla dokončena 1960 a dostala jméno "Světluše", po právě narozené dcerce geologa Eustacha Čecha
• nízká výtěžnost cínu byla zřejmě hlavní příčinou, proč bylo od dalších prací upuštěno.

Strana 23:

• nově zrekonstruované náměstí (po úklidu trosek vyhořelé radnice) se stalo místem tryzen - 1953 za Gottwalda, 1957 za Antonína Zápotockého
• Frýdlantskou a také Gottwaldovou ulicí procházely prvomájové průvody

strana 24:

• u pomníku (vojákům SSSR) u hřbitova probíhaly vždy 9. května oslavy

strana 25:

• v rámci Akce Z se pracovalo na různých stavbách, například na přístavbě klubovny k hasičárně. Dnes je tam bytová jednotka

Strana 26:

• v neděli 14. května 1961 byla na Dělnickém domě odhalena pamětní deska věnovaná pracovníkům ROH a založení KSČ v NMpS. Po sametové revoluci byla deska sejmuta

Strana 27:

• dne 20. srpna 1968 ve 21:30 přerazila mnohočetná kolona tanků a doprovodných vozidel hraniční závoru. Pokračovaly po Celní, Jindřichovickou na náměstí, dále Nádražní ulicí k nádraží. Tam se otočila o 180 stupňů a Švermovou ulicí opět přes náměstí pokračovala Žižkovou ulicí na Jindřichovickou a dál do Dětřichovce , Jindřichovic pod Smrkem, Frýdlantu, Liberce.
• tanky projížděly městem celou noc

Strana 30:

• technika jela též skrz Dolní Řasnici, pak se uhla na silnici druhé třídy a po ní do Frýdlantu
• v květnu 1946 založen Sokol NMpS
• 1947 - první veřejné cvičení Sokola jako první česká akce toho druhu v NMpS. Zúčastnili se i cvičenci ze Sokola Frýdlant

Strana 32:

• NMpS zřejmě probíhala také etapa motocyklového závodu Šestidenní (snad roku 1957 nebo 1963 či 1972)

Strana 33:

• na podzim 1947 založen oddíl ledního hokeje. Na hřišti za sokolovnou se postavili vysoké mantinely a za příznivých klimatických podmínek se hrálo

strana 34:

• roku 1956 rozhodnuto o rozšíření fotbalového hřiště. Dnes jsou v jeho místech již dvě travnaté plochy

Strana 36:

• od roku 1947 se v NMpS hrála Česká házená (nyní Národní házená)
• roku 1966 hráli muži krajský přebor (soupeřem jim byl například Železný Brod)

Strana 37:

• výstupy na Smrk - vždy první sobotu v červnu - se staly pravidelnou součástí kalendáře KČT. Mají už třicetiletou tradici.

Strana 38:

• horolezecký oddíl v NMpS založen 1972
• nejprve se zaměřili na Jizerské hory
• později i dále (Teplicko-adršpašské skály, Prachovské sály apod.)

Strana 41:

• divadelní soubor při Spojeném závodním klubu ROH měl mnohaletou tradici. Inscenací "Maryš" bratří Mrštíků se zúčastnil roku 1978 Hradeckého divadelního podzimu a o rok později i Krajské přehlídky amatérských divadelních souborů v Žatci
• režie: Jaromír Opatovský
• hráli: Jaromír Opatovský, Jana Žárská, Věra Šmidrkalová, Anita Bruská, Bedřich Žárský, Petr Sládek, Marie Šmerdová, Věra Daněčková, Jaroslav Kadlec, Pavel Cerman a Pavel Šmidrkal

Strana 42:

• soubor Pididivadloz NMpS se stalo pod vedením manželů Bláhových nejúspěšnějším dětským souborem
• s pořadem "Staré pověsti české" získalo i hlavní cenu na festivalu dětských divadel v rakouském St. Lambrechtu v roce 1982
• neméně úspěšný byl zájezd Pididivadla do Nizozemska

Strana 43:

• objekt Domu dědí a mládeže byl v NMpS zakoupen roku 1979 u příležitosti "Mezinárodního roku dítěte". Na táborové základně v Jindřichovicích pod Smrkem budované od roku 1977 probíhají každoročně tábory pro děti

Strana 44:

• začátkem 60. let 20. století zrušeno místní muzeum
• po rekonstrukci v jeho prostorech zřízena městská knihovna
• od 1999 opět muzeální expozice

Strana 45:

• oslavy 400 let od založení (1584 až 1984)
• v rámci kulturního programu vystoupil sbor Severáček z Liberce a koncertu se zúčastnili i sólisté Divadla F. X. Šaldy v Liberci

Strana 50:

• roku 1984 (při oslavách výročí) byl předsedou MěNV) pan František Žabka

Strana 54:

• v objektu městského úřadu v Palackého ulici byl dříve okresní soud

Strana 60:

• v místech táboru Arbeitsdienstu (1940) je roku 2004 rekreační areál "Sázava" (jižní partie města)

Strana 62:

• v budově obecné školy v Ludvíkově od roku 1997 společnost CIS SYSTEMS, která ji odkoupila a zrenovovala, vyrábí kabelovou konfekci a systémovou techniku. Třem stům lidem tak poskytuje zaměstnání

Strana 64:

• první setkání Nových Měst se uskutečnilo roku 1979 v Bad Neustadt a.d. Saale

Strana 72:

• dne 20. září 2003 byla ve 12 hodin otevřena rozhledna na Smrku

Strana 73:

• křest rozhledny na Smrku provedl roku 2003 předseda "Společnosti pro obnovu rozhledny" a exstarosta Ing. Karel Jeřábek pramenitou novoměstskou kyselkou

Strana 74:

• po celou dobu koncertoval folklórní soubor "Šafrán" z Jablonce nad Nisou

---

I Want To Break Free

Čtyřista let města

(předmluva), František Žabka Strana 3:

• více než 1000 lidí pracuje v TTextilaně
• Státní statek n. p. je nositelem vyznamenání "Za zásluhy o výstavbu"
• roku 1958 se začaly na náměstí budovat bytové jednotky

Libuše Horáková: Z dějin města Strana 4

• nadmořská výška 480 m
• během let se rozvíjelo horní městečko, které bývá nazýváno perlou Jizerských hor
• v dávných dobách vedla zdejším územím obchodní cesta z Lužice do jedné z nejstarších obcí Frýdlantska, do Ludvíkova, později do Hejnic a do Žitavy a dále do vnitrozemí.
• na úpatí Rapické hory snad stávala obec Schickenwalde či Schadewalde, zničená za husitských válek.
• jisté je, že před založením Nového Města zde bylo slabé osídlení
• v okolí Měděnce a Rapické hory se již v polovině 16. století těžil cín. Horníci bydleli v Ludvíkově. Odtud se stále více stahovali k dnešnímu NMpS.
• dolování se neustále rozvíjelo, a tak majitel panství Melchior založil roku 1584 mezi Lomnickým a Červeným potokem pro havíře horní městečko, zvané Böhmisch Newstatt (České Nové Město)

Strana 5:

• první objekty postaveny na náměstí a v Redernovské (dnes Revoluční) a Horní (dnes Dělnické) ulici
• 30. března 1592 udělil zakladatel městečku znak a různé výsady, které v roce 1604 znovu potvrdila Kateřina z Redernu a po ní další majitelé.
• jako štítonosiči znaku bývají uváděni dva horníci ve svátečních stejnokrojích, kteří nesou přes rameno kladivo a perlík.

Strana 6:

• podle redernovského privilegia byli zdejší obyvatelé osvobozeni od roboty a měli být ušetřeni válečného tažení. Obyvatelům byl zaručen svobodný odchod z města. Obec získala právo svobodného týdenního trhu
• důležité bylo zřízení hrdelního práva
• Nové Město mělo hrdelní soud až do třicetileté války, pak podléhalo soudu ve Frýdlantě
• Hrdelní práva opětovně propůjčil městečku Leopold I. (1688). Kat docházel většinou ze Zhořelce nebo z Frýdlantu
• podle innsbruckého výnosu z roku 1765 však městečko hrdelní právo definitivně ztratilo
• od založení města stál v jeho čele rychtář, až do 16. května 1698, kdy hejtman frýdlantského panství Karl Christian Platz z Ehrenthalu jmenoval tehdejšího městského rychtáře Kryštofa Leglera purkmistrem.

Strana 8:

• toho dne (16. 5. 1698) byl zřízen novoměstský magistrát
• dne 3. srpna 1778 došlo k ojedinělému důlnímu neštěstí na šachtě Skála, kde se zřítila stěna a byl zavalen havíř Johann Kryštof Ender. Byl pochován s hornickými poctami.
• názvy dolů: Barbora, Kateřina, Kryštof, Erasmus, Oukrop, Petr a Pavel, Beránek Boží, Nadílka štěstí nebo Bohatá útěcha
• za třicetileté války oblast pustošily průchody císařských i švédských armád, začalo hornictví upadat. Protestantské obyvatelstvo odcházelo do Lužice, Slezska a Saska. V blízkosti hranic vznikaly nové osady (Grenzdorf, Bergstrass a další), kde většinou žili exulanti z frýdlantského panství. Mnoho havířů padlo za války nebo zemřelo za četných epidemií.
• Nové Město bylo vylidněno a zůstalo zde jen 56 rodin.
• hornictví se ani v dalších letech nepozvedlo na dobu své slávy
• listina z 21. června 1698 nalezená v makovici věže kostela, ukázala, že hornictví v té době již bylo pro město ztrátové
• přesto se v dolech pravidelně těžilo až do konce 18. století
• horníci činní v těžbě byli osvobozeni od vojenské služby
• ještě ve 40. letech 19. století se Clam-Gallasové snažili pozvednout těžbu cínu. Přizvaní odborníci z Kutné Hory však zjistili, že se dolování již nevyplatí
• poslední zpráva o dolování je z roku 1858, kdy bylo Augustu Erichovi okresním úřadem ve Frýdlantě zrušeno povolení kutat na novoměstském katastru

Strana 9:

• s hornictvím úzce souviselo kovářství a zámečnictví
• k důležitým řemeslům patřilo cínařství, spojené s výrobou lamp, talířů a pohárů pro domácí potřebu. Cín býval zpravidla v surovém stavu poslán na výměnu do Žitavy, odkud přicházelo cínvé nádobí vynikající kvality

Školství v NMpS, Jiřina Zelenková Strana 96:

• budova v Tylově ulici je z roku 1896, budova v Jindřichovické ulici z roku 1853
• v srpnu 1945 nastoupil na školu první český ředitel - Robert Čermák
• žáci školy se účastnili brigádnických i zalesňovacích prací. Dále soutěžili i v kultuře a tělocviku. Vlivem zapojení školy jí Ministerstvo školství, věd a umění dne 22. září 1949 zapůjčilo čestný název "Škola dukelských hrdinů".
• dne 2. února 1950 byla na škole založena pionýrská organizace, první v tehdejším okese Frýdlant a 23. skupina v celé republice
• v listopadu 1950 pionýři dopisem požádali armádního generála Ludvíka Svobodu, aby mohli skupinu nazvat jeho jménem. Svoboda souhlasil.

Strana 97:

• v srpnu 1952 odchází dosavadní ředitel do důchodu a místo něj nastupuje Jan Trubač
• škola vyniká zejména v tělovýchovné činnosti. V září 1955 škole za tělovýchovnou činnost uděleno vyznamenání "Za vynikající práci".
• v letech 1956 vybudovali učitelé školy spolu s rodiči některých žáků v sousední budově bývalé trafostanice dílny. Novoměstská škola patřila mezi několik málo škol v okrese, které jimi disponovaly.
  • 1961 odchází ředitel na okres Příbram a místo něho řediteluje Jaroslav Lufinka (minimálně do roku 1984)

Strana 100:

• v roce 3O. výročí SNP navázala škola družební styky se školou ve Stropkově, v okrese Svidník

Tělovýchova v NMpS, Václav Řezáč Strana 108:

• 1945 založen SK NMpS se zaměřením na kopanou
• prvním předsedou byl zvolen rescipient finanční stráže Vojtěch Daněček
• sehrávali přáteláky s Frýdlantem, Hejnicemi a Raspenavou
• 1945 - sehrán první mezistátní utkání s výběrem polských vojáků
• od roku 1946 hrají organizované mistrovské soutěže
• 1946 - založena TJ Sokol NMpS

Strana 109:

• 1947 - činnost Sokola rozšířena o družstvo české házené (Družstvo mužů později doplněn družstvem žen a mládeže.

Strana 110:

• k oporám ženského družstva patřily Miroslava Prášilová, Rela Jelínková a Jaroslava Řízková, které byly oporami družstva, které si jako jediné vybojovalo účast v první lize české házené
• na podzim 1947 založen oddíl ledního hokeje. Hrával s mužstvy z Liberce a Jablonce. Tehdy nebyla nikde umělá ledová plocha a v NMpS bylo udržované přírodní kluziště
• 1949 při okresním výboru tělovýchovy zřízena okresní sekce ledního hokeje se sídlem v NMpS
• největšími soupři hokejistů bylo družstvo Raspenavy
• v pozdějších letech se klimatické podmínky zhoršily, takže se lední hokej na přírodním ledě nedal hrát a oddíl byl pro velké finanční ztráty zrušen. Hrála se již jen soutěž neregistrovaných hráčů pod hlavičkou ROH Textilana, a to již na novém zimním stadionu v Liberci

• po únoru 1948 se pod Sokol začlenilo fotbalové mužstvo
• 1949 tělovýchova začleněna do ROHa jeho odborových svazů. Ve městě vznikly dvě tělocvičné jednoty, a to Jiskra Textilana (předsedal jí Karel Vaňha) a Spartak Mikov (šéfoval mu Jan Pilecký)
• 1952 - reorganizace - obě se pojily v jednu TJ Jiskra NMpS
• 1972 přejmenování na TJ Textilana NMpS
• 1977 založen oddíl odbíjené
• 1979 - založeny oddíly kulturistiky a stolního tenisu
• červen 1981 - založen šachový oddíl
• koncem 60. let renovována tělocvična, byly postaveny šatny a fotbalové hřiště zvětšeno na předepsané rozměry

Výsledky sčítání lidu a domů v letech 1890 až 1970 Strana 116:

• 1890
  • Dětřichovec: 454 obyvtel
  • Hajniště: 370 obyvatel
  • Jindřichovice: 2268
  • Ludvíkov: 1080
  • NMpS: 4499
• 1910
  • Dětřichovec: 452 obyvatel / 93 domů
  • Hajniště:
  • Jindřichovice:
  • Ludvíkov:
  • NMpS:

Mistrovství světa v hokeji

Propagace

Charakteristickým prvkem na propagačních předmětech a reklamách upozorňujících na konání mistrovství světa se objevil motiv navržený reklamní agenturou Médea Group a představený 6. května 2014. Tvoří ho červeně zbarvený kruh tvořící obrys obličeje, ve kterém zahnutá čepel hokejky vytváří dojem smějících se úst a na místě očí jsou umístěny dva puky.

Režisér Jakub Kohák na podzim 2014 představil reklamní spot propagující šampionát. Hlavním hrdinou šotu natáčeného v Praze začátkem září 2014 je šestiletý chlapec ztvárněný Adamem Seidlem, jenž v příběhu putuje se svým otcem na utkání mistrovství světa v ledním hokeji. Dále se v něm ve formě komparzu objevují dobrovolníci, jež se Českému svazu ledního hokeje přihlásili na výpomoc při organizaci mistrovství. Snímek podporoval slogan „Musíte to vidět zblízka“, jenž současně provázel celou propagační kampaň. Zahájení vysílání spotu mělo podpořit zahájení prodeje vstupenek na utkání.

Maskot

Dne 9. září 2014 představili zástupci Českého svazu ledního hokeje maskoty, kteří budou šampionát provázet. Původně se zvažovala postava lva, jenž propagoval již předcházející turnaje na konané na československém, respektive českém území. Další možností se stal krteček, jenže ten nakonec nemohl být použit z důvodu složitých autorskoprávních jednání. Nakonec padla volba na dvojici Boba a Bobka, postavičky z animovaného večerníčku Bob a Bobek – králíci z klobouku. Podle grafické předlohy Vladimíra Jiránka oba králíky překreslil výtvarník a scénograf Alex Dowis. Vyšší postava králíka – Bob – má na červeném dresu číslici 20, menší postava – Bobek – nosí na zádech stejně zbarveného dresu číslovku 15. Je to poprvé, kdy má šampionát dva maskoty; doposavad to byl vždy jeden.

Vstupenky

Prodej vstupenek na zápasy začal 4. listopadu 2014 v osm hodin. Nákup nebo alespoň rezervaci míst bylo možné provést buď v prodejnách vybavených terminály společnosti Sazka, kterých se na území České republiky nacházelo téměř sedm tisíc, nebo přes internet či přímo u pokladen hal, v nichž se zápasy šampionátu odehrají. Prodávaly se pouze jednodenní vstupenky, které umožňovaly v den, na který byly zakoupeny, zhlédnout všechny zápasy, jež se v dané hale konaly. Podle konkrétního dne tak tedy dvě nebo tři utkání. Ač před zahájením prodeje generální ředitel Sazky Robert Chvátal tvrdil, že je systém na zátěž připraven a jeho kolaps nehrozí, docházelo po zahájení prodeje k výpadkům, kdy nefungoval internetový prodej ani terminály společnosti Sazka. Někteří zájemci tak nebyli uspokojeni, ačkoliv dorazili k hale půl hodiny před půlnocí ze 3. na 4. listopadu a ve frontě tak čekali 8,5 hodiny.

Další prodej vstupenek začal 17. prosince 2014 od osmi hodin. Během něho se distribuovaly lístky z nevyzvednutých rezervací z předchozího kola prodeje. K dispozici tak byly především vstupenky na zápasy play-off. Opět se prodávaly pouze balíčky na celé hrací dny. Třetí vlna prodeje na ni navázala 12. února 2015 od 13 hodin, kdy se místo denních balíčků začaly prodávat vstupenky na jednotlivá utkání. Zakoupit je bylo možné jak přes internet nebo terminály společnosti Sazka, tak přímo na pokladnách hal, kde se šampionát koná.

Poznámečky

• Náklady na šampionát vyčíslil Milan Urban na zhruba 550 milionů korun, hlavním příjmem je právě vstupné. „Nemůžeme si dovolit na tom prodělat peníze, protože svaz by zbankrotoval.“
• náklady budou asi 611 milionů. Tomáš Král, šéf ČSLH, když kandidaturu předkládal, hovořil o nákladech 470 milionů.
• návštěvnost 2004 (Česká republika) – 552 097, 2014 (Bělorusko) – 643 434
• před utkáním se Švédskem (18. prosince 2014) v O2 aréně se bylo možné vyfotografovat s originálem poháru pro mistry světa nebo s maskoty turnaje Bobem a Bobkem
• od ledna 2015 v rámci road show je možné se setkat s Bobem a Bobkem v největších městech České republiky
• bezpečnostní opatření – http://hokej.idnes.cz/hokejove-ms-v-praze-a-ostrave-policie-bezpecnostni-opatreni-plu-/ms-hokej-2015.aspx?c=A150415_175726_ms-hokej-2015_bem
• české mužstvo řídí roboti – http://hokej.idnes.cz/hokej-cesko-ms-pokrocile-statistiky-d7v-/ms-hokej-2015.aspx?c=A150428_113800_ms-hokej-2015_lge

Medaile

Na tiskové konferenci konané 4. února 2015 byly představeny medaile udělované během mistrovství světa. Jejich autorem je architekt a designér Oldřich Sládek, jehož návrh komise jednoznačně vybrala z celkem deseti návrhů od různých tvůrců. Příprava medailí trvala půl roku a jejich autor do nich musel začlenit znak šampionátu, jméno místo konání a hlavní myšlenku turnaje. Mají tvar puku, protože se puky v České republice vyrábí, a tvoří je kombinace galvanizovaného kovu a českého křišťálu. Zlatá medaile obsahuje ve dvou povrchových vrstvách zlato, na stříbrné medaili je zbarvení tvořeno přítomností palladia a bronzové medaile obsahují růžové zlato, které z ní dělá v porovnání s ostatními medailemi finančně nejdražší. K jejich upevnění dekorovaným kolem krku slouží stužky vyvedené v národních barvách: na zlaté medaili červená stužka, na stříbrné modrá a na bronzové bílá.

Časová osa / Chronologie Frýdlantska

18. století

1779

• císař Josef II. navštívil Nové Město pod Smrkem

19. století

1801

• pro návštěvníky zpřístupněn zámek Frýdlant

1814

• v lázních v Libverdě se léčil hudební skladatel Carl Maria von Weber
• první zmínka o objektu stojícím v místech, kde byla roku 1841 vybudována horská chata na Smědavě.

1831

• 12. dubna se narodil Julius Helbig, historik a publicista, který se ve své tvorbě specializoval na Frýdlantsko

1841

• na Smědavě vznikla horská chata

1861

• 4. dubna se ve Větrově narodil malíř Wenzel Franz Jäger, tématem jehož tvorby se staly Jizerské hory

1868

• 22. listopadu byl ve Frýdlantě založen původně německý sbor dobrovolných hasičů, jenž měl zpočátku 145 členů.

1875

• 1. července začal provoz po železniční trati Liberec – Záwidow

1880

• v Kunraticích založil Carl Christian Leubner podnik na lisování ovoce a výrobu ovocných vín

1898

• zahájení výstavby okresní nemocnice ve Frýdlantu (stavitel Neiser)

1900

• 3. května společnost Frýdlantské okresní dráhy zahájila provoz na šestikilometrové železniční trati mezi Raspenavou a Bílým Potokem
• 25. srpna začal provoz na úzkorozchodné železniční trati z Frýdlantu do Heřmanic, kde se napojovala na obdobnou trať do Bogatynie a Žitavy

20. století

1901

• 20. dubna začaly práce na stavbě železniční tratě z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem
• v Novém Městě pod Smrkem vznikl spolek pro výstavbu evangelického kostela

1902

• 24. února zahájila provoz okresní nemocnice ve Frýdlantu budovaná od roku 1898 stavitelem Neiserem
• 8. března přijel na rozestavěnou novoměstskou železniční stanici první nákladní vlak tažený lokomotivou Mildeneichen
• 2. června položen základní kámen pro kostel Krista Spasitele ve Frýdlantu
• v červnu vznikl kostelní stavební spolek, jež členem byl i továrník Gustav von Richter z Luhu, který se snažil vybudovat nový kostel v Raspenavě
• 2. srpna zprovozněna železniční trať z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem
• 31. srpna se ve Frýdlantě otevřela měšťanská škola (dnes škola v Husově ulici)
• 4. – 5. října byl během oslav čtyřicátého výročí založení frýdlantského tělocvičného spolku vysvěcen pomník Ludwiga Jahna, zakladatele německé tělovýchovy (stál v místech pozdějšího autobusového nádraží)
• v Bílém Potoce začal A. Effenberger s výrobou umělé bavlny
• rakouský Krkonošský horský spolek zpřístupnil vyhlídku na Paličníku nad Bílým Potokem
• z podnětu Rosy Klingerové byl u novoměstského kostela svaté Kateřiny vybudován chudobinec (později mateřská škola), v němž o někdejší zaměstnance Klingerovy továrny pečovaly dvě sestry z řádu Notredame

1903

• 14. června vysvěceny tři zvony pro v tu dobu stavěný frýdlantský kostel Krista Spasitele. Zvony ulila společnost Herold z Chomutova
• 23. prosince zahájila provoz acetylenová plynárna v Novém Městě pod Smrkem, na kterou bylo napojeno pouliční osvětlení. Tehdejší patnáctikilometrový potrubní rozvod byl nejdelším zařízením svého druhu v Rakousku-Uhersku.
• spolek pro výstavbu evangelického kostela v Novém Městě pod Smrkem zakoupil parcelu pro stavbu sakrálního objektu

1904

• 2. června vysvěcen kostel Krista Spasitele ve Frýdlantu
• v Lázních Libverdě byla na lázeňském domě u příležitosti devadesátého výročí pobytu hudebního skladatele Carla Maria von Webera odhalena pamětní deska upomínající na tuto událost

1905

• 19. března vznikl vlastivědný spolek Verein für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues. Podnět k jeho založení dali dva místní historikové – Julius Helbig z Frýdlantu a Anton Franz Ressel z Fojtky
• během zimy se na trati ze Smědavy do Bílého Potoka uskutečnily první oficiální sáňkařské závody v Čechách
• v Raspenavě začala frýdlantská společnost Appelt & Hampel podle návrhů Gustava Sacherse a Antona Krapfa stavět pseudobarokní loď kostela Nanebevzetí Panny Marie (loď navazovala na věž gotického kostela, jež z něj jediná zůstala)

1906

• 9. června položen základní kámen k rozhledně nad Frýdlantem
• 16. září odhalen na náměstí v Novém Městě pod Smrkem pomník upomínající na návštěvu Josefa II. roku 1779 (roku 1923 odstraněna, ale během třicátých let 20. století vrácena zpět. Během druhé světové války však byla roztavena)
• do provozu uvedena hydroelektrárna na přehradě Harta u Frýdlantu

1907

• 30. dubna otevřena Frýdlantská rozhledna
• 15. září pražským biskupem Wenzelem Frindem vysvěcen raspenavský kostel Nanebevzetí Panny Marie
• lesy v okolí Nového Města pod Smrkem napadla bekyně mniška (Lymantria monacha)

1908

• v lesích v okolí Nového Města pod Smrkem pokračovala z předchozího roku kalamita s napadením bekyní mniškou (Lymantria monacha)

1909

• na vrcholu Smrku odhalen pamětní kámen upomínající na básníka a hrdinu napoleonských válek Theodora Körnera

1910

• 13. – 15. srpna se v Novém Městě pod Smrkem konal Heimatfest
• rozšíření nemocnice ve Frýdlantě o plicní léčebnu
• v Luhu skončila výstavba Wöhlova mlýna

1911

• 15. ledna se v Novém Městě pod Smrkem otevřely městské lázně. V budově se nachází bazén o délce 12,5 metru. Autorem stavby je jablonecký architekt R. Hemmrich a realizoval ji Anton Model
• 17. října vyhořel v Lázních Libverdě hotel Helm, což byl lázeňský dům hraběte Clam-Gallase

1912

• 28. července se v domě číslo popisné 276 v Novém Městě pod Smrkem otevřelo muzeum (posléze na návrh národního výboru z konce šedesátých let 20. století zrušeno)
• 11. srpna byl v Novém Městě pod Smrkem vysvěcen evangelický kostel vybudovaný dle plánů berlínského architekta Otto Bartninga

1913

• 19. června se narodil Alfréd Hihlán, učitel, muzikant a znalec Frýdlantska
• 29. listopadu byla v Novém Městě pod Smrkem otevřena celnice (fungovala až do roku 1946)
• okresní soud zahájil svou činnost v Novém Městě pod Smrkem
• do provozu bylo uvedeno přímé spojení telefonem mezi Hejnicemi, Jabloncem a Libercem
• v okolí Nového Města pod Smrkem probíhá oplocování panských lesů

1914

• 7. června otevřeno prvním představením přírodní divadlo na vrcholu Na Chatkách u Hejnic. Ten den zde sehrála kočovná společnost Julia Hubera drama Loupežníci na Chlumu (v originále Macht der Glaube)
• ve Frýdlantě byla během oslav 900 let od založení města odhalena nově zbudovaná kašna. Vybudovat ji nechala nadace městského lékaře dr. Kubasty

1915

• květnové vojenské operace Centrálních mocností u Gorice spolu s dobytím Varšavy oslavili obyvatelé Frýdlantu shromážděním na zdejším Tržním náměstí a následným pochodem s rozsvícenými lampiony skrz město
• v polesích Krásný Les a Poustka dvě centrální lesní školky mající zajistit, aby bylo frýdlantské panství soběstačné v pěstování sazenic

1917

• 31. července Hejnice povýšeny na město. Při té příležitosti získaly také znak, jehož autorem je heraldik Junsinger z Vídně, jenž jej vyhotovil na základě návrhu měšťana Emanuela Gareise z Hejnic

1918

• 8. – 9. listopadu probíhají ve Frýdlantě bouře obyvatelstva (nepokoje vznikly kvůli hladu a bídě). Došlo též na drancování (obchod E. Hamerschlaga a továrna na obuv Josefa Hampela).
• 10. listopadu byla ve Frýdlantu v reakci na dění předchozích dnů ustavena vojenská rada a ve městě vyhlášen výjimečný stav
• 25. prosince dorazilo do Nového Města pod Smrkem celkem devadesát československých legionářů spolu s důstojníky, aby obsadili státní hranici s Německem

1919

• 4. března, v den prvního zasedání nového rakouského parlamentu, se Frýdlant připojil ke generální stávce německého dělnictva v Československu (jejich snahou bylo odtržení pohraničí a jeho připojení k Rakousku)
• 1. září zřízena v Hejnicích první česká škola pro 64 dětí
• 13. září zahájila výuku česká obecná škola ve Frýdlantě (dnes ZŠ Husova)
• v Novém Městě pod Smrkem byla otevřena obecná škola

1920

• 31. května opustili Nové Město pod Smrkem legionáři, kteří zde střežili státní hranici mezi Československem a Německem
• ve Frýdlantě byla otevřena měšťanská škola
• v Jindřichovicích pod Smrkem byla otevřena obecná škola
• mezi roky 1920 a 1921 v Novém Městě pod Smrkem nahradila acetylenovou plynárnu, fungující od roku 1903, transformační elektrická rozvodna

1921

• 27. nora proběhla ve Frýdlantu na Střelnici demonstrace členů německé agrární strany, kteří požadovali okamžité uvolnění trhu s potravinami

1922

• v hostinci Deutsche Herberge ve Frýdlantu byla založena místní organizace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP)

1923

• majetkem města Hejnice se stalo přírodní divadlo na vrcholu Na Chatkách nad městem
• z náměstí v Novém Městě pod Smrkem odstraněn pomník upomínající na návštěvu Josefa II. roku 1779
• provoz zahájila vodní elektrárna ve Vísce využívající vod z řeky Smědé
• členům hejnické sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory se podařilo pomocí schodiště turistům zpřístupnit vyhlídku nazvanou Kočičí kameny

1924

• v létě zasáhly oblast bouře s přívalovými lijáky. Jejich následkem se ve Frýdlantě řeka Smědá vylila ze svého koryta

1925

• 28. října byla slavnostně otevřena Masarykova škola ve Frýdlantě v Bělíkově ulici. Ta se jmenuje po železničáři Václavu Bělíkovi, členovi sociálnědemokratické strany, jenž se o vybudování školy zasloužil nejvíce
• stát zkonfiskoval část lesů na Frýdlantsku, které dříve patřily Clam-Gallasům

1926

• v Raspenavě byla otevřena obecná škola

1927

• 5. – 6. června navštívili Hejnice členové Sokola z pražských Vinohrad. S sebou si přivezli i svou kapelu a zazněla zde prvně československá státní hymna. Mezi cvičenci byl i gymnasta Alois Hudec, pozdější olympijský vítěz (Berlín 1936)
• v Černousích byla otevřena obecná škola
• Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory vydal Matouschkovu mapa Ještědských a Jizerských hor (v měřítku 1:50 000)

1928

• 8. prosince zemřel v Raspenavě malíř Wenzel Franz Jäger, který ve své tvorbě zachycoval motivy z Jizerských hor
• 31. prosince se v Kristiánově narodil Josef Václav Scheybal
• v síti Frýdlantských okresních drah začaly zkušební jízdy motorovým vozem

1929

• 4. ledna zemřel tesař Franz Fritsch, jenž roku 1892 vybudoval rozhlednu na vrcholu Smrk. Poté se stal hostinským v chatě u rozhledny
• v Bulovce byla otevřena obecná škola
• začal provoz na přeshraniční autobusové lince z Lázní Libverdy do Marklissy (dnes Leśna)

1930

• 20. ledna zemřel poslední mužský majitel frýdlantského zámku, hrabě Franz Clam-Gallas
• ve Frýdlantě se otevřel okresní chudobinec

1931

• 1. února otevřena výletní restaurace Obří sud u Lázní Libverda
• v srpnu začaly na tratích Frýdlantských okresních drah jezdit dva motorové vozy M 244. Po dvaceti dnech provozu se ovšem ukázalo, že jsou těžší, než měly být (místo 22 tun měly hmotnost 30) a byly okamžitě staženy z provozu

1932

• 16. června vyhořela turistická chata na Smědavě

1933

• 3. ledna ve Fojtce zemřel Anton Franz Ressel, vlastivědný badatel Frýdlantska
• 5. prosince byla ve Frýdlantě založena místní skupina Henleinovy Sudetoněmecké vlastenecké fronty (SHF)
• v Andělce byla otevřena obecná škola

1934

• na kašnu na frýdlantském náměstí přibyla socha Albrechta z Valdštejna, kterou odlila pražská firma Barták dle návrhu sochaře Heinricha Karla Scholze z Raspenavy
• na tratích Frýdlantských okresních drah začaly jezdit speciálně pro tuto společnost vyvinuté motorové vozy M 120.5
• ve Frýdlantě se u příležitosti 300. výročí úmrtí Albrechta z Valdštejna konaly první Valdštejnské slavnosti
• v oblasti Frýdlantska žilo 8221 nezaměstnaných. Coby nouzová stavba byla vydlážděna silnice mezi Frýdlantem a Hejnicemi
• mezi roky 1934 a 1935 bylo v Novém Městě pod Smrkem vybudováno sportovní hřiště. Hrací plochu (8000 m²) využívali lehkoatletičtí závodníci, fotbalisté a hráči faustballu (v Německu oblíbené obdobě volejbalu)

1935

• 6. května vystoupil ve Frýdlantě na letním cvičišti Konrad Henlein
• 20. června uspořádal majitel libverdských lázní Eduard Auersperk v Praze spolu s rakouským velvyslancem Ferdinandem Markem letní slavnost. Účastnili se jí v Praze akreditovaní diplomaté
• 26. července se v Hejnicích konala česká pouť, na níž přijelo zvláštními vlaky z Prahy několik tisíc lidí. V hejnickém kostele poprvé zazněla píseň Svatý Václave
• během srpna se uskutečnila ve Frýdlantě lidová slavnost. Tehdy měla frýdlantská buňka Sudetoněmecké strany (SdP) úhrnem 821 členů
• 28. října prvně německá správa Hejnic pořádala oslavu u příležitosti státního svátku založení Československa

1936

• ve Višňové byla otevřena obecná škola. V objektu se nacházely i mateřská škola a dvě třídy určené německé škole
• u české frýdlantské školy odhalena pamětní deska Tomáše Garrigue Masaryka, díla Františka Bílka a jeho bratra Antonína

1937

• 23. května navštívil Hejnice Konrad Henlein a v Helden-Heimu pronesl protičeský projev
• 22. června byly v okolí Kunratic zkolaudovány uzávěrová zařízení na silnici
• 3. – 5. července se v Novém Městě pod Smrkem uskutečnila tělovýchovná slavnost pořádaná Rudým dělnickým sportovním svazem
• 6. – 7. prosince do užívání předány silniční uzávěrová zařízení vybudovaná v severních a východních částech Frýdlantska

1938

• 5. ledna zemřela v rakouské Vídni manželka posledního hraběte Clam-Gallase Marie. Následně se uskutečnil převoz jejího těla do Frýdlantu spolu s pohřbením do hejnické hrobky v tamním kostele
• 25. března se v Zawidówě, který se je hraničním městem s Československem a sousedí s Habarticemi, uskutečnilo noční cvičení německého dělostřelectva
• 19. dubna večer před narozeninami Adolfa Hitlera vzplály na kopcích nad Hejnicemi ohně a zazněly protičesky zaměřené projevy
• 25. května napadeny vojenské hlídky u Hejnic, Bílého Potoka a Raspenavy
• 20. srpna navštívila Hejnice a Lázně Libverdu část mise vyslaná do Československa pod vedení lorda Waltera Runcimana (v Libverdě je uvítal správce lázní a také zdejší funkcionáři SdP včetně nově zvoleného starosty)
• 15. září obsadili Henleinovi příznivci objekt, v němž sídlil okresní úřad. Ke zpětnému nastolení pořádku museli přispět členové pohotovostního oddílu 44. pěšího pluku vyslaní sem z Liberce
• 16. září byl v pohraničních oblastech vyhlášen výjimečný stav a současně vydán příkaz k odevzdání všech zbraní
• 20. září došlo v okrese Frýdlant k vyhlášení stanného práva
• 20. září přepadena celnice v Habarticích
• 22. září obsadili členové freikorpsu Frýdlant. Zpět do československých rukou se ho povedlo získat až po zásahu asistenční jednotky velitele 44. pěšího pluku z Liberce
• 22. září byla v Heřmanicích členy freikorpsu obsazena celnice a část obce. Během toho zahynul neozbrojený český učitel Otakar Kodeš, který se sem z Frýdlantu vydal zjistit situaci
• během noci z 22. na 23. září proběhly další přestřelky v Heřmanicích, ve Višňové, v Andělce, ve Vsi a v Habarticích
• 23. září dvěma německými mladíky přepadena celnice v Srbské
• 30. září začalo ve Frýdlantě zatýkání německých antifašistů
• 1. října v Bílém Potoce napadli z Jizerských hor ustupující členy Stráže obrany státu (SOS) henleinovci. Po přestřelce zůstal na místě jeden mrtvý henleinovec a druhý posléze zemřel v nemocnici
• 2. – 3. října obsadili Němci celé Frýdlantsko
• 6. října navštívil Frýdlant německý kancléř Adolf Hitler
• 11. října ve Frýdlantu zahájen nábor do Sturmabteilung (SA). Na konci měsíce (k 1. listopadu) se do služby dostalo 3500 mužů
• 2. prosince navštívil Adolf Hitler město Liberec. Při té příležitosti prolétla nad Libereckem a Frýdlantskem vzducholoď Graf Zeppelin
• ve Frýdlantě u české školy sejmuta pamětní deska Tomáše Garrigua Masaryka instalovaná sem před dvěma lety
• proběhla oprava kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích, při které byla rekonstruována střecha, ambity, obnovena křížová cesta a částečně opraveny též fresky spolu s varhany)

1942

• po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května) museli všichni Češi žijící na Frýdlantsku odevzdat všechny své osobní doklady
• během léta do vrcholu Měděnce narazilo vojenské letadlo Junkers Ju 52

1943

• 28. října dorazili Češi v Jindřichovicích pod Smrkem do práce ve svátečním oblečení
• hejnický občan Effenberger získal od města darem v tamní lokalitě Na Skřivánku stavební parcelu jako výraz vděku a ocenění, že se mu coby pilotovi luftwaffe podařilo sestřelit dvě nepřátelská (spojenecká) letadla

1944

• od září fungoval v opuštěné porcelánce v Hajništi pracovní tábor pro nuceně nasazené u společnosti Junkers, která sem tyto pracovníky převáděla z jiné své továrny v Schönebecku
• do Ferdinandova byla dobudována Viničná cesta vedoucí Jizerskými horami
• před vánočními svátky přesídlila majitelka zámku ve Frýdlantě, hraběnka Clotilda Clam-Gallasová, do Vídně

1945

• 1. března dorazil do Frýdlantu pochod smrti z polské Krobice. V pochodu byli vězni z koncentračního tábora Monowice u Osvětimi, kde se nacházel tábor Auschwitz III. Byl mezi nimi i český dirigent Karel Ančerl
• 3. března pokračoval pochod smrti z Frýdlantu do Srbské a následně do Kunčic
• 5. března se u Vísky zřítil americký bombardér B-17
• 13. března utekli od společnosti Lanex z Nového Města pod Smrkem všichni zde totálně nasazení Češi (54) a spolu s nimi ještě čtyři Rusové
• 6. května obsazuje revoluční národní výbor raspenavský obecní úřad
• 8. května provedli Sověti nálet na Frýdlant, při kterém zahynulo 26 lidí a zničena byla také nejstarší měšťanská škola ve městě
• 11. května – 15. června byl Frýdlant vedle jednotek Rudé armády obsazen ještě třetím praporem revoluční skupiny Sever pocházející z okolí Turnova
• koncem května exhumována těla mrtvých z březnového pochodu smrti, která byla mělce zahrabána podél silnic, a následně pochována na frýdlantském hřbitově
• 28. prosince získala české pojmenování osada Dětřichovec
• ve Frýdlantě u české školy opětovně instalována pamětní deska Tomáše Garrigua Masaryka sejmutá roku 1938
• na vrcholu Ořešníku obnoven kříž a zasvěcen památce lidických mučedníků
• hraběnce Clotildě Clam-Gallasové zkonfiskován zámek Frýdlant
• v Liberci byl založen Mimořádný lidový soud, do jehož působnosti patřil i Jablonec nad Nisou a Frýdlant

1946

• 13. dubna byly nově příchozím občanům do Raspenavy, kde nahradili odsunuté Němce, udělovány Dekrety o předání půdy
• 8. května byl na dvoře krajského soudu v Liberci popraven Fr. Tschiedel z Nového Města pod Smrkem, jehož seznal vinným liberecký Mimořádný lidový soud, pod jehož správu patřil i Jablonec nad Nisou a Frýdlant
• 9. května se na frýdlantském náměstí uskutečnila tryzna za padlé či umučené československé občany během druhé světové války
• 28. října byl v Raspenavě u zdejší školy odhalen pomník dvouletému hospodářskému plánu (takový pomník je výjimečný v celém Československu)
• 28. října postihl Hejnice největší z požárů, které ten rok ve městě vypukly. Tentokrát vyhořelo příčinou velkého větru celkem pět domů a oheň ohrožoval i objekt kostela. Požáry hasilo ten den celkem čtrnáct hasičských jednotek a pomáhali jim též vojáci z posádky v Liberci. Za zakladatele požárů byl usvědčen jeden z místních hasičů
• 30. listopadu se konalo poslední zasedání ve staré radnici na náměstí v Novém Městě pod Smrkem. Následně se národní výbor přesunul do objektu někdejšího soudu, v níž od té doby sídlí
• 31. prosince došlo k přejmenování obcí Andělka, Boleslav, Bulovka, Hajniště, Ludvíkov pod Smrkem, Luh, Lužec, Peklo, Ves a Vysoký z původních německých názvů na české
• během roku byly zkonfiskovány poslední části panství původně patřícího Clam-Gallasům. Od té doby patří celé plocha lesů v Jizerských horách československému státu
• do sovětského pásma v Německu se dobrovolně vystěhovali čtyři němečtí antifašisté z Višňové spolu s celými svými rodinami
• během roku došlo k přejmenování několika obcí, osad a částí osad, jež pak potvrdila vyhláška ministra vnitra Václava Noska z 1. července 1947:
  • Philippsberg (místní část Albrechtice) → Filipov
  • Bullendorf → Bulovka
  • Bunzendorf → Boleslav
  • Engelsdorf → Andělka
  • Hohenwald (místní obec Kristiánov) → Vysoký
  • Mildenau → Luh
  • Mildeneichen → Lužec
  • Karolinthal → Peklo
  • Dittersbächel → Dětřichovec
  • Hegewald → Hajniště
  • Lusdorf pod Smrkem → Ludvíkov pod Smrkem

1947

• 12. května skončila činnost Mimořádného lidového soudu v Liberci, pod nějž spadal i Frýdlant a Jablonec nad Nisou
• zrušena kašna na frýdlantském náměstí
• během roku došlo k přejmenování několika obcí, osad a částí osad, jež pak potvrdila vyhláška ministra vnitra Václava Noska z 16. ledna 1948:
  • Philippsthal (místní obec Andělka) → Filipovka
  • Zahne (místní obec Andělka) → Saň
  • Ringenhain → Větrov
  • Schönwald → Krásný Les
  • Wustung → Poustka
  • Wünschendorf → Srbská

1948

• 26. února se v hejnickém hotelu Skuteč uskutečnilo shromáždění přibližně padesáti členů nekomunistických stran, na kterém jednali o postupu proti komunistické straně
• v noci z 30. na 31. března kdosi zapálil starou radnici na náměstí v Novém Městě pod Smrkem
• 9. listopadu navrhl okresní národní výbor ve Frýdlantě uspořádání soutěže, která by oceňovala zemědělce za vzorné vedení svých hospodářství (vyznamenávalo by se například za vzornou úpravu hnojiště nebo kuchyně)
• ve Frýdlantě u české školy opětovně sejmuta pamětní deska Tomáše Garrigua Masaryka instalovaná sem před třemi lety
• mezi roky 1945 a 1948 se do Československa vrátili volyňští Češi. Na severu Čech se jich nejvíce přestěhovalo do okresu Frýdlant, a sice 160 rodin, což představovalo 640 osob
• během roku došlo k přejmenování několika obcí, osad a částí osad, jež pak potvrdila vyhláška ministra vnitra Václava Noska z 25. ledna 1949:
  • Weigsdorf → Višňová

1949

• 1. února vznikly na základě zákona z 21. prosince 1948 kraje. Frýdlantsko se stalo součástí Libereckého kraje, jenž měl sídlo v Liberci
• 10. června byly v oblasti Frýdlantska odebírány lovecké zbraně
• začala výuka ve výcvikovém středisku lesnických závodů v Hejnicích (pozdější střední odborné učiliště lesnické)
• během roku došlo k přejmenování několika obcí, osad a částí osad, jež pak potvrdila vyhláška ministra vnitra Václava Noska z 18. ledna 1950:
  • Bernsdorf pod Smrkem → Horní Řasnice
  • Rückersdorf → Dolní Řasnice

1950

• v noci z 26. na 27. dubna začala přepadem klášterů Akce K. Františkáni z celého Československa byli soustředěni v hejnickém klášteře
• 2. června byl radě okresního národního výboru ve Frýdlantě položena žádost o přesunu čtyř občanů do tábora nucených prací, neboť se vyhýbali práci, toulali se, svévolně opustili hospodářství a dobytek, pokusili se o útěk za hranice a šířili neopravdivé informace
• na začátku měsíce června vyhlásili v Albrechticích pracovní povinnost občanů během obdělávání půdy. Akce ale skončila bez zájmu, neboť na pole nikdo nepřišel. Uprostřed měsíce října ovšem nastala na Frýdlantsku kritická situace v osevu, protože byl ozim zaset jen na 40 % plochy. V Albrechticích tak opětovně vyhlásili povinnost práce na poli podle zákona 55/1947 Sb. Dva zemědělci – Douša a Šulc – se ale k práci nedostavili a s ohledem na skutečnost, že po obci vedli podvratné řeči, byli vzati do vazby
• 12. října se krátce po půlnoci v kostele Seslání svatého Ducha ve Višňové přetrhlo u hodin lano. Vlivem toho se žulové závaží o hmotnosti 40 kilogramů zřítilo. Po devítimetrovém pádu prorazilo klenutý strop ve věži a dopadlo do varhan, ve kterých pouze slabě poškodilo jednu basovou píšťalu vyrobenou ze dřeva.
• v Lázních Libverdě objeven Nový pramen, jenž se využívá ke koupelím a k pitné kúře
• během roku došlo ke sloučení několika obcí, osad a částí osad, které pak potvrdila vyhláška ministra vnitra Václava Noska z 9. února 1951. Názvy sloučených obcí a jejich osad zůstaly úředními názvy pro jednotlivé části vzniklých obcí:
  • Albrechtice a Dětřichov → Dětřichov
  • Bulovka a Dolní Oldřiš → Bulovka
  • Dolní a Horní Pertoltice → Pertoltice

1951

• 15. března přibližně ve čtvrt na tři ráno vypukl v černouské továrně společnosti Delta požár, jenž způsobil škody ve výši několika milionů
• 27. května proběhla v hostinci U Srpů ve Višňové přednáška na téma odborného pěstování kukuřice
• během roku došlo ke sloučení několika obcí, osad a částí osad, které pak potvrdila vyhláška ministra vnitra Václava Noska z 25. dubna 1952. Názvy sloučených obcí a jejich osad zůstaly úředními názvy pro jednotlivé části vzniklých obcí:
  • Habartice a Háj → Habartice
  • Hajniště a Nové Město pod Smrkem → Nové Město pod Smrkem
  • Heřmanice a Kristiánov → Heřmanice

1952

• na polích patřících JZD Raspenava došlo k rozorání mezí. Po dobu následujících dvou let se ovšem družstvu nedařilo dobře hospodařit: k podlaze chléva přimrzly prasnice nebo k hříběti přirostla oháňka, vlivem čehož se udusilo, protože nebyl nikdo, kdo by ji hříběti uvolnil. Obrat k lepšímu nastal a roku 1956 po příchodu A. Kábeleho
• v Lázních Libverdě zrušen plnírenský provoz zdejší minerální vody. Ta se vozila jak do Prahy, tak také do dalších míst v Československu i v zahraničí

1953

• 1. října vzniklo delimitací továren v Liberci, Horní Řasnici a ve Varnsdorfu výrobního družstvo Severochema, jež vyrábělo například čistič na okna Iron nebo pevný podpalovač Pe-Po
• ve Frýdlantě začalo vyučování v nové školní budově (později ZŠ Purkyňova), v níž se tehdy nacházela jak základní škola, tak také SVVŠ (tedy gymnázium)

1954

• 8. ledna začal vycházet týdeník Vesnice Frýdlantska
• každé ráno je v Poustce o sedmé hodině ranní místním rozhlasem připomínán nástup do práce

1955

• v červnu začaly po železničních tratích Frýdlantského výběžku jezdit motorové vozy M 131 nazývané Hurvínek

1957

• 21. dubna zlezl hejnický horolezec Josef Čihula jizerskohorskou skálu Zvon. Trasa, kterou zvolil, vedla spárou, jež pak byla po Čihulovi pojmenována

1958

• 4. července došlo vlivem dešťů k rozvodnění řeky Smědé a k železniční nehodě, při níž pod frýdlantským zámkem spadla do řeky z podemleté trati lokomotiva. Při nehodě přišli o život tři lidé
• 29. listopadu zemřel ve Frýdlantě malíř Otto Stein
• 31. prosince zahájil svůj provoz domov důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem
• raspenavské JZD pro podnik Léčivé rostliny zkušebně vypěstovalo námel. Pokus se zdařil a zisk z úrody přinesl družstvu 180 000 Kčs, čímž výrazně překonal očekávání
• v letech 1958 a 1961 byla někdejší elektrická rozvodna v Novém Městě pod Smrkem, postavená mezi roky 1920 a 1921, přestavěna na školní polytechnické dílny (v Tylově ulici)
• v Lázních Libverdě a ve Frýdlantu vznikl vojenský útvar, jenž na vrcholu Chlum budoval vojenský prostor. Po vybudování kasáren v Hajništi se vojáci přestěhovali tam

1959

• 1. září otevřena frýdlantská Střední zemědělská technická škola
• 3. září bylo v Raspenavě ustaveno školní hospodářství, které patřilo mezi jedny z prvních v celém Československu. Členy hospodářství se stalo šedesát žáků šesté, sedmé a osmé třídy zdejší základní školy, kteří chovali vídeňské bílé moodrooké králíky a slepice leghornky

1960

• 1. července zanikl okres Frýdlant
• během července vznikl v Hejnicích „Jizerský fotoklub“, jehož členy se stali přívrženci fotografování i z okolních obcí.

1961

• 11. dubna začalo v Lázních Libverdě navrtávání nových pramenů

1962

• 29. dubna byla ve Frýdlantu v objektu někdejšího okresního národního výboru (ONV) otevřena nová poliklinika
• proběhl přenos dvanácti kamélií z oranžerie zámku Frýdlant do Botanické zahrady Liberec
• po desítkách let, kdy byl Šolcův rybník u Raspenavy, jenž pochází ze 17. století, vypuštěn, došlo k jeho obnově

1965

• ve Frýdlantě vybudován zimní stadion spolu s travnatým hřištěm

1966

• 7. února v lavině ve Vysokých Tatrách tragicky zahynuli horolezci Josef Čihula a Erich Soukup

1967

• došlo k otevření hraničního přechodu v Habarticích

1968

• 9. dubna postihl raspenavskou továrnu společnosti Česana požár, jehož škoda přesáhla 36 milionů

1969

• 18. listopadu vyhořel u smědavské chaty clam-gallasovský lovecký zámeček, v tu dobu obývaný polskými dělníky

1970

• v Lázních Libverdě dokončena stavba objektu Nový dům. Ten slouží coby budova hotelového typu k ubytování zdejších lázeňských hostů a nahradil starší lázeňské penziony

1976

• 13. ledna projel po úzkorozchodné železniční trati mezi Frýdlantem a Heřmanicemi poslední osobní vlak
• na frýdlantském zámku se začal předvádět audiovizuální program věnovaný kováři Andreasi Stelzigovi, který vedl zdejší dělnické bouře. Současně s tím byla otevřena i pamětní síň. K jejímu zrušení došlo po roce 1990

1978

• v červenci přijel z Bílého Potoka do Frýdlantu poslední osobní vlak vedený motorovým vozem M 131, který bývá označován Hurvínek. Následně je nahradily vozy řady 810

1980

• 22. srpna v Dolní Řasnici otevřena kovárna Andrease Stelziga
• založen dobrovolný spolek Patron, jenž dbá o pomníčky a památná místa v Jizerských horách

1981

• 5. března zemřel učitel, muzikant a znalec Frýdlantska Alfréd Hihlán
• 10. října se ve Ferdinandově, části Hejnic, uskutečnil první ročník Jizerské noty
• 23. listopadu požár zasáhl a poškodil někdejší zámeckou restauraci ve Frýdlantě, která v tu dobu sloužila coby internát zemědělské technické školy

1984

• během srpna proběhl ve Frýdlantě první ročník Letní jazzové dílny vedené Karlem Velebným

1989

• 13. dubna zemřel na následky nehody Emil Novák z Hajniště, horolezec a znalec Jizerských hor

1992

• z iniciativy faráře Kubíčka opravili dobrovolníci kapli v kostele Seslání svatého Ducha ve Višňové a kostel zasvěcený svaté Anně v Andělce. Současně ke kostelu opětovně začaly chodit svatoanenské poutě, jichž se účastní i návštěvníci z Polska a Německa

1993

• během květnové pouti byla socha svatého Jana Nepomuckého pocházející z roku 1727, která dříve stávala v Hejnicích v zahradě zdejšího hotelu Slunce a po jeho demolici byla převezena na skládku v hejnické klášterní zahradě, opětovně vysvěcena a následně osazena na tamní kamenný most vedoucí přes řeku Smědou
• 23. prosince vypukl o půl čtvrté ráno ve frýdlantském kině požár

1994

• 14. května došlo ve Višňové k podpisu smlouvy o mezinárodním partnerství. Občanská společnost se jmenuje „Srdce pro Evropu.“ Ve Francii byl dokument podepsán 14. února 1994
• během května se v Krásném Lese otevřel útulek pro psa nazvaný „Azyl pes“

1995

• 14. července se uskutečnil první ročník jízdy historický vozidel Euroregionem Nisa. Účastnilo se ho 53 historických automobilů a 23 motorek. Trasa jízdy spojovala města Liberec – Hrádek nad Nisou – Žitava – Frýdlant – Liberec
• ve Frýdlantě u české školy opětovně instalována pamětní deska Tomáše Garrigua Masaryka sejmutá roku 1948
• vzniklo sdružení „Vedle sebe, ale spolu“. Jeho členy jsou česká obec Višňová, polské Działoszyn a německý Ostritz
• z muničního skladu Hajniště odešly jednotky armády České republiky
• do hejnického kostela se vrátil Valdštejnův polní oltář, jenž v Praze procházel rekonstrukcí u Karla Stádníka

1996

• 22. července byla v Hejnicích otevřena Malá galerie fotografa Jiřího Bartoše
• 22. prosince se na vrcholu Smrku otevřel turistický hraniční přechod

1997

• 17. ledna dostalo Nové Město pod Smrkem nový městský prapor
• 1. února je chráněna přírodní památka Kodešova skála u Heřmanic. Nedaleko odtud byl roku 1938 zastřelen Otakar Kodeš
• 30. května byl otevřen silniční hraniční přechod Nové Město pod Smrkem – Czerniawa-Zdrój
• 1. září došlo k vyhlášení přírodního parku Peklo
• otevřena nová budova nemocnice ve Frýdlantě

1998

• 1. července vyhlášeno chráněné krajinné území Meandry Smědé

1999

• 22. ledna v Novém Městě pod Smrkem opětovně otevřeno muzeum (věnující se vedle historie města též přírodě na Frýdlantsku)
• 25. ledna se otevřel turistický hraniční přechod Andělka – Lutogniewice
• 16. srpna vznikla národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny
• 19. srpna odjeli dva hejničtí kynologičtí záchranáři pomáhat do zemětřesením postiženého Turecka
• 1. září vyhlášena přírodní rezervace Vápenný vrch
• 18. září vysvětil Miloš Raban dřevěný kříž umístěný na vrchol Frýdlantského cimbuří
• koncem roku dosáhla nezaměstnanost na Frýdlantsku 13,4 %. Nejhorší byla situace v Horní Řasnici (23 %), dále v Černousích (22,4 %), Bulovce (22,3 %) a Kunraticích (20,1 %)

2000

• 6. května byl během mezinárodní poutě za účasti hradeckého biskupa Karla Otčenáška v Hejnicích u někdejšího hotelu Perun odhalen Kříž smíření
• společnost Textilana Liberec provozuje v Novém Městě pod Smrkem svůj závod, v němž se vyrábí tkaniny a úplety
• u příležitosti sta let provozu na železniční trati Raspenava – Bílý Potok vyjel ze Žitavy přes Zhořelec do Raspenavy a Bílého Potoka zvláštní vlak tažený parní lokomotivou
• celkem osmnáct obcí ve Frýdlantském výběžku si založilo mikroregion Frýdlantsko, který by jim měl zajistit silnější výchozí pozici při jednání o dotacích na podporu zaměstnanosti v regionu

21. století

2001

• 5. ledna slavnostně otevřen rekonstruovaný kostel s klášterem v Hejnicích

2008

• zahájil provoz živý orloj v Krásném Lese

2010

• 7. srpna zasáhla celou oblast Frýdlantska blesková povodeň a vyžádala si škody ve výši asi 5,7 milionu korun

2016

• 11. prosince začal platit železniční jízdní řád 2016/2017 a došlo k přejmenování železniční zastávky „Srbská“ na „Jindřichovice pod Smrkem-skanzen“

Odkazy

Literatura

• KARPAŠ, Roman. Stalo se na severu Čech 1900/2000. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 207 s. ISBN 80-86424-17-0. 

{{Portály|Frýdlantsko|Historie}} [[Kategorie:Frýdlantsko]] [[Kategorie:Neindexované stránky]]