Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (ve zkratce DGV[1] nebo někdy též DGVJI[2]Der Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge[3]) byl dobrovolný spolek příznivců turistiky z oblasti Jizerských hor a Ještědského hřbetu na severu současné České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Uskupení vzniklo kolem Adolfa Hoffmanna (1850–1915), továrníka ze Zhořelce, který ovšem pocházel z Liberce. Ten se spolu s dalšími podobně smýšlejícími nadšenci sešel 29. června 1884 v liberecké restauraci Střelnice, kde se dohodli na založení Horského spolku. K tomu došlo 13. října 1884 v restauraci U Korunního prince, která se nacházela na dnešním libereckém Sokolovském náměstí. Na počátku čítala členská základna 154 osob. Jejich počet ovšem narůstal a po padesáti letech existence spolku již počet členů dosahoval 7760 osob, které byly rozděleny do pětadvaceti sekcí. V čele spolku stál předseda spolu s osmičlenným hlavním výborem. Vedle něj fungovalo v rámci spolku ještě devět dalších výborů zaměřených na specializované činnosti, mezi něž se například řadila stavba a značení cest, plánování výletů a prázdninových pobytů, správa hospodaření s chatou na Ještědu, dále péče o ubytovny mládeže, péče o žactvo a další výbor se zaměřoval na zimní sporty včetně sáňkařské dráhy. K podporovatelům spolku patřili továrníci Anton Demuth, Ignaz Ginzkey, Blaschek či Stiepel. Na jeho provoz přispívala též Anna von Liebieg spolu s Johannem von Liebieg.[1]

Ač se spolek profiloval jako německý, patřili k jeho členům též Češi. Přesto se spolek ve třicátých letech 20. století přiklonil na stranu německého nacionalismu. Po úmrtí čestného předsedy F. Richtera roku 1941 vyšla i poslední ročenka spolku a uskupení se stalo součástí Nacionálněsocialistického říšského svazu pro tělocvik.[1]

Obdobná uskupení[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Jizerských a Lužických hor působily mimo Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory také čtyři sekce (Liberecká, Jablonecká, Varnsdorfská a Novoborská) Německého a rakouského alpského spolku (v originále Deutscher und Österreichischer Alpenverein, ve zkratce DuÖAV), dále uskupení Přátelé turistiky a horolezectví Vrblíky[p 1] (v originále Wander -und Kletterfreunde die Wirbelsteiner, zkráceně W. K. F. W.), spolek Empor a sdružení Přátel přírody (v originále Naturfreunde).[4]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Spolek patřil na přelomu 19. a 20. století k nejčinorodějším z horských spolků, které na území tehdejšího rakousko-uherského mocnářství fungovaly. V Jizerských horách začal se souhlasem majitele zdejšího panství, hraběte Clam-Gallase, budovat síť značených turistických cest, které přetrvaly do současnosti. Například trasu označovanou jako Kammweg (Hřebenovka) spojující Sněžku, Ještěd a Růžový vrch začali členové spolku spolu se svými kolegy z Krkonoš a Lužice trasovat roku 1902. Cesty vyznačovali nejčastěji tvarovkami vyrobenými z plechu.[1]

Horský spolek ale také budoval horské chaty a rozhledny. První z těchto výškových staveb se stala roku 1887 dřevěná rozhledna na Humboldtově výšině nad Kateřinkami. Tou dobou již stála na Ještědu první dřevěná rozhledna, která tam vyrostla i za přispění Adolfa Hoffmanna. Po vzniku Horského spolku si ji založené uskupení převzalo, zvelebilo blízkou Rohanovu chatu, k níž roku 1885 přistavělo verandu pro dvě stě návštěvníků, a staralo se o rozhlednu až do roku 1889, kdy musela být pro zchátralost stržena. Ještě toho samého roku ale Horský spolek na vrcholu vybudoval rozhlednu novou. Současně s tím chtěli členové spolku na Ještědu vybudovat honosnou kamennou chatu, u které měla vyrůst bytelná rozhledna. Se stavbou těchto objektů začali závěrem léta 1916 a za půl roku – 13. ledna 1917 – se objekt nazývaný „Nový ještědský dům“ slavnostně otevíral.[1]

Postupně Horský spolek vystavěl rozhledny Královku, Slovanku, na Bramberku, na Jůslově vrchu u Josefova Dolu či na tanvaldském Špičáku.[1] Když 5. dubna 1904 zemřel Heinrich Liebieg,[5] začal se Horský spolek pečovat také o rozhlednu na Liberecké výšině. Jakmile se aktivity spolku rozšířily západním směrem, začali jeho členové pečovat také o zříceninu hradu Ralsko. Pro turisty nechal Horský spolek zpřístupnit také vyhlídková místa, kupříkladu Vyhlídku poblíž Smržovky, Ořešník, Kočičí kameny, Trniště, Popovu skálu nebo Dračí kámen a Kovadlinu u Liberce.[1]

K další činnosti spolku se řadila provoz letních prázdninových táborů pro děti vybudovaných v Josefově Dole, ve Ferdinandově u Hejnic, v Černousích a v panském zámečku v Kristiánově. Ve správě mělo také dvacet ubytoven pro mládež, mezi něž patřila též kamenná budova bývalé sklárny na Jizerce. Na území Liberce a Hrádku nad Nisou pečoval také o tři meteorologické budky.[1]

Počínaje rokem 1885 vydávali členové svoje Zprávy Horského spolku (v německém originále Mitteilungen des DGV), jež se o šest let později rozšířily a stala se z nich Ročenka DGV (Jahrbuch des DGV). Vycházely též pohlednice zachycující Ještěd nebo Jizerské hory a spolek zpracovával též kartografická díla. Jejich autorem byl člen spolku Josef Matouschek. Roku 1927 vyšla na náklady spolku jeho mapa zachycující Jizerské hory.[1]

Pokračovatel[editovat | editovat zdroj]

Na činnost původního Horského spolku navazuje roku 1996 založený Jizersko-ještědský horský spolek z Liberce. Oproti svému předchůdci se věnuje též ochraně přírody. Vedle toho obnovil také řadu vyhlídek, slavnosti slunovratu[6] i soutěž stovkařů (snaha dosáhnout za co nejkratší čas sta výstupů na Ještěd),[7] opětovně navíc začal vydávat ročenky a připravil nový výtisk Matouschkovy mapy.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jeho název odkazuje na ještědské skály Vrblíky (Vířivé kameny na terasách Ještědu).[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k ŘEHÁČEK, Marek. Jizerské hory: Kronika – 120 let od založení Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Krkonoše – Jizerské hory [online]. 2004, čís. říjen [cit. 2014-10-18]. Dostupné online. ISSN 1214-9381.  
  2. SCHNEIDER, Pavel. Jizerské hory: Z údolí – Druhá ročenka horského spolku. Krkonoše – Jizerské hory [online]. 2014 [cit. 2015-07-24]. Dostupné online. ISSN 1214-9381.  
  3. Rozhledny [online]. Železný Brod: Motorest a pension Formanka, [cit. 2014-10-18]. Kapitola Bramberk. Dostupné online.  
  4. a b CHALOUPSKÁ, Pavlína. Vývoj německých alpských spolků v Českých zemích do roku 1938. Praha, 2014. disertační. Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. .
  5. KARPAŠ, Roman. Jizerské hory: Z údolí – Před 100 lety: Heinrich Liebieg – mecenáš umění. Krkonoše – Jizerské hory [online]. 2004 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online. ISSN 1214-9381.  
  6. ŠILER, Ivan. Tradiční Slavnosti slunovratu proběhnou již tuto sobotu u Lesního divadla v Kateřinkách. Deník [online]. 2011-06-13 [cit. 2014-10-18]. Dostupné online.  
  7. TUREK, Milan. Bude mít Ještědman 2012 výstupů na Ještěd?. Deník [online]. 2011-12-09 [cit. 2014-10-18]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]