Severní Makedonie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 8. 2011, 17:18

Makedonie (makedonsky: Македонија), oficiálně Republika Makedonie (makedonsky: Република Македонија), je země ležící v centrální části Balkánu v Jihovýchodní Evropě. Jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie, od které se odtrhla v roce 1991. Je členem OSN od roku 1993.

Republika Makedonie je vnitrozemský stát, který hraničí s Kosovem na severozápadě, Srbskem na severu, Bulharskem na východě, Řeckem na jihu a s Albánií na západě.^[1] Hlavním městem země je Skopje s 507 000 obyvateli podle sčítání lidu z roku 2002. Ostatní významná města jsou Bitola, Kumanovo, Prilep, Tetovo, Ohrid, Veles, Štip, Kočani a Gostivar. V zemi leží více než 50 jezer a šestnáct hor vyšších než 2000 metrů. Makedonie je členem OSN a Rady Evropy. Od prosince 2005 je také kandidátem na vstup do Evropské unie a také požádala o členství v NATO.

Název

Jméno země pochází z řeckého Μακεδονία (Makedonia),^[2]^[3], království (později region), pojmenovaný po starověkých makedoncích. Jejich jméno, Μακεδόνες (Makedónes), pochází původně od starořeckého přídavného jména makednós, což znamená vysoký^[4], který sdílí stejný kořen jako jméno μάκρος (Makros), což znamená "délka", jak ve starořečtině tak i v moderní řečtině.^[5] Původně se věřilo, že jméno znamená "horal" nebo "ty vysoké"^[3]^[6]^[7] možná díky odkazu na fyzický charakter starých Makedonců a jejich hornatou zemi.

Geografie

Republika Makedonie je vnitrozemský stát. Sousedí se Srbskem a Kosovem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu, s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní (7 %) část historické a (35,8 %) geografické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.

Administrativní členění

Makedonie nemá okresy či kraje; pouze pro statistické potřeby se Makedonie dělí na 8 regionů. Administrativními jednotkami prvního řádu jsou opštiny. Po reorganizaci v roce 2004 je jich celkem 84, z nichž 10 je součástí tzv. Velkého Skopje, samosprávné jednotky hlavního města. Tyto opštiny vznikly slučováním a úpravou hranic 123 opštin zřízených roku 1996. Ještě dříve existovalo v Makedonii 34 správních celků různých stupňů.

Nejlidnatější opštinou je Kumanovo se 105 484 obyvateli, nejmenší pak Vraneštica, kde žije 1322 osob.

Historie

Období prvních Slovanů a Byzantské říše

Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.

Období Osmanské říše

Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ní se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku^[8], bohužel tato snaha neuspěla, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo k určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu - ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko a Srbsko; to byl konec Makedonie jako jedné země.

Období Jugoslávie

Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jeho rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie, jež byla 7. července 1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.

„Bývalá jugoslávská republika Makedonie“

Na jaře 1990 byl v zemi zaveden politický pluralismus; z prvních svobodných prezidentských voleb vyšel jako vítěz zkušený politik Kiro Gligorov, jenž vládl od ledna 1991 až do roku 1999. V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Makedonská socialistická republika 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. Nezávislost Republiky Makedonie byla prohlášena 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byla proto Makedonie uznána teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu Bývalá jugoslávská republika Makedonie, pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).

Aby se vyhovělo protestům Řecka proti užívání názvu Makedonie, dostala Makedonská republika podle rozhodnutí OSN z 8. dubna 1993 mezinárodně uznaný název (v angličtině) Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM), makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija (PJRM), makedonsky cyrilicí Поранешна Југословенска Република Македонија (ПЈРМ). Tento mezinárodní název používá mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko-řeckých vztahů v roce 1995. V Makedonii se však název nikdy nepoužíval. Makedonie používá název Republika Makedonie, makedonsky Republika Makedonija.

Konflikt mezi „slovanskými“ a „albánskými“ Makedonci

Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000 - 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi slovanskými a albánskými Makedonci zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Republiky Makedonie dosahuje 2 066 718 (odhad k červenci 2009).^[9] Ze 44 států Evropy je Makedonie na 33. místě. Makedonie patří v Evropě mezi státy s nejvyšší porodností a přirozeným přírůstkem a i díky tomu je makedonská populace čtvrtou nejmladší v Evropě. Národnostně náleží k nejméně homogenním evropským státům.

Ekonomika

Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám - hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo.^[10] Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.

Doprava

Dopravní infrastruktura není příliš rozvinutá, což je určeno mj. hornatým povrchem; je však kvalitnější než v sousední Albánii. Nejdůležitější tranzitní trasou, ve které vede dálnice a hlavní železnice, je směr Bělehrad – Skopje – Soluň. Dálniční poplatky se hradí v hotovosti na mýtných stanicích (cca 1 mýtná stanice na každých 10 km dálnice). Celková délka silniční sítě je 10 600 km.

V zemi je několik letišť, z nichž zdaleka nejrušnější je Letiště Alexandra Velikého ve Skopje, menší letiště funguje např. v Ohridu. Splavné řeky v Makedonii nejsou.

Železniční síť o délce 920 km sestává z hlavní trati vedoucí ze Srbska přes Skopje a napříč Makedonií do Řecka, po níž jezdí několik mezinárodních rychlíků, a z nepříliš frekventovaných odboček (Skopje – Priština (Kosovo), Skopje – Tetovo – Kičevo, Veles – Bitola, Veles – Kočani). Spojení s Albánií chybí, je však připravována stavba trati na hranici s Bulharskem.^[11]

Politika

Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie. Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.

Kultura

Gastronomie

Makedonská kuchyně je tradiční kuchyně v Republice Makedonii - zástupce balkánské kuchyně odrážející vlivy Středomoří, řecké kuchyně, turecké kuchyně a kuchyně Blízkého východu, a v menším rozsahu italské, německé a východoevropské kuchyně (speciálně maďarské). Relativně teplé klima v Makedonie nabízí vynikající podmínky pro růst různých druhů zeleniny, ovoce a bylin. Makedonské kuchyně je také známá pro rozmanitost a kvalitu mléčných výrobků, vína a místních alkoholických nápojů, například rakije. Za národní jídlo Makedonie se pokládají tavče gravče (zapečené fazole) a likér mastika.

Věda a školství

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Sport

Nejpopulárnějším sportem v Makedonii je fotbal.

Literatura

HRADEČNÝ, Pavel. Makedonie. Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History. 1996, roč. 82, čís. 1, s. 117-150. ISSN 0037-6922.
PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.
Rychlík, Jan: Dějiny Makedonie, Nakladatelství Lidových novin, Praha 2003

Reference

↑ Republika Makedonie - Základní FAKTA, Makedonie, Ministerstvo zahraničních věcí
↑ Μακεδονία, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
↑ ^a ^b Macedonia, Online Etymology Dictionary
↑ μακεδνός, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
↑ μάκρος, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
↑ Eugene N. Borza, Makedonika, Regina Books, ISBN 0-941690-65-2, p.114: The "highlanders" or "Makedones" of the mountainous regions of western Macedonia are derived from northwest Greek stock; they were akin both to those who at an earlier time may have migrated south to become the historical "Dorians".
↑ Nigel Guy Wilson, Encyclopedia of Ancient Greece, Routledge, 2009, p.439: The latest archaeological findings have confirmed that Macedonia took it’s name from a tribe of tall, Greek-speaking people, the Makednoi.
↑ L. Ivanov et al. Bulgarian Policies on the Republic of Macedonia. Sofia: Manfred Wörner Foundation, 2008. 80 pp. (Trilingual publication with English, Bulgarian and Macedonian versions.) ISBN 978-954-92032-2-6
↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CIA není určen žádný text
↑ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html
↑ M. Zedník: Railway map of Albania and Macedonia

Související články

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks

(makedonsky)(anglicky) Oficiální stránky vlády
(anglicky) Národní turistický portál
Macedonia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Macedonia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Macedonia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Macedonia [online]. U.S. Department of State, 2011-03-31 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Macedonia [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR ve Skopje. Souhrnná teritoriální informace: Makedonie (FYROM) [online]. Businessinfo.cz, 2010-01-17 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online.
ALLCOCK, John B, a kol. Macedonia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)

Šablona:Geo

Šablona:Link GA

[1] Republika Makedonie - Základní FAKTA, Makedonie, Ministerstvo zahraničních věcí

[2] Μακεδονία, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus

[Macedonia-3] Macedonia, Online Etymology Dictionary

[4] μακεδνός, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus

[5] μάκρος, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus

[6] Eugene N. Borza, Makedonika, Regina Books, ISBN 0-941690-65-2, p.114: The "highlanders" or "Makedones" of the mountainous regions of western Macedonia are derived from northwest Greek stock; they were akin both to those who at an earlier time may have migrated south to become the historical "Dorians".

[7] Nigel Guy Wilson, Encyclopedia of Ancient Greece, Routledge, 2009, p.439: The latest archaeological findings have confirmed that Macedonia took it’s name from a tribe of tall, Greek-speaking people, the Makednoi.

[8] L. Ivanov et al. Bulgarian Policies on the Republic of Macedonia. Sofia: Manfred Wörner Foundation, 2008. 80 pp. (Trilingual publication with English, Bulgarian and Macedonian versions.) ISBN 978-954-92032-2-6

[CIA-9] Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CIA není určen žádný text

[10] ttps://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html

[11] M. Zedník: Railway map of Albania and Macedonia

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

@@ Řádek 72: / Řádek 72: @@
 === Období Jugoslávie ===
-[[Image:MVardar003.png|thumb|right|250px]]
+[[Image:Vardar003.png|thumb|right|250px]]
 Po ustanovení [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] bylo území dnešní Republiky Makedonie v jeho rámci součástí Srbska. Roku [[1929]] došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem [[bánovina|bánovin]] a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí [[Vardarská bánovina|Vardarské bánoviny]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla většina území dnešní Republiky Makedonie [[anexe|anektována]] od dubna [[1941]] do [[9. září]] [[1944]] [[Bulharsko|Bulharskem]], západní oblasti byly [[29. červen|29. června]] [[1941]] anektovány [[Itálie|Itálií]] a začleněny do [[Albánie]]. [[8. září]] [[1943]] obsadila [[Německo|německá]] vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a [[9. září]] [[1944]] také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do [[19. listopad]]u [[1944]]. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci [[Jugoslávie]] vyhlášena [[30. duben|30. dubna]] [[1945]] '''Lidová republika Makedonie''', jež byla [[7. červenec|7. července]] [[1963]] přejmenovaná na '''[[Socialistická republika Makedonie|Socialistickou republiku Makedonii]]'''. Po rozpadu Jugoslávie roku [[1991]] vyhlásila [[nezávislost]], avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.