Národní muzeum: Porovnání verzí
→Historie instituce: doplnění historie značka: editace z Vizuálního editoru |
→Další expozice: wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 116: | Řádek 116: | ||
** [[Muzeum Josefa Suka|Památník Josefa Suka]] (Křečovice) |
** [[Muzeum Josefa Suka|Památník Josefa Suka]] (Křečovice) |
||
* [[Lapidárium Národního muzea]] ([[Výstaviště Praha|Výstaviště, Praha]]) 7 - Holešovice |
* [[Lapidárium Národního muzea]] ([[Výstaviště Praha|Výstaviště, Praha]]) 7 - Holešovice |
||
* [[Musaion - Národopisná expozice NM|Národopisné muzeum Národního muzea]] (Letohrádek Kinských) Praha 5 |
* [[Musaion - Národopisná expozice NM|Národopisné muzeum Národního muzea]] ([[Letohrádek Kinských]]) Praha 5 |
||
* [[Národní památník na Vítkově]] (U Památníku 1990, Praha) |
* [[Národní památník na Vítkově]] (U Památníku 1990, Praha) |
||
* [[Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra]] (Palackého ulice, Praha) |
* [[Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra]] (Palackého ulice, Praha) |
||
Verze z 10. 8. 2017, 18:23
| Národní muzeum v Praze / Muzeum Království českého | |
|---|---|
 Budova Národního muzea v noci | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Praha |
| Adresa | Národní muzeum (Historická budova Národního muzea):
Václavské náměstí 1700/68 Nová budova Národního muzea:
Václavské náměstí 1700/68 Praha 1, Nové Město 115 79 Depo Praha 702 |
| Založeno | 1818 / 1891 |
| Původní účel budovy | Muzeum Království českého |
| Kód památky | 11727/1-1198 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′45″ s. š., 14°25′50″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 a je zaměřeno na více vědních a sbírkových oborů, své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v České republice.
Národní muzeum je také označení monumentální novorenesanční historické hlavní budovy muzea, která od roku 1891 uzavírá horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě.
Historie instituce
Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum, provoláním An die Vaterländichen Freunde der Wissenschaften. U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickým zakladatelem byl hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu, jenž muzeu věnoval své rozsáhlé sbírky, které se staly základem sbírek Národního muzea. Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uložené[1]. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký, či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, matematik Bernard Bolzano.
Mezi zakladateli a pokračovateli muzea byli také členové významného českého šlechtického rodu Kolowratů. Hrabě František Antonín II. se zasloužil o vznik Vlasteneckého muzea, odkázal mu dokonce knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Dále hrabě Jan Nepomuk Karel stál u zrodu a odkázal část svých sbírek a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy. Následně muzeum podporoval hrabě Josef Maria.
Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík ad.
Od roku 1848 nesla instituce název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Museum Království českého, v letech 1919-1922 Zemské museum" a od roku 1922 do 1939 Národní museum. V letech 1940 - 1945 bylo přejmenováno na Landesmuseum in Prag.
Sídla
Před postavením vlastní budovy
Před postavením vlastní budovy muzea, nyní označované jako historická či hlavní, sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) Na příkopě 858/20 na Novém Městě (v místech dnešní Živnostenské banky). S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, a Archeologický sbor.
Historická budova
Novorenesanční stavba, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Vyniká výzdobou od umělců generace Národního divadla, především sochařů Bohuslava Schnircha, Antonína Wagnera a Antonína Poppa a malířů Vojtěcha Hynaise, Václava Brožíka či Julia Mařáka, vytvořenou v letech 1885–1895. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (idea Muzeum jako chrám vědy a umění).
Zajímavostí budovy je dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny.
V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba.
V srpnu 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády.[2] Antonín Kapek při besedě se studenty obratně zdůvodnil poškození budovy; spřátelená vojska zahájila varovnou střelbu, avšak omezený náměr zbraní umístěných na těžké technice plně neumožnil střílet do vzduchu.[zdroj?] Poněkud pozapomenuté, ale stále používané pojmenování „El Grečkovy fresky“ je kombinací jména velkého malíře El Greca a sovětského maršála Andreje Grečka, tehdejšího ministra obrany SSSR.
Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen). Budova i přes několik projektů nebyla nikdy celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném stavu.[3]
Od 8. července 2011 je hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci, která má trvat do roku 2018. Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy mají být také zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Nové expozice jsou plánovány na dvojnásobně větší ploše. Náklady rekonstrukce jsou předpokládány ve výši 4,5 mld. Kč.[4] Budova by měla být znovuoteřena ke 200. výročí založení Národního muzea roku 2018.
Přírodovědné muzeum včetně sbírek se přestěhovalo do areálu někdejšího zimoviště Čsl. státních cirkusů v Horních Počernicích. Sbírky Historického muzea, část knihovny a větší část sbírek Archivu Národního muzea se přestěhovaly do dvou objektů někdejších Hamburských a Magdeburských kasáren v Terezíně. V budově bývalého Federálního shromáždění vedení muzea pořádá časové výstavy, semináře a komentované prohlídky.[5]
15. května 2015 byl z důvodů rekonstrukce z muzea odnesen preparát mozku Františka Palackého.[6][7]
V noci z 11. února na 12. února 2016 (požár ohlášen v 1:32 hodin) hořela podkrovní část pravého křídla (tedy blíže Čelakovského sadům) v rozsahu asi 200 m² střechy. zasahovalo na 150 hasičů z 12 profesionálních a 8 dobrovolných jednotek, ředitel muzea ocenil profesionální a rychlý zásah. Z důvodu rekonstrukce budovy v muzeu nebyly žádné exponáty, mluvčí hasičů předběžně vyčíslila škodu na 10 milionů Kč. Ředitel muzea uvedl, že podle předběžné spekulace požár pravděpodobně souvisí se stavební činností a pravděpodobně s elektroinstalací, přičemž odpovědnost plně nese konsorcium stavebních firem M-P-I, skládající se z firem Metrostav, Průmstav a Imos, které provádějí rekonstrukci. Mluvčí Metrostavu uvedl, že souvislost požáru s probíhající rekonstrukcí nelze potvrdit ani vyloučit. Podle ČTK se za nejpravděpodobnější příčinu zatím považuje závada na elektroinstalaci, podle předběžného ohledání se mohl přehřát ventilátor nebo přístroj na likvidaci azbestu. Hořet zřejmě začalo v jedné místnosti o velikosti zhruba 3×3 metry, odkud se oheň rozšířil do druhé, zhruba stejně velké místnosti a následně prohořela střecha, která ale stejně měla být v rámci rekonstrukce sejmuta. Po dobu hašení požáru byl asi na dvě hodiny přerušen provoz na obou směrech Severojižní magistrály.[8]
Nová budova (Federální shromáždění)
V roce 2006 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa.[9] Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury ČR Martin Štěpánek.
Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy a Historického muzea, a část Knihovny Národního muzea.
Pro veřejnost byla budova otevřena v roce 2009. V současné době je pro ni užíváno označení Nová budova Národního muzea a slouží pro pořádání krátkodobých výstav. Hostí také přírodovědeckou stálou expozici Archa Noemova.
Další expozice
Kromě sbírek v hlavní budově pod Národní muzeum spadají také tyto expozice:
- Nová budova Národního muzea (bývalé sídlo Federálního shromáždění ČSSR, Vinohradská 1, Praha)
- Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur (Betlémské náměstí, Praha)
- České muzeum hudby (Karmelitská ulice, Praha)
- Muzeum Bedřicha Smetany (Novotného lávka 1, Praha)
- Muzeum Antonína Dvořáka (Ke Karlovu 20)
- Památník Jaroslava Ježka (Kaprova ulice, Praha)
- Památník Antonína Dvořáka (Nelahozeves)
- Památník Bedřicha Smetany (Jabkenice)
- Památník Josefa Suka (Křečovice)
- Lapidárium Národního muzea (Výstaviště, Praha) 7 - Holešovice
- Národopisné muzeum Národního muzea (Letohrádek Kinských) Praha 5
- Národní památník na Vítkově (U Památníku 1990, Praha)
- Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra (Palackého ulice, Praha)
- Muzeum české loutky a cirkusu (Prachatice)
- Zámek Vrchotovy Janovice
- Klavír? Klavír! Klavír! Tajemství i krása klávesových nástrojů v proměnách staletí (Státní zámek Litomyšl)
- Památník Jiřího Melantricha z Aventina (Rožďalovice)
Knihovna Národního muzea
Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisů a starých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.
Archiv Národního muzea
Od počátků patří k Národnímu muzeu, v současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách.
Reference
- ↑ http://www.nm.cz/Historie-NM/Instituce/
- ↑ http://ihned.cz/c1-13255810-stopy-po-kulkach-v-narodnim-muzeu-zmizi-s-novou-fasadou-do-10-let
- ↑ Budova Národního muzea je ve špatném stavu, Lidové noviny 1. srpna 2006
- ↑ ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ iDNES 4. února 2009
- ↑ (Ne)odpočívej v pokoji? Palackého mozek čeká stěhování i výzkum. ČT24 [online]. 2015-05-15 [cit. 2015-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Fotky: Problémy s Palackým. Tak stěhovali mozek Otce národa. Aktuálně.cz [online]. 2015-05-15 [cit. 2015-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Michal Bělka, Jiří Meixner: Národní muzeum hořelo. Hasiči museli rozebrat střechu, iDnes.cz, 12. 2. 2016
- ↑ Národní muzeum se rozšíří, Lidové noviny 23. listopadu 2006
Literatura
- ČERNÝ, Jan Matouš. Museum království Českého : Stručná zpráva historická i statistická. Praha: vl.n., 1884. Dostupné online.
- HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 1. Kulturní a národní obrození šlechty české v 18. a v prvé půli 19. století. Jeho význam pro založení a počátky musea. Praha: Národní museum, 1921. 364 s. Dostupné online
- HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 2. Založení vlasteneckého musea v Čechách a jeho vývoj do konce doby Šternberkovy (1818-1841). Praha: Národní museum, 1923. 505 s. Dostupné online
- Průvodce sbírkami Musea království českého v Praze. Praha: Společnost Musea království českého, 1905. Dostupné online.
- Karel Sklenář: Obraz vlasti, příběh Národního muzea. Nakladatelství Paseka Praha 2001.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní muzeum na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: National Museum (Prague)
- Wikidata: National Museum in Prague (institution)
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Oficiální stránky instituce
Poskozene_narodni_muzeum_A.jpg){kind=link}