Federální shromáždění (budova)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nová budova Národního muzea - (Federální shromáždění)
Stav budovy Federálního shromáždění v roce 2014
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa Vinohradská 52/1
Praha 1, Vinohrady
110 00  Praha 1
Založeno 19661973
Zaměření Různé tematické výstavy
Původní účel budovy Federální shromáždění ČSSR, poté redakce Rádia Svobodná Evropa
Kód památky 50330/1-2264 (PkMISSezObr)
Zeměpisné souřadnice
NM: nová budova Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová budova Národního muzea, původně budova Federálního shromáždění (parlamentu), se nachází v Praze mezi Národním muzeem a Státní operou, v pásu mezi směry Severojižní magistrály, který je průnikem mezi městskou částí a obvodem Praha 1 a čtvrtí Vinohrady.

Dějiny budovy[editovat | editovat zdroj]

Původní budova Peněžní burzy byla postavena v letech 1936–1937 podle vítězného návrhu architekta Jaroslava Rösslera. Budova parlamentu byla původně plánovaná na Letné (architektonické soutěže v letech 1928 a 1947), po roce 1948 a zrušení burzy sem bylo sídlo parlamentu (Národního shromáždění) přesunuto z Rudolfina.

Na rozšíření budovy parlamentu byla vypsána soutěž probíhající v letech 1965–1966. Vítězný návrh architektů Karla Pragera, Jiřího Kadeřábka a Jiřího Albrechta byl realizován za provozu v letech 19681973. Byl zde využit mostový nosník a ve své době největší závěsová skleněná stěna v Československuk. Od ledna 1969 v budově zasedalo Federální shromáždění jako nástupce dřívějšího Národního shromáždění.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po zániku Československa a zrušení Federálního shromáždění ji v letech 19952009 využívalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Budova bývalého Federálního shromáždění v době, kdy sloužila Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda

Roku 2000 Ministerstvo kultury budovu bývalého federálního shromáždění prohlásilo za kulturní památku.[1] V roce 2004 byla v anketě časopisu Architekt budova zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.

Původní budova Pražské burzy

Po teroristických útocích v USA roce 2001 začala být z důvodu svého významu hlídaná nejprve armádou a pak policií. Zároveň byl výrazně omezen provoz na sousedících komunikacích – byly zrušeny některé jízdní pruhy na magistrále a na spojce navazující na Vinohradskou ulici a budova byla obestavěna několika liniemi betonových zábran.

22. listopadu 2006 rozhodla vláda České republiky o přidělení budovy Národnímu muzeu pro jeho trvalé rozšíření.[2] Slavnostní předání se odehrálo po odchodu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda dne 1. června 2009. Vedení muzea se rozhodlo, že stavbu spojí podzemním tunelem se svou historickou budovou a zpřístupní ji z části veřejnosti. Tím se také umlčely spekulace o skleněném tubusu, který by spojoval oba komplexy a značně narušil historický vzhled celého okolí.

Primátor Prahy Bohuslav Svoboda v březnu 2010 prohlásil, že by bylo možno uvažovat o zbourání budovy Federálního shromáždění tak, aby byla odhalena původní plodinová burza.[3]

Ve čtenářském hlasování v anketě iDnes.cz v únoru 2013 získala v konkurenci 11 dalších předvybraných staveb titul nejošklivějšího pražského domu.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-13]. Identifikátor záznamu 163739 : sněmovna Federální shromáždění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Usnesení vlády České republiky ze dne 22. listopadu 2006 č. 1342 o změně příslušnosti hospodařit s budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze a se souvisejícími pozemky (DOC)
  3. Svoboda: Budovu Federálního shromáždění by bylo možné zbourat [online]. České noviny (ČTK), 2011-03-04 [cit. 2011-03-04]. Dostupné online. 
  4. Anketa: Který z pražských domů vám připadá nejošklivější?, idnes.cz, úvodní článek z 2. 2. 2013, konec hlasování 8. 2. 2013

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad. Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3. S. 793–794

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]