Palachův pylon
| Palachův pylon | |
|---|---|
 Palachův pylon nalevo od budovy býv. Federálního shromáždění, 2020 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Karel Prager |
| Popis | |
| Výška | 30 m |
| Materiál | ocel |
| Umístění | |
| Umístění | Praha, Wilsonova ulice |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′48,59″ s. š., 14°25′53,59″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palachův pylon je pomník Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea v Praze.[1] Ocelový pylon měří bezmála 30 metrů. Navrhl ho architekt Karel Prager při projektování komplexu Federálního shromáždění v únoru 1968,[2] po Palachově sebeupálení v lednu 1969 se jej rozhodl věnovat Palachově památce, přičemž z politických důvodů pravý účel pomníku utajil. To, že jde o pomník studenta Jana Palacha, který se na protest komunistickému režimu nedaleko dnešního pylonu upálil, bylo známo jen úzkému okruhu lidí například výtvarníků či disidentů, ale teprve v roce 2018 bylo oficiálně potvrzeno[3] při zpětném procházení Pragerových nákresů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Karel Prager, jeho ateliér i česká společnost byli po smrti Jana Palacha šokováni. A tak se se svým architektonickým ateliérem rozhodl, že na situaci zareaguje touto realizací v 70. letech, která se vázala k výstavbě budovy Federálního shromáždění. O pravém věnování ale věděli jen lidé pracující kolem Pragera (kdyby se tajemství prozradilo, nemuselo by dojít k realizaci). Původně na pylonu měla být umístěna i žulová plastika sochaře Miloslava Chlupáče nazvaná Plamen. Název byl ale úředníkům podezřelý a tak plastiku zakázali vysekat.[3]
V dobách komunistického režimu objekt sloužil jako poutač, na které visel státní znak ČSSR a byly zde vypsány dvě věty z ústavy ČSSR.
Účel pomníku objevil v roce 2018 sochař Antonín Kašpar, který sloup restauroval. Zmínka o „Palachovu pylonu" byla v archivu v jedné z dokumentací. Instituce Národní muzeum se poté rozhodla, že pomník zrekonstruuje a dokončí ho. V září 2018 byl památník nově natřen a byly odstraněny nechtěné zásahy. Naplánovalo se i přidání původně zamýšlené plastiky Plamen, jejíž realizace měla vyjít na milion korun.[4]
Nová, původně zamýšlená bronzová plastika byla na pylonu odhalena 17. listopadu 2020 dopoledne.[5] Plastiku na základě tendru zhotovil Antonín Kašpar, celková cena byla 3,7 milionů korun.[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Ocelový pylon má 30 metrů na výšku, základy sahají 7 metrů do země.[4] Pomník tmavé barvy se do výšky zužuje.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Národní muzeum plánuje dokončit největší Palachův pomník na světě. Vltava [online]. 2018-11-16 [cit. 2019-01-07]. Dostupné online.
- ↑ KUDLÁČKOVÁ, Klára. Znovuvzkříšení plamene. Utajovaný památník Jana Palacha se po třiceti letech vrátil na své původní místo. Czechdesign.cz [online]. 2020-12-30 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Obří Palachův pomník, o kterém se nesmělo mluvit, stál komunistům pod okny. iDNES.cz [online]. 2018-09-13 [cit. 2019-01-07]. Dostupné online.
- ↑ a b „Alespoň že je tady ten pylon.“ Komunistům pod nosem stál utajený Palachův pomník. ČT24 [online]. [cit. 2019-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Národní muzeum představilo veřejnosti dokončený Palachův pylon. In: Národní muzeum. Tisková zpráva, 17.11.2020. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Utajený památník na počest Palacha byl dokončen. Pylon dostal Plamen. Deník.cz. 2020-11-17. Dostupné online [cit. 2020-11-17].
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palachův pylon na Wikimedia Commons - Revitalizace Palachova pylonu // plastika Plamen – krátký dokumentární film Národního muzea
