Zaha Hadid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zaha Hadid
Zaha Hadid v roce 2013 v Baku
Zaha Hadid v roce 2013 v Baku
Narození31. října 1950
Bagdád
Úmrtí31. března 2016 (ve věku 65 let)
Miami
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníBrookwoodský hřbitov
Alma materArchitectural Association School of Architecture (1972–1977)
Americká univerzita v Bejrútu
Berkhamsted School
Povoláníarchitektka, designérka, vysokoškolská učitelka, designérka šperků, umělkyně, sochařka a malířka
ZaměstnavateléHarvardova univerzita
University of Illinois at Chicago
Universität für angewandte Kunst Wien
OceněníCena Evropské unie za současnou architekturu (2003)
Pritzkerova cena (2004)
Čestný odznak Za vědu a umění (2005)
100 nejvlivnějších žen světa podle časopisu Forbes (2008)
Praemium Imperiale (2009)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníislám
RodičeMohammed Ali Haded
PříbuzníFoulath Hadid (sourozenec)
Webwww.zaha-hadid.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dame Zaha Mohammad Hadid, DBE, RA (přechýleně Zaha Hadidová; arabsky زها حديد‎; 31. října 1950 Bagdád, Irák – 31. března 2016 Miami, USA) byla britská architektka a malířka iráckého původu, významná představitelka dekonstruktivismu a parametricismu. V roce 2004 obdržela jako první žena v historii prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. Japonskou cenu Praemium Imperiale dostala v roce 2009.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině ekonoma a podnikatele, majitele průmyslových podniků Muhammada Hadida (1907–1999), původem z Mosulu. Chodila do internátní školy v Anglii a do církevní dívčí školy ve Švýcarsku.[1] Vystudovala matematiku na Americké univerzitě v Bejrútu (American University of Beirut) a následně v letech 1972–1977 architekturu na Architectural Association School of Architecture v Londýně.

Působila v Office for Metropolitan Architecture. Svůj vlastní architektonický ateliér si založila v Londýně v roce 1980.[2] Studio sídlí v londýnské čtvrti Clerkenwell a v roce 2016 v něm pracovalo 430 zaměstnanců. Zaha Hadid také vyučovala na řadě prestižních škol, věnovala se návrhům interiéru a nábytku, designu a scénografii. V roce 1999 vytvořila scénu pro turné skupiny Pet Shop Boys.

V březnu 2016 podlehla infarktu v nemocnici v Miami v USA.[2] Architektonické studio Zahy Hadid – Zaha Hadid Architects se rozvíjí i po její smrti.[3]

Projekty a realizace[editovat | editovat zdroj]

Její první projekty, sportovní klub v Hongkongu či opera v Cardiffu zůstaly jenom na papíře. Vycházela z dekonstruktivismu, její návrhy se vyhýbaly pravým úhlům a měly ostré hrany. Prvním realizovaným projektem byla v roce 1993 hasičská stanice firmy Vitra ve Weilu nad Rýnem v Německu. Postupně se dostala k plynulými liniím a postavila skokanský můstek v Bergiselu u Innsbrucku v Rakousku a terminál příměstské dopravy ve Štrasburku ve Francii.

Průlomovou byla stavba Rosenthalova střediska pro současné umění v Cincinnati (Ohio, USA). Poté následovaly realizace vědeckého centra Phæno ve Wolfsburgu, budova automobilky BMW v Lipsku, lanovka v Innsbrucku, výstavní areál ve španělské Zaragoze , Muzeum MAXXI v Římě a operní dům v čínském Kantonu. Mezi jejími posledními projekty byl egyptský pavilon na Expo 2010 v Šanghaji a londýnské centrum plaveckých sportů pro olympijské hry v Londýně.

Seznam realizací[editovat | editovat zdroj]

Stav k 25. březnu 2020

Ve výstavbě[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2001 cena Equerre d'argent
  • 2003 cena EU Contemporary Architecture
  • 2004 Pritzkerova cena
  • 2005 RIBA European Award za budovu ústředí BMW
  • 2006 RIBA European Award za vědecké centrum Phaeno
  • 2007 medaile Thomase Jeffersona za architekturu
  • 2008 RIBA European Award za Nordpark Cable Railway
  • 2010 RIBA European Award za muzeum MAXXI v Římě
  • 2010 Stirlingova cena za muzeum MAXXI
  • 2011 Stirlingova cena za Evelyn Grace Academy v Brixtonu
  • 2016 Zlatá medaile Královského institutu britských architektů (Royal Gold Medal for architecture, RIBA)[4]

Výstavy v České republice[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ QURESHI, Huma. Zaha Hadid: 'Being an Arab and a woman is a double-edged sword' (Zaha Hadid: Být Arabem a ženou je dvojsečný meč), The Guardian, https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2012/nov/14/zaha-hadid-woman-arab-double-edged-sword, 14. listopadu 2012, staženo 1. dubna 2016 (anglicky).
  2. ↑ a b Zemřela Zaha Hadidová, jedna z neslavnějších architektek světa. Bylo jí 65 let. Lidovky.cz [online]. 2016-3-31. Dostupné online. 
  3. ↑ VÁCHAL, Adam. Studio zesnulé architektky Zahy Hadid pokračuje a bude dál expandovat, říká šéf firmy. Hospodářské noviny. 2017-05-31. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. 
  4. ↑ Dame Zaha Hadid receives the Royal Gold Medal for architecture [online]. The Royal Institute of British Architects, 2016-02-04 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Bienale experimentální architektury #3 [online]. Galerie Jaroslava Fragnera [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Laureáti Pritzkerovy ceny

Philip Johnson (1979) • Luis Barragán (1980) • James Stirling (1981) • Kevin Roche (1982) • I. M. Pei (1983) • Richard Meier (1984) • Hans Hollein (1985) • Gottfried Böhm (1986) • Kenzó Tange (1987) • Gordon Bunshaft a Oscar Niemeyer (1988) • Frank Gehry (1989) • Aldo Rossi (1990) • Robert Venturi (1991) • Álvaro Siza Vieira (1992) • Fumihiko Maki (1993) • Christian de Portzamparc (1994) • Tadao Andó (1995) • Rafael Moneo (1996) • Sverre Fehn (1997) • Renzo Piano (1998) • Sir Norman Foster (1999) • Rem Koolhaas (2000) • Jacques Herzog a Pierre de Meuron (Herzog & de Meuron) (2001) • Glenn Murcutt (2002) • Jørn Utzon (2003) • Zaha Hadid (2004) • Thom Mayne (2005) • Paulo Mendes da Rocha (2006) • Richard Rogers (2007) • Jean Nouvel (2008) • Peter Zumthor (2009) • Kazujo Sedžimaová a Rjúe Nišizawa (SANAA) (2010) • Eduardo Souto de Moura (2011) • Wang Šu (2012) • Tojoo Itó (2013) • Šigeru Ban (2014) • Frei Paul Otto (2015) • Alejandro Aravena (2016) • Rafael Aranda, Carme Pigemová a Ramón Vilalta (RCR Arquitectes) (2017) • Balkrišna Doši (2018) • Arata Isozaki (2019) • Shelley McNamarová a Yvonne Farrellová (Grafton Architects) (2020) • Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal (Lacaton & Vassal) (2021) • Diébédo Francis Kéré (2022)

Laureáti Stirlingovy ceny
Stephen Hodder (1996) • Michael Wilford (1997) • Foster and Partners (1998) • Future Systems (1999) • Alsop/Störmer (2000) • Wilkinson Eyre (2001) • Wilkinson Eyre / Gifford (2002) • Herzog & de Meuron (2003) • Foster and Partners (2004) • EMBT / RMJM (2005) • Richard Rogers (2006) • David Chipperfield Architects (2007) • Feilden Clegg Bradley Studios (2008) • Rogers Stirk Harbour + Partner (2009) • Zaha Hadid (2010) • Zaha Hadid (2011) • Stanton Williams (2012) • Witherford Watson Mann Architects (2013) • Haworth Tompkins (2014) • Allford Hall Monaghan Morris (2015) • Caruso St John (2016) • dRMM (2017)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zaha_Hadid&oldid=21200259“