Fumihiko Maki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fumihiko Maki
Fumihiko Maki 2010 alt.jpg
Narození6. září 1928 (93 let)
Tokio
Alma materTokijská univerzita
Cranbrook Academy of Art
Keio Futsubu School
Harvardova univerzita
Harvard Graduate School of Design
Keio Yochisha Elementary School
Povoláníarchitekt, vysokoškolský učitel, učitel a publicista
ZaměstnavateléTokijská univerzita
Harvardova univerzita
Washingtonova univerzita
OceněníCena Augusta Perreta (1963)
Wolfova cena za architekturu (1988)
Pritzkerova cena (1993)
Praemium Imperiale (1999)
Bunka Koroša (2013)
… více na Wikidatech
PříbuzníTomoo Maki (strýc)
Maki Yūkō (strýc)
Shigeharu Matsumoto (tchán)
Ren'ichi Takenaka (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fumihiko Maki je japonské jméno, v němž Maki je rodové jméno.

Fumihiko Maki, japonsky 槇 文彦 (* 6. září 1928, Tokio) je japonský architekt. Jeho stavby stojí především v Japonsku a USA. Roku 1993 získal nejprestižnější architektonické ocenění: Pritzkerovu cenu. Roku 1988 též obdržel Wolfovu cenu za umění, roku 2011 Zlatou medaili AIA a roku 1999 Praemium Imperiale.

Architekturu vystudoval na Tokijské univerzitě, Cranbrook Academy of Art a Graduate School of Design na Harvardově univerzitě. V letech 1956-65 byl profesorem na University of Washington a Harvard University a 1979-89 na Tokijské univerzitě. Roku 1965 si založil vlastní projekční firmu Maki and Associates.

Proslul užitím nových materiálů a kombinací západních a východních tradic, přičemž ze západní architektury převzal klasické modernistické tvary a materiály, z tradiční japonské důraz na malé „soukromé“ prostory (například zahrádky) uvnitř velkých staveb a harmonický vztah detailu a celku. V 60. letech se stal součástí architektonického hnutí tzv. metabolistů, kteří chtěli, aby moderní město architektonicky rostlo dle zákonitostí biologických systémů a zároveň se inspirovali estetikou těchto systémů (shluky buněk, sítě neuronů apod.). Zdůrazňovali též dočasnost architektonického řešení jako hodnotu.

K větším pracím se však Maki dostal až v 80. letech. K jeho nejoceňovanějším stavbám patří Japonské kulturní centrum Makuhari Messe ve městě Čiba či sportovní hala Tókjó Taiikukan (jap. 東京体育館 ~ metropolitní gymnázium). Je též autorem Tower 4 v novém World Trade Center v New Yorku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Japonské kulturní centrum Makuhari Messe (幕張メッセ) ve městě Čiba

  • Sportovní hala Metropolitní gymnázium v Tokiu

  • Sídlo TV Asahi v Tokiu

  • Kampus Republic Polytechnic v Singapuru

  • Národní institut pro japonský jazyk v Tokiu

  • Hala Cuda (津田) v Tokiu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Laureáti Pritzkerovy ceny

Philip Johnson (1979) • Luis Barragán (1980) • James Stirling (1981) • Kevin Roche (1982) • I. M. Pei (1983) • Richard Meier (1984) • Hans Hollein (1985) • Gottfried Böhm (1986) • Kenzó Tange (1987) • Gordon Bunshaft a Oscar Niemeyer (1988) • Frank Gehry (1989) • Aldo Rossi (1990) • Robert Venturi (1991) • Álvaro Siza Vieira (1992) • Fumihiko Maki (1993) • Christian de Portzamparc (1994) • Tadao Andó (1995) • Rafael Moneo (1996) • Sverre Fehn (1997) • Renzo Piano (1998) • Sir Norman Foster (1999) • Rem Koolhaas (2000) • Jacques Herzog a Pierre de Meuron (Herzog & de Meuron) (2001) • Glenn Murcutt (2002) • Jørn Utzon (2003) • Zaha Hadid (2004) • Thom Mayne (2005) • Paulo Mendes da Rocha (2006) • Richard Rogers (2007) • Jean Nouvel (2008) • Peter Zumthor (2009) • Kazujo Sedžimaová a Rjúe Nišizawa (SANAA) (2010) • Eduardo Souto de Moura (2011) • Wang Šu (2012) • Tojoo Itó (2013) • Šigeru Ban (2014) • Frei Paul Otto (2015) • Alejandro Aravena (2016) • Rafael Aranda, Carme Pigemová a Ramón Vilalta (RCR Arquitectes) (2017) • Balkrišna Doši (2018) • Arata Isozaki (2019) • Shelley McNamarová a Yvonne Farrellová (Grafton Architects) (2020) • Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal (Lacaton & Vassal) (2021)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fumihiko_Maki&oldid=20295204“