Rafael Moneo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rafael Moneo
Autor Germán Saiz © Rafael Moneo.jpg
Narození9. května 1937 (85 let)
Tudela
Alma materUniversidad Politécnica de Madrid
Real Academia de España en Roma
Povoláníarchitekt
ZaměstnavateléHarvardova univerzita
Katalánská polytechnická univerzita
Superior Technical School of Architecture of Madrid
OceněníRolf Schock Prize in Visual Arts (1993)
Pritzkerova cena (1996)
Premio Feltrinelli (1998)
Kříž svatého Jiří (1999)
Královská zlatá medaile (2003)
… více na Wikidatech
DětiBelén Moneo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafael Moneo (* 9. května 1937, Tudela, Španělsko) je španělský architekt.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval architekturu na madridské polytechnické univerzitě, kterou ukončil v roce 1961. Poté byl zaměstnán v týmech architektů Saenze de Oiza a Utzona. Vyučoval na několika školách, mimo jiné i na Harvardu. Za své dílo získal řadu ocenění; Pritzkerovu cenu v roce 1996.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Laureáti Pritzkerovy ceny

Philip Johnson (1979) • Luis Barragán (1980) • James Stirling (1981) • Kevin Roche (1982) • I. M. Pei (1983) • Richard Meier (1984) • Hans Hollein (1985) • Gottfried Böhm (1986) • Kenzó Tange (1987) • Gordon Bunshaft a Oscar Niemeyer (1988) • Frank Gehry (1989) • Aldo Rossi (1990) • Robert Venturi (1991) • Álvaro Siza Vieira (1992) • Fumihiko Maki (1993) • Christian de Portzamparc (1994) • Tadao Andó (1995) • Rafael Moneo (1996) • Sverre Fehn (1997) • Renzo Piano (1998) • Sir Norman Foster (1999) • Rem Koolhaas (2000) • Jacques Herzog a Pierre de Meuron (Herzog & de Meuron) (2001) • Glenn Murcutt (2002) • Jørn Utzon (2003) • Zaha Hadid (2004) • Thom Mayne (2005) • Paulo Mendes da Rocha (2006) • Richard Rogers (2007) • Jean Nouvel (2008) • Peter Zumthor (2009) • Kazujo Sedžimaová a Rjúe Nišizawa (SANAA) (2010) • Eduardo Souto de Moura (2011) • Wang Šu (2012) • Tojoo Itó (2013) • Šigeru Ban (2014) • Frei Paul Otto (2015) • Alejandro Aravena (2016) • Rafael Aranda, Carme Pigemová a Ramón Vilalta (RCR Arquitectes) (2017) • Balkrišna Doši (2018) • Arata Isozaki (2019) • Shelley McNamarová a Yvonne Farrellová (Grafton Architects) (2020) • Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal (Lacaton & Vassal) (2021) • Diébédo Francis Kéré (2022)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rafael_Moneo&oldid=18254597“