Gordon Bunshaft

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gordon Bunshaft
Narození9. května 1909
Buffalo
Úmrtí6. srpna 1990 (ve věku 81 let)
New York
Alma materMassachusettský technologický institut
Povoláníarchitekt
OceněníPritzkerova cena (1988 a 1988)
společník Amerického institutu architektů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gordon Bunshaft (9. května 1909 Buffalo, New York – 6. srpna 1990 New York) byl americký architekt, který v roce 1988 získal Pritzkerovu cenu.

Studoval na MIT v Cambridge ve státě Massachusetts. Byl modernistou, kterého ovlivnili architekti jako Mies van der Rohe a Le Corbusier. Jeho nejznámějším dílem je budova Lever House, která je sídlem společnosti Lever Brothers. Pracoval s architektem D. E. Stonem a průmyslným designérem Raymondem Loewym. Byl zaměstnancem a později i partnerem v newyorské architektonické firmě Skidmore, Owings and Merrill.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gordon Bunshaft na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Laureáti Pritzkerovy ceny

Philip Johnson (1979) • Luis Barragán (1980) • James Stirling (1981) • Kevin Roche (1982) • I. M. Pei (1983) • Richard Meier (1984) • Hans Hollein (1985) • Gottfried Böhm (1986) • Kenzó Tange (1987) • Gordon Bunshaft a Oscar Niemeyer (1988) • Frank Gehry (1989) • Aldo Rossi (1990) • Robert Venturi (1991) • Álvaro Siza Vieira (1992) • Fumihiko Maki (1993) • Christian de Portzamparc (1994) • Tadao Andó (1995) • Rafael Moneo (1996) • Sverre Fehn (1997) • Renzo Piano (1998) • Sir Norman Foster (1999) • Rem Koolhaas (2000) • Jacques Herzog a Pierre de Meuron (Herzog & de Meuron) (2001) • Glenn Murcutt (2002) • Jørn Utzon (2003) • Zaha Hadid (2004) • Thom Mayne (2005) • Paulo Mendes da Rocha (2006) • Richard Rogers (2007) • Jean Nouvel (2008) • Peter Zumthor (2009) • Kazujo Sedžimaová a Rjúe Nišizawa (SANAA) (2010) • Eduardo Souto de Moura (2011) • Wang Šu (2012) • Tojoo Itó (2013) • Šigeru Ban (2014) • Frei Paul Otto (2015) • Alejandro Aravena (2016) • Rafael Aranda, Carme Pigemová a Ramón Vilalta (RCR Arquitectes) (2017) • Balkrišna Doši (2018) • Arata Isozaki (2019) • Shelley McNamarová a Yvonne Farrellová (Grafton Architects) (2020) • Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal (Lacaton & Vassal) (2021)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gordon_Bunshaft&oldid=19883819“