Dobronín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m sjednocení infoboxů
rekonstrukce článku
Řádek 8: Řádek 8:
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 13,73
| výměra = 13,73
| počet obyvatel = 1934
| počet obyvatel = 1887
| obyvatelé datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2013<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/engt/50002DF52B/$File/13011303.pdf | datum vydání = | datum přístupu = 2013-10-30 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| obyvatelé datum = 3.&nbsp;7.&nbsp;2006
| zeměpisná šířka = 49.4791667
| zeměpisná šířka = 49.4791667
| zeměpisná délka = 15.6505556
| zeměpisná délka = 15.6505556
Řádek 21: Řádek 21:
| email = dobronin@ji.cz
| email = dobronin@ji.cz
| starosta = Ivan Sehnal
| starosta = Ivan Sehnal
| obrázek = Dobronín 04.jpg
| obrázek = Dobronín, pohled na obec.jpg
| popisek obrázku =
| popisek obrázku = Pohled na obec od Kamenné
| znak = Dobronin CZ CoA.jpg
| znak = Dobronin CZ CoA.jpg
| vlajka = Dobronin CZ flag.gif
| vlajka = Dobronin CZ flag.gif
Řádek 31: Řádek 31:
| nadmořská výška = 475
| nadmořská výška = 475
}}
}}
'''Dobronín''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Dobrenz''}}) je obec v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží zhruba 11&nbsp;km severo-severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]] v&nbsp;průměrné nadmořské výšce 475&nbsp;metrů na dvou katastrálních územích Dobronín a [[Německý Šicndorf|Střelecká]]. V&nbsp;roce 2013 zde žilo 1887&nbsp;obyvatel. [[První písemná zmínka|První zmínka]] pochází z&nbsp;roku [[1351]]. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu [[Jihlava]], dále [[Lichtenburkové|Lichtenburkům]], [[Trčkové z Lípy|Trčkům z&nbsp;Lípy]] a dalším šlechtickým rodům. Na konci 19. století zde polenský podnikatel Jaroslav Pittner založil sklárny a parostrojní cihelnu. Po osvobození Dobronína Rudou armádou v druhé polovině května 1945 se zde odehrála [[Masakr u Dobronína|masová vražda]] celkem třinácti československých obyvatel německé národnosti. Vzhledem k následnému [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu obyvatel německé národnosti]], válečným zmatkům a [[Únor 1948|nástupu komunismu v únoru 1948]] se na tyto události zapomnělo. Dne 14.&nbsp;prosince 1948 [[Zemský národní výbor]] rozhodl o&nbsp;sloučení obcí Dobronín a [[Německý Šicndorf]] do jednoho celku pod názvem Svobodín, v roce 1960 byl název změněn na Dobronín. Případ Budínka vyplul napovrch až v roce 2009, kdy novinář [[Miroslav Mareš (novinář)|Miroslav Mareš]] podal trestní oznámení. Následně byly provedeny policejní výkopové práce na dvou lokalitách u Dobronína (louka Budínka a železniční viadukt přes Zlatý potok), kde byly nalezeny pozůstatky třinácti obětí, z nichž se pomocí analýzy DNA podařilo dvanáct identifikovat. Pohřeb obětí se konal v září 2012 na jihlavském hřbitově. Státní zastupitelství kauzu prošetřovalo a definitivně ji odložilo v říjnu 2013.
Obec '''Dobronín''' ({{vjazyce|de}} ''Dobrenz'') se nachází 11&nbsp;km severo-severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. Ke dni 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 zde žilo 1934&nbsp;obyvatel.

Nachází se v [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatině]] na [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatém potoce]], do kterého se zde vlévají potoky Ždírecký, Mlýnský, Zvonějovský a Filipovský. Na návsi se rozkládá Návesní rybník, v severní části obce na Zlatém potoce největší místní rybník, Valchař. Dobronínem prochází silnice druhé třídy č.&nbsp;348 a [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|železniční trať číslo&nbsp;225]]. V obci sídlí základní a mateřská škola, zdravotní středisko, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. U silnice na Štoky za obcí stojí mariánská kaple, která byla prohlášena kulturní památkou ČR.


== Název ==
== Název ==
Název Dobronín má také lidovou variantu Dobrodín. Původ jména má dvě varianty, buď vzniklo jako přivlastňovací jméno od jména Dobroň, nebo se název odvozuje od dobrodiní.<ref name="profous"/> V roce 1351 obec nesla název Dobrans, 1410 Dobronyn, 1411 Dobronytz, 1468 Dobronin, 1493 Dobrans, 1501 Dobronín, 1536 Dobrodinie, 1543 Dobronin, 1597 Dobroninie, 1654 Dobronín, Dobrans, 1787 Dobrenz a roku 1843 Dobrenz, Dobrodjn.<ref name="profous">{{Citace monografie | příjmení = Profous | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Profous | příjmení2 = Svoboda | jméno2 = Jan | titul = Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1957 | strany = 409 | svazek = I}}</ref>
Český název je odvozen od osobního jména Dobroň, přípona „-ín“ symbolizuje přivlastňování. Lidová varianta tohoto názvu, Dobrodín, vznikla v 16.&nbsp;století, a pochází ze slova dobrodiní. Německé označení Dobrenz se vyvinulo z&nbsp;[[genitiv]]u Dobroň-s (či též Dobrans), který se analogií na místní název nedalekého [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírce]], Seelenz, změnil na Dobrenz. Vývoj názvu přechází od označení Dobrans, které se objevuje v&nbsp;první zmínce o&nbsp;obci roku [[1351]], přes Dobronyn (1410), Dobronytz (1411), Dobronin (1468), Dobrans (1493), Dobronín (1501), Dobrodinie (1536), Dobronin (1543), Dobroninie (1597), Dobronín a Dobrans (1654), Dobrenz (1787), Dobrenz a Dobrodjn (1843). V&nbsp;letech 1854–1923 se český a německý název ustálil na variantách Dobronín a Dobrenz.<ref name="profous">{{Citace monografie | příjmení = Profous | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Profous | příjmení2 = Svoboda | jméno2 = Jan | titul = Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1957 | strany = 409 | svazek = I}}</ref> V letech 1869-1921 nesla obec název Dobrodín.<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 624
| strany = 100
| vydání = 1
| svazek = 2
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref> Po sloučení s&nbsp;[[Německý Šicndorf|Německým Šicndorfem]] 14.&nbsp;prosince 1948 obec užívala název Svobodín, ten 8.&nbsp;ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. K&nbsp;pojmenování Dobronín se obec vrátila v&nbsp;roce [[1960]].<ref name="brod"/>


== Historie ==
== Historie ==
O osadě Dobrenz jsou zmínky již v roce [[1233]].<ref name="Prchal"/> První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1351]] v listině [[Pirkštejnové|Ješka Ptáčka z Pirkštejna]].<ref name="Polná">{{Citace monografie
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1351]] v listině [[Pirkštejnové|Ješka Ptáčka z Pirkštejna]].<ref name="Polná">{{Citace monografie
| příjmení = Prchal
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| jméno = Jan
Řádek 49: Řádek 64:
| strany = 46-47
| strany = 46-47
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Ves patřila k [[Střítež (okres Jihlava)|střítežského]] panství [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]]. Podle pověsti tu v místech tzv. Šicndorfu stála ve 13. století tvrz, která strážila obchodní stezku. Majitelem měl být pan Šic z Drahenic. Tvrz měla stát poblíž zdejšího mlýna (později Cubertova). Voda kolem něj tvořila zdání, že se jedná o vodní pevnost. Již v roce 1310 je zřejmé, že tu stála též druhá osada s názvem Dobrans. Tu v roce 1351 koupil Čeněk z Lipé od měšťana Thunlína z Německého Brodu.<ref name="Holy">{{Citace monografie
}}</ref> Ves tak patřila k [[Střítež (okres Jihlava)|střítežskému]] panství, které do roku 1365 vlastnili [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]], po nich panství převzali [[Lichtenburkové]]. V&nbsp;roce [[1410]] přešel majetek na [[Leskovcové z Leskovce|Jana z&nbsp;Leskovce]], který obci udělil roku 1441 právo odúmrti. Johann z Pirkštejna daroval tři dobronínské dvory polenskému kostelu, aby tak hradil náklady spojené s udržováním [[Věčné světlo|věčného světla]].<ref name="kuba">{{Citace sborníku
| příjmení = Holý
| příjmení = Kuba
| jméno = Ivan
| jméno = Walter
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku
| titul = Historie obce Dobronín
| vydavatel = Ivan Holý
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| místo = Brno
| rok = 2012
| jméno sestavitele =
| počet stran = 73
| sestavitel =
| sborník = Polensko 8, č. 1
| kapitola = Dobronín
| odkaz na sborník =
| strany = 25–26
| vydavatel = Klub za historickou Polnou
| isbn = 978-80-260-1786-8
| odkaz na vydavatele =
| místo = Polná
| rok vydání = 1999
| isbn =
| url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/1999-1.pdf
| kapitola =
| strany = 13–15
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> V roce [[1467]] [[Trčkové z Lípy]] koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku [[1483]] se za majitele počítal [[Kobíkové z Opatova|Zich Kobík z Opatova]], kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech [[1486]] - [[1515]] obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku [[1536]] Dobronín a Střítež Jihlavě, vyjmuty byly statky čp. 16, 26, 27 a 28, které nadále patřily k polenskému panství. Tyto selské usedlosti Polné náležely až do 19. století.<ref name="kuba"/> V roce [[1596]] Jihlava nakoupila i [[Štoky]], čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf.<ref name="II">{{Citace monografie
}}</ref> Další zmínka o Šicndorfu pochází z roku 1386. Tvrz v roce 1424 vypálili husité.<ref name="Holy"/> V roce [[1441]] získala ves významné právo [[odúmrť|odúmrtě]] od [[Leskovcové z Leskovce|Jana Leskovce z Haslavy]]. V roce [[1467]] [[Trčkové z Lípy]] koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku [[1483]] se za majitele počítal [[Kobíkové z Opatova|Zich Kobík z Opatova]],<ref name="II">{{Citace monografie
| příjmení = Prchal
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| jméno = Jan
Řádek 74: Řádek 97:
| strany = 1
| strany = 1
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref> kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech [[1512]] - [[1515]] obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku [[1536]] Dobronín a Střítež Jihlavě. V roce [[1596]] Jihlava nakoupila i [[Štoky]], čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf, avšak Dobronín podle kupní listiny z roku [[1597]] patřil [[Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu|Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu]] jakou část panství Polná-Přibyslav, kde zůstal až do roku 1850.<ref name="II"/> V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o roku později Hospodářský spolek a roku 1898 [[sbor dobrovolných hasičů]].<ref name="II"/> V letech 1869-1921 nesla obec název Dobrodín.<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 624
| strany = 100
| vydání = 1
| svazek = 2
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref> V letech 1869-1880 spadal Dobronín pod okres Polná, v letech 1880-1910 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův) a od roku 1961 pod okres Jihlava.<ref name="čsú"/>


[[Soubor:Dobronín 1764.png|thumb|left|Mapa Dobronína z Prvního vojenského mapování]]
V obci vyvíjela činnost Národní jednota pošumavská (NJP), která se snažila "počešťovat" obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy.
Dne 21.&nbsp;června [[1625]] Dobronín koupil Jan Heidler z&nbsp;Bukové. Po smrti jeho syna Arnošta Ferdinanda Heidlera roku [[1683]] majetek přešel na rod [[Pachtové z Rájova|Pachtů z&nbsp;Rájova]].<ref name="holy">{{Citace monografie
| příjmení = Holý
| jméno = Ivan
| titul = Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku
| vydavatel = Ivan Holý
| místo = Brno
| rok = 2012
| počet_stran = 73
| kapitola = Střítež
| strany = 56-58
| isbn = 978-80-260-1786-8
}}</ref> V roce 1720 byla zřízena jedna učebna školy v čp. 37.<ref name="vystavba"/> Roku [[1725]] majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300&nbsp;000 zlatých,<ref name="otta">Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež.</ref> o&nbsp;deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa [[Mořic Adolf Sachsen-Zeits|Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits]]. V&nbsp;roce [[1748]] majetek zakoupili [[Palmové|hrabata z&nbsp;Palmů]]. Roku [[1840]] od zadlužených Palmů panství koupil kníže [[Hohenzollernové|Karel Hohenzollern Sigmaringen]].<ref name="jaros">{{Citace periodika
| příjmení = Jaroš
| jméno = Zdeněk
| titul = Střítež = Neznámé známé Jihlavsko-zastavení 48.
| periodikum = Jihlavské listy
| ročník = 16
| číslo = 48
| datum = 2005-06-17
| strany = 18
}}</ref>


V roce 1851 byla v Dobroníně postavena zděná škola.<ref name="vystavba"/> V letech 1869-1880 spadal Dobronín pod okres Polná,<ref name="čsú"/> 20. ledna 1871 zde vznikla železniční stanice.<ref name="vte">{{Citace monografie
=== Druhá světová válka ===
{{Podrobně|Masakr u Dobronína}}
V průběhu druhé světové války došlo (stejně jako u mnoha podobných případů česko-německých národnostních enkláv v době Protektorátu) k růstu národnostního napětí. Jeden z největších konfliktů byl hned v březnu 1939, kdy německy mluvící obyvatelé napadli a zdevastovali českou základní školu v Dobroníně a pokusili se přitom lynčovat českého učitele, čemuž zabránili rychle se sběhnuvší čeští sedláci. Po tomto konfliktu byla tato česká škola zrušena. Dobronín poté místní nacisté označili za „bolševickou vesnici“ a mnoho údajných „komunistů“ skončilo v koncentračních táborech. Tvrzení o "bolševické vesnici" je výsledkem práce poválečné politické propagandy a není doloženo historickýmí dokumenty.

K dalšímu růstu napětí přispěla vedlejší vesnice Bergersdorf (dnes [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenná]]), které v roce 1943 udělil generál a Obergruppenführer SS Gottlob Berger titul "vzorové vesnice SS" - jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob. Po skončení války, konkrétně dne 19. května 1945, pak mělo být na louce zvané „Budínka“ (mezi obcí Dobronín a místní částí [[Nové Dvory (Polná)|Nové Dvory]] města [[Polná]]) zavražděno až 17 občanů německé národnosti. Tuto [[Masakr u Dobronína|událost]] dokládá deska ve farním kostele ve [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírci]], kde je pod velkým křížem (jenž přežil několik požárů) umístěna pamětní deska s nápisem ''„Památce a vzpomínce našim otcům, kteří zemřeli v květnu 1945. Příbuzní“''. Tuto událost již od poloviny roku [[2009]] prošetřuje Krajské [[státní zastupitelství]] v [[Brno|Brně]], od roku [[2010]] vede vyšetřování události Krajské ředitelství Policie ČR se sídlem v Jihlavě.<ref>Michal Kolařík, Miroslav Mareš; [http://jihlavsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/ukryva-louka-u-dobronina-masovy-hrob20090723.html Louka u Dobronína ukrývá masový hrob], jihlavsky.denik.cz, 23. července 2009</ref><ref>[http://www.jihlavske-listy.cz/clanek4759-tajemstvi-budinky-ceska-louka-nemecky-hrob.html Tajemství Budínky: česká louka, německý hrob], jihlavske-listy.cz, 26. října 2009</ref>. V srpnu 2010 došlo na označeném místě k archeologicko-kriminalistickému odkrytí zeminy a skutečně byly nalezeny lidské ostatky, ovšem jen šesti těl. V prosinci 2010 antropologický průzkum zvýšil počet obětí na nejméně 13 osob ve věku 30-60let, všichni muži.<ref>Eliška Kolínková, [http://jihlava.idnes.cz/v-masovem-hrobe-u-dobronina-lezelo-nejmene-13-lidi-zni-zaver-antropologu-1n1-/jihlava-zpravy.asp?c=A101203_133116_jihlava-zpravy_bor V masovém hrobě leželo nejméně 13 lidí], idnes.cz, 3. prosince 2010</ref>

Současný Dobronín vznikl 14.&nbsp;prosince 1948 spojením dvou původně německých vesnic – Dobronína (Dobrenz) a [[#Německý Šicendorf|Německého Šicendorfu]] (Deutsch Schützendorf).<ref name="Prchal"/>

== Geografie ==
Druhá největší obec v [[Mikroregion Polensko|Mikroregionu Polensko]] se rozkládá 12&nbsp;km severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]] a 5&nbsp;km západně od [[Polná|Polné]] podél silnice II.&nbsp;třídy č.&nbsp;348. Obcí se vinou čtyři potoky: [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý]], [[Ždírecký potok|Ždírecký]], [[Mlýnský potok (přítok Zlatého potoka)|Mlýnský]] a [[Zvonějovský potok|Zvonějovský]], na kterém je asi 1 - 2&nbsp;km od obce kaskáda rybníku – Na Hrázi, Horní a Trnovka. Přímo v obci se nacházejí 3 rybníky, Valchař, Návesní a Cubertův. Další rybník, Holotympl, je vzdálen 1&nbsp;km jižně a patří mezi rybáři vyhledávané oblasti. Nachází se v nadmořské výšce 475 metrů.

Obec má dvě místní části [[Filipovské Chaloupky]] a [[Cihelna (Dobronín)|Cihelna]].

== Pamětihodnosti ==
* Kaplička na cestě směrem na [[Štoky]] – státem chráněná památka, pochází z 19. století<ref name="II"/>

== Ekonomika a doprava ==
Zdejší [[železniční stanice]], jež vznikla dne 20.&nbsp;ledna [[1871]] a vešla ve známost v druhé polovině 20.&nbsp;století pod názvem Polná – [[Štoky]], patří mezi důležité stanice na trati [[Praha]] – [[Havlíčkův Brod]] – [[Jihlava]] – [[Znojmo]], nese číslo 225.<ref name="vte">{{Citace monografie
| příjmení = David
| příjmení = David
| jméno = Petr
| jméno = Petr
Řádek 121: Řádek 135:
| isbn = 978-80-242-2580-7
| isbn = 978-80-242-2580-7
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> V původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z původní továrny na výrobu provazů v roce 1876 vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně broušeným olovantým křišťálem.<ref name="Polná"/> Od roku 1880 obec spadala pod okres Německý Brod.<ref name="čsú"/> Dva kilometry za obcí založil polenský podnikatel Jaroslav Pittner roku [[1888]] osadu Cihelna, kde nechal vystavět parostrojní cihelnu a několik domů pro její zaměstnance.<ref name="Prchal">{{Citace sborníku
}}</ref> Lokální trať [[Železniční trať Dobronín - Polná|Dobronín – Polná]] dlouhá 6&nbsp;km byla v&nbsp;provozu v&nbsp;letech [[1904]]–[[1985]],<ref name="Polná"/> v&nbsp;současnosti se po trati prohání v&nbsp;letních měsících historické stroje. Z&nbsp;původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v&nbsp;Německém Šicendorfu vznikly v&nbsp;roce 1876 [[sklárna|sklárny]] a brusírna. Známé byly zejména díky broušenému českému olovnatému křišťálu. Jihlavské sklárny Bohemia, a. s. však byly v&nbsp;roce [[2007]] uzavřeny<ref name="Polná"/> a 21. srpna 2010 dokonce vyhořely. Sídlí tu firma Agropodnik Jihlava, a. s. zabývající se zemědělstvím a výrobou bionafty, dvě společnosti vyrábějící karton, truhlářství, zámečnictví, dvě autoopravny. Okolní půdu obdělávají místní akciová společnost Dobrosev, jež se stala největším zemědělským podnikem v mikroregionu,<ref name="Prchal"/> a zemědělské družstvo Dobronín. Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní.<ref name="vte"/>

== Sport a kultura ==
V místě se provozují dvě fotbalová hřiště, z nichž jedno pokrývá trávník, pět kurtů určený pro tenis a volejbal, u zdejší základní školy se vybudovalo hřiště pro plážový volejbal. Obec se proslavila především ve volejbalových kruzích díky pořádání každoročního mezinárodního volejbalového turnaje juniorek, jehož tradice vznikla v roce [[1992]]. Od roku [[1997]] se zde pořádá Noční volejbalový turnaj smíšených družstev.<ref name="Prchal"/>

Ochotnické divadlo tu hraje soubor „Zmatkaři“, jejichž představení se uvádějí dvakrát ročně v dobronínském kulturním domě. Tento spolek svou obec reprezentuje na různých festivalech ametérských divadel a získal na nich několik ocenění.<ref name="Polná"/>

Sbor dobrovolných hasičů každoročně pořádá soutěž "O pohár starosty obce". Sbor má družstvo mužů a žen. Od roku 2006 se podařilo obnovit práci s mládeží.

== Obyvatelstvo a občanská vybavenost ==
V obci stojí 399 domů.<ref name="Prchal"/>

Základní školu navštěvuje 350&nbsp;žáků, mateřskou školu 75&nbsp;dětí.<ref name="Prchal"/> Funguje zde malé zdravotnické středisko a úřadovna České pošty, kterou zde založili v 1. srpna [[1890]].<ref name="II"/> Služby tu poskytují kadeřnictví a kosmetika. V Dobroníně můžeme najít čtyři restaurační zařízení, dva obchody s potravinami a jeden s textilem. Ve zdejší poobočce domova důchodců ve [[Ždírec|Ždírci]] bydlí 28&nbsp;seniorů, provozovna má být v blízké době zrušena. [[Sbor dobrovolných hasičů]] místní založili v roce [[1896]].<ref name="Prchal"/>

{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Dobronína<ref name="Prchal">{{Citace sborníku
| příjmení = Prchal
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
| jméno = Jan
| autor =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Vítejte u nás
| titul = Vítejte u nás
| odkaz na titul =
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| příjmení sestavitele =
Řádek 156: Řádek 155:
| strany = 7-10
| strany = 7-10
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> 1. srpna 1890 začala fungovat úřadovna České pošty.<ref name="II"/> V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o roku později Hospodářský spolek a roku 1898 [[sbor dobrovolných hasičů]].<ref name="II"/> Lokální trať [[Železniční trať Dobronín - Polná|Dobronín – Polná]] dlouhá 6&nbsp;km byla v&nbsp;provozu v&nbsp;letech [[1904]]<ref name="Polná"/> Po roce 1918 v obci vyvíjela činnost Národní jednota pošumavská (NJP), která se snažila "počešťovat" obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy roku 1919.<ref name="vybi103">{{Citace monografie
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vybíhal
| korporace = Český statistický úřad
| jméno = Jiří
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Jihlavsko ve stínu říšské orlice
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| vydavatel = Jiří Vybíhal
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| místo = Jihlava
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2012
| rok = 2006
| počet_stran = 143
| kapitola = Budínka
| počet stran = 760
| strany = 103-105
| počet svazků = 2
}}</ref>
| svazek = 1

| strany = 564-565
[[Soubor:Budinka2.JPG|thumb|right|Místo vraždy Budínka se zahrnutým výkopem a dřevěným křížem]]
| isbn = 80-250-1311-1
Dne 5. května 1945 na zdejším nádraží stál naložený německý vlak a vojenský vlak z Vratislavi. Ten den byl ustaven revoluční národní výbor v čele s Peregrínem Bernardem.<ref name="vybi103"/> Dne 9. května přijely první tanky Rudé armády a rumunské armády.<ref name="vybi103"/> V druhé polovině května 1945 bylo v hasičské zbrojnici v Německém Šicndorfu vězněno místními příslušníky revolučních gard několik mužů s německou národností z Dobronína a okolních vesnic. Pravděpodobně v noci z 26. na 27. května byli internovaní Němci vyvedeni ze zbrojnice a zkratkou po železniční trati přivedeni na louku Budínka, kde byli povražděni. Tři z celkových třinácti obětí zahynuli již cestou při přecházení železničního viaduktu přes Zlatý potok.<ref name="vybihal117"/> Většina obětí byli sedláci z Dobronína a okolních vesnic, všichni byli členy [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Neexistují žádné zprávy o tom, že by se aktivně zapojili do akcí proti republice.<ref name="jedenact">{{Citace periodika
| příjmení = Martínek
| jméno = Roman
| autor = Roman Martínek
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Policista: „Těžko někoho obviníme“
| periodikum = Sedmička Jihlava
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 09
| den = 02
| ročník = 2
| číslo = 35
| strany = 4
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Všichni žili na území [[Československo|Československa]] již před rokem 1939, Byli československými občany německé národnosti,<ref name="jedna">{{Citace periodika
| příjmení = Mareš
| jméno = Miroslav
| autor = Miroslav Mareš
| odkaz na autora = Miroslav Mareš (novinář)
| spoluautoři =
| titul = Tajemství Budínky: česká louka – německý hrob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2009
| měsíc = 10
| den = 23
| ročník = 20
| číslo = 85
| strany = 14
| url =
| issn = 1212-740X
}}</ref>
}}</ref>


Domy po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] po druhé světové válce v&nbsp;roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům. Dne 14.&nbsp;prosince 1948 [[Zemský národní výbor]] rozhodl o&nbsp;sloučení obcí Dobronín a [[Německý Šicndorf]] do jednoho celku pod názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. V roce 1951 místní sportovci založili sportovní oddíl TJ Jiskra Dobronín.<ref name="mikulasek"/> V roce 1952 byl v akci Z vybudován hřbitov.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 134.</ref> V roce 1954 byl v lese Obora zřízen muniční sklad.<ref name="vojenstvi">{{Citace elektronické monografie
| titul = Odpovědi na dotazy 406. - 420.
| vydavatel = Vojenstvi.cz
| datum_přístupu = 2013-10-30
| url = http://vojenstvi.cz/vasedotazy_28.htm
}}</ref> V roce 1955 založeno JZD Dobronín<ref name="jzd">{{Citace monografie | titul = Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku | vydavatel = Okresní výbor KSČ | rok = 1989 | počet stran = 89 | kapitola = Jednotné zemědělské družstvo Budovatel Dobronín | strany = 38–40}}</ref> K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce [[1960]].<ref name="brod">{{Citace sborníku
| příjmení = David
| jméno = Jaroslav
| titul = Brod Smilův, Německý nebo Havlíčkův?
| sborník = Havlíčkobrodsko : vlastivědný sborník. 16.
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum; Státní okresní archiv HB
| místo = Havlíčkův Brod
| rok_vydání = 2001
| url = http://www.jardavid.ic.cz/text-HB-brod.pdf
| strany = 193-194
}}</ref> Od roku 1961 obec spadá pod okres Jihlava.<ref name="čsú"/> V roce 1971 byla zde otevřena po pobočka domova důchodců Ždírec.<ref name="dd"/> Nová školní budova byla otevřena 5. května 1973.<ref name="vystavba"/> Roku 1974 bylo k JZD Dobronín přidruženo střítežské družstvo, celek dostal název JZD Budovatel, k tomu bylo v roce 1976 připojeno JZD Kamenná-Nové Dvory a roku 1979 JZD Ždírec-Věžnička.<ref name="jzd"/> V roce 1985 byla uzavřena železniční dráha do Polné.<ref name="Polná"/> K 30. červnu 1992 zanikly místní jesle.<ref name="jesle"/> V roce 2002 obec obdržela právo užívat znak a vlajku.<ref name="znak"/> Dne 1. dubna 2007 byl uzavřen provoz skláren.<ref name="kralova"/> V únoru 2009 byly názvy ulic.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zavedení názvů ulic v Dobroníně
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_přístupu = 2013-10-29
| url = http://www.dobronin.cz/nazvy-ulic/ds-1034/p1=2174
}}</ref> V roce 2010 byla uzavřena pobočka Domova důchodců Ždírec.<ref name="dd2010"/>

Dne 16. července 2009 podal novinář [[Miroslav Mareš (novinář)|Miroslav Mareš]] trestní oznámení na Policii ČR o masovém hrobě dvou desítek obyvatel německé národnosti na louce Budínka u Dobronína.<ref name="vybihal117">Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 117.</ref> Policie věc prošetřovala v archivních dokumentech a vyslýchala svědky, dne 16. srpna 2010 zahájila výkopové práce na Budínce, zde archeologové z Masarykovy univerzity nalezli zrezivělou lopatu<ref name="pet">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = Redakce
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Budínka: už šest osob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 08
| den = 20
| ročník = 21
| číslo = 65
| strany = 1–2
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> a 97 kompletních kostí nebo jejich fragmentů postkraniálního skeletu a 12 fragmentů kraniálních kostí.<ref name="trinact">{{Citace periodika
| příjmení = Novická
| jméno = Klára
| autor = Klára Novická
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Výsledky analýz z Budínky budou v říjnu
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 09
| den = 14
| ročník = 21
| číslo = 72
| strany = 13
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Ty byly poházené přes sebe, ne uložené jako v hrobě.<ref name="sest">{{Citace periodika
| příjmení = Klukan
| jméno = Petr
| autor = Petr Klukan
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Budínka: kosterní nálezy potvrzují hromadný hrob
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = 08
| den = 20
| ročník = 21
| číslo = 65
| strany = 12–13
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Den po zahájení vykopávek sem dobronínští občané Milan Litavský a Jiří Kazatel umístili třímetrový dřevěný kříž,<ref name="sest"/> který neznámý pachatel mezi 15. a 16. březnem 2011 pilou do tří čtvrtin nařízl a pak ručně dolomil.<ref name="osmnact">{{Citace periodika
| příjmení = Klukan
| jméno = Petr
| autor = Petr Klukan
| odkaz na autora =
| spoluautoři = kra
| titul = Kauza Budínka: kříž na louce někdo uřízl
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = 03
| den = 18
| ročník = 22
| číslo = 22
| strany = 2
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Dne 23. května 2011 po upozornění novináře Mareše a pozůstalých z Německa byl odkryt druhý masový hrob v lokalitě u železničního viaduktu přes [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý potok]], na jehož pravé straně archeologové nalezli ostatky tří osob.<ref name="dvacetctyri">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = kh
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dobronín: našli ostatky už tří lidí
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = 05
| den = 27
| ročník = 22
| číslo = 42
| strany = 7
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> Dne 10. července na místě zničeného kříže na Budínce Milan Litavský vztyčil nový kříž – čtyřmetrový nahnutý kříž je složen z traverz, vyplň tvoří na červeno natřené dřevo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = hm
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Na Budínce vyrostl železný kříž
| periodikum = Jihlavské listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = 07
| den = 12
| ročník = 22
| číslo = 54
| strany = 2
| url =
| issn = 1804-7610
}}</ref> [[Kriminalistický ústav v Praze]] prováděl analýzu získaných vzorků DNA s odebranými stěry od pozůstalých v Německu. Výsledky analýzy byly zveřejněny v listopadu 2011, z louky Budínka bylo identifikováno bylo osm osob a u viaduktu tři osoby.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 121–123.</ref> Pohřeb dvanácti nalezených obětí se uskutečnil 15. září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě, neboť zastupitelstvo obce Dobronín odmítlo uložení ostatků na místním hřbitově.<ref>Vybíhal, Jiří. ''Jihlavsko ve stínu říšské orlice''. S. 134–135.</ref> V říjnu 2013 státní zastupitelství po několikaletém prošetřování případ Budínka odložilo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Kauza Budínka. Případ mrtvých Němců na Jihlavsku odložen
| periodikum = Týden
| datum_vydání = 2013-10-14
| datum_přístupu = 2014-02-01
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kauza-budinka-pripad-mrtvych-nemcu-na-jihlavsku-odlozen_285657.html#.Uu0Yvvl5OaI
}}</ref>
== Přírodní poměry ==
Obec Dobronín leží v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] 13&nbsp;km severovýchodně od krajské města [[Jihlava]], 5,5&nbsp;km západně od [[Polná|Polné]], 6&nbsp;km východně od [[Štoky|Štoků]], 5&nbsp;km jižně od [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenné]], 4&nbsp;km severně od [[Střítež (okres Jihlava)|Stříteže]] a 3&nbsp;km severozápadně od [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírce]]. Rozloha obce činí 13,73&nbsp;km<sup>2</sup>, z&nbsp;toho zaujímá orná půda 7,08&nbsp;km<sup>2</sup>, zahrady 0,29&nbsp;km<sup>2</sup>, trvalé travní porosty 1,24&nbsp;km<sup>2</sup>, zemědělská půda 8,62&nbsp;km<sup>2</sup>, lesní půda 3,5&nbsp;km<sup>2</sup>, vodní plochy 0,19&nbsp;km<sup>2</sup>, zastavěné plochy 0,23&nbsp;km<sup>2</sup> a ostatní plochy 1,19&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&pro_1_154=587028| titul= Veřejná databáze ČSÚ, obec Dobronín| vydavatel = Český statistický úřad | datum přístupu=2013-10-11}}</ref>

=== Geologická stavba, reliéf a půdy ===
Z&nbsp;[[geologie|geologického]] hlediska je území součástí [[Český masiv|Českého masivu]]. Z&nbsp;hornin převažuje převažuje [[pararula]], [[migmatit]], [[sprašová hlína]], kamenitý až hlinito-kamenitý sediment a [[Žula|granit]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bork
| jméno = Pavel
| titul = Zjednodušená geologická mapa 1:50 000
| vydavatel = České geologické služby
| datum_přístupu = 2013-10-13
| url = http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=663696&x=1121474&s=1
}}</ref> [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] je oblast součástí [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], konkrétně [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] a jejího podcelku [[Jihlavsko-sázavská brázda|Jihlavsko-sázavské brázdy]], v&nbsp;jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek [[Dobronínská pánev]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| odkaz na autora = Jaromír Demek
| spoluautoři = a kol.
| titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny
| vydavatel = Academia
| místo = Brno
| rok = 1987
| počet stran = 584
| strany = 43
}}</ref> Průměrná nadmořská výška činí 475&nbsp;metrů.<ref name="novakova">{{Citace monografie | příjmení = Nováková | jméno = Božena | titul = Zeměpisný lexikon ČSR : Obce a sídla A-M. 1 | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 602 | kapitola = Dobronín | strany = 193}}</ref> Nejvyšší bod ve výšce 533&nbsp;metrů leží 300&nbsp;metrů východně od [[Filipovské Chaloupky|Filipovských Chaloupek]]. Nejnižší bod se nachází v&nbsp;nadmořské výšce 465&nbsp;metrů u&nbsp;mostu přes [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatý potok]] na silnici č.&nbsp;348 naproti budovám bývalých skláren.

Na převážné části území se vyskytuje [[pseudoglej]]ová půda, okolo vodních toků gleje a blízko nich [[kambizem]]ě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB
| vydavatel = Česká geologická služba
| datum_přístupu = 2013-10-13
| url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=57ae2711249a5c7087bf88f91ac4189e
}}</ref>

=== Vodstvo a podnebí ===
[[Soubor:Dobronín 05.jpg|thumb|right|Návesní rybník]]
Dobronínem protéká několik potoků. Do [[Zlatý potok (přítok Šlapanky)|Zlatého potoka]], který na území Dobronína vstupuje z&nbsp;jihu nejprve nedaleko rybníka Valchař z pravé strany vtéká [[Ždírecký potok]], dále pak v zatáčce naproti budovám bývalých skláren se do Zlatého potoka vlévá z levé strany [[Mlýnský potok (přítok Zlatého potoka)|Mlýnský]], do něhož se na východním okraji Dobronína nedaleko vojenského prostoru vlévá [[Zvonějovský potok]]. Nedaleko železničního viaduktu do Zlatého potoku z pravé strany vtéká Filipovský potok. Území obce tak patří k&nbsp;[[úmoří Severního moře]]. V centru obce se nachází několik rybníků, na Filipovském potoce na ulici Polenská leží Návesní rybník, největší rybník obce, Valchař, se nachází na Zlatém potoce nedaleko železniční trati. Kilometr jižně od obce se na okraji lesa Holotympl nachází stejnojmenný rybník. Na Zvonějovském potoce u vojenského prostoru leží kaskáda tří rybníků s názvy Trnovka, Horní rybník a Na Hrázi.

V&nbsp;rámci [[Evžen Quitt|Quittovy klimatické klasifikace]] se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z&nbsp;roku 1958 do okrsku B5 a dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] k&nbsp;[[Vlhké kontinentální podnebí|vlhkému kontinentálnímu podnebí]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = TOLASZ
| jméno = Radim
| odkaz na autora = Radim Tolasz
| titul = Atlas podnebí Česka
| vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
| místo = Praha
| rok = 2007
| počet_stran = 255
| isbn = 978-80-86690-26-1
}}</ref> Dle údajů z&nbsp;nejbližší meteorologické stanice v&nbsp;[[Přibyslav]]i činí průměrná roční teplota 6,8&nbsp;°C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692&nbsp;mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613&nbsp;hodin.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chalupský
| jméno = Antonín
| titul = Meteorologická stanice Přibyslav
| vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
| datum_aktualizace = leden 1996
| datum_přístupu = 2013-04-24
| url = http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=pribyslav
}}</ref>

=== Flora a fauna ===
V&nbsp;rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění]] se řadí k&nbsp;[[Provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]], [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincii]], [[Havlíčkobrodský bioregion|Havlíčkobrodskému bioregionu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability
| vydavatel = Kraj Vysočina
| datum_přístupu = 2013-06-29
| url = http://extranet.kr-vysocina.cz/download/odbor_uzemni/zur/B2_II.5.pdf
| druh_nosiče=PDF
}}</ref> Území se nalézá ve [[Fytogeografie|fytogeografickém]] obvodu [[Českomoravské mezofytikum|Českomoravského mezofytika]], v&nbsp;okrese 67 Českomoravská vrchovina.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Divíšek
| jméno = Jan
| titul = 5.3 Fytogeografické členění České republiky
| vydavatel = Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
| datum_vydání = 2010
| datum_přístupu = 2013-06-29
| místo = Brno
| url = http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_5-3.html
| příjmení2=Culek
| jméno2=Martin
| příjmení3=Jiroušek
| jméno3=Martin
}}</ref> Lesy na území obce Dobronín náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Jižní okraj území Dobronína zasahuje les Holotyml, jihovýchodní část pak Farský les, jihozápadní část pak les Obora s vojenským prostorem, pravou stranu Zlatého potoka za obecním hřbitovem tvoří les Na Skalkách, severovýchodně od obce u&nbsp;osady Cihelna se nachází les Na Kvírách. [[Potenciálně přirozená vegetace|Potenciálně přirozenou vegetací]] je [[Bika|biková]] [[bučina]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Potenciálně přirozená vegetace
| vydavatel = Česká geologická služba
| datum_přístupu = 2013-10-14
| url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=54c1fadef7cc074bb0ed53673a683618
}}</ref> Krajinu tvoří pole a louky s&nbsp;trvalým [[Lipnicovité|travním porostem]]. Podél vodních toků rostou [[Olše (strom)|olšiny]] (''Alnus'') s&nbsp;[[Bledule jarní|bledulemi jarními]] (''Leucojum vernum''). V&nbsp;lesích se vyskytují [[Brusnice borůvka|borůvky]] (''Vaccinium myrtillus''), [[Violka lesní|violky lesní]] (''Viola reichenbachiana'') či [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas'').<ref name="fafl" />

V&nbsp;okolních lesích žijí [[Srnec obecný|srnci obecní]] (''Capreolus capreolus'') či [[Prase divoké|divočáci]] (''Sus scrofa''), z&nbsp;šelem pak [[Kuna lesní|kuny lesní]] (''Martes martes'') a [[Liška obecná (šelma)|lišky obecné]] (''Vulpes vulpes''). V&nbsp;lesích hnízdí [[Datel černý|datli černí]] (''Dryocopus martius''), [[Žluna šedá|žluny šedé]] (''Picus canus''), [[Sýkora|sýkory]] (''Parus''), [[pěnice]] (''Sylvia'') či drozdi zpěvní (''Turdus philomelos''), z&nbsp;dravých ptáků se objevují [[káně lesní]] (''Buteo buteo''). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. [[Zmije obecná|zmije obecné]] (''Vipera berus''), [[Ještěrka živorodá|ještěrky živorodé]] (''Zootoca vivipara''), [[Rana|skokani]] (''Rana''), [[Ropucha obecná|ropuchy obecné]] (''Bufo bufo'') či [[Triturus|čolci]] (''Triturus''). U&nbsp;vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž [[Skokan hnědý|skokani hnědí]] (''Rana temporaria'') a [[Mlok skvrnitý|mloci skvrnití]] (''Salamandra salamandra''). Na rybnících sídlí [[Kachna divoká|kachny divoké]] (''Anas platyrhynchos'') či [[Lyska černá|lysky černé]] (''Fulica atra'').<ref name="fafl">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
| titul = Jihlavsko a Třebíčsko
| vydavatel = Soukup & David
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet_stran = 161
| kapitola = Vymezení a charakteristika
| strany = 9-11
| isbn = 80-86899-99-3
}}</ref> Na území Dobronína se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.

== Obyvatelstvo ==
=== Struktura ===

Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu v&nbsp;roce 2011]] žilo v&nbsp;Dobroníně trvale 1872&nbsp;osob, z&nbsp;toho 938&nbsp;žen. Celkem 1190&nbsp;občanů se hlásilo k&nbsp;české národnosti, 25&nbsp;k&nbsp;moravské, 19&nbsp;ke slovenské, 2&nbsp;k&nbsp;německé a ukrajinské a po jednom k&nbsp;romské a polské.<ref name="cenzus2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sčítání lidu 2011 Dobronín
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2011
| datum_přístupu = 2013-10-12
| url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRMU8bMRR-HFyAFKoQJDYWaLsg-VokRBADhDQoaa6AElp1uzo5Kzl0Zxvbd5wyROpCh66wMzDyJxC_oB2ZEDvq2LV2GnFM9Em29fy-977Pn68ewJYC5o5wglGsghDVsOx9xNyevL2-Wfj6cxysXciHDPu7uKOYqMO06gkieyz0U761DSZmTqb0XtDLHghY7vRRO2ASydBvo4ShHgk5ERJ9EiwhtO4TqmAURYBUwMshfYhpF1VpHD0tcgVWpaklLj0_9T1WGP-qoS-_32xYkHNhJvLCA-aLoE8oUVBwDYdjnui4gVSbLkxHHm0wv6IzmP9XNhKcOlWkS4RGTEUex0LLVfDK7fQdw-8Yfidhzojfyfh1Rz7yZI35lCmsoPhkaEuJgHY1YlIjDkmqjmEAeRdmIy_ObFHw-j88Q9hmyvnjrw1tG2ku3l9c_vn2vWTBWB3sBIcx0fYWMtxeHLWJOL06X3xxdvfDMgZro7Fx-d0G5wOjylIw0WiWPzxm-b1yq3pwWP5crkhzlePDY1Z3rujO3Fpp_e1qKeu29xvNaisbtr9TrfD0L42_UpFrAgAA&void=
}}</ref> V&nbsp;roce 1930 v&nbsp;Dobroníně žilo 804 obyvatel, z&nbsp;nichž bylo 424&nbsp;Čechů, 379&nbsp;Němců a 1&nbsp;Rus.<ref name="vybi103"/>

{| class="wikitable"
|+Vývoj počtu obyvatel a domů<ref name="cenzus2011" /><ref name="czso">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| strany = 564, 565
| lokace = záznam 15
| datum vydání = 2007-03-03
| datum přístupu = 2013-10-12
| jazyk =
}}</ref>
|-
|-
! Počet !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
! Rok
! 1869
! 1880
! 1890
! 1900
! 1902
! 1910
! 1921
! 1930
! 1950
! 1961
! 1970
! 1980
! 1991
! 2001
! 2002
! 2006
|-
|-
| obyvatel || 708 || 942 || 1193 || 1254 || 1169 || 1376 || 1526 || 1257 || 1437 || 1502 || 1608 || 1757 || 1905 || 1872
! Počet obyvatel
|-
| 708
| domů || 97 || 110 || 116 || 145 || 151 || 166 || 213 || 235 || 239 || 245 || 297 || 310 || 355 || 389
| 942
| 1193
| 1254
| 613
| 1169
| 1376
| 1526
| 1257
| 1437
| 1502
| 1608
| 1757
| 1905
| 1920
| 1934
|}
|}


== Části ==
=== Náboženský život ===
Obec spadá pod [[Římskokatolická farnost Ždírec|římskokatolickou farnost Ždírec]], která náleží do děkanství polenského a [[Diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]]. Farnost nemá kněze, duchovní správu vykonává děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Farním kostelem je [[Kostel svatého Václava (Ždírec)|kostel svatého Václava ve Ždírci]].<ref>{{Citace elektronické monografie
=== Německý Šicendorf ===
| titul = Římskokatolická farnost Ždírec
Německý Šicendorf (něm. ''Deutsch Schützendorf'', též ''Německý Šicndorf'', na levém břehu Zlatého potoka s vlakovou stanicí), též označovaný jako Šicndorf v roce [[1625]] koupil jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku [[1678]] jej vlastnili [[Pachtové z Rájova|Jan Pachta z Rájova]].<ref name="II"/> Roku [[1725]] se stal majetkem spolu s panstvím Střítež litoměřického biskupa [[Mořic Adolf Saský|Mořice Adolfa Saského]].<ref name="II"/> V roce [[1748]] patřil knížeti [[Palm-Guldelfingenové|Josefu Karlu Palmovi z Guldenfingenu]], jehož rod se hlásil k majitelům vsi až do roku [[1840]], kdy jej prodal rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. V roce [[1863]] se panství stalo [[fideikomis]]ním majetkem. Roku [[1874]] tu podnikatel Jaroslav Pittner postavil továrnu na výrobu [[provaz]]ů, kterou po zániku přestavěl na sklárny a brusírnu.<ref>{{Citace monografie
| vydavatel = Královéhradecká diecéze
| příjmení = Prchal
| datum_vydání = 2009, 2010
| jméno = Jan
| datum_přístupu = 2013-06-29
| url = http://www.bihk.cz/dieceze/zdirec/
}}</ref> Podle cenzu z&nbsp;roku 2011 se k&nbsp;víře hlásí 269 z&nbsp;1872&nbsp;osob, z&nbsp;toho se 143&nbsp;lidí hlásilo k&nbsp;[[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické církvi]], 6&nbsp;k&nbsp;[[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 2&nbsp;k&nbsp;[[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]] a 1 k&nbsp;[[Svědkové Jehovovi|Svědkům Jehovovým]]. 100&nbsp;věřících své vyznání neuvedlo, 710&nbsp;osob bylo bez náboženské víry.<ref name="cenzus2011" />

== Obecní správa a politika ==
=== Místní části, členství ve sdruženích ===
Obec jednu místní část s&nbsp;názvem Dobronín,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Část obce
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/vyhledej?ob.kod=587028&co.nazev=&co.kod=&cog.sort=NAZEV&search=Vyhledat
}}</ref> dvě katastrální území pojmenované Dobronín a Střelecká (bývalý [[Německý Šicndorf]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Katastrální území
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/vyhledej?ob.kod=587028&ku.nazev=&ku.kod=&kug.sort=NAZEV&search=Vyhledat
}}</ref> a tři [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]] (Dobronín, Střelecká a [[Filipovské Chaloupky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ)
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=587028&ku.nazev=&zj.nazev=&zj.kod=&zjg.sort=UZEMI&search=Vyhledat
}}</ref>

Dobronín je členem [[Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko|Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mikroregion Polensko
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://www.polensko.cz/html/
}}</ref> a [[Místní akční skupina|Místní akční skupiny]] Českomoravské pomezí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Členská města, městyse a obce
| vydavatel = MAS Českomoravské pomezí
| datum_vydání = 2013
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://www.mascmp.cz/clenska-mesta-mestyse-a-obce
}}</ref>

=== Zastupitelstvo a starosta ===
[[Soubor:Dobronin ou.JPG|thumb|right|Obecní úřad]]
Obec má 15členné zastupitelstvo, v&nbsp;čele pětičlenné rady obce stojí starosta. Ve volebním období 2006–2010 se do zastupitelstva dostaly čtyři strany, [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|voleb]] se účastnilo 737 (tj. 49,90&nbsp;%) voličů. [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] získala šest mandátů, [[Občanská demokratická strana|ODS]] pět mandátů a Sdružení nezávislých kandidátů po čtyřech a [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] jeden.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006
| url =http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587028&xobecnaz=Dobron%EDn&xstat=0&xvyber=0
| datum přístupu = 2013-10-11
| vydavatel = Volby.cz
}}</ref> Starostou se stal Jiří Vlach, který tuto funkci vykonával od roku 1994.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Starosta Vlach: Budínka není důvodem mého konce
| periodikum = Jihlavský deník
| datum_vydání = 2011-12-17
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-vlach-budinka-neni-duvodem-meho-konce.html
}}</ref> Ve volebním období 2010–2014 získalo Sdružení nezávislých kandidátů 2010 pět zastupitelů, KSČM čtyři, ODS a hnutí NEZÁVISLÍ po dvou a ČSSD a KDU-ČSL po jednom zastupiteli. [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|Voleb]] se účastnilo 808 (tj. 54,40&nbsp;%) voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587028&xobecnaz=Dobron%EDn&xstat=0&xvyber=0
| datum přístupu = 2013-10-11
| vydavatel = Volby.cz
}}</ref> Starostou byl zvolen komunista Jiří Vlach, ten 16.&nbsp;ledna 2012 na post rezignoval a starostou se stal Ivan Sehnal ze Sdružení nezávislých kandidátů 2010.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mareš
| jméno = Miroslav
| titul = V Dobroníně to jiskřilo. Obec má po sedmnácti letech nového starostu
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 2012-01-17
| datum_přístupu = 2013-10-11
| url = http://jihlava.idnes.cz/v-dobronine-to-jiskrilo-obec-ma-po-17-letech-noveho-starostu-pod-/jihlava-zpravy.aspx?c=A120117_1717677_jihlava-zpravy_dmk
}}</ref>

=== Znak a vlajka ===
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny PČR dne 9.&nbsp;dubna 2002. V&nbsp;červeno-modře polceném štítě vpravo nad stříbrnou kvádrovanou hradbou s&nbsp;[[cimbuří]]m z&nbsp;poltící linie vyskakuje zlatý býk, vlevo se nachází stříbrné [[ciborium]]. Vlajku tvoří tři svislé pruhy, bílý zubatý, červený a modrý (poměr 1:2:1). Z&nbsp;modrého pruhu vyskakuje půl žlutého býka, bílý pruh má čtyři zuby a tři stejné mezery. Vlajka má rozměr šířky ku délce v&nbsp;poměru 2:3.<ref name="znak">{{Citace elektronické monografie | titul = Udělené symboly – Dobronín | url = http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/9d9d08e6-8906-4b28-b62b-f48ec3922c9b | datum vydání = 2002-04-9 | datum přístupu = 2013-10-11}}</ref>

== Hospodářství a doprava ==
=== Hospodářství ===
V&nbsp;Dobroníně působí několik obchodních společností a drobných podnikatelů. V&nbsp;roce 2011 zde mělo sídlo 332&nbsp;podnikatelských subjektů.<ref name="risy">{{Citace elektronické monografie
| titul = Dobronín
| url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=587028
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2013-10-28
| vydavatel = Regionální informační servis
}}</ref> Zemědělské pozemky obhospodařují soukromí rolníci, Zemědělské družstvo Dobronín a akciová společnost Dobrosev, kde bylo k&nbsp;únoru 2013 zaměstnáno 75&nbsp;lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dobrosev, a. s. - přítomnost a budoucnost
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2012-12-15
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = leden 2013
| strany = 24
| url = http://dobronin.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=2740&id_dokumenty=4718
}}</ref> Dobrosev provozuje [[Bioplyn|bioplynovou stanici]] a mléčnou farmu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = O nás
| vydavatel = Dobrosev, a. s.
| datum_vydání = 2011
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.dobrosev.cz/index.php
}}</ref> Agropodnik Jihlava vyrábí bionaftu v&nbsp;osadě Cihelna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = O společnosti
| vydavatel = Agropodnik Jihlava
| datum_vydání = 2012
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.agropodnikjihlava.cz/
}}</ref> Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní a od července 2013 provozuje [[Naučná stezka|naučnou stezku]] O koních.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Naučná stezka o koních v Dobroníně
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2013-04-15
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = duben 2013
| strany = 21
| url = http://dobronin.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=2740&id_dokumenty=4717
}}</ref>

[[Soubor:Dobronin sklarny1.JPG|thumb|left|Budova skláren]]
V&nbsp;původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z&nbsp;továrny na výrobu provazů v&nbsp;roce [[1876]] vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně produkcí broušeného olovantého [[křišťál]]u.<ref name="Polná"/> Během druhé světové války zde pracovalo 560&nbsp;dělníků.<ref name="vybi103"/> Po roce 1989 se z&nbsp;firmy stala pobočka jihlavských skláren Bohemia. Sklárny svou činnost ukončily 1.&nbsp;dubna 2007.<ref name="kralova">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Králová
| jméno = Marie
| titul = Rozhovor se starostou
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2010-10-15
| datum_přístupu = 2013-10-16
| číslo = říjen 2010
| strany = 3
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2010/ds-1067/archiv=0&p1=1127
}}</ref> Dnne 21.&nbsp;srpna 2010 část budov vyhořela.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Caha
| jméno = Lukáš
| titul = Požár střechy Neutralizace ve sklárnách
| vydavatel = SDH Dobronín
| datum_vydání = 2010-08-24
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://hasicidobronin.cz/zasahova-jednotka/zasahy/pozar-strechy-neutralizace-ve-sklarnach
}}</ref> Z&nbsp;výrobních společností zde sídlí Novatop, který se zabývá výrobou a prodejem ekologických paliv,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Novatop
| vydavatel = Novatop
| datum_vydání = 2008
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.novatop.cz/
}}</ref> Machstav, jenž se specializuje na izolace budov,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = O společnosti
| vydavatel = Machstav
| datum_vydání = 1994 - 2010
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.machstav.cz/o-spolecnosti
}}</ref> společnost Magry, nabízející krby a kachlová kamna,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Naše činnost
| vydavatel = Magry
| datum_vydání = 2010-2011
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.magry.cz/nase-cinnost.html
}}</ref> a minipivovar Dědkovo pivo. V&nbsp;souvislosti se sklárnami zde sídlily dvě kartonážky, SCA Packiging se v&nbsp;roce 2007 přesunula do areálu firmy Jipocar ve [[Střítež (okres Jihlava)|Stříteži]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Švédský koncern přesouvá výrobu z Dobronína k Jihlavě
| periodikum = Jihlavský deník
| datum_vydání = 2007-11-07
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://jihlavsky.denik.cz/podnikani/20071105logistika_sca.html
}}</ref> a firma Iros, s&nbsp;r.&nbsp;o., která sídlí v&nbsp;areálu Agropodniku Jihlava v&nbsp;Cihelně.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Beránek
| jméno = Zdeněk
| titul = O obci
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_vydání = 2006-10-06
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.dobronin.cz/o-obci/d-1001/p1=51
}}</ref> V&nbsp;Cihelně své sídlo má i autodopravce Refit&nbsp;95.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Profil společnosti
| vydavatel = Refit 95
| datum_vydání = 1995-2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://profil.refit95.cz/
}}</ref>

Svou živnost zde provozují řezník, truhlář, dvě autoopravny, zámečnictví, čalouník, provozovatel dodávkové autodopravy, výrobce uměleckého skla, 2&nbsp;instalatéři, taxikář, 2&nbsp;kosmetičky, kadeřnictví, manikúra, relaxační masáže a pedikúra. Sídlí zde firma poskytující stavební práce, internetový obchod se stavebnicemi a prodejce stínící a garážové techniky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Firmy Dobronín
| vydavatel = Firmy.cz
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.firmy.cz/kraj-vysocina?q=dobron%C3%ADn
}}</ref> Sídlí zde dva obchody s&nbsp;potravinami (Jednota Velké Meziříčí, Potraviny Matějíček) a jeden s&nbsp;textilem Nákupní centrum - levné zboží. V&nbsp;roce 2011 zde byly šest restauračních zařízení hospoda Na Zatáčce, restaurace U&nbsp;Milušky, SNACK Sedláček, Hospoda Na tahu, Hospoda U&nbsp;Lípy a sport-bar TJ&nbsp;Jiskra.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Naučná stezka o koních v Dobroníně
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2011-12-15
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = prosinec 2011
| strany = 31–32
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2011/ds-1068/archiv=0&p1=1127
}}</ref> Od roku&nbsp;1971 v&nbsp;budově bývalé školy v&nbsp;Německém Šicndorfu sídlila pobočka Domova důchodců Ždírec s&nbsp;28&nbsp;lůžky,<ref name="dd">{{Citace monografie
| příjmení = Lánová
| jméno = Jana
| titul = Ždírec. 1233-2013
| vydavatel = Obecní úřad Ždírec
| místo = Ždírec
| rok = 2013
| počet_stran = 180
| kapitola = Domov důchodců Ždírec
| strany = 90
| isbn = 978-80-260-4935-7
| příjmení2=Pospíchalová
| jméno2=Jana
| příjmení3=Pavlíková
| jméno3=Iveta
}}</ref> po zrušení v&nbsp;roce 2010 obec budovu odkoupila a rozhodla se zde vybudovat byty.<ref name="dd2010">{{Citace elektronického periodika
| titul = Domov důchodců nevyhovoval. Budou z něj nové nájemní byty
| periodikum = Jihlavský deník
| datum_vydání = 2012-02-05
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/20120205-ji-domov-duchodcu-nevyhovoval-budou-z-nej.html
}}</ref> V&nbsp;budově zdravotního střediska, kde služby poskytují všeobecný, dětský a zubní lékař, sídlí také úřadovna České pošty.

Ve vojenském prostoru v&nbsp;lese Obora se nachází zásobovací středisko Základny munice Armády České republiky Týniště nad Orlicí,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lang
| jméno = Pavel
| titul = Desatero muniční základny
| periodikum = Areport: Měsíčník Ministerstva obrany České republiky
| datum_vydání = 2010-02-24
| datum_přístupu = 2013-10-14
| číslo = 3/2010
| strany = 15
| url = http://www.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/2010/ar_03.pdf
| issn = 1211-801X
}}</ref> to zde bylo zřízeno jako muniční sklad 52.&nbsp;dělostřelecké základny v&nbsp;roce [[1954]].<ref name="vojenstvi"/>

=== Doprava ===
[[Soubor:Dobronin zeleznice.JPG|thumb|right|Budova železniční stanice]]
Obcí prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/348|č.&nbsp;348]] z&nbsp;[[Polná|Polné]] do [[Štoky|Štoků]]. Z&nbsp;té půl kilometru za Dobronínem odbočuje silnice tředtí třídy č.&nbsp;34815 do [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenné]]. Do [[Střítež (okres Jihlava)|Stříteže]] vede komunikace třetí třídy č.&nbsp;34819 a do [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírce]] silnice třetí třídy č.&nbsp;3526. Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců ZDAR, a.&nbsp;s. a ICOM Transport a železniční osobní dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou, [[Měřín]], [[Přibyslav]] a [[Žďár nad Sázavou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dobronín
| vydavatel = Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy
| datum_vydání = 2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=4&tt=3883%2c0%2c46&sv=&ttnm=N%u00ed%u017ekov
}}</ref> Vesnicí prochází železniční trať [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|číslo&nbsp;225]] spojující [[Havlíčkův Brod]] s&nbsp;Jihlavou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Popis trati 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - Česká republika
| vydavatel = ŽelPage
| datum_přístupu = 2013-04-22
| url = http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-225
}}</ref> Železniční stanice se nachází v&nbsp;blízkosti skláren a původně nesla označení Polná–Štoky.<ref name="vte">{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Velká turistická encyklopedie. Vysočina
| titul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.)
| vydavatel = Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou
| vydavatel = Knižní klub
| místo = Polná
| místo = Praha
| rok = 2009
| rok = 2009
| isbn =
| počet stran = 360
| kapitola = Šicendorf
| kapitola = Dobronín
| strany = 27
| strany = 46–47
| isbn = 978-80-242-2580-7
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Lokální trať [[Železniční trať Dobronín - Polná|Dobronín–Polná]] dlouhá 6&nbsp;km byla v&nbsp;provozu v&nbsp;letech [[1904]]–[[1985]],<ref name="Polná"/> do roku 2009 po trati příležitostně jezdily historické vlaky. Trať je v&nbsp;havarijním stavu a [[Správa železniční dopravní cesty]] ji nabízí novým přepravcům.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bartůnková
| jméno = Andrea
| titul = Mezi Polnou a Dobronínem možná znovu pojede vlak. Trať bude na prodej
| periodikum = ČRo Zprávy
| datum_vydání = 2013-10-03
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/mezi-polnou-a-dobroninem-mozna-znovu-pojede-vlak-trat-bude-na-prodej--1263785
}}</ref> Obcí prochází [[cyklistická trasa|cyklistické trasy]] č.&nbsp;4336 přes Polnou do [[Nížkov]]a, č.&nbsp;4335 přes Kamennou do Přibyslavi a č.&nbsp;5215 okolo [[Luka nad Jihlavou|Luk nad Jihlavou]] ze Ždírce do Štoků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dobronín
| datum_aktualizace = 2003-01-12
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://belotin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=9112
}}</ref>
}}</ref>


=== Filipovské Chaloupky ===
== Společnost ==
[[Soubor:Dobronin skola1.JPG|thumb|left|Základní škola]]
Filipovské Chaloupky (něm. ''Philippsdorf'') vznikly v roce [[1733]] jako původní německá osada, založil je hrabě Filip Ludvík ze Sinzendorffu, od jehož jména pochází i původní název „Filippsdorf“.<ref name="Prchal"/> Nacházejí se 3 km jihozápadním směrem od Polné. Obec byla osídlena českými občany po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] v roce [[1945]]. V současné době tu bydlí v 17 staveních 36 obyvatel. Asi kilometr od obce u silnice na Polnou stojí památná [[borovice]].
V&nbsp;obci sídlí mateřská a základní škola. Mateřská škola má kapacitu 75&nbsp;dětí,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mateřská škola Dobronín
| vydavatel = školky.info
| datum_vydání = 2006-2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://skolky.info/?page=detail&kraj=5&okres=34&mesto=Dobron%EDn%20331&detail=4068
}}</ref> základní školu navštěvuje okolo 350&nbsp;dětí. V&nbsp;roce [[1720]] byla zřízena jedna školní učebna v&nbsp;domě čp.&nbsp;37, do té doby děti docházely do ždírecké školy. Roku 1769 byla postavena dřevěná školní budova s&nbsp;jednou učebnou. Školu v&nbsp;roce 1798 navštěvovalo 70&nbsp;dětí. Roku [[1851]] byla dřevěná budova v&nbsp;havarijním stavu prodána a postavena nová, zděná. V&nbsp;[[Německý Šicndorf|Německém Šicndorfu]] byla postavena škola v&nbsp;roce [[1880]] a docházelo sem 82&nbsp;dětí. Roku 1882 byla přistavěna druhá třída, kde se učilo až do roku 1973. V&nbsp;roce 1892 docházelo do školy 220&nbsp;dětí. Roku&nbsp;1928 byla otevřena „[[měšťanka]]“. Nová školní budova otevřena 5.&nbsp;května [[1973]].<ref name="vystavba">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vlach
| jméno = Jiří
| titul = Výstavba nové základní devítileté školy
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2006-10-15
| datum_přístupu = 2013-10-16
| číslo = říjen 2006
| strany = 7-8
| url = http://dobronin.cz/dobroninsky-zpravodaj/ds-1014/p1=1127&rd=1000
}}</ref> K&nbsp;30.&nbsp;červnu [[1992]] zanikly místní [[jesle]].<ref name="jesle">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vlach
| jméno = Jiří
| titul = Listování v kronice obce, část XXXIII., rok 1992
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| datum_vydání = 2009-12-15
| datum_přístupu = 2013-10-16
| číslo = prosinec 2009
| strany = 17
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2009/ds-1066/archiv=0&p1=1127
}}</ref>


Ve školní budově sídlí veřejná a školní knihovna. Vedle obecního úřadu se nachází kulturní dům. Působí zde několik spolků: Klub dobronínských žen, ochotničtí divadelníci Zmatkaři, kteří vznikli v&nbsp;roce 1993 a účastní se festivalů amatérských divadel, kde obdrželi několik ocenění.<ref>{{Citace elektronické monografie
Podle sčítání obyvatelstva v roce [[1869]] byly místní částí Dobronína s názvem Filipov, v roce 1880 se neuvádí, v roce 1890 spadaly pod názvem Chaloupky opět pod Dobronín, v letech 1990-1921 nesly název Filip a patřily pod Dobronín, v letech 1921-1930 se staly osadou Dobronína a v pozdějších sčítáních se již neuvádí jako osada.<ref name="svazek2">{{Citace monografie
| titul = PÁR SLOV O SOUBORU
| korporace = Český statistický úřad
| vydavatel = Zmatkaři
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| datum_přístupu = 2013-10-28
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| url = http://www.zmatkari.cz/
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
}}</ref> [[Svazarm]] vznikl v&nbsp;Dobroníně roku [[1961]], v jehož rámci byl založen Autoklub Dobronín, který stále funguje. Po roce 1990 v&nbsp;jeho rámci vznikl Veteránklub, každoročně pořádají závod Dobronínský kosočtverec a ples<ref>{{Citace elektronického periodika
| vydavatel = Český statistický úřad
| příjmení = Skořepa
| místo = Praha
| rok = 2006
| jméno = M
| titul = 50 let autoklubu
| počet stran = 624
| periodikum = Dobronínský zpravodaj
| strany = 130
| datum_vydání = 2012-02-15
| vydání = 1
| datum_přístupu = 2013-10-16
| svazek = 2
| číslo = únor 2012
| isbn = 80-250-1311-1
| strany = 29
| url = http://dobronin.cz/rocnik-2012/ds-1069/archiv=0&p1=1127
}}</ref> [[Sbor dobrovolných hasičů]] v&nbsp;Německém Šicndorfu byl založen v&nbsp;roce [[1896]], v&nbsp;Dobroníně roku [[1898]] (podle jiných zdrojů [[1895]]). Hasiči každoročně pořádají soutěž „O pohár starosty obce“. Sbor má družstvo mužů, žen a mladých hasičů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie
| vydavatel = SDH Dobronín
| datum_vydání = 2013
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://hasicidobronin.cz/o-sboru/historie
}}</ref>
}}</ref>


Ke sportovnímu vyžití slouží tělocvična základní školy, dvě fotbalová hřiště (asfaltové a zatravněné), pět kurtů pro tenis a volejbal a hřiště pro plážový volejbal v&nbsp;zahradě základní školy. [[Tělocvičná jednota]] Dobronín byla založena v&nbsp;roce [[1951]] a má tři oddíly. [[Fotbal]]ový oddíl se skládá z&nbsp;mužstva [[Malá kopaná|malé kopané]] a dvou družstev mužů, jejichž tým&nbsp;A hraje krajský přebor I.&nbsp;A třída mužů skupinu A<ref>{{Citace elektronické monografie
=== Dobronín - Cihelna ===
| titul = I. A třída mužů skupina A
Založil ji v roce [[1888]] podnikatel Jaroslav Pittner z Polné a vystavěl zde parostrojní cihelnu.<ref name="Prchal"/> Osada se nachází 2 km od Polné směrem na Dobronín. Pro zaměstnance nechal vystavět několik obytných domků. V současnosti zde žije v 5 domech 17 obyvatel. Sídlí zde podnik na výrobu biolihu.
| vydavatel = fotbal.cz
| datum_vydání = 2012
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://nv.fotbal.cz/domaci-souteze/kao/vysocina/souteze.asp?soutez=610&show=souteze
}}</ref>, pro výchovu mladých vznikla tři družstva –&nbsp;dorostenci, žáci a přípravka. Pro starší hráče je určeno družstvo matadorů. [[Volejbal]]ový oddíl má dvě družsva mužů a dva týmy žen, jejichž první týmy hrají okresní přebor, a dvě družstva pro mládež. Od roku [[1993]] se zde pořádá každoroční mezinárodní volejbalový turnaj juniorek Volejbal Cup Dobronín (do roku 2007 nesl na počest místních skláren název Bohemia Crystal Cup).<ref name="mikulasek">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mikulášek
| jméno = Ivo
| titul = Historie
| vydavatel = TJ Jiskra Dobronín
| datum_vydání = 2008
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.tjjiskradobronin.wz.cz/tj_historie.htm
}}</ref> Od roku [[1997]] se zde koná Noční volejbalový turnaj smíšených družstev.<ref name="Prchal"/> Třetí oddíl se nazývá Sport pro všechny a v&nbsp;jeho rámci jsou organizovány sporty jako aerobic, tenis, nohejbal či hokej.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Beránek
| jméno = Zdeněk
| titul = TJ Jiskra Dobronín
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_vydání = 2006-10-13
| datum_přístupu = 2013-10-28
| url = http://www.dobronin.cz/tj-jiskra-dobronin/d-1074/p1=53
}}</ref>

== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Kaplička poblíž Dobronína.jpg|thumb|Kaple u silnice na Štoky]]
* '''Kaple''' stojí mezi dvěma stromy na levé straně silnice druhé třídy č.&nbsp;348 na [[Štoky]]. Stavba není datována, ale je o&nbsp;ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z&nbsp;roku [[1836]]. Mohutná stavba s&nbsp;obdélníkovým půlkruhověuzavřeným [[půdorys]]em a [[nika]]mi pro sochy má oplechovanou střechu a hrubou bílou omítku. V&nbsp;interiéru se nachází obrazy a socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. [[Kulturní památka České republiky|Kulturní památkou]] se kaple stala před rokem [[1988]].<ref name="klimentova"/>
* '''Mariánská kaplička''' se nachází v&nbsp;ulici Ždírecká na levé straně komunikace č.&nbsp;3526 do [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírce]]. Stavba není datována, ale je o&nbsp;ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z&nbsp;roku 1836. Drobná barokizující lidová stavba má obdélníkový půdorys, bílou omítku a červenou oplechovanou střechu. Stojí na vyšším soklu v&nbsp;okolní zeleni. V&nbsp;interiéru se nachází obrazy a socha Panny Marie.<ref name="klimentova">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Klimentová-Repaská
| jméno = Eva
| instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Církevní stavební památky pod správou děkanství Polná
| url = http://is.muni.cz/th/384254/ff_m/
| typ_práce = Magisterská diplomová práce
| vedoucí = Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.
| místo = Brno
| počet_stran = 222
| strany = 110–113
| rok = 2012
| citace = 2013-10-28
}}</ref>

== Partnerské obce ==
* [[Bellmund]], [[Švýcarsko]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Partnerská obec
| vydavatel = Obec Dobronín
| datum_přístupu = 2013-10-14
| url = http://dobronin.cz/partnerska-obec/ms-3386/p1=3386
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Související články ===
* Louka [[Budínka]]

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 274: Řádek 849:
| rok vydání = 1998
| rok vydání = 1998
| isbn =
| isbn =
| url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/1998-3.pdf
| url =
| kapitola =
| kapitola =
| strany = 6–8
| strany = 6–8
Řádek 296: Řádek 871:
| rok vydání = 1999
| rok vydání = 1999
| isbn =
| isbn =
| url = http://www.kzhp.cz/soubory/polensko/1999-1.pdf
| url =
| kapitola =
| kapitola =
| strany = 13–15
| strany = 13–15
| jazyk =
| jazyk =
}}
}}

=== Související články ===
* [[Masakr u Dobronína]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{commonscat|Dobronín}}
{{commonscat|Dobronín}}
* [http://www.dobronin.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.skola-dobronin.cz/ ZŠ Dobronín]
* [http://hasicidobronin.cz/ SDH Dobronín]
* [http://hasicidobronin.cz/ SDH Dobronín]
* [http://www.tjjiskradobronin.wz.cz/ TJ Jiskra Dobronín]
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/fotogalerie/2010/08/18/zmasakrovali-cesi-nemce-u-dobronina-policie-je-na-/foto/325291/?cid=682090 Místo masakru u Dobronína. Policie našla hrob] - obrazová reportáž o masovém hrobě Němců u Dobronína na serveru [[Aktualne.cz]]. 18.8. 2010
* [http://www.zmatkari.cz/ Divadelní soubor Zmatkaři Dobronín]
* [http://www.autoklubdobronin.unas.cz/ Autoklub Dobronín]


{{Mikroregion Polensko}}
{{Mikroregion Polensko}}

Verze z 1. 2. 2014, 18:26

Dobronín
Znak obce DobronínVlajka obce Dobronín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPolná
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°28′42″ s. š., 15°39′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 910 (2023)[1]
Rozloha13,72 km²[2]
Nadmořská výška475 m n. m.
Počet domů413 (2021)[3]
Počet k. ú.2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDobronín 221
588 12 Dobronín
dobronin@ji.cz
StarostaIvan Sehnal
Oficiální web: www.dobronin.cz
Dobronín
Dobronín
Další údaje
Kód obce587028
Kód části obce27405
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobronín (německy Dobrenz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží zhruba 11 km severo-severovýchodně od Jihlavy v průměrné nadmořské výšce 475 metrů na dvou katastrálních územích Dobronín a Střelecká. V roce 2013 zde žilo 1887 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1351. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu Jihlava, dále Lichtenburkům, Trčkům z Lípy a dalším šlechtickým rodům. Na konci 19. století zde polenský podnikatel Jaroslav Pittner založil sklárny a parostrojní cihelnu. Po osvobození Dobronína Rudou armádou v druhé polovině května 1945 se zde odehrála masová vražda celkem třinácti československých obyvatel německé národnosti. Vzhledem k následnému odsunu obyvatel německé národnosti, válečným zmatkům a nástupu komunismu v únoru 1948 se na tyto události zapomnělo. Dne 14. prosince 1948 Zemský národní výbor rozhodl o sloučení obcí Dobronín a Německý Šicndorf do jednoho celku pod názvem Svobodín, v roce 1960 byl název změněn na Dobronín. Případ Budínka vyplul napovrch až v roce 2009, kdy novinář Miroslav Mareš podal trestní oznámení. Následně byly provedeny policejní výkopové práce na dvou lokalitách u Dobronína (louka Budínka a železniční viadukt přes Zlatý potok), kde byly nalezeny pozůstatky třinácti obětí, z nichž se pomocí analýzy DNA podařilo dvanáct identifikovat. Pohřeb obětí se konal v září 2012 na jihlavském hřbitově. Státní zastupitelství kauzu prošetřovalo a definitivně ji odložilo v říjnu 2013.

Nachází se v Hornosázavské pahorkatině na Zlatém potoce, do kterého se zde vlévají potoky Ždírecký, Mlýnský, Zvonějovský a Filipovský. Na návsi se rozkládá Návesní rybník, v severní části obce na Zlatém potoce největší místní rybník, Valchař. Dobronínem prochází silnice druhé třídy č. 348 a železniční trať číslo 225. V obci sídlí základní a mateřská škola, zdravotní středisko, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. U silnice na Štoky za obcí stojí mariánská kaple, která byla prohlášena kulturní památkou ČR.

Název

Český název je odvozen od osobního jména Dobroň, přípona „-ín“ symbolizuje přivlastňování. Lidová varianta tohoto názvu, Dobrodín, vznikla v 16. století, a pochází ze slova dobrodiní. Německé označení Dobrenz se vyvinulo z genitivu Dobroň-s (či též Dobrans), který se analogií na místní název nedalekého Ždírce, Seelenz, změnil na Dobrenz. Vývoj názvu přechází od označení Dobrans, které se objevuje v první zmínce o obci roku 1351, přes Dobronyn (1410), Dobronytz (1411), Dobronin (1468), Dobrans (1493), Dobronín (1501), Dobrodinie (1536), Dobronin (1543), Dobroninie (1597), Dobronín a Dobrans (1654), Dobrenz (1787), Dobrenz a Dobrodjn (1843). V letech 1854–1923 se český a německý název ustálil na variantách Dobronín a Dobrenz.[4] V letech 1869-1921 nesla obec název Dobrodín.[5] Po sloučení s Německým Šicndorfem 14. prosince 1948 obec užívala název Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce 1960.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351 v listině Ješka Ptáčka z Pirkštejna.[7] Ves tak patřila k střítežskému panství, které do roku 1365 vlastnili pánů z Lipé, po nich panství převzali Lichtenburkové. V roce 1410 přešel majetek na Jana z Leskovce, který obci udělil roku 1441 právo odúmrti. Johann z Pirkštejna daroval tři dobronínské dvory polenskému kostelu, aby tak hradil náklady spojené s udržováním věčného světla.[8] V roce 1467 Trčkové z Lípy koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku 1483 se za majitele počítal Zich Kobík z Opatova, kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech 1486 - 1515 obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku 1536 Dobronín a Střítež Jihlavě, vyjmuty byly statky čp. 16, 26, 27 a 28, které nadále patřily k polenskému panství. Tyto selské usedlosti Polné náležely až do 19. století.[8] V roce 1596 Jihlava nakoupila i Štoky, čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf.[9]

Mapa Dobronína z Prvního vojenského mapování

Dne 21. června 1625 Dobronín koupil Jan Heidler z Bukové. Po smrti jeho syna Arnošta Ferdinanda Heidlera roku 1683 majetek přešel na rod Pachtů z Rájova.[10] V roce 1720 byla zřízena jedna učebna školy v čp. 37.[11] Roku 1725 majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300 000 zlatých,[12] o deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits. V roce 1748 majetek zakoupili hrabata z Palmů. Roku 1840 od zadlužených Palmů panství koupil kníže Karel Hohenzollern Sigmaringen.[13]

V roce 1851 byla v Dobroníně postavena zděná škola.[11] V letech 1869-1880 spadal Dobronín pod okres Polná,[5] 20. ledna 1871 zde vznikla železniční stanice.[14] V původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z původní továrny na výrobu provazů v roce 1876 vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně broušeným olovantým křišťálem.[7] Od roku 1880 obec spadala pod okres Německý Brod.[5] Dva kilometry za obcí založil polenský podnikatel Jaroslav Pittner roku 1888 osadu Cihelna, kde nechal vystavět parostrojní cihelnu a několik domů pro její zaměstnance.[15] 1. srpna 1890 začala fungovat úřadovna České pošty.[9] V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o roku později Hospodářský spolek a roku 1898 sbor dobrovolných hasičů.[9] Lokální trať Dobronín – Polná dlouhá 6 km byla v provozu v letech 1904[7] Po roce 1918 v obci vyvíjela činnost Národní jednota pošumavská (NJP), která se snažila "počešťovat" obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy roku 1919.[16]

Místo vraždy Budínka se zahrnutým výkopem a dřevěným křížem

Dne 5. května 1945 na zdejším nádraží stál naložený německý vlak a vojenský vlak z Vratislavi. Ten den byl ustaven revoluční národní výbor v čele s Peregrínem Bernardem.[16] Dne 9. května přijely první tanky Rudé armády a rumunské armády.[16] V druhé polovině května 1945 bylo v hasičské zbrojnici v Německém Šicndorfu vězněno místními příslušníky revolučních gard několik mužů s německou národností z Dobronína a okolních vesnic. Pravděpodobně v noci z 26. na 27. května byli internovaní Němci vyvedeni ze zbrojnice a zkratkou po železniční trati přivedeni na louku Budínka, kde byli povražděni. Tři z celkových třinácti obětí zahynuli již cestou při přecházení železničního viaduktu přes Zlatý potok.[17] Většina obětí byli sedláci z Dobronína a okolních vesnic, všichni byli členy NSDAP. Neexistují žádné zprávy o tom, že by se aktivně zapojili do akcí proti republice.[18] Všichni žili na území Československa již před rokem 1939, Byli československými občany německé národnosti,[19]

Domy po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce v roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům. Dne 14. prosince 1948 Zemský národní výbor rozhodl o sloučení obcí Dobronín a Německý Šicndorf do jednoho celku pod názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. V roce 1951 místní sportovci založili sportovní oddíl TJ Jiskra Dobronín.[20] V roce 1952 byl v akci Z vybudován hřbitov.[21] V roce 1954 byl v lese Obora zřízen muniční sklad.[22] V roce 1955 založeno JZD Dobronín[23] K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce 1960.[6] Od roku 1961 obec spadá pod okres Jihlava.[5] V roce 1971 byla zde otevřena po pobočka domova důchodců Ždírec.[24] Nová školní budova byla otevřena 5. května 1973.[11] Roku 1974 bylo k JZD Dobronín přidruženo střítežské družstvo, celek dostal název JZD Budovatel, k tomu bylo v roce 1976 připojeno JZD Kamenná-Nové Dvory a roku 1979 JZD Ždírec-Věžnička.[23] V roce 1985 byla uzavřena železniční dráha do Polné.[7] K 30. červnu 1992 zanikly místní jesle.[25] V roce 2002 obec obdržela právo užívat znak a vlajku.[26] Dne 1. dubna 2007 byl uzavřen provoz skláren.[27] V únoru 2009 byly názvy ulic.[28] V roce 2010 byla uzavřena pobočka Domova důchodců Ždírec.[29]

Dne 16. července 2009 podal novinář Miroslav Mareš trestní oznámení na Policii ČR o masovém hrobě dvou desítek obyvatel německé národnosti na louce Budínka u Dobronína.[17] Policie věc prošetřovala v archivních dokumentech a vyslýchala svědky, dne 16. srpna 2010 zahájila výkopové práce na Budínce, zde archeologové z Masarykovy univerzity nalezli zrezivělou lopatu[30] a 97 kompletních kostí nebo jejich fragmentů postkraniálního skeletu a 12 fragmentů kraniálních kostí.[31] Ty byly poházené přes sebe, ne uložené jako v hrobě.[32] Den po zahájení vykopávek sem dobronínští občané Milan Litavský a Jiří Kazatel umístili třímetrový dřevěný kříž,[32] který neznámý pachatel mezi 15. a 16. březnem 2011 pilou do tří čtvrtin nařízl a pak ručně dolomil.[33] Dne 23. května 2011 po upozornění novináře Mareše a pozůstalých z Německa byl odkryt druhý masový hrob v lokalitě u železničního viaduktu přes Zlatý potok, na jehož pravé straně archeologové nalezli ostatky tří osob.[34] Dne 10. července na místě zničeného kříže na Budínce Milan Litavský vztyčil nový kříž – čtyřmetrový nahnutý kříž je složen z traverz, vyplň tvoří na červeno natřené dřevo.[35] Kriminalistický ústav v Praze prováděl analýzu získaných vzorků DNA s odebranými stěry od pozůstalých v Německu. Výsledky analýzy byly zveřejněny v listopadu 2011, z louky Budínka bylo identifikováno bylo osm osob a u viaduktu tři osoby.[36] Pohřeb dvanácti nalezených obětí se uskutečnil 15. září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě, neboť zastupitelstvo obce Dobronín odmítlo uložení ostatků na místním hřbitově.[37] V říjnu 2013 státní zastupitelství po několikaletém prošetřování případ Budínka odložilo.[38]

Přírodní poměry

Obec Dobronín leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina 13 km severovýchodně od krajské města Jihlava, 5,5 km západně od Polné, 6 km východně od Štoků, 5 km jižně od Kamenné, 4 km severně od Stříteže a 3 km severozápadně od Ždírce. Rozloha obce činí 13,73 km2, z toho zaujímá orná půda 7,08 km2, zahrady 0,29 km2, trvalé travní porosty 1,24 km2, zemědělská půda 8,62 km2, lesní půda 3,5 km2, vodní plochy 0,19 km2, zastavěné plochy 0,23 km2 a ostatní plochy 1,19 km2.[39]

Geologická stavba, reliéf a půdy

Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje převažuje pararula, migmatit, sprašová hlína, kamenitý až hlinito-kamenitý sediment a granit.[40] Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavské brázdy, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Dobronínská pánev.[41] Průměrná nadmořská výška činí 475 metrů.[42] Nejvyšší bod ve výšce 533 metrů leží 300 metrů východně od Filipovských Chaloupek. Nejnižší bod se nachází v nadmořské výšce 465 metrů u mostu přes Zlatý potok na silnici č. 348 naproti budovám bývalých skláren.

Na převážné části území se vyskytuje pseudoglejová půda, okolo vodních toků gleje a blízko nich kambizemě.[43]

Vodstvo a podnebí

Návesní rybník

Dobronínem protéká několik potoků. Do Zlatého potoka, který na území Dobronína vstupuje z jihu nejprve nedaleko rybníka Valchař z pravé strany vtéká Ždírecký potok, dále pak v zatáčce naproti budovám bývalých skláren se do Zlatého potoka vlévá z levé strany Mlýnský, do něhož se na východním okraji Dobronína nedaleko vojenského prostoru vlévá Zvonějovský potok. Nedaleko železničního viaduktu do Zlatého potoku z pravé strany vtéká Filipovský potok. Území obce tak patří k úmoří Severního moře. V centru obce se nachází několik rybníků, na Filipovském potoce na ulici Polenská leží Návesní rybník, největší rybník obce, Valchař, se nachází na Zlatém potoce nedaleko železniční trati. Kilometr jižně od obce se na okraji lesa Holotympl nachází stejnojmenný rybník. Na Zvonějovském potoce u vojenského prostoru leží kaskáda tří rybníků s názvy Trnovka, Horní rybník a Na Hrázi.

V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebí k vlhkému kontinentálnímu podnebí.[44] Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.[45]

Flora a fauna

V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu.[46] Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina.[47] Lesy na území obce Dobronín náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Jižní okraj území Dobronína zasahuje les Holotyml, jihovýchodní část pak Farský les, jihozápadní část pak les Obora s vojenským prostorem, pravou stranu Zlatého potoka za obecním hřbitovem tvoří les Na Skalkách, severovýchodně od obce u osady Cihelna se nachází les Na Kvírách. Potenciálně přirozenou vegetací je biková bučina.[48] Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem. Podél vodních toků rostou olšiny (Alnus) s bledulemi jarními (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují borůvky (Vaccinium myrtillus), violky lesní (Viola reichenbachiana) či kapraď samec (Dryopteris filix-mas).[49]

V okolních lesích žijí srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa), z šelem pak kuny lesní (Martes martes) a lišky obecné (Vulpes vulpes). V lesích hnízdí datli černí (Dryocopus martius), žluny šedé (Picus canus), sýkory (Parus), pěnice (Sylvia) či drozdi zpěvní (Turdus philomelos), z dravých ptáků se objevují káně lesní (Buteo buteo). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), skokani (Rana), ropuchy obecné (Bufo bufo) či čolci (Triturus). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž skokani hnědí (Rana temporaria) a mloci skvrnití (Salamandra salamandra). Na rybnících sídlí kachny divoké (Anas platyrhynchos) či lysky černé (Fulica atra).[49] Na území Dobronína se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.

Obyvatelstvo

Struktura

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v Dobroníně trvale 1872 osob, z toho 938 žen. Celkem 1190 občanů se hlásilo k české národnosti, 25 k moravské, 19 ke slovenské, 2 k německé a ukrajinské a po jednom k romské a polské.[50] V roce 1930 v Dobroníně žilo 804 obyvatel, z nichž bylo 424 Čechů, 379 Němců a 1 Rus.[16]

Vývoj počtu obyvatel a domů[50][51]
Počet 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
obyvatel 708 942 1193 1254 1169 1376 1526 1257 1437 1502 1608 1757 1905 1872
domů 97 110 116 145 151 166 213 235 239 245 297 310 355 389

Náboženský život

Obec spadá pod římskokatolickou farnost Ždírec, která náleží do děkanství polenského a královéhradecké diecéze. Farnost nemá kněze, duchovní správu vykonává děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Farním kostelem je kostel svatého Václava ve Ždírci.[52] Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 269 z 1872 osob, z toho se 143 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 6 k Církvi československé husitské, 2 k Českobratrské církvi evangelické a 1 k Svědkům Jehovovým. 100 věřících své vyznání neuvedlo, 710 osob bylo bez náboženské víry.[50]

Obecní správa a politika

Místní části, členství ve sdruženích

Obec jednu místní část s názvem Dobronín,[53] dvě katastrální území pojmenované Dobronín a Střelecká (bývalý Německý Šicndorf)[54] a tři základní sídelní jednotky (Dobronín, Střelecká a Filipovské Chaloupky.[55]

Dobronín je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko[56] a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.[57]

Zastupitelstvo a starosta

Obecní úřad

Obec má 15členné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady obce stojí starosta. Ve volebním období 2006–2010 se do zastupitelstva dostaly čtyři strany, voleb se účastnilo 737 (tj. 49,90 %) voličů. KSČM získala šest mandátů, ODS pět mandátů a Sdružení nezávislých kandidátů po čtyřech a KDU-ČSL jeden.[58] Starostou se stal Jiří Vlach, který tuto funkci vykonával od roku 1994.[59] Ve volebním období 2010–2014 získalo Sdružení nezávislých kandidátů 2010 pět zastupitelů, KSČM čtyři, ODS a hnutí NEZÁVISLÍ po dvou a ČSSD a KDU-ČSL po jednom zastupiteli. Voleb se účastnilo 808 (tj. 54,40 %) voličů.[60] Starostou byl zvolen komunista Jiří Vlach, ten 16. ledna 2012 na post rezignoval a starostou se stal Ivan Sehnal ze Sdružení nezávislých kandidátů 2010.[61]

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny PČR dne 9. dubna 2002. V červeno-modře polceném štítě vpravo nad stříbrnou kvádrovanou hradbou s cimbuřím z poltící linie vyskakuje zlatý býk, vlevo se nachází stříbrné ciborium. Vlajku tvoří tři svislé pruhy, bílý zubatý, červený a modrý (poměr 1:2:1). Z modrého pruhu vyskakuje půl žlutého býka, bílý pruh má čtyři zuby a tři stejné mezery. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3.[26]

Hospodářství a doprava

Hospodářství

V Dobroníně působí několik obchodních společností a drobných podnikatelů. V roce 2011 zde mělo sídlo 332 podnikatelských subjektů.[62] Zemědělské pozemky obhospodařují soukromí rolníci, Zemědělské družstvo Dobronín a akciová společnost Dobrosev, kde bylo k únoru 2013 zaměstnáno 75 lidí.[63] Dobrosev provozuje bioplynovou stanici a mléčnou farmu.[64] Agropodnik Jihlava vyrábí bionaftu v osadě Cihelna.[65] Ranč Ztracená podkova se věnuje chovu koní a od července 2013 provozuje naučnou stezku O koních.[66]

Budova skláren

V původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z továrny na výrobu provazů v roce 1876 vytvořil sklárny a brusírnu. Ty se původně zabývaly hlavně produkcí broušeného olovantého křišťálu.[7] Během druhé světové války zde pracovalo 560 dělníků.[16] Po roce 1989 se z firmy stala pobočka jihlavských skláren Bohemia. Sklárny svou činnost ukončily 1. dubna 2007.[27] Dnne 21. srpna 2010 část budov vyhořela.[67] Z výrobních společností zde sídlí Novatop, který se zabývá výrobou a prodejem ekologických paliv,[68] Machstav, jenž se specializuje na izolace budov,[69] společnost Magry, nabízející krby a kachlová kamna,[70] a minipivovar Dědkovo pivo. V souvislosti se sklárnami zde sídlily dvě kartonážky, SCA Packiging se v roce 2007 přesunula do areálu firmy Jipocar ve Stříteži[71] a firma Iros, s r. o., která sídlí v areálu Agropodniku Jihlava v Cihelně.[72] V Cihelně své sídlo má i autodopravce Refit 95.[73]

Svou živnost zde provozují řezník, truhlář, dvě autoopravny, zámečnictví, čalouník, provozovatel dodávkové autodopravy, výrobce uměleckého skla, 2 instalatéři, taxikář, 2 kosmetičky, kadeřnictví, manikúra, relaxační masáže a pedikúra. Sídlí zde firma poskytující stavební práce, internetový obchod se stavebnicemi a prodejce stínící a garážové techniky.[74] Sídlí zde dva obchody s potravinami (Jednota Velké Meziříčí, Potraviny Matějíček) a jeden s textilem Nákupní centrum - levné zboží. V roce 2011 zde byly šest restauračních zařízení hospoda Na Zatáčce, restaurace U Milušky, SNACK Sedláček, Hospoda Na tahu, Hospoda U Lípy a sport-bar TJ Jiskra.[75] Od roku 1971 v budově bývalé školy v Německém Šicndorfu sídlila pobočka Domova důchodců Ždírec s 28 lůžky,[24] po zrušení v roce 2010 obec budovu odkoupila a rozhodla se zde vybudovat byty.[29] V budově zdravotního střediska, kde služby poskytují všeobecný, dětský a zubní lékař, sídlí také úřadovna České pošty.

Ve vojenském prostoru v lese Obora se nachází zásobovací středisko Základny munice Armády České republiky Týniště nad Orlicí,[76] to zde bylo zřízeno jako muniční sklad 52. dělostřelecké základny v roce 1954.[22]

Doprava

Budova železniční stanice

Obcí prochází silnice druhé třídy č. 348 z Polné do Štoků. Z té půl kilometru za Dobronínem odbočuje silnice tředtí třídy č. 34815 do Kamenné. Do Stříteže vede komunikace třetí třídy č. 34819 a do Ždírce silnice třetí třídy č. 3526. Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců ZDAR, a. s. a ICOM Transport a železniční osobní dopravou. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou, Měřín, Přibyslav a Žďár nad Sázavou.[77] Vesnicí prochází železniční trať číslo 225 spojující Havlíčkův Brod s Jihlavou.[78] Železniční stanice se nachází v blízkosti skláren a původně nesla označení Polná–Štoky.[14] Lokální trať Dobronín–Polná dlouhá 6 km byla v provozu v letech 1904–1985,[7] do roku 2009 po trati příležitostně jezdily historické vlaky. Trať je v havarijním stavu a Správa železniční dopravní cesty ji nabízí novým přepravcům.[79] Obcí prochází cyklistické trasy č. 4336 přes Polnou do Nížkova, č. 4335 přes Kamennou do Přibyslavi a č. 5215 okolo Luk nad Jihlavou ze Ždírce do Štoků.[80]

Společnost

Základní škola

V obci sídlí mateřská a základní škola. Mateřská škola má kapacitu 75 dětí,[81] základní školu navštěvuje okolo 350 dětí. V roce 1720 byla zřízena jedna školní učebna v domě čp. 37, do té doby děti docházely do ždírecké školy. Roku 1769 byla postavena dřevěná školní budova s jednou učebnou. Školu v roce 1798 navštěvovalo 70 dětí. Roku 1851 byla dřevěná budova v havarijním stavu prodána a postavena nová, zděná. V Německém Šicndorfu byla postavena škola v roce 1880 a docházelo sem 82 dětí. Roku 1882 byla přistavěna druhá třída, kde se učilo až do roku 1973. V roce 1892 docházelo do školy 220 dětí. Roku 1928 byla otevřena „měšťanka“. Nová školní budova otevřena 5. května 1973.[11] K 30. červnu 1992 zanikly místní jesle.[25]

Ve školní budově sídlí veřejná a školní knihovna. Vedle obecního úřadu se nachází kulturní dům. Působí zde několik spolků: Klub dobronínských žen, ochotničtí divadelníci Zmatkaři, kteří vznikli v roce 1993 a účastní se festivalů amatérských divadel, kde obdrželi několik ocenění.[82] Svazarm vznikl v Dobroníně roku 1961, v jehož rámci byl založen Autoklub Dobronín, který stále funguje. Po roce 1990 v jeho rámci vznikl Veteránklub, každoročně pořádají závod Dobronínský kosočtverec a ples[83] Sbor dobrovolných hasičů v Německém Šicndorfu byl založen v roce 1896, v Dobroníně roku 1898 (podle jiných zdrojů 1895). Hasiči každoročně pořádají soutěž „O pohár starosty obce“. Sbor má družstvo mužů, žen a mladých hasičů.[84]

Ke sportovnímu vyžití slouží tělocvična základní školy, dvě fotbalová hřiště (asfaltové a zatravněné), pět kurtů pro tenis a volejbal a hřiště pro plážový volejbal v zahradě základní školy. Tělocvičná jednota Dobronín byla založena v roce 1951 a má tři oddíly. Fotbalový oddíl se skládá z mužstva malé kopané a dvou družstev mužů, jejichž tým A hraje krajský přebor I. A třída mužů skupinu A[85], pro výchovu mladých vznikla tři družstva – dorostenci, žáci a přípravka. Pro starší hráče je určeno družstvo matadorů. Volejbalový oddíl má dvě družsva mužů a dva týmy žen, jejichž první týmy hrají okresní přebor, a dvě družstva pro mládež. Od roku 1993 se zde pořádá každoroční mezinárodní volejbalový turnaj juniorek Volejbal Cup Dobronín (do roku 2007 nesl na počest místních skláren název Bohemia Crystal Cup).[20] Od roku 1997 se zde koná Noční volejbalový turnaj smíšených družstev.[15] Třetí oddíl se nazývá Sport pro všechny a v jeho rámci jsou organizovány sporty jako aerobic, tenis, nohejbal či hokej.[86]

Pamětihodnosti

Kaple u silnice na Štoky
  • Kaple stojí mezi dvěma stromy na levé straně silnice druhé třídy č. 348 na Štoky. Stavba není datována, ale je o ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z roku 1836. Mohutná stavba s obdélníkovým půlkruhověuzavřeným půdorysem a nikami pro sochy má oplechovanou střechu a hrubou bílou omítku. V interiéru se nachází obrazy a socha Panny Marie. Kulturní památkou se kaple stala před rokem 1988.[87]
  • Mariánská kaplička se nachází v ulici Ždírecká na levé straně komunikace č. 3526 do Ždírce. Stavba není datována, ale je o ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z roku 1836. Drobná barokizující lidová stavba má obdélníkový půdorys, bílou omítku a červenou oplechovanou střechu. Stojí na vyšším soklu v okolní zeleni. V interiéru se nachází obrazy a socha Panny Marie.[87]

Partnerské obce

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 409. 
  5. ↑ a b c d Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 100. 
  6. ↑ a b DAVID, Jaroslav. Brod Smilův, Německý nebo Havlíčkův?. In: Havlíčkobrodsko : vlastivědný sborník. 16.. Havlíčkův Brod: Okresní vlastivědné muzeum; Státní okresní archiv HB, 2001. Dostupné online. S. 193-194.
  7. ↑ a b c d e f PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Dobronín, s. 46-47. 
  8. ↑ a b KUBA, Walter. Historie obce Dobronín. In: Polensko 8, č. 1. Polná: Klub za historickou Polnou, 1999. Dostupné online. S. 13–15.
  9. ↑ a b c PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Šicendorf, s. 1. 
  10. ↑ HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno: Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. Kapitola Střítež, s. 56-58. 
  11. ↑ a b c d VLACH, Jiří. Výstavba nové základní devítileté školy. S. 7-8. Dobronínský zpravodaj [online]. 2006-10-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. říjen 2006, s. 7-8. Dostupné online. 
  12. ↑ Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež.
  13. ↑ JAROŠ, Zdeněk. Střítež = Neznámé známé Jihlavsko-zastavení 48.. Jihlavské listy. 2005-06-17, roč. 16, čís. 48, s. 18. 
  14. ↑ a b DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Dobronín, s. 46–47. 
  15. ↑ a b PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Dobronín, s. 7-10.
  16. ↑ a b c d e VYBÍHAL, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. Jihlava: Jiří Vybíhal, 2012. 143 s. Kapitola Budínka, s. 103-105. 
  17. ↑ a b Vybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 117.
  18. ↑ Roman Martínek. Policista: „Těžko někoho obviníme“. Sedmička Jihlava. 02. 09. 2010, roč. 2, čís. 35, s. 4. ISSN 1804-7610. 
  19. ↑ Miroslav Mareš. Tajemství Budínky: česká louka – německý hrob. Jihlavské listy. 23. 10. 2009, roč. 20, čís. 85, s. 14. ISSN 1212-740X. 
  20. ↑ a b MIKULÁŠEK, Ivo. Historie [online]. TJ Jiskra Dobronín, 2008 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Vybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 134.
  22. ↑ a b Odpovědi na dotazy 406. - 420. [online]. Vojenstvi.cz [cit. 2013-10-30]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku. [s.l.]: Okresní výbor KSČ, 1989. 89 s. Kapitola Jednotné zemědělské družstvo Budovatel Dobronín, s. 38–40. 
  24. ↑ a b LÁNOVÁ, Jana; POSPÍCHALOVÁ, Jana; PAVLÍKOVÁ, Iveta. Ždírec. 1233-2013. Ždírec: Obecní úřad Ždírec, 2013. 180 s. ISBN 978-80-260-4935-7. Kapitola Domov důchodců Ždírec, s. 90. 
  25. ↑ a b VLACH, Jiří. Listování v kronice obce, část XXXIII., rok 1992. S. 17. Dobronínský zpravodaj [online]. 2009-12-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. prosinec 2009, s. 17. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Udělené symboly – Dobronín [online]. 2002-04-9 [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b KRÁLOVÁ, Marie. Rozhovor se starostou. S. 3. Dobronínský zpravodaj [online]. 2010-10-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. říjen 2010, s. 3. Dostupné online. 
  28. ↑ Zavedení názvů ulic v Dobroníně [online]. Obec Dobronín [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Domov důchodců nevyhovoval. Budou z něj nové nájemní byty. Jihlavský deník [online]. 2012-02-05 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ Redakce. Budínka: už šest osob. Jihlavské listy. 20. 08. 2010, roč. 21, čís. 65, s. 1–2. ISSN 1804-7610. 
  31. ↑ Klára Novická. Výsledky analýz z Budínky budou v říjnu. Jihlavské listy. 14. 09. 2010, roč. 21, čís. 72, s. 13. ISSN 1804-7610. 
  32. ↑ a b Petr Klukan. Budínka: kosterní nálezy potvrzují hromadný hrob. Jihlavské listy. 20. 08. 2010, roč. 21, čís. 65, s. 12–13. ISSN 1804-7610. 
  33. ↑ Petr Klukan, kra. Kauza Budínka: kříž na louce někdo uřízl. Jihlavské listy. 18. 03. 2011, roč. 22, čís. 22, s. 2. ISSN 1804-7610. 
  34. ↑ kh. Dobronín: našli ostatky už tří lidí. Jihlavské listy. 27. 05. 2011, roč. 22, čís. 42, s. 7. ISSN 1804-7610. 
  35. ↑ hm. Na Budínce vyrostl železný kříž. Jihlavské listy. 12. 07. 2011, roč. 22, čís. 54, s. 2. ISSN 1804-7610. 
  36. ↑ Vybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 121–123.
  37. ↑ Vybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 134–135.
  38. ↑ ČTK. Kauza Budínka. Případ mrtvých Němců na Jihlavsku odložen. Týden [online]. 2013-10-14 [cit. 2014-02-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ Veřejná databáze ČSÚ, obec Dobronín [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  40. ↑ BORK, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. České geologické služby [cit. 2013-10-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 43. 
  42. ↑ NOVÁKOVÁ, Božena. Zeměpisný lexikon ČSR : Obce a sídla A-M. 1. Praha: Československá akademie věd, 1991. 602 s. Kapitola Dobronín, s. 193. 
  43. ↑ Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-10-13]. Dostupné online. 
  44. ↑ TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. 
  45. ↑ CHALUPSKÝ, Antonín. Meteorologická stanice Přibyslav [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. leden 1996 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online. 
  46. ↑ II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [PDF]. Kraj Vysočina [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  47. ↑ DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. 5.3 Fytogeografické členění České republiky [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  48. ↑ Potenciálně přirozená vegetace [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b DAVID, Petr. Jihlavsko a Třebíčsko. Praha: Soukup & David, 2006. 161 s. ISBN 80-86899-99-3. Kapitola Vymezení a charakteristika, s. 9-11. 
  50. ↑ a b c Sčítání lidu 2011 Dobronín [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2013-10-12]. Dostupné online. 
  51. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-10-12]. S. 564, 565, záznam 15. Dostupné online. 
  52. ↑ Římskokatolická farnost Ždírec [online]. Královéhradecká diecéze, 2009, 2010 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  53. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  54. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  55. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  56. ↑ Mikroregion Polensko [online]. [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  57. ↑ Členská města, městyse a obce [online]. MAS Českomoravské pomezí, 2013 [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  58. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. Volby.cz [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  59. ↑ Starosta Vlach: Budínka není důvodem mého konce. Jihlavský deník [online]. 2011-12-17 [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  60. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  61. ↑ MAREŠ, Miroslav. V Dobroníně to jiskřilo. Obec má po sedmnácti letech nového starostu. iDnes.cz [online]. 2012-01-17 [cit. 2013-10-11]. Dostupné online. 
  62. ↑ Dobronín [online]. Regionální informační servis, 2010 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ Dobrosev, a. s. - přítomnost a budoucnost. S. 24. Dobronínský zpravodaj [online]. 2012-12-15 [cit. 2013-10-14]. Čís. leden 2013, s. 24. Dostupné online. 
  64. ↑ O nás [online]. Dobrosev, a. s., 2011 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  65. ↑ O společnosti [online]. Agropodnik Jihlava, 2012 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  66. ↑ Naučná stezka o koních v Dobroníně. S. 21. Dobronínský zpravodaj [online]. 2013-04-15 [cit. 2013-10-14]. Čís. duben 2013, s. 21. Dostupné online. 
  67. ↑ CAHA, Lukáš. Požár střechy Neutralizace ve sklárnách [online]. SDH Dobronín, 2010-08-24 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  68. ↑ Novatop [online]. Novatop, 2008 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  69. ↑ O společnosti [online]. Machstav, 1994 - 2010 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  70. ↑ Naše činnost [online]. Magry, 2010-2011 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  71. ↑ Švédský koncern přesouvá výrobu z Dobronína k Jihlavě. Jihlavský deník [online]. 2007-11-07 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  72. ↑ BERÁNEK, Zdeněk. O obci [online]. Obec Dobronín, 2006-10-06 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  73. ↑ Profil společnosti [online]. Refit 95, 1995-2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  74. ↑ Firmy Dobronín [online]. Firmy.cz [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  75. ↑ Naučná stezka o koních v Dobroníně. S. 31–32. Dobronínský zpravodaj [online]. 2011-12-15 [cit. 2013-10-14]. Čís. prosinec 2011, s. 31–32. Dostupné online. 
  76. ↑ LANG, Pavel. Desatero muniční základny. S. 15. Areport: Měsíčník Ministerstva obrany České republiky [online]. 2010-02-24 [cit. 2013-10-14]. Čís. 3/2010, s. 15. Dostupné online. ISSN 1211-801X. 
  77. ↑ Dobronín [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  78. ↑ Popis trati 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - Česká republika [online]. ŽelPage [cit. 2013-04-22]. Dostupné online. 
  79. ↑ BARTŮNKOVÁ, Andrea. Mezi Polnou a Dobronínem možná znovu pojede vlak. Trať bude na prodej. ČRo Zprávy [online]. 2013-10-03 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  80. ↑ Dobronín [online]. Rev. 2003-01-12 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  81. ↑ Mateřská škola Dobronín [online]. školky.info, 2006-2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  82. ↑ PÁR SLOV O SOUBORU [online]. Zmatkaři [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  83. ↑ SKOŘEPA, M. 50 let autoklubu. S. 29. Dobronínský zpravodaj [online]. 2012-02-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. únor 2012, s. 29. Dostupné online. 
  84. ↑ Historie [online]. SDH Dobronín, 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  85. ↑ I. A třída mužů skupina A [online]. fotbal.cz, 2012 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  86. ↑ BERÁNEK, Zdeněk. TJ Jiskra Dobronín [online]. Obec Dobronín, 2006-10-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  87. ↑ a b KLIMENTOVÁ-REPASKÁ, Eva. Církevní stavební památky pod správou děkanství Polná. Brno, 2012 [cit. 2013-10-28]. 222 s. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.. s. 110–113. Dostupné online.
  88. ↑ Partnerská obec [online]. Obec Dobronín [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • CÍLA, Richard. 100 let místní dráhy Dobronín. Polná: Linda, 2004. 110 s. ISBN 80-239-4393-6. 
  • 30 let ledního hokeje v Dobroníně 1951-1981. Dobronín: Oddíl ledního hokeje, 1982. 66 s. 
  • KUBA, Walter. Historie skláren v Dobroníně. Jihlava: Sklárny Bohemia, 1998. 32 s. 
  • KUBA, Walter. Tři generace ochotníků v Dobroníně. In: Polensko 7, č. 3. Polná: Klub za historickou Polnou, 1998. Dostupné online. S. 6–8.
  • KUBA, Walter. Historie obce Dobronín. In: Polensko 8, č. 1. Polná: Klub za historickou Polnou, 1999. Dostupné online. S. 13–15.

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobronín na Wikimedia Commons

Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dobronín&oldid=11166752“