Joe Biden: Porovnání verzí
verze 19141827 uživatele Ioannes Pragensis (diskuse) zrušena/ odstraňování zdrojovaných informací značky: vrácení zpět revertováno |
značka: vrácení zpět |
||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Joseph „Joe“ Robinette Biden, Jr.''' {{IPA2|ˈdʒoʊsɨf rɒbɨˈnɛt ˈbaɪdən}} [[20. listopad|20. listopadu]] [[1942]] [[Scranton]], [[Pensylvánie]]), je americký politik za [[Demokratická strana (USA)|Demokratickou stranu]], [[zvolený prezident]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Předtím sloužil jako 47. [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezident USA]] mezi lety 2009 až 2017 s prezidentem [[Barack Obama|Barackem Obamou]] a jako [[Senát Spojených států amerických|senátor USA]] za stát [[Delaware]] mezi lety 1973 a 2009. |
'''Joseph „Joe“ Robinette Biden, Jr.''' {{IPA2|ˈdʒoʊsɨf rɒbɨˈnɛt ˈbaɪdən}} [[20. listopad|20. listopadu]] [[1942]] [[Scranton]], [[Pensylvánie]]), je americký politik za [[Demokratická strana (USA)|Demokratickou stranu]], [[zvolený prezident]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Předtím sloužil jako 47. [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezident USA]] mezi lety 2009 až 2017 s prezidentem [[Barack Obama|Barackem Obamou]] a jako [[Senát Spojených států amerických|senátor USA]] za stát [[Delaware]] mezi lety 1973 a 2009. Je dlouhodobě jedním z nejoblíbenějších amerických politiků<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| ⚫ | Joe Biden je jedním z nejzkušenějších amerických politiků a má za sebou téměř padesátiletou politickou kariéru. Vystudovaný [[Právo|právník]] byl v roce 1972 zvolen za Demokratickou stranu [[Senát|senátorem]] Spojených států amerických za stát [[Delaware]] ve věku 29 let, jako šestý nejmladší senátor v americké historii. Měsíc nato prožil rodinnou tragédii, kdy při [[Silniční dopravní nehoda|autonehodě]] zemřela jeho manželka Neilia a dcera Amy. Joe od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do budovy Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. V roce 2015 zemřel ve věku 46 let Bidenův syn Beau na rakovinu. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil například zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii, či [[Válka v Iráku|válku v Iráku]]. V roce 2008 si Bidena vybral kandidátna prezidenta [[Barack Obama]] jako svého viceprezidenta, kterým byl Biden pak zvolen a v roce 2012 znovuzvolen. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Joe Biden je dlouhodobě jedním z nejoblíbenějších amerických politiků<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Joe Biden: The likeable joe |
| titul = Joe Biden: The likeable joe |
||
| periodikum = The Independent |
| periodikum = The Independent |
||
| Řádek 53: | Řádek 42: | ||
| datum přístupu = 2020-11-06 |
| datum přístupu = 2020-11-06 |
||
}}</ref> a je držitelem [[Prezidentská medaile svobody|Prezidentské medaile svobody]]. |
}}</ref> a je držitelem [[Prezidentská medaile svobody|Prezidentské medaile svobody]]. |
||
| ⚫ | Joe Biden je jedním z nejzkušenějších amerických politiků a má za sebou téměř padesátiletou politickou kariéru. Vystudovaný [[Právo|právník]] byl v roce 1972 zvolen za Demokratickou stranu [[Senát|senátorem]] Spojených států amerických za stát [[Delaware]] ve věku 29 let, jako šestý nejmladší senátor v americké historii. Měsíc nato prožil rodinnou tragédii, kdy při [[Silniční dopravní nehoda|autonehodě]] zemřela jeho manželka Neilia a dcera Amy. Joe od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do budovy Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. V roce 2015 zemřel ve věku 46 let Bidenův syn Beau na rakovinu. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil například zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii, či [[Válka v Iráku|válku v Iráku]]. V roce 2008 si Bidena vybral kandidátna prezidenta [[Barack Obama]] jako svého viceprezidenta, kterým byl Biden pak zvolen a v roce 2012 znovuzvolen. Jako 47. viceprezident USA podpořil důležité daňové zákony nebo stažení vojáků z Iráku. |
||
| ⚫ | Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta [[Spojené státy americké|USA]] v letech 1988 a 2008. Potřetí [[Volby prezidenta USA 2020|kandidoval v roce 2020]] po boku senátorky [[Kamala Harrisová|Kamaly Harrisové]] jako kandidátky na viceprezidentku a byl zvolen 46. prezidentem Spojených států amerických. Přitom dosáhnl hned několika historických milníků: Po [[John Fitzgerald Kennedy|Johnu Fitzgeraldovi Kennedym]] se stal teprve druhým [[Katolicismus|katolíkem]] ve funkci prezidenta USA; s počtem více než 74 milionů získaných hlasů byl zvolen historicky největším množstvím voličů;<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Život == |
== Život == |
||
Verze z 7. 11. 2020, 21:45
| Joe Biden | |
|---|---|
 | |
| zvolený 46. prezident Spojených států amerických | |
| Viceprezident | Kamala Harrisová |
| Předchůdce | Donald Trump |
| 47. viceprezident Spojených států amerických | |
| Ve funkci: 20. ledna 2009 – 20. ledna 2017 | |
| Prezident | Barack Obama |
| Předchůdce | Dick Cheney |
| Nástupce | Mike Pence |
| Senátor Spojených států amerických za stát Delaware | |
| Ve funkci: 3. ledna 1973 – 15. ledna 2009 | |
| Předchůdce | J. Caleb Boggs |
| Nástupce | Ted Kaufman |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana |
| Rodné jméno | Joseph Robinette Biden Jr. |
| Narození | 20. listopadu 1942 (81 let) Scranton, Pensylvánie,  USA |
| Choť | Neilia Hunterová (1966–1972) Jill Bidenová (od 1977) |
| Rodiče | Joseph Robinette Biden a Jean Bidenová |
| Děti | tři z prvního a dvě z druhého manželství |
| Příbuzní | Valerie Bidenová Owensová[1], James Biden[2] a Francis Biden[2] (sourozenci) Natalie Bidenová a Robert Biden II (vnoučata) |
| Sídlo | Wilmington, Delaware |
| Alma mater | Syracuse University, University of Delaware |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | politik, advokát, vysokoškolský učitel, spisovatel, diplomat a právník |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | Medaile cti Ellis Island (1992) Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2004) Hilal-e-Pakistan (2008) Medaile Laetare (2016) velkokříž Řádu Boyacá (2016) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | joebiden |
| Commons | Joe Biden |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph „Joe“ Robinette Biden, Jr. [ˈdʒoʊsɨf rɒbɨˈnɛt ˈbaɪdən]IPA 20. listopadu 1942 Scranton, Pensylvánie), je americký politik za Demokratickou stranu, zvolený prezident Spojených států amerických. Předtím sloužil jako 47. viceprezident USA mezi lety 2009 až 2017 s prezidentem Barackem Obamou a jako senátor USA za stát Delaware mezi lety 1973 a 2009. Je dlouhodobě jedním z nejoblíbenějších amerických politiků[3] a je držitelem Prezidentské medaile svobody.
Joe Biden je jedním z nejzkušenějších amerických politiků a má za sebou téměř padesátiletou politickou kariéru. Vystudovaný právník byl v roce 1972 zvolen za Demokratickou stranu senátorem Spojených států amerických za stát Delaware ve věku 29 let, jako šestý nejmladší senátor v americké historii. Měsíc nato prožil rodinnou tragédii, kdy při autonehodě zemřela jeho manželka Neilia a dcera Amy. Joe od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do budovy Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. V roce 2015 zemřel ve věku 46 let Bidenův syn Beau na rakovinu. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil například zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii, či válku v Iráku. V roce 2008 si Bidena vybral kandidátna prezidenta Barack Obama jako svého viceprezidenta, kterým byl Biden pak zvolen a v roce 2012 znovuzvolen. Jako 47. viceprezident USA podpořil důležité daňové zákony nebo stažení vojáků z Iráku.
Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta USA v letech 1988 a 2008. Potřetí kandidoval v roce 2020 po boku senátorky Kamaly Harrisové jako kandidátky na viceprezidentku a byl zvolen 46. prezidentem Spojených států amerických. Přitom dosáhnl hned několika historických milníků: Po Johnu Fitzgeraldovi Kennedym se stal teprve druhým katolíkem ve funkci prezidenta USA; s počtem více než 74 milionů získaných hlasů byl zvolen historicky největším množstvím voličů;[4] a v 77 letech se stal nejstarším zvoleným americkým prezidentem v historii.[p 1] Očekává se, že se úřadu prezidenta ujme 21. ledna 2021.
Život
Rodina a vzdělání
Narodil se ve Scrantonu v Pensylvánii v katolické rodině jako nejstarší syn, měl sestru a dva bratry.[5] Otec Joseph (1915–2002) pocházel z Baltimoru, jeho předkové byli anglického, francouzského a irského původu.[5] Matka Catherine Eugenia (roz. Finnegan, 1917–2010) se narodila ve Scartonu, její předkové byli irského původu.[5]
Otec pocházel z relativně bohaté rodiny, v době narození syna se však rodině finančně nedařilo a bydlela s rodinou matky. Otec nemohl najít stabilní práci,[6] v roce 1953 se rodina přestěhovala do státu Delaware, nejprve do Claymontu a poté do Wilmingtonu.[6] Otec začal úspěšně prodávat použité automobily a rodina se tak zařadila do střední třídy.[6]
Studoval na katolické střední škole Archmere Academy v Claymontu, hrál ve školním týmu amerického fotbalu. Byl podprůměrný student, ale přirozený vůdce a byl předsedou třídy, i přes své problémy s koktavostí.[7] Školu dokončil v roce 1961.[5]
Poté vystudoval na University of Delaware v Newarku historii a politické vědy, jeho studijní výsledky byly podprůměrné.[8] Po získání bakalářského titulu studoval práva na Syracuse University, kde v roce 1968 získal titul doktora práv (Juris Doctor – J.D.).
Během studií se v roce 1966 oženil se svou spolužačkou Neilií Hunter, měli tři děti. Syn Beau Biden se narodil v roce 1969, syn Hunter Biden v roce 1970 a dcera Naomi Christina v roce 1971.[5]
Krátce poté, kdy byl v roce 1972 zvolen senátorem, jeho žena v prosinci těžce havarovala, při vánočních nákupech nedala přednost při vjezdu na hlavní silnici nákladnímu vozu, který jejich auto srazil. Při nehodě zahynula spolu s dcerou, oba synové byli těžce zraněni.[5] Zvažoval, že se mandátu vzdá, senátor Mike Mansfield ho však přesvědčil, aby se politické kariéry nevzdával.[7]
Poté po 36 let svého působení v Senátu dojížděl do Washingtonu více než hodinu vlakem ze svého domu ve Wilmingtonu.[7] V roce 1975 se na schůzce naslepo, kterou zorganizoval jeho bratr, seznámil s Jill Tracy Jacobs. V roce 1977 se s ní oženil a v manželství s Jill Tracy Jacobsovou se narodila dcera Ashley (* 1981).[5]
Starší syn z prvního manželství Beau Biden (1969–2015) byl právník, jenž v letech 2007–2015 z titulu generálního prokurátora zastával úřad ministra spravedlnosti státu Delaware.[9] Mladší syn Hunter Biden (* 1970) je právník a lobbista.[10]
Biden nepije alkohol, podle jeho vyjádření je v jeho rodině alkoholiků už dost.[6]
Politická kariéra
.jpg)
V roce 1968 začal pracovat jako advokátní koncipient ve Wilmingtonu, šéf jeho kanceláře byl republikán. Biden nepodporoval demokratického guvernéra kvůli jeho konzervativní rasové politice a podporoval jeho republikánského rivala.[11] Richarda Nixona jako prezidentského kandidáta však nepodporoval.[5]
V roce 1969 začal pracovat jako advokát a jeho nadřízený byl aktivní demokrat, ten ho přesvědčil registrovat se jako demokrata. V roce 1970 byl již jako demokrat zvolen do okresní rady v New Castle, kde pracoval do roku 1972, spolu se svou advokátní praxí.[5]
V roce 1972 uspěl ve volbách do Senátu Spojených států ve státě Delaware. Svůj mandát nastoupil 3. ledna 1973; stal se pátým nejmladším senátorem v celé historii USA. Poté porazil své republikánské vyzyvatele ve všech dalších volbách v letech 1978 (James H. Baxter, Jr.), 1984 (John M. Burris), 1990 (M. Jane Brady), 1996 a 2002 (Raymond J. Clatworthy) a 2008 (Christine O'Donnellová).
K roku 2009 byl šestým nejdéle sloužícím senátorem v Kongresu USA. Členem Senátu byl šest volebních období, nepřetržitě od ledna 1973 do 15. ledna 2009, kdy na funkci rezignoval jako zvolený viceprezident USA. Byl také předsedou vlivného senátního Výboru pro zahraniční vztahy (Foreign Relations Committee) a Výboru pro soudnictví (Judiciary Committee). Delawareská guvernérka Ruth Ann Minnerová na uprázdněné místo jmenovala dlouholetého člena senátu tohoto státu Teda Kaufmana. V doplňovacích senátních volbách v listopadu 2010 byl pak novým senátorem zvolen demokrat Chris Coons.
V roce 1988 neúspěšně usiloval o prezidentskou kandidaturu za Demokratickou stranu. V roce 2008 svou prezidentskou kandidaturu stáhl 3. ledna po primárkách v státě Iowa. Dne 23. srpna 2008 oznámil prezidentský kandidát Barack Obama, že za kandidáta na místo viceprezidenta za demokraty si vybral Joe Bidena, který mj. v Senátu zastával post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.[12]
Večer 2. října 2008 absolvoval Biden jedinou televizní diskusi s viceprezidentskou protikandidátkou Sarah Palinovou. Diskuse byla klidná, ale nepřesvědčivá. Podle výsledků průzkumů veřejného mínění zadaných americkými televizemi CNN a CBS, provedených po duelu, byl prohlášen vítězem debaty. Zároveň ale podle velké většiny diváků si Palinová vedla lépe, než očekávali.[13][14][15]
.jpg)
Dne 4. listopadu 2008 Biden zvítězil na demokratické kandidátce společně s Barackem Obamou v prezidentských volbách a byl zvolen viceprezidentem USA. Dne 3. ledna 2009 složil opět senátorský slib do rukou viceprezidenta Cheneyho a mandátu se vzdal 15. ledna. Následně guvernér státu Delaware jmenoval jeho nástupce Teda Kaufmana, který zaujal místo v Senátu USA na další dva roky, než v roce 2010 došlo k předčasným senátním volbám na uvolněný post.
Viceprezidentem USA se stal po složení slavnostního slibu v poledne 20. ledna 2009 krátce před slibem prezidenta Obamy. Biden se stal prvním politikem státu Delaware ve funkci viceprezidenta USA a také prvním římským katolíkem v tomto úřadu.
Kampaň před prezidentskými volbami 2020
.jpg)
Během kampaně před volbou prezidenta USA 2020 se dopustil mnoha slovních přešlapů. Současný prezident USA Donald Trump o něm prohlásil: „Opravdu někdo věří, že je mentálně fit na to, aby byl prezidentem?“ Sám Biden připustil, že je „stroj na přežblepty“.[16] Biden byl během úvodních měsíců kampaně považován za nadějného uchazeče o kandidáta vybraného z předvoleb Demokratické strany. Jeho podpora však začala postupně opadat, kvůli čemuž se rozhodl v listopadu 2019 kandidovat newyorský miliardář Michael Bloomberg.
Během hlasování v demokratických primárkách v několika prvních státech dosáhl Biden špatných výsledků – 4. místo v Iowě, 5. místo v New Hampshiru a 2. místo s velkým odstupem za Berniem Sandersem v Nevadě. Jeho kampaň revitalizovalo přesvědčivé vítězství v Jižní Karolíně v sobotu 29. února.[17] V neděli 1. března ukončil svou kandidaturu a podpořil Bidena Pete Buttigieg, o den později udělala totéž Amy Klobucharová. V předvečer volebního superúterý Bidena podpořil také Beto O'Rourke, který prezidentskou kampaň ukončil 1. listopadu 2019.[18] Po Bidenově vítězství v 10 ze 14 států v úterý 3. března a celkovém vedení v počtu volitelů (před druhým Sandersem) ukončil svou kampaň a vyjádřil podporu Bidenovi také newyorský mediální magnát Michael Bloomberg.[19] K 9. březnu 2020 podpořili Bidena další bývalí kandidáti Cory Booker, John Delaney, Kamala Harris, Deval Patrick a Tim Ryan.[20] Podle volebního modelu zpravodajského webu FiveThirtyEight byl Joe Biden po tzv. superúterý již jasným favoritem primárních voleb Demokratické strany.[21]
Po odstoupení senátora Bernieho Sanderse z primárek se stal jediným vážným uchazečem o kandidaturu v rámci Demokratické strany. Jeho kampaň však byla brzděna koronavirovou krizí. Zavázal se, že si jako kandidáta na viceprezidenta Spojených států, vybere ženu. Dne 11. srpna 2020 oznámil, že se takovou spolukandidátkou stala americká senátorka z Kalifornie Kamala Harrisová.
Dne 18. srpna 2020 byl Joe Biden oficiálně nominován jako prezidentský kandidát za Demokratickou stranu.[22]
Národní protiraketová obrana
Joe Biden je znám jako dlouholetý kritik programu Národní raketové obrany, neboť podle něj odvádí pozornost a prostředky od mnohem reálnějších hrozeb. Nestavěl se proti výzkumu protiraketových systémů, ale v červnu 2002 odsoudil prezidenta George W. Bushe za jednostranné vypovězení smlouvy s Ruskem o omezení systémů protiraketové obrany (smlouva ABM). Podle Bidena šlo o krok, který podkopal snahy USA o omezení šíření jaderných zbraní.[23]
Obamova administrativa, ve které Biden sloužil jako viceprezident, pokračovala v budování protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku navzdory ostrým protestům ze strany Ruska,[24] které americkou protiraketovou obranu v Evropě označilo za porušení Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987, protože systém by mohl být využit i k odpálení jaderných střel.[25] V roce 2010 vedl úspěšné administrativní úsilí k senátnímu odsouhlasení nové smlouvy START s Ruskem o snížení počtu strategických zbraní.[26]
Názory
.jpg)
Joe Biden prohlásil, že v souladu s výsledkem procesu Roe vs. Wade by stát měl zaujímat neutrální stanovisko k interrupcím – neměl by je zakazovat, ale ani financovat z federálních zdrojů. Podpořil však Zákon o zákazu částečného porodu, týkající se kontroverzní interrupční metody IDX.[zdroj?]
V červnu 2019 Biden přestal podporovat Hyde Amendment platný od roku 1976, legislativní usnesení blokující federální finanční podporu pro interrupci kromě případů ohrožení života matky, incestu a znásilnění.[27]
V roce 1994 se Biden významně podílel na prosazení Zákona o potlačování násilných trestných činů a o vymáhání zákona, který například omezil dostupnost některých poloautomatických střelných zbraní a definoval šedesát nových trestných činů, za něž je možno pachatele odsoudit k trestu smrti.[zdroj?]
V roce 1996 podpořil Zákon na obranu manželství, který deklaruje, že žádný z členských států federace není povinen považovat partnerství dvou osob stejného pohlaví za manželství, i kdyby toto partnerství bylo za manželství považováno v nějakém jiném členském státě. Federální vláda dokonce takové partnerství za manželství považovat nesmí.[zdroj?]
Joe Biden podporuje federální financování výzkumu embryonálních kmenových buněk. V roce 1998 hlasoval proti zákazu klonování lidí.[zdroj?]
Biden byl tím, kdo jako první promluvil o manželství homosexuálů během kampaně za lidská práva v Los Angeles v roce 2012. Podporuje také zákon, který by zakazoval propouštět lidi kvůli jejich sexuální orientaci.[28] Nesouhlasí s trestem smrti za homosexuální pohlavní styk, který se od dubna 2019 po zavedení islámského práva šaría uplatňuje v Sultanátu Brunej, a prohlásil, že kamenovat lidi za homosexualitu nebo nevěru je otřesné a nemorální.[29]
Během prezidentské televizní debaty 27. června 2019 senátorka Kamala Harrisová vyčetla Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy (tzv. desegregation busing) do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol nařízené v 70. letech Nejvyšším soudem, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách.[30][31] Biden se hájil tím, že podporoval desegregaci škol prováděnou na místní úrovni, ale byl proti prosazování takové politiky federální vládou.[31] Biden slíbil zastavení výstavby americko-mexické hraniční zdi.[32] Podporuje pozitivní diskriminaci (tzv. affirmative action),[33] ze které benefitují historicky znevýhodněné etnické a rasové menšiny (zvláště Afroameričané a Hispánci).
Podporuje imigraci do Spojených států a chce nabídnout americké občanství jedenácti milionům ilegálních imigrantů.[34]
V květnu 2020 Biden uvedl: „Jestli máte problém rozhodnout se, zda volit mne nebo Trumpa, pak nejste černoch“. Výrok zkritizovala poradkyně prezidenta Donalda Trumpa Katrina Piersonová, uvedla: „On si opravdu myslí, že on, 77letý běloch, má diktovat černochům, jak se mají chovat.“ Výrok byl také kritizován z řad afroameričanů. Černošský senátor za Republikánskou stranu Tim Scott z Jižní Karolíny uvedl: „Něco tak arogantního a blahosklonného jsem už dlouho neslyšel“ a dále řekl: „Říká 1,3 milionu amerických černochů, že nejsou černoši? Kdo si sakra myslí, že je?“ [35]
V reakci na smrt George Floyda, s jehož rodinou se setkal, Biden v projevu na jeho pohřbu volal po spravedlnosti pro George Floyda i po „rasové spravedlnosti“ ve Spojených státech.[36] Staví se pozitivně k hnutí Black Lives Matter a odsuzuje údajný systémový rasismus, který panuje ve Spojených státech.[34]
Joe Biden v roce 2020 uvedl, že je proti plánům na vrty pro ropu a zemní plyn v severních arktických oblastech Aljašky, který v tu dobu dokončovala Trumpova administrativa.[37]
Biden podporuje zvýšení daní pro firmy a zpřísnění regulace podnikání oproti stavu na konci volebního období prezidenta Trumpa.[38][39][40]
Zahraniční politika
.jpg)
V roce 1999 podpořil nálety NATO na Srbsko.[41] Jako předseda zahraničního výboru amerického Senátu prohlásil 10. října 2002, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 Biden hlasoval pro válku v Iráku.[42] V roce 2011 podpořil vojenskou intervenci NATO v Libyi.[43] Co se týče občanské války v Sýrii, obhajoval vyzbrojování protivládních povstalců.[44]
V říjnu 2014 obvinil Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, že v boji proti syrské vládě podporovaly teroristické organizace An-Nusrá a Al-Káida i další džihádistické radikály proudící do Sýrie z celého světa. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan požadoval od Bidena omluvu a prohlásil, že pokud se neomluví, stane se pro něj Biden minulostí.[45] Biden, který označil Erdoğana za svého „starého přítele“, se následně za svá slova o turecké podpoře islamistů Erdoğanovi omluvil.[46] O dva roky později označil Kurdskou stranu PKK, bojující proti Turecku za vytvoření nezávislého kurdského státu, za „teroristickou organizaci“.[47]
Bidenův syn Hunter Biden byl krátce po Euromajdanu na Ukrajině v roce 2014 přijat jako člen představenstva ukrajinské plynařské firmy Burisma Holdings.[48] Firma byla na Ukrajině a ve Velké Británii vyšetřována pro podezření z korupce a tehdejší ukrajinský generální prokurátor, který korupci vyšetřoval, byl po údajném nátlaku viceprezidenta Bidena a ministra zahraničí Johna Kerryho na vládu prezidenta Petra Porošenka z důvodu očisty prokuratury odvolán ze své funkce.[49] Vyšetřování bylo později kvůli nedostatku důkazů britským soudem zastaveno.[50]
Je pro zachování sankcí proti Rusku. O Bidenovi se očekává, že s ním půjde hladčeji vyjednat dohody s Čínou.[51] V roce 2000 jako senátor podporoval vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO) a její otevření se mezinárodnímu trhu.[52] V prosinci 2013 odletěl na oficiální návštěvu do Číny na palubě vládního letadla Air Force Two společně s Joe Bidenem jeho syn Hunter, který je spoluzakladatelem BHR Partners, čínsko-americké investiční firmy mající podporu státem vlastněné Bank of China a investující v mnoha čínsko-amerických projektech.[53][54] V souvislosti s tím někteří kritici upozorňovali na možný střet zájmů.[55][56][57] V květnu 2019 čelil kritice ze strany republikánů i některých demokratů, když prohlásil, že Čína pro Spojené státy nepředstavuje hrozbu a konkurenci,[58] ale později během kampaně před volbou prezidenta USA 2020 byl vůči Číně kritičtější a snahu čínské vlády o kulturní převýchovu Ujgurů a dalších muslimských menšin v čínském Sin-ťiangu označil za genocidu.[52]
Obvinění ze sexuálního napadení a nevhodných doteků
Biden má dlouhodobý problém, že se nevhodně dotýká cizích žen a dětí,[59] vysloužil si proto přezdívku 'Creepy Joe'.[60] Některé postižené ženy si na jeho chování stěžovaly. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová prohlásila, že Biden by měl pochopit, že „osobní prostor je důležitý“.[61]
V březnu 2019 bývalá členka nevadského státního shromáždění, Lucy Flores, obvinila Bidena, že během jednoho kampaňového shromáždění v Las Vegas v roce 2014 k ní Biden přišel zezadu, položil ruce na její ramena, přičichl si k jejím vlasům a políbil ji bez jejího souhlasu na temeno hlavy.[62] Amy Lapos, bývalá poradkyně kongresmana Jima Himese, řekla, že se jí Biden dotkl nesexuálním, leč nepatřičným způsobem, když ji v roce 2009 přidržel hlavu, přiblížil svůj obličej k jejímu a otřel se svým nosem o její nos.[63] Krátce nato přišly další dvě ženy s obviněními nevhodného a sexuálně sugestivního chování Joea Bidena vůči nim. D. J. Hillová řekla, že jí Biden přejížděl rukou z ramen dolů po zádech a Caitlin Caruso vypověděla, že jí Biden položil ruku na stehno.[64][65] Na začátku dubna 2019 se ozvaly další tři ženy, které vypověděly, že se jich v minulosti Joe Biden dotýkal nevhodným způsobem a prokazoval jim „nechtěné zalíbení“.[66]
Od dubna 2019 přišlo na veřejnost obvinění Tary Reade, která byla v roce 1993 praktikantkou v týmu tehdejšího senátora USA Bidena. Readeová tvrdí, že se jí Biden v té době několikrát nevhodně dotýkal na ramenou a krku.[67] V roce 2020 navíc Bidena obvinila z toho, že na ni v roce 1993 v prázdné místnosti ve Washingtonu sexuálně zaútočil. Biden ji měl v nestřežený okamžik přitisknout ke zdi, sáhnout jí rukou pod sukni a kalhotky a penetrovat ji svými prsty. Údajně jí také přitom dal návrh, aby spolu odešli jinam, což ona odmítla a vyprostila se z jeho sevření.[68][69] 9. dubna 2020 Readeová podala na washingtonské policii trestní oznámení o tomto činu z roku 1993.[70][71][72] Případ je v současnosti „neaktivní“.[73] Bidenovi byla otázka o tomto (údajném) znásilnění položena téměř měsíc poté, co obvinění vyšlo na veřejnost. Ve vstupu kanálu MSNBC o tom Biden řekl: „Není to pravda. Jednoznačně říkám, že se to nikdy nestalo, a také že ne. Nikdy se to nestalo.“[74] Nancy Pelosiové se média též zeptala na Bidenovo obvinění ze znásilnění, na což ona řekla, že žádný z Bidenova týmu z té doby si nepamatuje na žádné obvinění. Naproti tomu má Tara Reade k dispozici svědectví čtyř lidí, kterým se o svém (údajném) znásilnění svěřila již v roce 1993. Navíc existuje video, kterým se do televizního pořadu moderátora stanice CNN Larryho Kinga tehdy dovolala Tařina matka a o Bidenově sexuálním útoku s Kingem hovoří.
Vyznamenání
Řád kříže země Panny Marie I. třídy (Estonsko, 5. února 2004)[75]
Joe Biden získává od prezidenta Obamy Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním, 2017 
Vítězný řád svatého Jiří (Gruzie, 22. července 2009)[76]
velkodůstojník Řádu tří hvězd (Lotyšsko, 21. února 2006)[77]
Řád Pákistánu (Pákistán, 2009)
Řád svobody (Ukrajina, 2017)[78]
Prezidentská medaile svobody s vyznamenáním (USA, 12. ledna 2017)
.PNG){kind=small}
Odkazy
Poznámky
- ↑ Bidenův předchůdce v úřadu Trump sám věkový rekord vytvořil, do úřadu se dostal v 70 letech.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joe Biden na anglické Wikipedii.
- ↑ John M. Broder: Father’s Tough Life an Inspiration for Biden. In: The New York Times. 23. října 2008. Dostupné online. [cit. 2020-08-19].
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Joe Biden: The likeable joe. The Independent [online]. 2010-03-13 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Obamův rekordní počet hlasů překonal i Trump - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i WITCOVER, Jules. Joe Biden : a life of trial and redemption. 1st ed. vyd. New York: William Morrow/HarperCollins 536 s. ISBN 978-0-06-179198-7, ISBN 0-06-179198-9. OCLC 526057595
- ↑ a b c d BRODER, John M. Father’s Tough Life an Inspiration for Biden (Published 2008). The New York Times. 2008-10-23. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b c Biden's regular Joe side. Los Angeles Times [online]. 2008-08-24 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DICKENSON, James R. Biden Academic Claims 'Inaccurate'. Washington Post. 1987-09-22. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ DELAWARE DEPARTMENT OF ELECTIONS. State of Delaware 2006 Election Results. [s.l.]: Delaware Department of Elections, November 7, 2006. Dostupné online. S. 2.
- ↑ ENTOUS, Adam. Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARRETT, Laurence I. Campaign Portrait, Joe Biden: Orator for the Next Generation. Time. 1987-06-22. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 0040-781X. (anglicky)
- ↑ Novinky.cz: Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta, 23. 8. 2008
- ↑ Spojené státy mají za sebou ostře sledovanou debatu kandidátů na post viceprezidenta
- ↑ Debata Palinová-Biden skončila bez osobních útoků
- ↑ viceprezidentský duel: Palinová překvapila, Biden zvítězil
- ↑ Joe Biden sází jeden přežblept za druhým. Nemá na to, aby byl prezident, útočí Trump. Aktuálně.cz [online]. 16. srpna 2019. Dostupné online.
- ↑ PACE, Julie. Analysis: Biden positions himself as leading moderate. Associated Press [online]. 2020-03-01 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEOPLES, Steve. On Super Tuesday eve, Biden gets boost from former rivals. Associated Press [online]. 2020-03-03 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NIQUETTE, Mark. Michael Bloomberg Ends Presidential Bid, Endorses Joe Biden. Bloomberg [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Booker endorses Biden, says he’ll ‘restore honor’ to office. Associated Press [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Who Will Win The 2020 Democratic Primary? [online]. FiveThirtyEight [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Democratic National Convention
Democratic Party Streams [online]. Wisconsin: 2020 Democratic National Convention, 2020-08-18 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. - ↑ Obama si za svého spolukandidáta zvolil silného kritika protiraketové obrany. www.greenpeace.org [online]. [cit. 2008-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19.
- ↑ Rusko chce s postsovětskými spojenci vybudovat vlastní protiraketový štít. Česká televize [online]. 8. června 2016. Dostupné online.
- ↑ Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení. Česká televize [online]. 13. května 2016. Dostupné online.
- ↑ As the Ground Shifts, Biden Plays a Bigger Role. The New York Times [online]. 2010-12-11. Dostupné online. ISSN 0362-4331.
- ↑ Planned Parenthood Backs Biden, Seeing A 'Life And Death Election' Ahead. NPR.org [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VP's LGBT comments raise eyebrows. Politico.com [online]. Dostupné online.
- ↑ Brunei defends tough new Islamic laws against growing backlash. www.reuters.com. 30. března 2019. Dostupné online.
- ↑ OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online.
- ↑ a b Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online.
- ↑ Biden says border wall construction will stop if he’s elected president. Dallas News [online]. 2020-08-05. Dostupné online.
- ↑ Joe Biden's dicey past on racial issues could come back to bite him in the 2020 Democratic primaries. Business Insider [online]. 25. dubna 2019. Dostupné online.
- ↑ a b Nicnedělající Trump versus pekingský Biden. Ostrá americká kampaň vrcholí. Česká televize [online]. 27. října 2020. Dostupné online.
- ↑ Kdo chce volit Trumpa, není černoch, řekl Biden. Za výrok se omluvil Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/joe-biden-donal-trump-kandidat-prezidentske-volby-usa-vyrok-omluva.A200523_114824_zahranicni_aug [online]. Idnes.cz [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Biden calls for 'racial justice' during emotional George Floyd funeral speech. NBC News [online]. 9. června 2020. Dostupné online.
- ↑ Trump and Biden wrangle over climate change at first debate. Science [online]. 2020-09-30. Dostupné online.
- ↑ Vyšší daně a větší regulace. Investoři se připravují na příchod Bidena do Bílého domu. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-07-07. Dostupné online.
- ↑ Joe Biden pledges to roll back Trump's corporate tax cuts on 'day one,' saying it won't hurt businesses' ability to hire. Business Insider [online]. Dostupné online.
- ↑ Biden pledges to roll back Trump's tax cuts: 'A lot of you may not like that'. FOXBusiness [online]. 2020-06-30. Dostupné online.
- ↑ Gordon, Michael R. (24. srpna 2008). "In Biden, Obama chooses a foreign policy adherent of diplomacy before force". The New York Times.
- ↑ Richter, Paul; Levey, Noam N. Joe Biden respected – if not always popular – for foreign policy record. Los Angeles Times. 24. srpna 2008.
- ↑ MEMOLI, Michael A. LA Times. Kadafi death: Joe Biden says 'NATO got it right' in Libya [online]. 20. října 2011. Dostupné online.
- ↑ Who to Blame If Arming the Syrian Rebels Goes Wrong. The Atlantic. 18. září 2014. Dostupné online.
- ↑ CARTER, Chelsea J.; BRUMFIELD, Ben; MAZLOUMSAKI, Sara. Vice President Joe Biden apologises to Turkey, UAE. edition.cnn.com. CNN, 6. října 2014. Dostupné online.
- ↑ Joe Biden Is the Only Honest Man in Washington. Foreign Policy. 7. října 2014. Dostupné online.
- ↑ Biden says Kurdish PKK is a 'terror group plain and simple' [online]. Deutsche Welle, 23. ledna 2016. Dostupné online.
- ↑ VOGEL, Kenneth P.; MENDEL, Iuliia. Biden Faces Conflict of Interest Questions That Are Being Promoted by Trump and Allies. The New York Times. 2019-05-01. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Úder proti Bidenovi přichází z Kyjeva. Novinky.cz [online]. 21. května 2020. Dostupné online.
- ↑ Trump’s Ukraine controversy cast spotlight on Hunter Biden’s business dealings. Fox News. 24. září 2019. Dostupné online.
- ↑ Biden 'smoother' to deal with. Globaltimes [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Edward Wong, Michael Crowley & Ana Swanson, Joe Biden's China Journey, New York Times. 6. září 2020.
- ↑ Author Alleges China Used Business Deals to Influence Families of Mitch McConnell, Joe Biden. The Wall Street Journal. 15. března 2018. Dostupné online.
- ↑ Chinese Fund Backed by Hunter Biden Invested in Technology Used to Surveil Muslims. The Intercept. 3. května 2019. Dostupné online.
- ↑ Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker. 1. července 2019. Dostupné online.
- ↑ Grassley Raises Concerns Over Obama Admin Approval of U.S. Tech Company Joint Sale to Chinese Government and Investment Firm Linked to Biden, Kerry Families. United States Senate Committee on Finance. 15. srpna 2019. Dostupné online.
- ↑ Senator wants inquiry into whether ‘conflict of interest’ led to US approval of deal involving Chinese state company and Joe Biden’s son. Yahoo News. 16. srpna 2019. Dostupné online.
- ↑ Biden downplays Chinese economic competition, drawing criticism from Republicans and Sanders. CNN [online]. 2. května 2019. Dostupné online.
- ↑ MCGANN, Laura. Lucy Flores isn’t alone. Joe Biden’s got a long history of touching women inappropriately. [online]. 29. března 2019. Dostupné online.
- ↑ ‘Creepy Joe’ Biden made women uneasy. Sorry shouldn’t be the hardest word. The Guardian [online]. 7. dubna 2019. Dostupné online.
- ↑ Příliš náklonnosti škodí. Joe Biden čelí nařčení z nevhodného chování vůči ženám. Česká televize [online]. 3. dubna 2019. Dostupné online.
- ↑ O'CONNORS, Lydia. Ex-Nevada Assemblywoman Says Joe Biden Inappropriately Kissed Her. Huff Post [online]. 2019-03-29 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
- ↑ NEIL, Vigdor. Connecticut woman says then-Vice President Joe Biden touched her inappropriately at a Greenwich fundraiser in 2009". Hartford Courant [online]. Hartford Courant [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
- ↑ https://www.nytimes.com/2019/04/02/us/politics/joe-biden-women-me-too.html
- ↑ https://thehill.com/homenews/campaign/437069-two-more-women-accuse-biden-of-inappropriate-touching
- ↑ https://www.washingtonpost.com/politics/biden-says-hell-adjust-his-physical-behavior-as-three-more-women-come-forward/2019/04/03/94a2ed2c-5622-11e9-8ef3-fbd41a2ce4d5_story.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20200401210312/https://www.theunion.com/news/nevada-county-woman-says-joe-biden-inappropriately-touched-her-while-working-in-his-u-s-senate-office/
- ↑ https://web.archive.org/web/20200414043025/https://www.nytimes.com/2020/04/12/us/politics/joe-biden-tara-reade-sexual-assault-complaint.html
- ↑ https://www.washingtonpost.com/politics/sexual-assault-allegation-by-former-biden-senate-aide-emerges-in-campaign-draws-denial/2020/04/12/bc070d66-7067-11ea-b148-e4ce3fbd85b5_story.html
- ↑ https://apnews.com/d922da60baa91121f4529fe51a0fd55a
- ↑ https://web.archive.org/web/20200414043025/https://www.nytimes.com/2020/04/12/us/politics/joe-biden-tara-reade-sexual-assault-complaint.html
- ↑ https://www.npr.org/2020/04/19/837966525/on-the-record-a-former-biden-staffers-sexual-assault-allegation
- ↑ https://www.foxnews.com/politics/tara-reade-dc-police-biden-sexual-assault-complaint-inactive
- ↑ https://www.washingtonpost.com/politics/2020/04/30/who-is-tara-reade-biden-accuser/
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
- ↑ ჯოზეფ ბაიდენი თბილისში. რადიო თავისუფლება [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (gruzínsky)
- ↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №250/2017. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (ua)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joe Biden na Wikimedia Commons 
Osoba Joe Biden ve Wikicitátech- Galerie Joe Biden na Wikimedia Commons
- (česky) viceprezidentský duel: Palinová překvapila, Biden zvítězil
- (anglicky) Oficiální stránka na webu amerického senátu
- (anglicky) profil na portálu deníku The Washington Post
- (anglicky) Biden wants to spend $1 billion spying on file sharers
- Členové Senátu USA
- Prezidenti USA
- Viceprezidenti USA
- Američtí politici
- Američtí právníci
- Američtí římští katolíci
- Američané irského původu
- Vláda Baracka Obamy
- Američané francouzského původu
- Absolventi Syracuse University
- Členové Demokratické strany (USA)
- Nositelé Vítězného řádu svatého Jiří
- Nositelé Řádu Pákistánu
- Velkodůstojníci Řádu tří hvězd
- Nositelé Řádu svobody (Ukrajina)
- Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy
- Nositelé Prezidentské medaile svobody
- Narození 1942
- Narození 20. listopadu
- Narození ve Scrantonu