Dnipro: Porovnání verzí
→Dějiny: Opravené jsou chyby překladu jako “ukrajinská národní republika”. Nesprávný překlad народний jako národní. Historické chyby, za doby Ukrajinské lidové republiky - nikdy nebyla protektorátem Německé říše, autor zcela plete to s obdobím Ukrajinského státu pod vládou Pavla Skoropadského, bývalého ruského generála původu ze starého ukrajinského šlechtického kozáckého rodu. Název Dněpropetrovsk město získalo až po připojení Ukrajiny k Ruské sovětské socialistické republice a vytvoření na… značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Dějiny: -nesmyslný odkaz |
||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
}}</ref> později se vrátilo ke starému jménu. |
}}</ref> později se vrátilo ke starému jménu. |
||
Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V době první [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]] ( |
Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V době první [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]] (první demokratický ukrajinský stát, vzniklý po rozpadu carského Ruska) <ref>{{Citace monografie |
||
| titul = Inhalt |
| titul = Inhalt |
||
| url = http://dx.doi.org/10.14361/9783839403266-toc |
| url = http://dx.doi.org/10.14361/9783839403266-toc |
||
Verze z 23. 7. 2020, 20:04
| Dnipro Дніпро | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°27′ s. š., 34°59′ v. d. |
| Nadmořská výška | 155 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Dněpropetrovská |
| Administrativní dělení | 8 rajónů |
  Dnipro | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 405,0 km² |
| Počet obyvatel | 1 004 105 (2017) |
| Hustota zalidnění | 2 479,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci, Rusové |
| Náboženské složení | pravoslavné křesťanství, judaismus |
| Správa | |
| Starosta | Borys Filatov |
| Vznik | 1776, městem 1778 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 562 |
| PSČ | 49000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dnipro (ukrajinsky Дніпро, Dnipro; rusky Днипро, Dněpr; historicky Novorossijsk a po většinu své historie Jekatěrinoslav, v letech vzniku 1926–2016 Dněpropetrovsk, na cizojazyčných historických mapách z 19. století lze najít název Catharinoslav[1]) je s přibližně milionem obyvatel třetí největší město dnešní Ukrajiny,[2] důležité průmyslové centrum a středisko Dnipropetrovské oblasti. Bylo založeno ruským knížetem Grigorijem Potěmkinem na počest Kateřiny Veliké jako Jekatěrinoslav. Leží mírně na východ od středu země na obou březích řeky Dněpr. Dnipro je nový oficiální název města, jenž byl schválen 19. května 2016 v rámci zákona o dekomunizaci Ukrajiny, kdy Ukrajina vytváří nové názvy pro původní ruské názvy měst založených Rusy[3] v rámci tvorby nové vlastenecké ukrajinské identity.[4][5] Současný ukrajinský název města je shodný s ukrajinským názvem řeky Dněpr, tedy Dnipro.[6][7]
Dějiny
Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve 4. tisíciletí př. n. l. Ve starověku sem zasahovala oblast skythského a následně sarmatského osídlení.
V 9. století, za časů Kyjevské Rusi, byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen byzantskými mnichy monastýr (odtud dnešní název Monastýrský ostrov); v roce 1240 jej však zničili Tataři.
Během kozácké éry náleželo území Záporožské Siči a bylo předmětem sporů a bojů Ruské říše s Polskem a Tureckem. Roku 1635 byla jižně od dnešního města zřízena polská obranná pevnost Kodak.
Vlastní město bylo založeno knížetem Potěmkinem roku 1776 v rámci osidlování nově získané Nové Rusi. Město se stalo správním centrem nově dobytých území včetně těch, která Osmanská říše v roce 1774 postoupila smlouvou z Küçük Kaynarca. Dostalo název Jekatěrinoslav na počest tehdejší carevny Kateřiny II. Veliké. Ta zde plánovala vybudovat „jižní metropoli“ Ruského impéria, která by se vyrovnala Petrohradu a Moskvě; měl být též postaven veliký chrám srovnatelný s chrámem ve Vatikánu. Plány však byly po Kateřinině smrti opuštěny a z města se stalo řadové centrum gubernie. V letech 1796–1802 se město nazývalo Novorossijsk,[8] později se vrátilo ke starému jménu.
Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V době první Ukrajinské lidové republiky (první demokratický ukrajinský stát, vzniklý po rozpadu carského Ruska) [9]neslo město neoficiálně název Sičeslav[10] (název odkazoval k Záporožské Siči, symbolu kozáctví[11]). Název Dněpropetrovsk získalo r. 1926 podle významného bolševického revolucionáře Grigorije Petrovského[12] už jako součást bolševické Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která vznikla po okupaci Ukrajinské lidové republiky vojsky Sovětského Ruska. V roce 2016 byl Dněpropetrovsk na základě rozhodnutí ukrajinské vlády k přejmenování města v rámci dekomunizace Ukrajiny přejmenován na Dnipro.[13]
Ve 30. letech probíhala ve městě industrializace, hlavně výstavba závodů těžkého průmyslu. Tehdy zde plnil různé stranické funkce Leonid Iljič Brežněv, pocházející z blízkého Dniprodzeržynska (dnes Kamjanske). Během druhé světové války byla po obsazení města německým Wehrmachtem téměř vyhlazena místní početná židovská komunita.
Obyvatelstvo a současný význam
V Dnipru žije přes milion obyvatel a s nedalekým Kamjanským a dalšími městy tvoří tzv. Dniperskou aglomeraci s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem Dnipropetrovské oblasti, která je druhá nejlidnatější v Ukrajině.
V roce 2001 se 72,6% obyvatel bývalého Sičeslava hlásilo k ukrajinské národnosti[14] a 23,5 % k ruské národnosti.[15] Přitom však v červnu 2017 udalo 63 % obyvatel města, že ve svém domově mluví ukrajinsko-ruským suržikem. Jen 9 % obyvatel mluví doma výhradně ukrajinsky a 25 % obyvatel používá obě tyto řeči.[15]
Dnipro je kulturním centrem. Místní muzeum vedl na počátku 20. století významný ukrajinský etnolog a historik Dmytro Javorynckyj. Rekreačními areály jsou Monastýrský ostrov či park Tarase Ševčenka.
Hospodářství
Průmysl
Město je významným průmyslovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či hutnický průmysl, nacházejí se tu také továrny, které byly zapojeny do bývalého sovětského vesmírného programu. Do rozpadu SSSR nebyl do města vzhledem ke strategickému významu výroby zbraní povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení. Závod Južmaš byl s více než 100 tisíci zaměstnanci jedním z největších průmyslových závodů SSSR. Při rozpadu SSSR bylo město zároveň nejlidnatější ve své historii: žilo zde tehdy 1,203 milionu obyvatel.
Doprava
Hlavní tepnou města je třída Karla Maxe. Je zde také důležitý říční přístav a letiště. Město má velmi rozvinutý dopravní systém MHD:
- Tramvajová doprava v Dnipru čítá 12 linek,
- Trolejbusová doprava v Dnipru provozuje 17 linek,
- Metro v Dnipru je zatím nejmladší na Ukrajině, tvoří je jedna linka.
Dnipro je rovněž důležitým železničním uzlem: leží na trati vedoucí z Kyjeva a západní Ukrajiny přes Dnipro do stanice Synelnykove, kde se větví na tratě ve směru Charkiv - Moskva, Donbas a Záporoží - Krym; další tratě vedou do Krasnohradu, Pavlohradu a Apostolova. Od března 2007 má město jednou týdně přímé železniční spojení s Prahou.[16] Město je sídlem Podniperské dráhy, jedné z 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.[17]
Rodáci
- Oksana Bajul – ukrajinská krasobruslařka
- Helena Petrovna Blavatská – zakladatelka Theosofické společnosti
- Viktor Michajlovič Čebrikov – šéf KGB v 80. letech
- Alexandr Matvějevič Matrosov - vojín Rudé armády, Hrdina SSSR (ve skutečnosti narozen v Baškirské ASSR)
- Ilja Josifovič Kabakov – moskevský konceptuální umělec
- Leonid Borisovič Kogan – houslista
- Viktor Andrejevič Kravčenko – ruský inženýr, emigrantský autor
- Inessa Kravecová – ukrajinská atletka
- Taťana Navka – ruská krasobruslařka
- Grigorij Pjatigorskij – rusko-americký violoncellista
- Boris Sagal – americký režisér
- Oleksandr Turčynov – ukrajinský politik
- Julija Tymošenko – v letech 2005 a 2007–2010 premiérka Ukrajiny, v roce 2010 prezidentská kandidátka
- Jevgenij Viktorovič Vučetič – sovětský sochař a malíř
Žil zde i anarchistický politik Pjotr Aršinov.
V letech 1906–1909 zde na Hudebním učilišti působili čeští hudební skladatelé Fran Lhotka a Jaroslav Křička.
Partnerská města
Lexington, Massachusetts, Spojené státy americké
Ploiești, Rumunsko
Si-an, Čína 1998
Herzlija, Izrael
Wałbrzych, Polsko
Vilnius, Litva 29. 9. 1998
Samara, Rusko 25. 5. 1993
Taškent, Uzbekistán 1998
Žilina, Slovensko 13. 2. 1993
Soluň, Řecko 13. 2. 1993
Reference
- ↑ http://www.arhivtime.ru/karta/karta_arhiv/image_arhiv/01/1820.jpg
- ↑ www.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 03-10-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-01-2006.
- ↑ DNISTRI︠A︡NSʹKYĬ, M. S. (MYROSLAV STEPANOVYCH). Etnopolitychna heohrafii︠a︡ Ukraïny : problemy teoriï, metodolohiï, praktyky. Lʹviv: Litopys 479 pages s. Dostupné online. ISBN 978-966-7007-60-7, ISBN 966-7007-60-X. OCLC 124062119
- ↑ Декомунізація: Дніпропетровськ став Дніпром Deutsche Welle, 19. května 2016.
- ↑ Russian State Media Decries Ukraine for Renaming Its Own Cities. POLYGRAPH.info [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Рада перейменувала Дніпропетровськ [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Проект Постанови про перейменування міста Дніпропетровська Дніпропетровської області [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Верховная рада переименовала Днепропетровск в Днепр [online]. TASS, 19. 5. 2016. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Inhalt. Bielefeld: transcript Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-8394-0326-6.
- ↑ ZHUK, S. I. (SERGEĬ IVANOVICH). Rock and roll in the Rocket City : the West, identity, and ideology in Soviet Dniepropetrovsk, 1960-1985. Washington, D.C.: Woodrow Wilson Center Press xvii, 440 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-9550-0, ISBN 0-8018-9550-2. OCLC 468972516
- ↑ BOARD, editorial. TRAFO – Blog for Transregional Research [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Верховная рада переименовала Днепропетровск в Днепр [online]. weacom.ru, 20. 5. 2016. Dostupné online. (rusky)
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Petra. Apoštol ani bolševik, jen Dnipro. Ruská jména měst mizí z map [online]. Lidovky.cz, 2016-05-22 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Романцов, В.О.: „Населення України і його рідна мова за часів радянської влади та незалежності“.
- ↑ a b Public Opinion Survey of Residents of Ukraine June 9 – July 7, 2017, [1] Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine., 80 stran, 22. srpna 2017.
- ↑ http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=43049
- ↑ http://uz.gov.ua/?m=all.road.prdnipro&lng=uk uz.gov.ua – Придніпровська залізниця
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dnipro na Wikimedia Commons - Městský portál (anglicky, ukrajinsky, rusky)
- Elektronická mapa města
- Tajmer - novinky z města a okolí
