Šalomounovy ostrovy: Porovnání verzí
Souřadnice: 9°28′ j. š., 159°49′ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
vrácena zmínka o častějším tvaru (viz porovnání počtu výsledků Google search zvlášť obou tvarů v uvozovkách), doloženo také v závěru sekce Jméno |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| (Není zobrazeno 135 mezilehlých verzí od 42 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Možná hledáte| tento=suverénním státě Šalomounovy ostrovy| jiné=souostroví [[Šalomounovy ostrovy (souostroví)|Šalomounovy ostrovy]] (geografická jednotka)}}{{možná hledáte|[[Šalomounův atol]] v Indickém oceánu}} |
|||
{{Infobox - stát |
{{Infobox - stát |
||
| genitiv = Šalomounových ostrovů |
|||
| úřední název = Solomon Islands |
|||
| úřední název česky = Šalomounovy ostrovy |
|||
| vlajka = Flag of the Solomon Islands.svg |
|||
| článek o vlajce = Vlajka Šalomounových ostrovů |
|||
| znak = Coat of arms of the Solomon Islands.svg |
|||
| článek o znaku = Státní znak Šalomounových ostrovů |
|||
| mapa umístění = Solomon Islands on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).svg |
|||
| mapa umístění = Solomon Islands on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).svg |
|||
| rozloha = 28 446 |
|||
| rozloha = 28 400 |
|||
| rozlmisto = 139 |
|||
| rozloha bez vod = 27 556 |
|||
| procent vody = 3.2 |
|||
| počet obyvatel = 707 851 |
|||
| rozloha moře, které náleží státu = 2 100;000 |
|||
| obyvmisto = 167 |
|||
| obyvatel = 642 000 |
|||
| obyvatelé aktuální k = [[2021]] |
|||
| obyvmisto = 167 |
|||
| hustota = 18.1 |
|||
| obyvrok = [[2015]] |
|||
| hustmisto = 194 |
|||
| HDI = 0,564 |
|||
| HDIvývoj = pokles |
|||
| HDIvýše = nízký |
|||
| HDI aktuální k = 2021 |
|||
| HDIvýše = nízký |
|||
| HDImísto = 155 |
|||
| jazyk = [[angličtina]] (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština |
|||
| HDImísto = 143 |
|||
| náboženství = [[Křesťanství]] 97,4 % – protestanti 76,6 %, katolíci 19,0 %, ostatní křesťané 1,7 %, 1,2 % lidová náboženství (2016) |
|||
| jazyk = [[angličtina]] (úřední), pidginská angličtina, melanéština, polynéština |
|||
| nejvyšší hora = [[Mount Popomanaseu]] |
|||
| náboženství = [[Křesťanství]] 95% - anglikáni 34%, katolíci 19%, Ev. církev jižních moří 17% |
|||
| výška nejvyšší hory = 2 335 |
|||
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]] |
|||
| výška nejvyšší hory = 2 335 |
|||
| hlavní město = [[Honiara]] |
|||
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]] |
|||
| funkce1 = Král |
|||
| hlavní město = [[Honiara]] |
|||
| vládce1 = [[Karel III. Britský|Karel III.]] |
|||
| funkce1 = Královna |
|||
| funkce2 = Generální guvernér |
|||
| vládce1 = královna [[Alžběta II.]] zastupovaná generálním guvernérem [[Frank Kabui|Frankem Kabuim]] |
|||
| vládce2 = Sir [[David Vunagi]] |
|||
| funkce2 = Předseda vlády |
|||
| funkce3 = Předseda vlády |
|||
| vládce2 = [[Rick Houenipwela]] |
|||
| vládce3 = [[Jeremiah Manele]] |
|||
| článek o hymně = Hymna Šalamounových ostrovů |
|||
| článek o hymně = Hymna Šalomounových ostrovů |
|||
| hymna = God Save Our Solomon Islands |
|||
| hymna = God Save Our Solomon Islands |
|||
| datum vzniku = [[7. červenec|7. července]] [[1978]] |
|||
| datum vzniku = [[7. červenec|7. července]] [[1978]] |
|||
| způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] |
|||
| způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] |
|||
| měna = [[dolar Šalamounových ostrovů]] |
|||
| měna = [[dolar Šalomounových ostrovů]] |
|||
| kód měny = SBD |
|||
| kód měny = SBD |
|||
| HDP/ob. = 2 201<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref> |
|||
| HDP/ob. = $2,357 |
|||
| HDP/ob.misto = |
|||
| HDP aktuální k = 2019 |
|||
| ison = 090 |
|||
| iso3 = SLB |
|||
| iso2 = SB |
|||
| doména = sb |
| mpz = SOL |
||
| doména = sb |
|||
| předvolba = +677 |
|||
| čas = +11 |
|||
| commonscat = Solomon Islands |
|||
}} |
}} |
||
'''Šalomounovy ostrovy''' |
'''Šalomounovy ostrovy''' či '''Šalamounovy ostrovy''' ({{Vjazyce2|en|{{Audio|En-us-Solomon Islands.ogg|''Solomon Islands''}}}} {{IPA|[ˈsɑləmən ˈaɪləndz]}}) jsou suverénní [[ostrovní stát]], skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších. Leží v [[Oceánie|Oceánii]] východně od [[Papua Nová Guinea|Papuy Nové Guiney]] a severozápadně od [[Vanuatu]]. Rozloha souše činí 28 446 kilometrů čtverečních.<ref name="geoslovnik">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Geografický místopisný slovník světa | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-200-0445-9 | kapitola = | strany = 781 | jazyk = }}</ref> Hlavní město, [[Honiara]], se nachází na ostrově [[Guadalcanal]]. Název státu pochází ze [[Šalomounovy ostrovy (souostroví)|stejnojmenného souostroví]], zahrnujícího i ostrovy [[Bougainville]] a [[Buka]] (část [[Papua Nová Guinea|Papuy Nové Guiney]]), do nějž se však neřadí ostrovy [[Rennell]] a [[Bellona (Šalomounovy ostrovy)|Bellona]] a souostroví [[Santa Cruz (souostroví)|Santa Cruz]]. Celá tato oblast je součástí [[Melanésie]], jedné z hlavních částí [[Oceánie]]. |
||
Ostrovy byly obývané po tisíce let, |
Ostrovy byly obývané lidmi po tisíce let, první evropský kontakt učinil španělský mořeplavec [[Álvaro de Mendaña de Neira]] v roce 1568. Ten dal ostrovům jejich dnešní název. [[Spojené království Velké Británie a Irska]] projevilo zájem o souostroví Šalomounových ostrovů v červnu 1893, kdy kapitán [[Gibson R.N.]] z [[HMS Curacoa|HMS ''Curacoa'']] vyhlásil jižní Šalomounovy ostrovy za [[Britský protektorát Šalomounových ostrovů|britský protektorát]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] proběhly na Šalomounových ostrovech (1942–1945) těžké boje mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Japonské císařství|Japonským císařstvím]], například v [[Bitva o Guadalcanal|bitvě o Guadalcanal]]. |
||
Oficiální jméno tehdejšího britského zámořského území bylo v roce 1975 změněno z |
Oficiální jméno tehdejšího britského zámořského území bylo v roce 1975 změněno z [[Britský protektorát Šalomounových ostrovů|Britského protektorátu Šalomounových ostrovů]] na Šalomounovy ostrovy. Samospráva byla dosažena v roce 1976, nezávislost byla vyhlášena o dva roky později. Dnes jsou Šalomounovy ostrovy [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] v rámci [[Commonwealth]]u. Král [[Karel III. Britský|Karel III.]] je zastoupen zvoleným guvernérem. Premiérem je [[Manasseh Sogavare]]. |
||
== |
== Etymologie == |
||
=== Původ názvu === |
|||
V roce 1568 byl [[Španělsko|španělský]] [[mořeplavec]] [[Álvaro de Mendaña de Neira]] prvním Evropanem, který navštívil souostroví Šalomounových ostrovů, pojmenoval ho Islas Salomón („Šalomounovy ostrovy“) po bohatém biblickém [[Šalomoun|králi Šalomounovi]]<ref>''Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona'' (Podle ekumenického vydání z r. 1985). Biblická společnost v ČSR 1990. Kapitola Přísloví. S. 586.</ref>. Říká se, že jim bylo dáno toto jméno v mylném předpokladu, protože obsahují velké bohatství. |
|||
V roce 1568 byl [[Španělsko|španělský]] [[mořeplavec]] [[Álvaro de Mendaña de Neira]] prvním Evropanem, který navštívil souostroví Šalomounových ostrovů. Pojmenoval je Islas Salomón („Šalomounovy ostrovy“) po bohatém biblickém [[Šalomoun|králi Šalomounovi]].<ref>''Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona'' (Podle ekumenického vydání z r. 1985). Biblická společnost v ČSR 1990. Kapitola Přísloví. S. 586.</ref><ref>''Bible, 2. kniha Paralipomenon.'' (Český ekumenický překlad.) Česká biblická společnost, [http://biblenet.cz/app/bible/passage?path=2.+Paralipomenon+9,17-22].</ref> Domníval se, že se jedná o onu bájnou zemi, odkud Šalomoun vozil poklady a zlato, které mělo být použito na stavbu chrámu v [[Jeruzalém]]ě.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Encyklopedie Zeměpis světa |
|||
| titul původní = Encyclopedia of World Geography |
|||
| oclc = 47950830 |
|||
| editoři = Graham Bateman et al. |
|||
| redaktoři = |
|||
| překladatelé = Marta Bušková, Václav Cílek, Otakar Hulec, Libuše Chocholová, Vladimír Klíma, Josef Lysoněk, Jan Marek, Petra Müllerová, Svetozár Pantůček, Ruben Pellar, Alžběta Rejchrtová, Jakub Souček, Jan Sýkora, Jiří Tomeš, Petr Valenta |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Columbus |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1999 |
|||
| počet stran = 512 |
|||
| kapitola = Šalamounovy ostrovy |
|||
| strany = 487 |
|||
| isbn = 8090172768 |
|||
| isbn2 = 9788090172760 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Foster |
|||
| jméno = Sophie |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| příjmení2 = Laracy |
|||
| jméno2 = Hugh Michael |
|||
| odkaz na autora2 = |
|||
| titul = Solomon Islands |
|||
| url = https://www.britannica.com/place/Solomon-Islands |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = 2018 |
|||
| datum přístupu = 2018 |
|||
| vydavatel = ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
Během většiny období britské |
Během většiny období britské nadvlády bylo území oficiálně pojmenováno „[[Britský protektorát Šalomounových ostrovů]]“. Dne 22. června 1975 bylo území přejmenováno na „Šalomounovy ostrovy“. Když se Šalomounovy ostrovy staly nezávislými v roce 1978, zachovaly si tento název. |
||
=== Český název === |
|||
[[Ústav pro jazyk český]] připouští ještě spisovnou variantu psaní Šalamounovy ostrovy<ref name="SSČ">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky | odkaz na titul = Slovník spisovné češtiny | vydání = 3 | typ vydání = opravené | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-200-1080-7 | kapitola = | strany = 638 | jazyk = }}</ref>, zatímco [[Český úřad zeměměřičský a katastrální]] považuje název Šalomounovy ostrovy za jediný možný.<ref name="Index českých exonym">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty | vydání = 1 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 125 | přílohy = mapy | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | isbn = 80-86918-04-1 | kapitola = | strany = 69, 121 }}</ref> |
|||
V českých textech se název ostrovů vyskytuje ve dvou variantách: Šalomounovy i Šalamounovy ostrovy. [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústav pro jazyk český]] [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]] uvádí ve ''[[Slovník spisovné češtiny|Slovníku spisovné češtiny]]'' jako spisovné obě tyto varianty.<ref name="SSČ">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky | odkaz na titul = Slovník spisovné češtiny | vydání = 3 | typ vydání = opravené | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-200-1080-7 | kapitola = | strany = 638 | jazyk = }}</ref> V [[Internetová jazyková příručka|Internetové jazykové příručce]] je obsažena poznámka s odkazem na Standardizační příručku '''Jména států a jejich územních částí''' z roku 2009. Název „Šalomounovy ostrovy“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. V neoficiální komunikaci nepovažují za chybnou ani frekventovanější podobu „Šalamounovy ostrovy“.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Šalomounovy ostrovy |
|||
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Šalomounovy+ostrovy |
|||
| vydavatel = Jazyková poradna [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|ÚJČ AV ČR]] |
|||
| místo = |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum přístupu = 2020-07-28 |
|||
}}</ref> [[Český úřad zeměměřický a katastrální]] uvádí v příručce ''Jména států a jejich územních částí'' a v ''Indexu českých exonym'' jen název „Šalomounovy ostrovy“.<ref name="Index českých exonym">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty | vydání = 3 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2020 | počet stran = 212 | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | isbn = 978-80-88197-20-1 | kapitola = }}</ref> |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
=== Předkoloniální historie === |
|||
Ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. [[Papuánci]]. [[Austrálci]] kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy [[Polynésané]]. Pro Evropu ostrovy objevil [[Španělé|španělský]] mořeplavec [[Álvaro de Mendaña de Neira|Álvaro Mendaña de Neyra]] roku [[1568]], který plul z [[Peru]]. |
|||
=== |
=== Koloniální historie === |
||
V [[18. století|18.]] a [[19. století]] ostrovy kolonizovaly [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Německé císařství]], s nimiž začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči místnímu obyvatelstvu. Roku 1885 byl nad severními ostrovy vyhlášen německý protektorát [[Německá Nová Guinea]], v roce [[1893]] vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví [[Britský protektorát Šalomounovy ostrovy]]. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce [[1900]] přešly pod britskou správu některé z německých [[Severní Šalomounovy ostrovy|severních Šalomounových ostrovů]], ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu [[Německo|Německa]]. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu. |
|||
[[Papuánci]] začaly ostrovy kolonizovat kolem roku 30 000 před naším letopočtem. [[Austronesiané]] pak přišli roku 4000 př. n. l., také s sebou přináší kulturní prvky, jako jsou [[kánoe outrigger]]. Mezi lety 1200 a 800 př. n. l. přicházeli předkové [[polynésané|polynesianů]], obyvatel [[Lapita]], z [[Bismarckovo souostroví|Bismarckova souostroví]] s jejich charakteristickou keramikou. |
|||
=== Evropský kontakt (1568) === |
|||
Prvním Evropanem, který navštívil ostrovy, byl [[Španělsko|španělský]] [[mořeplavec]] [[Álvaro de Mendaña de Neira]], který připlul z [[Peru]] v roce 1568. Lidé Šalomounových ostrovů byli proslulí [[kanibalismus|kanibalismem]] před příchodem [[Evropané|Evropanů]]. |
|||
[[Misionář]]i začali navštěvovat ostrovy v polovině 19. století. Nejprve udělali jen malý pokrok, protože „kosení“ (často brutální nábor nebo únos pracovníků na cukrovarnické plantáže v [[Queensland]]u a na [[Fidži]]) vedlo k řadě represálií a masakrů. Zlo pracovního obchodu vedlo [[Spojené království]] k tomu, aby v červnu 1893 vyhlásil protektorát nad jižními Šalomounovými ostrovy. |
|||
V letech 1898 a 1899 byly k protektorátu přidány další vzdálené ostrovy. V roce 1900 byl zbytek souostroví, území dříve pod [[německo]]u [[jurisdikce|jurisdikcí]], převedeno na [[Velká Británie|britskou správu]], kromě ostrovů [[Buka (ostrov)|Buka]] a [[Bougainville]], které zůstaly pod [[německo]]u správou v rámci [[Německá Nová Guinea|Německé Nové Guineje]]. Tradiční obchodní a společenské styky mezi západními Šalomounovými ostrovy [[Mono (ostrov)|Mono]] a [[Alu (ostrov)|Alu]] a tradičními společnostmi na jihu [[Bougainville]] však bez překážek pokračovaly. |
|||
[[Misionář]]i se usadili na [[Šalomounovy ostrovy|Šalomounech]] pod [[protektorát]]em, přeměňují většinu obyvatelstva na [[křesťanství]]. Na počátku 20. století zahájilo několik [[Velká Británie|britských]] a [[Austrálie|australských]] firem rozsáhlé kokosové výsadby. Ekonomický růst však byl pomalý a ostrované měli jen malý užitek. |
|||
Novinář [[Joe Melvin]] navštívil v roce 1892 jako součást svého tajného vyšetřování „kosení“. V roce 1908 ostrovy navštívil [[Jack London]], který cestoval po [[Tichomoří]] na lodi ''Snark''. |
|||
=== Druhá světová válka === |
=== Druhá světová válka === |
||
[[Soubor:Japanese Conquest of New Guinea Bismarcks Solomons.jpg|thumb|left|Japonský postup v jihozápadním Pacifiku, včetně obsazení Šalomounových ostrovů]] |
|||
S vypuknutím [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se většina [[plantážník]]ů a obchodníků evakuovala do [[Austrálie]] a většina kultivace přestala. Některé z nejsilnějších bojů o válku se objevily i u Šalomouňanů. Nejvýznamnější operace spojeneckých sil proti japonským císařským silám byla zahájena 7. srpna 1942 se souběžnými námořními bombardováními a obojživelnými přistáními na [[Florida (ostrovy)|Floridských ostrovech]] u [[Tulagi]] a [[Red Beach]] na [[Guadalcanal]]u. |
|||
[[Soubor:Caste Solomon islands-battles3.jpg|thumb|left|Významné bitvy šalomounské kampaně 1942 - 1943]] |
|||
Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do [[Austrálie]]. Zemi obsadili [[Japonsko|Japonci]] a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z [[Spojené státy americké|USA]] do [[Austrálie]] a [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna [[1942]] se Spojenci vylodili na ostrově [[Guadalcanal]] a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších [[Bitva o Guadalcanal|bitev mezi japonskými a spojeneckými silami]] v [[Tichomoří]]. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února [[1943]] z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k [[Rabaul]]u. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války. |
|||
[[Bitva o Guadalcanal]] se stala důležitou a krvavou kampaní, která se bojovala v tichomořské válce, když spojenci začali odpuzovat [[japonsko]]u [[expanze|expanzi]]. Strategicky významné během [[válka|války]] byly pobřežní strážci operující ve vzdálených lokalitách, často na japonských ostrovech, které v průběhu kampaně poskytovaly včasné varování a zpravodajství japonských námořních, armádních a leteckých hnutí. |
|||
Seržant-major [[Jacob Vouza]] byl pozoruhodný rybář, který po zachycení odmítl sdělit spojenecké informace navzdory výslechu a mučení japonských císařských sil. Získal medaili [[Silver Star]] od [[Američané|Američanů]], což je třetí nejvyšší hodnost [[Spojené státy americké|Spojených států]] za bojovnost. |
|||
Ostrovani [[Biuku Gasa]] a [[Eroni Kumana]] byli první, kdo našli ztroskotaného [[John Fitzgerald Kennedy|Johna F. Kennedyho]] a jeho posádku PT-109. Navrhovali používání kokosového ořechu k napsání záchranné zprávy pro doručovatelskou kánoi, která byla později uložena na stůl Kennedyho, když se stal prezidentem Spojených států. |
|||
Šalomounovy ostrovy byly jednou z hlavních inscenačních oblastí [[Jižní Pacifik|jižního Pacifiku]] a byly domovem slavné squadrony "Black Sheep" VMF-214, které velel major Greg "Pappy" Boyington. „Slot“ byl název pro [[průliv New Georgia]], když ho Tokijský expres používal k zásobování japonské posádky na Guadalcanalu. Více než 36 000 Japonců na Guadalcanalu bylo zabilo nebo chybělo zhruba 26 000, 9 000 zemřelo na nemoci a 1000 bylo zajato. |
|||
=== Nezávislost === |
=== Nezávislost === |
||
Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku [[1948]] začíná na Šalomounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce [[1960]] byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce [[1974]] byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní [[demokracie|demokracii]]. Autonomie byla udělena v roce [[1976]] a v roce [[1978]] Šalomounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce [[1980]] se konaly první svobodné volby. Země se stala členem [[Commonwealth]]u. |
|||
Místní rady byly zřízeny v padesátých letech když se na ostrovech zlepšila situace po druhé světové válce. Nová ústava byla založena v roce 1970 a volby se konaly, ačkoli ústava byla zpochybněna a nová byla vytvořena v roce 1974. V roce 1973 došlo k prvnímu cenovému šoku ropy a zvýšené náklady na provozování kolonie se staly nákladné pro britské správce. |
|||
=== Současnost === |
|||
Po nezávislosti sousední [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nové Guiney]] od [[Austrálie]] v roce 1975 získaly Šalomounovy ostrovy samosprávu v roce 1976. Nezávislost byla udělena 7. července 1978. První premiér byl [[Peter Kenilorea]] a Šalomounovy ostrovy si zachovaly monarchii. |
|||
Od roku [[1998]] začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené [[Austrálie|Austrálií]] ukončily nepokoje v roce [[2003]]. Napětí však v zemi trvá dál. V roce [[2006]] se konaly nové volby. |
|||
2. dubna [[2007]] zasáhlo Šalomounovy ostrovy [[zemětřesení]], které zapříčinilo následnou vlnu [[tsunami]]. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech činily přes 50 lidí. |
|||
V září roku 2012 [[vévoda]] a [[vévodkyně]] z [[Cambridge]] navštívily ostrovy k příležitosti 60. výročí přistoupení královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]] |
|||
== Státní symboly == |
|||
=== Etnické nepokoje (1998–2003) === |
|||
=== Vlajka === |
|||
Obyčejně označované jako napětí nebo etnické napětí, počáteční občanské nepokoje byly charakterizovány hlavně bojem mezi Hnutí za svobodu Isatabu (známé také jako Guadalcanal Revolutionary Army) a Malaita Eagle Force (stejně jako Marau Eagle Force). (Přestože velká část konfliktu byla mezi lidmi z [[Guadalcanal]]u a z [[Malaita|Malaity]], knihy Kabutaulaka (2001) a Dinnen (2002) argumentují, že označení „etnického konfliktu“ je zjednodušení.) |
|||
{{Podrobně|Vlajka Šalomounových ostrovů}} |
|||
Koncem roku 1998 zahájili bojovníci na ostrově [[Guadalcanal]] kampaň zastrašování a násilí vůči [[Malaita|malaitským]] osadníkům. Během příštího roku uteklo tisíc malaiťanů zpět na [[Malaita|Malaitu]] nebo do hlavního města [[Honiara|Honiary]] (která, i když leží na [[Guadalcanal]]u, je převážně obývaná malaitskými a šalomounskými ostrovany z jiných [[provincie|provincií]]). V roce 1999 byla zřízena Eagle Force Malaita (MEF). |
|||
Vlajka Šalomounových ostrovů je tvořena listem o poměru stran 1:2, rozděleným šikmým žlutým (zezdola nahoru) pruhem na horní modré a dolní tmavě zelené [[trojúhelník]]ové pole. V modrém poli je u [[Žerď|žerdi]] umístěno pět bílých pěticípých hvězd (2+1+2). |
|||
Reformistická vláda [[Bartolomew Ulufa'alu|Bartholomewa Ulufa'alu]] se snažila reagovat na složitost tohoto vyvíjejícího se konfliktu. V závěru roku 1999 vláda vyhlásila čtyřměsíční stav nouze. Bylo také mnoho pokusů o usmíření, ale bez úspěchu. Ulufa'alu také požádal o pomoc z [[Austrálie]] a [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] v roce 1999, ale jeho odvolání bylo zamítnuto. |
|||
=== Znak === |
|||
V červnu 2000 byl Ulufa'alu unesen milicemi členy MEF, kteří cítili, že ačkoli byl malaiťan, nečinil natolik, aby chránil jejich zájmy. Ulufa'alu následně rezignoval za jeho propuštění. [[Manasseh Sogavare]], který dříve pracoval jako ministr financí ve vládě Ulufa'alu, ale následně vstoupil do opozice, byl zvolen předsedou vlády ve věku od 23 do 21 let ve vztahu k reverendovi Leslie Bosetovi. Nicméně volby Sogavareho byly okamžitě vyhloubené, protože šest poslanců (kteří se považovali za stoupence Boseta) nebylo schopno se zúčastnit parlamentu kvůli rozhodujícímu hlasování<ref>Moore 2004, č. 5 na str. 174.</ref>. |
|||
{{Podrobně|Státní znak Šalomounových ostrovů}} |
|||
V říjnu 2000 byla mírovou dohodou v [[Townsville]] podepsána Malaita Eagle Force, prvky IFM a vládou Šalomounových ostrovů. Toto bylo těsně následováno dohodou o míru v únoru 2001 podepsanou Marau Eagle Force, Hnutí za svobodu Isatabu, provinciální vládou na [[Guadalcanal]]u a vládou Šalomounových ostrovů. Klíčový militantní vůdce Guale, Harold Keke, však odmítl podepsat dohodu, což způsobilo rozdělení s Guale skupinami. Následně Guale podepsali dohody, kterou vedl Andrew Te'e, spojili s policií ovládanou malaitánskou skupinou, aby vytvořili „Společné operační síly“. Během následujících dvou let se konflikt přestěhoval do [[Weather Coast]] na [[Guadalcanal]]u, zatímco společné operace se neúspěšně pokoušely zachytit Kekeho a jeho skupinu. |
|||
Státní znak Šalomounových ostrovů je tvořen žlutým štítem, rozděleným zeleným [[Ondřejský kříž|ondřejským křížem]] na čtyři pole. V levém i pravém poli je v přirozených barvách mořská želva. Přes kříž je položen hnědý, [[Melanésie|melanéský]] štít na dvou zkřížených harpunách a luku se dvěma šípy. V modré hlavě štítu je zlatý orel na větvi mezi dvěma černými, letícími [[Fregatka|fregatkami]]. Štítonoši jsou zelený [[Aligátorovití|aligátor]] (z pohledu seshora) a modro-stříbrný [[Žraloci|žralok]] (z pohledu zespoda). Nad štítem je přilba s modro-stříbrnými [[Přikryvadla|přikryvadly]] a točenicí, v klenotu je průřez domorodého člunu a zlato-oranžové, stylizované slunce. Pod štítem je stylizovaná, černá silueta dvouhlavé fregatky, pod ní červeně podšitá stuha s černým [[Motto|mottem]] TO LEAD IS TO SERVE v angličtině ({{Vjazyce2|cs|Vést znamená sloužit}}). |
|||
Nové volby v prosinci 2001 přinesl Allan Kemakezovi předsedovi předsedy vlády za podpory jeho strany Lidové aliance a Asociace nezávislých členů. Zákon a pořádek se zhoršily s tím, jak se povaha konfliktu posunula: ve [[Weather Coast]] pokračovalo násilí, zatímco milovníci v [[Honiara|Honiaře]] se stále více zaměřovali svou pozornost na zločiny a vydírání. Ministerstvo financí bylo často obklopeno ozbrojenými muži, když mělo dojít k financování. V prosinci 2002 ministr financí Laurie Chan rezignoval poté, co byl donucen k ozbrojenému stíhání, aby podepsal kontrolu provedenou některým ozbrojencům. Konflikt také vypukl v západní provincii mezi místními obyvateli a osadníky z Malaity. Renegovaní členové Revoluční armády Bougainville (BRA) byli pozváni jako ochranářská síla, ale nakonec způsobili tolik potíží, kolik zabránili. |
|||
Převládající atmosféra bezpráví, rozsáhlé vydírání a neúčinná policie podnítila formální žádost vlády Šalomounových ostrovů o pomoc zvenčí. S krachem země a hlavním městem v chaosu byla žádost jednomyslně podpořena v Parlamentu. |
|||
V červenci 2003 přišla na Šalomounovy ostrovy australská a tichomořská ostrovní policie a vojska pod záštitou australské Regionální asistenční mise na Šalomounových ostrovech (RAMSI). Značný mezinárodní bezpečnostní kontingent 2 200 policistů a vojsk vedených [[Austrálie|Austrálií]] a [[Nový Zéland|Novým Zélandem]] a s zástupci asi 20 dalších pacifických států začal příští měsíc při operaci Helpem Fren. Od té doby někteří komentátoři považovali zemi za neúspěšnou. Nicméně jiní akademici tvrdí, že spíše než selhávání státu, je to neformální stát: stát, který nikdy nekonsolidoval ani po desetiletích nezávislosti. |
|||
V dubnu 2006 padlo obvinění, že nově zvolený předseda vlády [[Snyder Rini]] použil úplatky od čínských podnikatelů k nákupu hlasů poslanců parlamentu, vedl k masovým nepokojům v hlavním městě [[Honiara]]. Hluboká podrážděnost vůči menšinové čínské podnikatelské komunitě vedla k tomu, že v čínské čtvrti bylo město zničeno. Napětí se také zvýšilo přesvědčením, že do Číny byly vyváženy velké částky peněz. [[Čína]] poslala charterové letadlo, aby evakuovala stovky Číňanů, kteří utekli, aby se vyhnuli nepokojům. Evakuování byli také Australané a Britové. |
|||
=== Zemětřesení === |
|||
Dne 2. dubna 2007 v 07:39 místního času (UTC +11) došlo k [[zemětřesení]] o velikosti 8,1 na hypocentru 8,453 jižně, 156,957 východně, 349 kilometrů severozápadně od hlavního města [[Honiara]] a jihovýchodně od hlavního města [[Western provincie (Šalomounovy ostrovy|Western provincie]] [[Gizo]], v hloubce 10 km. Více než 44 dotřesů s velikostí 5,0 nebo více se objevilo až do 22:00 UTC, ve středu 4. dubna 2007. Následná [[tsunami]] zabila nejméně 52 lidí, zničilo více než 900 domů a zanechalo tisíce lidí bez domova. Otřesy prodloužily pobřeží jednoho ostrova, [[Ranongga]], až o 70 metrů (230 stop), vystavující mnoho nedotčených [[korálový útes|korálových útesů]]. |
|||
6. února 2013 došlo na epicentru 10,80 jižně, 165,11 východně na [[Santa Cruz (Šalomounovy ostrovy)|ostrovech Santa Cruz]] na zemi s hodnotou 8,0, následovanou [[tsunami]] až 1,5 metru. Nejméně devět lidí bylo zabito a mnoho domů zbořeno. Hlavnímu [[zemětřesení]] předcházela řada [[zemětřesení]] o velikosti až 6,0. |
|||
== Politika == |
== Politika == |
||
Šalomounovy ostrovy jsou [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]] a mají [[parlamentní systém]] vlády. Královna [[Alžběta II.]] je zastoupena monarchou Šalomounových ostrovů a hlavou státu, je zastoupena generálním guvernérem, který parlament volí na pětileté funkční období. Jednokomorový parlament s 50 členy, zvolený za čtyřleté období. Parlament však může být zrušen většinovým hlasováním svých členů před ukončením jeho funkčního období. Parlamentní zastoupení je založeno na jednomístných volebních obvodech. Volit mohou občané starší 21 let. Hlava vlády je předseda vlády, který je zvolen parlamentem a volí kabinet. Každé ministerstvo je vedeno členem kabinetu, kterému pomáhá stálý sekretář, kariérní státní úředník, který řídí pracovníky ministerstva. Vláda Šalomounových ostrovů se vyznačuje slabými [[politické strana|politickými stranami]] a vysoce nestabilními parlamentními koalicemi. Podléhají častému vyslovení nedůvěry, což vede k častým změnám ve vedení vlády a jmenování kabinetu. |
|||
Vlastnictví pozemků je vyhrazeno pro ostrovany. Zákon stanoví, že cizinci s bydlištěm v zahraničí, jako je například [[Čína]] a [[Kiribati]], mohou získat [[občanství]] prostřednictvím [[naturalizace]]. Pozemek je obecně stále držen na základě rodiny nebo vesnice a může být předán matce nebo otci podle místního zvyku. Ostrované se zdráhají poskytnout pozemky pro netradiční hospodářské podniky, což vedlo k neustálým sporům o vlastnictví půdy. |
|||
Šalomounovy ostrovy nezachovávají žádné vojenské síly, ačkoli téměř 500 policistů zahrnuje jednotku ochrany hranic. Policie také odpovídá za hasičskou službu, pomoc při katastrofách a námořní dohled. Policie je vedena komisařem, který jmenuje generální guvernér a odpovídá předsedovi vlády. |
|||
Dne 27. prosince [[2006]] přijala vláda Šalomounových ostrovů kroky, které by zabránily návratu australského policejního velitele. Dne 12. ledna 2007 nahradila [[Austrálie]] svého nejvyššího diplomata vyhoštěného ze Šalomounových ostrovů za politický zásah do smírného kroku, jehož cílem je ulehčit čtyřměsíční spor mezi oběma zeměmi. |
|||
Dne 13. prosince [[2007]] byl předseda vlády [[Manasseh Sogavare]] odvolán hlasováním o nedůvěře parlamentu po odchodu pěti ministrů opozici. Bylo to poprvé, kdy předseda vlády na Šalomounových ostrovech ztratil funkci. 20. prosince zvolil parlament kandidáta opozice (a bývalého ministra školství) Dereka Sikuu za předsedu vlády. |
|||
=== Justice === |
|||
Generální guvernér jmenuje hlavního soudce nejvyššího soudu na radu předsedy vlády a vůdce opozice. Generální guvernér jmenuje ostatní soudce radou soudní komise. Soudní komise tajné rady (se sídlem ve [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeném království]]) slouží jako nejvyšší odvolací soud. Současným hlavním soudcem je pan Albert Palmer. |
|||
Od března [[2014]] je Edwin Goldsbrough předsedou odvolacího soudu pro Šalomounovy ostrovy. Soudce Goldsbrough předtím působil jako soudce nejvyššího soudu Šalomounových ostrovů během pětiletého funkčního období (2006-2011). Soudce Edwin Goldsbrough pak sloužil jako hlavní soudce ostrovů [[Turk]] a [[Caicos]]. |
|||
=== Vojsko === |
|||
Ačkoli místní vojáci britských vojenských sil Šalomounových ostrovů byli součástí spojeneckých sil, kteří se účastnili boje během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], země nemá od svého vzniku žádné řádné vojenské síly. Různé polovojenské složky policejních sil Královských Šalomounových ostrovů (RSIPF) byly rozpuštěny a odzbrojeny v roce [[2003]] po intervenci regionální asistenční mise na Šalomounových ostrovech ([[RAMSI]]). RAMSI má malý vojenský oddíl vedený australským velitelem odpovědným za pomoc policejnímu prvku RAMSI v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti. RSIPF stále provozuje dvě palubní lodě (RSIPV Auki a RSIPV Lata), které de facto tvoří námořnictvo Šalomounových ostrovů. |
|||
Z dlouhodobého hlediska se předpokládá, že [[RSIPF]] obnoví obrannou roli země. Policejní síla je vedena komisařem, který jmenuje generální guvernér a odpovídá ministrovi policie, národní bezpečnostní a nápravné služby. |
|||
Policejní rozpočet Šalomounových ostrovů byl zatížen kvůli čtyřleté občanské válce. Po řádění cyklonu Zoe na ostrovech [[Tikopia]] a [[Anuta]] v prosinci [[2002]] musela [[Austrálie]] poskytnout vládě Šalomounových ostrovů 200 000 šalomounských dolarů (50 000 dolarů australských) za pohonné hmoty a dodávky pro hlídkovou loď Lata, která se plavila se záchrannými prostředky (součástí práce RAMSI je pomoc vlády Šalomounových ostrovů za účelem stabilizace rozpočtu). |
|||
=== Mezinárodní vztahy === |
=== Mezinárodní vztahy === |
||
Šalomounovy ostrovy jsou |
Šalomounovy ostrovy jsou členy [[Organizace spojených národů]], [[Commonwealth]]u, [[Fóru tichomořských ostrovů|Fóra tichomořských ostrovů]], [[Komise pro jižní Tichomoří]], [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] a dalších významných organizací. |
||
Politická scéna Šalomounových ostrovů byla ovlivněna jeho postavením ohledně [[Čínská republika|Čínské republiky]] (ROC) a [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] (ČLR). Šalomounovy ostrovy uznaly diplomatické uznání Čínské republice (Tchaj-wanu) a uznaly ji za jediný legitimní vládu celé Číny, čímž dali Tchaj-wanu zásadní hlasy v Organizaci spojených národů. Lukrativní investice, politické financování a preferenční půjčky od [[Čínská republika|Čínské republiky]] a [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] stále více manipulovaly s politickou krajinou Šalomounových ostrovů. |
|||
Vztahy s Papuou-Novou Guineou, které se staly napjaté kvůli přílivu uprchlíků z bougainvilského povstání a útokům na severní ostrovy Šalomounových ostrovů, které prováděly bougainvilští rebelové, byly opraveny. Mírová dohoda z roku [[1998]] na [[Bougainville]] odstranila ozbrojenou hrozbu a oba národy urovnaly hraniční operace v dohodě z roku [[2004.]] |
|||
=== Administrativní členění === |
=== Administrativní členění === |
||
| Řádek 173: | Řádek 169: | ||
| 8 || [[Soubor:Temotu province flag.svg|15px]] [[Temotu (provincie)|Temotu]] || [[Lata (město)|Lata]] || Fr. Charles Brown Beu ||align="right"| {{nts|928}} ||align="right"| {{nts|18912}} ||align="right"| {{nts|23.9}} ||align="right"| {{nts|21362}} |
| 8 || [[Soubor:Temotu province flag.svg|15px]] [[Temotu (provincie)|Temotu]] || [[Lata (město)|Lata]] || Fr. Charles Brown Beu ||align="right"| {{nts|928}} ||align="right"| {{nts|18912}} ||align="right"| {{nts|23.9}} ||align="right"| {{nts|21362}} |
||
|- |
|- |
||
| 9 || [[Soubor:Flag of Western Province Solomon Islands.png|15px]] [[Západní provincie (Šalomounovy ostrovy)|Západní provincie]] || [[Gizo ( |
| 9 || [[Soubor:Flag of Western Province Solomon Islands.png|15px]] [[Západní provincie (Šalomounovy ostrovy)|Západní provincie]] || [[Gizo (Šalomounovy ostrovy)|Gizo]] || Wyne Maepio ||align="right"| {{nts|5952}} ||align="right"| {{nts|62739}} ||align="right"| {{nts|14.0}} ||align="right"| {{nts|76649}} |
||
|- |
|- |
||
| - || [[Soubor:Flag of Honiara.svg|okraj|15px]] [[Honiara|Teritorium hlavního města]] || [[Honiara]] || Mua (primátor) ||align="right"| {{nts|80}} ||align="right"| {{nts|49107}} ||align="right"| {{nts|2936.8}} ||align="right"| {{nts|64609}} |
| - || [[Soubor:Flag of Honiara.svg|okraj|15px]] [[Honiara|Teritorium hlavního města]] || [[Honiara]] || Mua (primátor) ||align="right"| {{nts|80}} ||align="right"| {{nts|49107}} ||align="right"| {{nts|2936.8}} ||align="right"| {{nts|64609}} |
||
| Řádek 180: | Řádek 176: | ||
|} |
|} |
||
=== |
=== Přírodní poměry === |
||
Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů. Horské [[Hřeben (geomorfologie)|hřebeny]], dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou není [[Mount Makarakomburu|Mt. Makarakomburu]] na [[ostrov]]ě [[Guadalcanal]] (dříve 2447 metrů), po nedávném přeměření je nižší a nejvyšší horou se stal [[Mount Popomanaseu|Mt. Popomanaseu]] (2335 metrů). Pobřeží provázejí [[korálový útes|korálové útesy]], ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají teplé tropické podnebí. Vlhké období trvá 8-10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 [[Milimetr (srážková míra)|mm]]. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 24-28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné [[tropická cyklóna|uragány]]. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými [[tropický deštný les|deštnými lesy]]. |
|||
Existují obavy a problémy týkající se lidských práv, pokud jde o vzdělání, vodu, hygienu, ženy a osoby, které se identifikují jako lesbičky, [[homosexuál]]ové, bisexuální nebo [[transsexuál]]ové. |
|||
Homosexualita je na Šalomounových ostrovech nezákonná. |
|||
== Geografie == |
|||
Šalomounovy ostrovy jsou ostrovní země, která leží východně od [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nová Guiney]] a je složena z mnoha ostrovů: Choiseul, ostrovy Shortland; ostrovy New Georgia; Santa Isabel; Russellovy ostrovy; Nggela (ostrovy Floridy); Malaita; Guadalcanal; Sikaiana; Maramasike; Ulawa; Uki; Makira (San Cristobal); Santa Ana; Rennell a Bellona; Ostrovy Santa Cruz a vzdálené, malé ostrovy jako Tikopia, Anuta, Fatutaka a Falkie Atoll. |
|||
Ostrovy leží mezi šířkami 5° a 13° jižní šířky a 155° a 169° východní délky. Vzdálenost mezi nejzápadnějšími a nejvýchodnějšími ostrovy je přes 1 500 kilometrů. Ostrovy Santa Cruz se nacházejí severně od Vanuatu a jsou zvláště izolovány více než 200 kilometrů od ostatních ostrovů. [[Bougainville]] je geograficky součástí souostroví Šalomounových ostrovů, ale politicky součástí Papuy-Nové Guineje. Falkie Atoll, který je blíže k Bougainvilleu než k [[Choiseulu]] je součástí Šalomounových ostrovů. |
|||
=== Klima === |
|||
Oceánsko-ekvatoriální klima je velmi vlhké po celý rok, průměrná teplota je 26,5 °C (79,7 °F) s minimem extrémních teplot nebo výkyvem počasí. Červen až srpen je chladnější období. Přestože období sucha a dešťů nejsou, severozápadní větry od listopadu do dubna přinášejí častější srážky a občasné bouře nebo cyklóny. Roční srážky jsou asi 3 050 milimetrů. |
|||
=== Ekologie === |
|||
Souostroví Šalomounových ostrovů je součástí dvou odlišných pozemských [[ekoregion]]ů. Většina ostrovů je součástí ekoregionu deštných pralesů Šalomounových ostrovů, která zahrnuje také ostrovy [[Bougainville]] a [[Buka]]; Tyto lesy se dostaly pod tlak z lesních činností. Ostrovy Santa Cruz jsou součástí ekoregionu deštných pralesů [[Vanuatu]] spolu se sousedním souostroví [[Vanuatu]]. Kvalita půdy se pohybuje od extrémně bohatých sopečných (sopky s různým stupněm aktivity na některých větších ostrovech) až po relativně neplodný vápenec. Více než 230 druhů [[orchidej]]í a dalších tropických květin krášlí krajinu. |
|||
Ostrovy obsahují několik aktivních a spících sopek. Nejaktivnější jsou sopky [[Tinakula]] (ostrov Tinakula v provincii Temotu) a podmořská sopka [[Kavachi]] v provincii Western. |
|||
== Ekonomika == |
|||
[[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele Šalomounových ostrovů je 600 [[Americký dolar|USD]] což je řadí mezi méně rozvinuté státy a více než 75% jeho pracovní síly se zabývá zemědělstvím a rybolovem. Většina vyráběných výrobků a ropných produktů musí být dovezena. Až do roku [[1998]], kdy světové ceny tropického dřeva prudce klesaly, dřevo bylo hlavním vývozním produktem Šalomounových ostrovů. Poslední léta jsou lesy Šalomounových ostrovů nebezpečně nadměrně využívány těžbou dřeva. |
|||
Mezi další důležité plodiny a vývozy patří [[kopra]] a [[palmový olej]]. V roce [[1998]] začala těžba zlata v Gold Ridge na Guadalcanalu. Výzkum nerostných surovin v dalších oblastech pokračoval. V důsledku etnického násilí v červnu 2000 přestaly vývozy palmového oleje a zlata, zatímco vývoz dřeva klesal. Ostrovy jsou bohaté na nerozvinuté nerostné suroviny, jako je [[olovo]], [[zinek]], [[nikl]] a [[zlato]]. |
|||
[[Rybolov]] na Šalomounových ostrovech také nabízí vyhlídky na vývoz a domácí ekonomickou expanzi. Japonský společný podnik, Solomon Taiyo Ltd., který provozoval jedinou konzervárnu ryb vzemi, se v roce [[2000]] uzavřel v důsledku etnických nepokojů. Ačkoli plantáže byly znovu otevřeny v rámci místní správy, vývoz tuňáků se neobnovil. Jedná se o probíhající jednání, které může vést k eventuálnímu opětovnému otevření důlní hory Gold Ridge a hlavních plantáží palmového oleje. |
|||
Cestovní ruch, zejména potápění, je důležitým odvětvím služeb na Šalomounových ostrovem. Růst cestovního ruchu je omezován nedostatetečně rozvinutou infrastrukturou. |
|||
Vláda Šalomounových ostrovů byla v roce [[2002]] insolventní. Od intervence RAMSI v roce 2003 vláda přepracovala svůj rozpočet. Konsolidovala a znovu sjednala svůj domácí dluh a s [[Austrálie|Australskou]] podporou nyní usiluje o nové sjednání svých zahraničních závazků. Hlavními dárci pomoci jsou [[Austrálie]], [[Nový Zéland,]] [[Evropská unie]], [[Japonsko]] a [[Čína]]. |
|||
Soudy Šalomounových ostrovů znovu schválily vývoz živých delfínů za účelem zisku, nejvíce do [[Dubaj]]e ve Spojených arabských emirátech. Tato praxe byla původně zastavena vládou v roce [[2004]] po mezinárodním rozrušení nad přepravou 28 žijících delfínů do Mexika. Tento krok vyústil kritikou jak z [[Austrálie]], tak z [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], stejně jako z několika ochranářských organizací. |
|||
=== Energie === |
|||
Skupina vývojářů obnovitelných zdrojů energie, která pracuje pro [[Komise pro aplikovanou geologickou politiku jižního Pacifiku|Komisi pro aplikovanou geologickou politiku jižního Pacifiku]] (SOPAC) a která je financována z partnerství pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost (REEEP), vytvořila systém, který umožňuje místním komunitám přístup k obnovitelné energii, jako jsou solární, větrné elektrárny, aniž by bylo nutné zvyšovat značné částky hotovosti. Podle tohoto plánu mohou ostrované, kteří nejsou schopni platit za hotové solární lampy, platit v naturáliích. |
|||
== Demografie == |
|||
Od roku 2006 bylo na Šalomounových ostrovech 552 438 lidí. |
|||
=== Etnické skupiny === |
|||
Většina ostrovanů je etnicky [[Melanésie|melanéská]] (94,5 %). Polynésani (3 %) a mikronésani (1,2 %) jsou dvě další významné skupiny. Existuje několik tisíc etnických číňanů. Na ostrovech také žije kolem 350 muslimů. |
|||
=== Jazyky === |
|||
Zatímco [[angličtina]] je oficiálním jazykem, pouze 1–2 % obyvatel hovoří anglicky. Nejrozšířenějším jazykem je místní anglický [[pidžin]], který je spjatý s Tok Pisin Papuy-Nové Guiney, ale nemá oficiální status. |
|||
Počet místních jazyků Šalomounových ostrovů je 74, z toho 70 žijících jazyků a 4 zaniklých, podle Ethnologue, Languages of the World. Melanéskými jazyky (převážně na jihovýchodních ostrovních skupinách) se mluví také na centrálních ostrovech. |
|||
Polynéské jazyky jsou na ostrovech Rennell a Bellona na jihu, Tikopia, Anuta a Fatutaka na dálnému východu, Sikaiana na severovýchod a Luaniua na severu (Ontong Java Atoll, také známý jako Atoll Lord Howe). Imigrantská populace Gilbertese (i-[[Kiribati]]) mluví mikronesijským jazykem. |
|||
=== Náboženství === |
|||
Náboženství Šalomounových ostrovů je převážně křesťanské (křesťané tvoří asi 92% populace). Hlavní křesťanská církvejsou: anglikánská církev Melanésie 35 %, římští katolíci 19 %, evangelická církev jižních moří 17 %, sjednocená církev Papuy-Nové Guiney a Šalomounových ostrovů 11 % a [[adventisté sedmého dne]] 10 %. Dalších 5 % se drží domorodých přesvědčení. |
|||
Zbývající se drží [[islám]]u, [[Bahá'í|bahájské víry]], [[Svědkové Jehovovi|svědků Jehovových]] a [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů]] (kostel LDS). Podle nejnovějších zpráv žije na Šalomounových ostrovech asi 350 muslimů, včetně členů Ahmadiyjské muslimské komunity. |
|||
=== Zdraví === |
|||
Ženská délka života při narození byla 66,7 roku a délka života u mužů při narození byla v roce [[2007]] na úrovni 64,9. V letech [[1990]]-[[1995]] byla míra plodnosti 5,5 narození na ženu. Vládní výdaje na zdraví na obyvatele činily 99 USD (PPP). Zdravá délka života při narození je 60 let. |
|||
Blonďaté vlasy se vyskytují u 10 % populace na ostrovech. Po letech dotazů vedly studie k lepšímu porozumění blonďatého genu. Zjištění ukazují, že blonďatá vlasová vlastnost je způsobena změnou aminokyselin v proteinu TYRP1. To představuje největší výskyt blonďatých vlasů mimo evropský vliv ve světě. Zatímco 10 % ostrovanů zahrnuje blonďatý fenotyp, 26 % populace nese také recesivní vlastnost. |
|||
=== Vzdělání === |
|||
Vzdělávání na Šalomounových ostrovech není povinné a pouze 60 % dětí ve školním věku má přístup k základnímu vzdělání. |
|||
Od roku [[1990]] do roku [[1994]] vzrostl počet základních škol z 84,5 % na 96,6 %. V roce 2001 nebyly školy k dispozici. Zatímco míra zápisu naznačuje míru angažovanosti ve vzdělávání, ne vždy odráží účast dětí ve škole. |
|||
Úsilí a plány, které vypracovalo Ministerstvo školství a rozvoje lidských zdrojů pro rozšíření vzdělávacích zařízení a zvyšování zápisu, byly brzděny nedostatkem vládního financování, špatnými programy odborné přípravy učitelů, špatnou koordinací programů a neúspěchem vlády platit učitelům. Procento vládního rozpočtu přidělené na vzdělání bylo v roce [[1998]] 9,7 procenta, oproti 13,2 procenta v roce [[1990]]. |
|||
Dosažená úroveň vzdělání mužů je vyšší než dosažené vzdělání žen. [[Univerzita jižního Pacifiku]] má areál na Šalomounových ostrovech, zatímco univerzita Papuy-Nové Guiney také vytvořila oporu v zemi na Guadalcanalu. |
|||
== Kultura == |
|||
V tradiční kultuře Šalomounových ostrovů se staré zvyky vydávají z jedné generace na druhou, údajně od samotných duchů duchů, aby vytvořily kulturní hodnoty Šalomounových ostrovů. |
|||
=== Média === |
|||
==== Rádio ==== |
|||
Rádio je nejsilnějším typem médií na Šalomounových ostrovech v důsledku jazykových rozdílů, [[negramotnost]]i a obtížnosti přijímání televizních signálů v některých částech země. Švýcarská Broadcasting Corporation ([[SIBC]]) provozuje veřejné rozhlasové služby, včetně národních stanic Radio Happy Isles 1037 na číselníku a Wantok FM 96,3 a provinční stanice Radio Happy Lagoon a dříve Radio Temotu. Tam jsou dvě komerční FM stanice, Z FM na 99,5 v Honiaře, ale pohledávka nad velkou většinou ostrova ven z Honiary, a PAOA FM u 97,7 v Honiaře (také vysílán na 107,5 v Auki), a jedna komunitní FM rozhlasová stanice, Gold Ridge FM na 88,7. |
|||
==== Noviny ==== |
|||
K dispozici je jeden deník ''[[Solomon Sta]]r'' a jedna on-line zpravodajská stránka ''Solomon Times Online'' (www.solomontimes.com), 2 týdeníky ''Solomons Voice'' a ''Solomon Times'' a 2 měsíčníky ''Agrikalsa Nius'' a ''Citizen's Press''. |
|||
==== Televize ==== |
|||
Neexistují žádné televizní stanice, které by pokryly celé Šalomounovy ostrovy, ale mohou být přijímány satelitní televizní stanice. V Honiaře však existuje kanál pro volné vysílání nazvaný ''One Television'' a znovu také vysílá ''ABC Asia Pacific'' (ABC Austrálie) a ''BBC World News''. K prosinci [[2010]] se obyvatelé mohli přihlásit k službě SATSOL, což je digitální služba placené televize, vysílající satelitní televizi. |
|||
=== Hudba === |
|||
Tradiční melanéská hudba na Šalomounových ostrovech zahrnuje jak sólový, tak i sólový vokál, rozdělené bubny a panpipecké soubory. Ve dvacátých letech dvacátého století začala vznikat bambusová hudba. V padesátých letech minulého století vytvořil [[Edwin Nanau Sitori]] píseň "[[Walkabout long chinatown]]", kterou vláda označila za neoficiální „národní píseň“ Šalomounových ostrovů. Moderní populární hudba zahrnuje různé druhy rockových a [[reggae]] prvků, stejně jako ostrovní hudbu. |
|||
=== Literatura === |
|||
Spisovatelé ze Šalomounových ostrovů zahrnují romány Rexforda Orotaloa a John Saunana a básník Jully Makini. |
|||
=== Sport === |
|||
Národní [[rugby]]ový odborový svaz Šalomounových ostrovů hrává od roku [[1969]] na mezinárodní úrovni. Zúčastnil se Oceánijského kvalifikačního turnaje pro světové poháry pro rugby v roce [[2003]] a [[2007]], ale neuspěl při každé příležitosti. |
|||
Národní týmy v asociačním fotbalu a souvisejícím futsalu a plážovém fotbalu se ukázaly jako nejúspěšnější v Oceánii. Národní fotbalový tým Šalomounových ostrovů je součástí konfederace OFC ve FIFA. V současné době se řadí mezi 184 z 209 týmů ve světovém žebříčku FIFA. Tým se stal prvním týmem, který porazil Nový Zéland v kvalifikaci na play-off místo proti Austrálii za kvalifikaci na mistrovství světa v roce 2006. V Austrálii byli poraženi 7-0 a doma 2-1. |
|||
Dne 14. června 2008 vyhrál šampionát [[Futual]]u, tým Kurukuru, na turnaji [[Oceánie]] Futsal Championship na [[Fidži]], aby je kvalifikoval do Světového poháru FIFA Futsal 2008, který se konal v Brazílii od 30. září do 19. října 2008. Šalomounovy ostrovy jsou ve futsalu obhájci šampionů v oblasti Oceánie. V letech 2008 a 2009 vyhrál Kurukuru v Oceánii ve fotbale. V roce 2009 porazili hostitelský stát Fidži, 8-0. Kurukuru v současné době drží světový rekord pro nejrychlejší gól, který byl zaznamenán v oficiálním futsalovém zápase. To bylo stanoveno kapitánem Kurukuru Elliot Ragomo, který v červenci 2009 vstřelil novou sezónu proti [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]]. Mají také méně záviděníhodný rekord pro nejhorší porážku v historii mistrovství světa ve futsale, když v roce 2008 byli poraženi Ruskem dvěma cíli až třicátým. |
|||
Fotbalový tým Bilikiki Boys, je statisticky nejúspěšnější v Oceánii. Vyhráli všechny tři regionální mistrovství, a tak se kvalifikovaly při každé příležitosti na mistrovství světa ve fotbale. Bilikiki Boys jsou od roku [[2010]] čtrnáctým místem na světě, což je vyšší než jiný tým z Oceánie. |
|||
== |
== Hospodářství == |
||
[[Soubor:Guadalcanal Field.jpg|náhled|Ostrov Guadalcanal]] |
|||
<gallery> |
|||
Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z [[nerostné suroviny|nerostných surovin]] se těží [[zlato]]. Sklízí se [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[kopra]], [[palmová jádra]], [[Povijnice batátová|batáty]], [[taro]], [[jamy]], [[kakao]], [[tropické ovoce]] a [[koření]]. Pro živočišnou výrobu je důležitý [[rybolov]], [[ryby]] tvoří 20 [[Procento|%]] vývozu, dále chov [[prase|prasat]], [[Tur domácí|skotu]] a drůbeže. Nejvýznamnější je [[těžba dřeva]], která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká [[doprava]]. |
|||
Soubor:Japanese Conquest of New Guinea Bismarcks Solomons.jpg|Japonský postup v jihozápadním Pacifiku, včetně obsazení Šalomounových ostrovů |
|||
Soubor:Caste Solomon islands-battles3.jpg|Významné bitvy šalamounské kampaně 1942–1943 |
|||
</gallery> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{překlad|en|Solomon Islands|783409132}} |
|||
<references /> |
<references /> |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=Šalomounovy ostrovy}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=Šalamounovy ostrovy}} |
* {{Wikislovník|heslo=Šalamounovy ostrovy}} |
||
* {{Citace elektronické monografie | titul = Solomon Islands - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/solomon-islands/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = [[Amnesty International]] | jazyk = anglicky}} |
* {{Citace elektronické monografie | titul = Solomon Islands - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/solomon-islands/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = [[Amnesty International]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110903212715/http://www.amnesty.org/en/region/solomon-islands/report-2011 | datum archivace = 2011-09-03 | nedostupné = ano }} |
||
* {{Citace elektronické monografie | titul = Solomon Islands (2011) | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8133 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = [[Freedom House]] | jazyk = anglicky}} |
* {{Citace elektronické monografie | titul = Solomon Islands (2011) | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8133 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = [[Freedom House]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823231151/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8133&year=2011 | datum archivace = 2011-08-23 | nedostupné = ano }} |
||
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs | titul = Background Note: Solomon Islands | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2799.htm | datum vydání = 2011-05-04 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} |
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs | titul = Background Note: Solomon Islands | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2799.htm | datum vydání = 2011-05-04 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} |
||
* {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Solomon Islands | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bp.html | datum aktualizace = 2011-07-27 | datum přístupu = 2011-08-15 | jazyk = anglicky}} |
* {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Solomon Islands | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bp.html | datum aktualizace = 2011-07-27 | datum přístupu = 2011-08-15 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20160914034234/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bp.html | datum archivace = 2016-09-14 | nedostupné = ano }} |
||
* {{Citace elektronické monografie | titul = Souhrnná teritoriální informace: Šalamounovy ostrovy | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/salamounovy-ostrovy-2010-10-07.pdf | datum vydání = 2010-10-07 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky}} |
* {{Citace elektronické monografie | titul = Souhrnná teritoriální informace: Šalamounovy ostrovy | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/salamounovy-ostrovy-2010-10-07.pdf | datum vydání = 2010-10-07 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111131411/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/salamounovy-ostrovy-2010-10-07.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }} |
||
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Foster | jméno = Sophie | příjmení2 = Laracy | jméno2 = Hugh Michael | titul = Solomon Islands | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/553556/Solomon-Islands | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} |
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Foster | jméno = Sophie | příjmení2 = Laracy | jméno2 = Hugh Michael | titul = Solomon Islands | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/553556/Solomon-Islands | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} |
||
* {{Citace elektronické monografie | titul = Seznam jmen států a jejich územních částí | url = http://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx | datum přístupu = 2017-06-04 | vydavatel = [[Český úřad zeměměřický a katastrální]] | jazyk = česky}} |
* {{Citace elektronické monografie | titul = Seznam jmen států a jejich územních částí | url = http://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx | datum přístupu = 2017-06-04 | vydavatel = [[Český úřad zeměměřický a katastrální]] | jazyk = česky}} |
||
| Řádek 301: | Řádek 203: | ||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Šalomounovy ostrovy| ]] |
||
[[Kategorie:Státy Austrálie a Oceánie]] |
[[Kategorie:Státy Austrálie a Oceánie]] |
||
[[Kategorie:Melanésie]] |
[[Kategorie:Melanésie]] |
||
| Řádek 307: | Řádek 209: | ||
[[Kategorie:Souostroví Tichého oceánu]] |
[[Kategorie:Souostroví Tichého oceánu]] |
||
[[Kategorie:Ostrovní státy a území]] |
[[Kategorie:Ostrovní státy a území]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1978]] |
||
[[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] |
[[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] |
||
[[Kategorie:Státy Commonwealthu]] |
[[Kategorie:Státy Commonwealthu]] |
||
[[Kategorie:Commonwealth realm]] |
|||
Aktuální verze z 2. 5. 2024, 17:19
_(Polynesia_centered).svg)
Šalomounovy ostrovy či Šalamounovy ostrovy (anglicky 
Solomon Islands [ˈsɑləmən ˈaɪləndz]) jsou suverénní ostrovní stát, skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších. Leží v Oceánii východně od Papuy Nové Guiney a severozápadně od Vanuatu. Rozloha souše činí 28 446 kilometrů čtverečních.[1] Hlavní město, Honiara, se nachází na ostrově Guadalcanal. Název státu pochází ze stejnojmenného souostroví, zahrnujícího i ostrovy Bougainville a Buka (část Papuy Nové Guiney), do nějž se však neřadí ostrovy Rennell a Bellona a souostroví Santa Cruz. Celá tato oblast je součástí Melanésie, jedné z hlavních částí Oceánie.
Ostrovy byly obývané lidmi po tisíce let, první evropský kontakt učinil španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira v roce 1568. Ten dal ostrovům jejich dnešní název. Spojené království Velké Británie a Irska projevilo zájem o souostroví Šalomounových ostrovů v červnu 1893, kdy kapitán Gibson R.N. z HMS Curacoa vyhlásil jižní Šalomounovy ostrovy za britský protektorát. Během druhé světové války proběhly na Šalomounových ostrovech (1942–1945) těžké boje mezi Spojenými státy a Japonským císařstvím, například v bitvě o Guadalcanal.
Oficiální jméno tehdejšího britského zámořského území bylo v roce 1975 změněno z Britského protektorátu Šalomounových ostrovů na Šalomounovy ostrovy. Samospráva byla dosažena v roce 1976, nezávislost byla vyhlášena o dva roky později. Dnes jsou Šalomounovy ostrovy konstituční monarchií v rámci Commonwealthu. Král Karel III. je zastoupen zvoleným guvernérem. Premiérem je Manasseh Sogavare.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Původ názvu[editovat | editovat zdroj]
V roce 1568 byl španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira prvním Evropanem, který navštívil souostroví Šalomounových ostrovů. Pojmenoval je Islas Salomón („Šalomounovy ostrovy“) po bohatém biblickém králi Šalomounovi.[2][3] Domníval se, že se jedná o onu bájnou zemi, odkud Šalomoun vozil poklady a zlato, které mělo být použito na stavbu chrámu v Jeruzalémě.[4][5]
Během většiny období britské nadvlády bylo území oficiálně pojmenováno „Britský protektorát Šalomounových ostrovů“. Dne 22. června 1975 bylo území přejmenováno na „Šalomounovy ostrovy“. Když se Šalomounovy ostrovy staly nezávislými v roce 1978, zachovaly si tento název.
Český název[editovat | editovat zdroj]
V českých textech se název ostrovů vyskytuje ve dvou variantách: Šalomounovy i Šalamounovy ostrovy. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí ve Slovníku spisovné češtiny jako spisovné obě tyto varianty.[6] V Internetové jazykové příručce je obsažena poznámka s odkazem na Standardizační příručku Jména států a jejich územních částí z roku 2009. Název „Šalomounovy ostrovy“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. V neoficiální komunikaci nepovažují za chybnou ani frekventovanější podobu „Šalamounovy ostrovy“.[7] Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Jména států a jejich územních částí a v Indexu českých exonym jen název „Šalomounovy ostrovy“.[8]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předkoloniální historie[editovat | editovat zdroj]
Ostrovy byly poprvé osídleny kolem 30 000 př. n. l. Papuánci. Austrálci kolonizovali souostroví okolo 4000 př. n. l. V rozmezí 1200–800 př. n. l. přijeli na ostrovy Polynésané. Pro Evropu ostrovy objevil španělský mořeplavec Álvaro Mendaña de Neyra roku 1568, který plul z Peru.
Koloniální historie[editovat | editovat zdroj]
V 18. a 19. století ostrovy kolonizovaly Velká Británie a Německé císařství, s nimiž začala misionářská činnost. Kolonizace byla spojena s rozvojem zemědělství. Velice časté bylo nelidské zacházení s otroky, masakry a brutální represe vůči místnímu obyvatelstvu. Roku 1885 byl nad severními ostrovy vyhlášen německý protektorát Německá Nová Guinea, v roce 1893 vyhlásili Britové nad jižními ostrovy souostroví Britský protektorát Šalomounovy ostrovy. K protektorátu byly postupně přidány okolní vzdálenější ostrovy. V roce 1900 přešly pod britskou správu některé z německých severních Šalomounových ostrovů, ostrovy Buka a Bougainville však zůstaly pod kontrolu Německa. Britský protektorát tak dostal zhruba hranice dnešního státu.
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Po vypuknutí druhé světové války byla většina obyvatel evakuována do Austrálie. Zemi obsadili Japonci a začali odtud letecky útočit na zásobovací lodě plující z USA do Austrálie a Nového Zélandu. Spojenci znepokojeni tímto vývojem se rozhodli toto strategické místo vrátit pod svou kontrolu. Ráno 7. srpna 1942 se Spojenci vylodili na ostrově Guadalcanal a tím začala jedna z nejdůležitějších a nejkrvavějších bitev mezi japonskými a spojeneckými silami v Tichomoří. Po krvavých bojích byli Japonci 7. února 1943 z ostrova vytlačeni. Byla to první pozemní bitva, ve které Spojenci porazili Japonce. Spojenci poté zahájili postup na západ přes Šalomounovo souostroví směrem k Rabaulu. Na některých ostrovech zůstaly japonské posádky izolované až do konce války.
Nezávislost[editovat | editovat zdroj]
Po válce se na ostrovy vrátili Britové. Od roku 1948 začíná na Šalomounových ostrovech působit organizace Maasina Ruhu. Tato skupina organizovala stávky a občanské nepokoje po celých ostrovech. Během 50. let však důležitost organizace začala klesat. V roce 1960 byl ustaven první politický systém na ostrovech a v roce 1974 byly přijaty všechny základní svobody a země byla nasměrována k parlamentní demokracii. Autonomie byla udělena v roce 1976 a v roce 1978 Šalomounovy ostrovy vyhlásily nezávislost. V roce 1980 se konaly první svobodné volby. Země se stala členem Commonwealthu.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1998 začalo panovat napětí mezi dvěma hlavními etniky na ostrovech, které vyvrcholilo v násilné střety. Vláda ztratila kontrolu nad většinou území a země se ocitla v chaosu. Mezinárodní síly vedené Austrálií ukončily nepokoje v roce 2003. Napětí však v zemi trvá dál. V roce 2006 se konaly nové volby.
2. dubna 2007 zasáhlo Šalomounovy ostrovy zemětřesení, které zapříčinilo následnou vlnu tsunami. Ostrovy byly zcela odříznuty od světa. Místní obyvatelé utekli před tsunami do hor. Celkové ztráty na životech činily přes 50 lidí.
Státní symboly[editovat | editovat zdroj]
Vlajka[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Šalomounových ostrovů.
Vlajka Šalomounových ostrovů je tvořena listem o poměru stran 1:2, rozděleným šikmým žlutým (zezdola nahoru) pruhem na horní modré a dolní tmavě zelené trojúhelníkové pole. V modrém poli je u žerdi umístěno pět bílých pěticípých hvězd (2+1+2).
Znak[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Šalomounových ostrovů.
Státní znak Šalomounových ostrovů je tvořen žlutým štítem, rozděleným zeleným ondřejským křížem na čtyři pole. V levém i pravém poli je v přirozených barvách mořská želva. Přes kříž je položen hnědý, melanéský štít na dvou zkřížených harpunách a luku se dvěma šípy. V modré hlavě štítu je zlatý orel na větvi mezi dvěma černými, letícími fregatkami. Štítonoši jsou zelený aligátor (z pohledu seshora) a modro-stříbrný žralok (z pohledu zespoda). Nad štítem je přilba s modro-stříbrnými přikryvadly a točenicí, v klenotu je průřez domorodého člunu a zlato-oranžové, stylizované slunce. Pod štítem je stylizovaná, černá silueta dvouhlavé fregatky, pod ní červeně podšitá stuha s černým mottem TO LEAD IS TO SERVE v angličtině (česky Vést znamená sloužit).
Politika[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní vztahy[editovat | editovat zdroj]
Šalomounovy ostrovy jsou členy Organizace spojených národů, Commonwealthu, Fóra tichomořských ostrovů, Komise pro jižní Tichomoří, Mezinárodního měnového fondu a dalších významných organizací.
Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]
Pro místní správu je země rozdělena do deseti administrativních oblastí, z nichž devět jsou provincie spravované zvolenými provinčními shromážděními a desátou je hlavní město Honiara, spravované městskou radou Honiara.
| # | Provincie | Hlavní město | Hejtman | Rozloha [km²] |
Počet obyvatel sčítání lidu 1999 |
Počet obyvatel na km² (2009) |
Počet obyvatel sčítání lidu 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 |  Centrální provincie |
Tulagi | Patrick Vasuni | 742 | 21 577 | 42,4 | 26 051 |
| 2 |  Choiseul |
Taro Island | Jackson Kiloe | 3 532 | 20 008 | 6,9 | 26 371 |
| 3 |  Guadalcanal |
Honiara | Anthony Veke | 5 391 | 60 275 | 17,5 | 93 613 |
| 4 |  Isabel |
Buala | James Habu | 4 521 | 20 421 | 6,3 | 26 158 |
| 5 |  Makira-Ulawa |
Kirakira | Stanley Siapu | 3 225 | 31 006 | 12,7 | 40 419 |
| 6 |  Malaita |
Auki | Peter Ramohia | 4 410 | 122 620 | 32,6 | 137 596 |
| 7 |  Rennell a Bellona |
Tigoa | George Tuhaika | 1 004 | 2 377 | 4,5 | 3 041 |
| 8 |  Temotu |
Lata | Fr. Charles Brown Beu | 928 | 18 912 | 23,9 | 21 362 |
| 9 |  Západní provincie |
Gizo | Wyne Maepio | 5 952 | 62 739 | 14,0 | 76 649 |
| - |  Teritorium hlavního města |
Honiara | Mua (primátor) | 80 | 49 107 | 2 936,8 | 64 609 |
| Šalomounovy ostrovy | Honiara | - | 29 785 | 409 042 | 14,7 | 515 870 |
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Hlavní souostroví se skládá ze dvou řad hornatých ostrovů. Horské hřebeny, dosahující výšek 1500 až 2000 metrů, procházejí hlavními ostrovy s jihovýchodním směru. Nejvyšší horou není Mt. Makarakomburu na ostrově Guadalcanal (dříve 2447 metrů), po nedávném přeměření je nižší a nejvyšší horou se stal Mt. Popomanaseu (2335 metrů). Pobřeží provázejí korálové útesy, ztěžující přístup lodím. Ostrovy mají teplé tropické podnebí. Vlhké období trvá 8-10 měsíců a roční úhrn srážek je 2000 až 3000 mm. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 24-28 °C. V zimních měsících postihují souostroví silné uragány. Převážná část plochy ostrovů je porostlá bujným tropickým rostlinstvem, především hustými deštnými lesy.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Šalomounovy ostrovy jsou rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží zlato. Sklízí se kokosové ořechy, kopra, palmová jádra, batáty, taro, jamy, kakao, tropické ovoce a koření. Pro živočišnou výrobu je důležitý rybolov, ryby tvoří 20 % vývozu, dále chov prasat, skotu a drůbeže. Nejvýznamnější je těžba dřeva, která zajišťuje 60 % vývozu. Důležitá je i letecká doprava.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0445-9. S. 781.
- ↑ Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona (Podle ekumenického vydání z r. 1985). Biblická společnost v ČSR 1990. Kapitola Přísloví. S. 586.
- ↑ Bible, 2. kniha Paralipomenon. (Český ekumenický překlad.) Česká biblická společnost, [1].
- ↑ Encyklopedie Zeměpis světa (původním názvem: Encyclopedia of World Geography). Příprava vydání Graham Bateman et al.; překlad Marta Bušková, Václav Cílek, Otakar Hulec, Libuše Chocholová, Vladimír Klíma, Josef Lysoněk, Jan Marek, Petra Müllerová, Svetozár Pantůček, Ruben Pellar, Alžběta Rejchrtová, Jakub Souček, Jan Sýkora, Jiří Tomeš, Petr Valenta. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 512 s. ISBN 8090172768, ISBN 9788090172760. OCLC 47950830 Kapitola Šalamounovy ostrovy, s. 487.
- ↑ FOSTER, Sophie; LARACY, Hugh Michael. Solomon Islands [online]. ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA, rev. 2018 [cit. 2018-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 3., opravené vyd. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1080-7. S. 638.
- ↑ Šalomounovy ostrovy [online]. Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 3. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2020. 212 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-88197-20-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šalomounovy ostrovy na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Šalomounovy ostrovy ve Wikislovníku- Slovníkové heslo Šalamounovy ostrovy ve Wikislovníku
- Solomon Islands - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-03. (anglicky)
- Solomon Islands (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky)
- Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Solomon Islands [online]. U.S. Department of State, 2011-05-04 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Solomon Islands [online]. Rev. 2011-07-27 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. (anglicky)
- Souhrnná teritoriální informace: Šalamounovy ostrovy [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-07 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
- FOSTER, Sophie; LARACY, Hugh Michael. Solomon Islands [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Seznam jmen států a jejich územních částí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
.svg)
