Prvosenka jarní: Porovnání verzí

Prvosenka jarní
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	vyšší rostliny (Cormobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta );
Třída	vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida);
Řád	vřesovcotvaré (Ericales);
Čeleď	prvosenkovité (Primulaceae);
Rod	prvosenka (Primula);
Binomické jméno
	Primula veris; Linné, 1753
Poddruhy
	Primula veris subsp. canescens; Primula veris subsp. columnae; Primula veris subsp. macrocalyx; Primula veris subsp. veris;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 1. 2010, 20:54

Pozor, jedovatá!

Prvosenka jarní (Primula veris, český název pochází z překladu latinských výrazů primus = první a ver = jaro ^[1]) je drobnější vytrvalá bylina, která se vyskytuje zvláště v Evropě a Asii především v habrových doubravách, křovinách a prosluněnných stráních. Dokáže však přežít i krutá zimní období v severním Skotsku^{[L 1]} . Tato léčivá rostlina je na území České republiky chráněná. Český Červený seznam ji zařazuje da kategorie C4/C3 (vzácnější až ohrožený druh).^[2]

Ve středověku se v zahradách pěstovaly prvosenky. Prvosenka jarní se pěstovala pro listy a květy se jedly v salátech. Z květů se vyrábělo prvosenkové víno, medovina a ocet. Květy se jedly také samotné pocukrované. Čaj z prvosenky jarní je mírné sedativum a byla využívána proti bolestem hlavy, nespavosti a neurotickým problémům. Lidé věřili, že dokáže vyléčit obrnu. Výtažek z prvosenky jarní byl používán v kosmetických přípravcích, jako prostředek, který měl odstraňovat vrásky.^[3] Ve středověkých zahradách byl pro ni používán lidový název klíče Panny Marie.^[4]

V devatenáctém století se prvosenky jarní používaly na vití věneců a na májky.^[5]^[6]

Do oficiálního lékařství uváděl prvosenky po první světové válce svými pracemi Wasicky ^{[L 2]} a Joachimowitz ^{[L 3]}.^{[L 4]}

Synonyma

Latinská synonyma

Primula veris – prvosenka jarní, synonyma:
- Primula officinalis (Linné, 1753) J. Hill, 1765
- Primula odorata J.-E. Gilibert, 1782
- Primula cordifolia P. Kitaibel in Kanitz, 1863
- Primula coronaria R. A. Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
- Primula veris Lehm., Monogr. Primul. 27. 1817, isonym.

^[7] ^{[L 5]}

Lidové názvy v České republice

Vzhledem k rozšíření má mnoho lidových názvů v různých zemích. Lidově se jí v České republice říká petrklíč, podléška, housátka, kropáček, bukvice bílá, podleštka, kropenka nebo bylina sv. Petra.^{[L 6]}

Dále se jí lidově říká dnavá bylina, mrtvičná bylina, šlaková bylina, kozí brada (kozí brada luční je jiná bylina), prvníček, prvosenka, prvosenka lékařská.^{[L 7]}

Dále se můžeme setkat s názvy jako artetika, bloudí, bukvice svatojánská, bylina mrtvičná, bylina pakostiční, bylina šlaková, dnavé koření, denní koření, dubnová květina, fajfky, galatky, gaška, gichtkraut (nejspíše z němčiny - dna, bylina - bylina proti dně), herba paralysis, kadrle, kalhotky, kaška, kateřinky, kankalín, kaukalní, klepáč, klíč sv. Petra, kluběnka, klučiček, kohoutek žlutý, koření sv. Petra, kuč, kuří dříst (dřístka), kuří řiť, kuří sračka, kuří stopa, květ kropáčkový, májový kropáček, Mariin klíč, matečník prostřední, mrtvičné (mrtviční) koření, nebeklíč, nebeský klíč, panský klíč, paradisianum, petrolínka, Petrovo kvítí, podléska (Hruška), polní kropáček, posledník, primulka, prvnička, punčošky,rajský kořen, slepička, stopka, stračí nůžka, svatojánky, šlakové koření, zelina sv.Petra, žluté kalhotky, žluté kačenky. ^[8]

Lidové názvy v jiných zemích

Anglická synomyma:Herb Peter, Paigle, Peggle, Key Flower, Key of Heaven, Fairy Cups, Petty Mulleins, Crewel, Buckles, Palsywort, Plumrocks, Mayflower, Password, Artetyke, Drelip, Our Lady's Keys, Arthritica, Buckles, Cuy, Frauenchlussel, Herb Peter, Key Flower, Key of Heaven, Lady's Key, Lippe, Paigle, Paralysio, Peggle, Plumrocks.^[9]
Anglosaská synonyma:Cuy lippe
Řecká synonyma: Paralysio^[10]

Popis

Listy a kořeny

Listy jsou podvinuté, měkké, svraskalé 5 — 15 cm dlouhé a 2 — 6 cm široké uspořádané v přízemní růžici. Čepel je vejčitá až vejčitě podlouhlá, k bázi pozvolna nebo náhle zúžená (zřídka slabě srdčitá), vroubkovaná, až téměř celokrajná. Čepel je na vrchní straně pýřitá až olysalá. Řapík je křídlatý a vroubkovaný.^{[L 8]} Oddenek s hustým kořenovým obalem je nepravidelně pokroucený, dlouhý 1 — 5 cm, široký 2 — 5 mm, sivěhnědý. Kořeny jsou tlusté maximálně 1 mm, několik centimetrů dlouhé, světležluté až bíložluté. Mikroskopicky na příčném řezu poddenku je vidět pod charakteristickým endodermem v kruzích uspořádané cévní svazky.^{[L 9]}

Květy a plody

Jemně žláznatý a pýřitý stvol je 4 — 20 cm dlouhý, chlupatý. Okolík je jednostranný, převislý. Listeny jsou čárkovitě kopinaté, bledožluté, při bázi jsou bez hrbolku, obvykle jsou 3 — 6 mm dlouhé. Stopky květní jsou 4 — 18 mm dlouhé. Květ má pět tyčinek (často se objevuje tzv. různočnělečnost — heterostilie) s kratičkými nitkami. Pestík má svrchní kulovitý semeník a rovnou čnělku s paličkovitou bliznou. Narozdíl od prvosenky vyšší květy charakteristicky voní. Kalich je zvonkovitý, nálevkovitý, široce trubkovitý nebo baňkovitý, hranatý, od korunní trubky odstávající. Kalich dlouhý 12 — 25 mm má bledožlutou nebo bledozelenou barvu. Cípy květů jsou trojúhelníkovité, špičaté, dosahující 1/5 až 1/3 délky kalicha. Délka korunní trubka je větší nebo menší než délka kalicha. Lem miskovitého tvaru, je 5 — 6 mm dlouhý, sytě žlutý. Jeho cípy jsou obsrdčité, při bázi mají s oranžovou skvrnou. Kvete v dubnu až květnu.
Tobolka je vejcovitá, 6 — 10 mm dlouhá, kratší než vytrvalý kalich, kterým je zakryta. Semena jsou tmavohnědá, nelepkavá, bradavčitá, 1,5 — 2,0 mm dlouhá, bez masíčka.^{[L 8]}^{[L 6]}

Vnitrodruhová proměnlivost

Prvosenka jarní je mimořádně proměnlivá ve tvaru listů a jejich odění a ve tvaru a velikosti kalicha. Rostliny s delšími kalichy (16 — 25 mm) výrazně převládají v termofytiku, odkud přesahují do teplejších poloh mezofytika. Mají (zvláště v v Panonském termofytiku) listy většinou hustěji chlupaté až plstnaté (var. hardeggensis Beck), tendence k olysávání je u nich poměrně slabá. I v nejteplejších územích (j. Morava, České středohoří) se však vyskytují rostliny téměř úplně lysé společně s plstnatými.^{[L 8]}
Rostliny krátkokališné (kalich 12 — 17 mm dlouhý) s listy naspodu chlupatými až olysalými, jsou častější v mezofytiku, kde tvoří i čisté populace. Oba typy jsou spojeny plynulými přechody a jejich hodnocení jako poddruhy je nutno považovat za provizorní. U mnoha rostlin je možné jen určení do druhu. Na několika lokalitách v Polabí jsou v populacích subsp. canescens poměrně silně zastoupeny rostliny s baňkovitým, 16 — 19 mm dlouhým kalichem a korunní trubkou nápadně vyniklou (var. velenovskyi Domin), které se jinde vyskytují jen ojediněle.^{[L 8]}
Ostatní popsané vnitrodruhové odchylky jsou bez taxonomického významu. Vzhledem k široké ekologické amplitudě je pravděpodobné, že v rámci druhu dochází k ekotypické rozrůzňování, zatím však chybí experimentální důkaz.^{[L 8]}

Ekologie

Prvosenka jarní roste v dubohabřinách, šipákových doubravách a jejich okrajích. Nalézt je ji možné i v semixerotermních travinobylinných společenstvech. Řidčeji se vyskytuje v květnatých a vápnomilných bučinách anebo v suťových lesích. Někdy i na [písečná duna|[dunách]] či okrajích lužních lesů. Roste na kyprých půdách mírně vlhkých až mírně suchých, eutrofních, půdách s neutrální až mírně kyselou reakcí. Snáší půdy s vyšším obsahem vápníku. Dokáže osídlit i půdy dosti těžké, ale optimum jejího rozšíření je na půdách relativně kyprých (proto hojně i na vrcholových sutích) a minerálně dosti bohatých. S oblibou se ve větším množství objevuje na mladých vyvřelinách (čedič, andezit apod.) a na vápenci. Tvoří často větší, pestře žlutě zbarvené porosty. Vyskytuje se většinou pospolitě, přirozené obnově dřevin však nezbraňuje.^{[L 8]}^{[L 5]}
Ve společenstvech svazu Carpinion (diagnostický druh asociace Primulo veris-Carpinetum Neuháuslová 1964), řádů Quercetalia pubescentis a Origanetalia, řidčeji svazů Fagion, popř. Tilio-Acerion; dále Cynancho vincetoxici-Seslerienion calcariae. Prvosenka jarní je diagnostický druh asociace Primulo veris-Seslerietum calcariae Kubíková 1977).^{[L 8]}^{[L 5]}

Ohrožení

V České republice rostou pouze dva poddruhy prvosenky jarní, a to prvosenka jarní šedavá, která je podle českého Červeného seznamu zařazena mezi ohrožené (C3, což odpovídá v mezinárodním Červeném seznamu IUCN kategorii VU)^[11] a prvosenka jarní pravá, která je podle českého Červeného seznamu zařazena mezi vzácnější taxony vyžadující pozornost, ale méně ohrožené (C4a, což odpovídá v mezinárodním Červeném seznamu IUCN kategorii NT)^[12].

Populace prvosenky jarní utrpěla dramatický pokles v letech 1930 a 1980.^{[L 10]} Pokles výskytu prvosenky jarní byl způsoben nárůstem zemědělské výroby, používáním herbicidů a orbou travních porostů. Herbicidy byly také používány až do roku 1980 na krajích cest.^{[L 11]}

Ve Velké Británii na mnoha oblastech, byly vysazovány prvosenky jarní u krajnic a směsy osiv s divokými květinami často obsahují semena prvosenky jarní. Díky tomu se velikost populace zvětšila.^{[L 10]} Populace prvosenek jarních se také vrátila do oblastí, kde ji pastva výrazně snižovala. Řada hřbitovů ve Velké Británii, které jsou udržovány v přírodním stylu , vhodném pro přežití a rozvoj přirozených společenstev rostlin a živočichů, pomáhá přežít této oblíbené jarní květině.^{[L 11]}

Výskyt

V ČR roztroušeně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 800 m n.m), celkově roste v téměř celé Evropě vyjma Středozemí a nejsevernějších oblastí, na východě po Kavkaz.^[13]

Příklady některých českých lokalit výskytem prvosenky jarní: NPP Bílé stráně (Litoměřice), PP Bražiska (Vsetín), Rajsna (Břeclav), PR Dětaňský chlum (Louny), NPR Děvín (Břeclav), PP Dobšena (Zlín), PR, Drahy (Uherské Hradiště) PR Galovské lúky (Vsetín), NPR Hády (Brno-město), PR Horky (Hodonín), PR Jalovcová stráň (Zlín), PP Ježůvka (Vsetín), NPR Koda (Beroun), PP Kovárské stráně (Kladno), PR Kovářův žleb (Uherské Hradiště), PP Lačnov (Vsetín), Niva Pokratického potoka (Litoměřice), Pouzdřanská step a Kolby (Břeclav), PP Pozděchov (Vsetín), Petřín (Praha),PP Ronov (Česká Lípa), NPP Slatinná louka u Velenky (Nymburk), PP Včelín (Kroměříž), Vrch Doutnáč (Beroun), Vrch Nebesa (Karlovy Vary), Zřícenina hradu Egerberg (Chomutov), PR Zvolská homole (Praha-západ).^[14]

Bašanov u Střížovic (Kroměříž)
Tato lokalita je ohrožovaná zemědělstvím. Organické látky z hnojiv se v půdě mění intenzivní činností převážně v anaerobních podmínkách. Trvalým zvýšením hladiny spodní vody dochází ve spodině k intenzivnímu glejovému procesu, majícímu k mnoha rostlinným druhům toxický účinek. Zemědělství, je tedy jedním z faktorů, který ohožuje prvosenku jarní.^[15]

Josefov (Hodonín)
Většina zdejších vzácných rostlin a živočichů byla a je úzce vázána na činnost armády. Ta v Josefově nevědomky nahrazovala různé přírodní procesy, které se vlivem činnosti člověka přestaly odehrávat. Pojezdy motorových a pásových vozidel rozrušují drn, občasné výbuchy vojenské munice i lokální požáry vytváří a udržují různá extrémní stanoviště, která jsou pro zdejší organismy zárukou přežití. Podle některých názorů činnost armády, imitace historických bitev, ale třeba i závody cyklistů místní přírodní hodnoty nejen neohrozí, ale naopak mají spíše příznivý dopad. Díky tomu zde mohou růst vzácné rostliny, mezi nimi i prvosenka jarní.^[16]

NPR Hádecká planinka (Brno)
Hádecká planinka je převážně lesní rezervace o rozloze necelých 80 ha a slouží k ochraně lesních a lesostepních společenstev. Jde především o velmi zachovalé lesní porosty dubohabřin. Pvosenka jarní je je dna z ohrožených rostlin, které zde nalezly útočiště.^[17]

PR Drahy (Uherské Hradiště)
PR Drahy je jedinečná ukázka druhotně vzniklých členitých luk s mělkou půdou a xerotermními společenstvy, místy odpovídající svým složením skalním stepím. Genofond unikátních druhů rostlin a živočichů, řada druhů zde dosahuje severní hranice svého geografického rozšíření v rámci Evropy.^[18]

PR Peklo u Nového Města nad Metují (Náchod)
Louka, kde roste prvosenka jarní leží asi 250 m za hranicemi přírodní rezervace od PP Pekla, na pravém břehu Olešenky. Jde o louku s orientací na jih až jihozápad. V horní části svahu je louka silně podmáčená.^[19]

PP Prokopské údolí (Praha)
Prokopské údolí se vyznačuje načnou pestrostí stanovišť, která zahrnují jak výslunné skalní stepi, teplomilné trávníky, křovinaté stráně, tak lužní, suťové lesy a dubohabřiny a podél Dalejského potoka také nivní louky. Mimo jiné chráněné rostliny se zde vyskytuje i prvosenka jarní.^[20]

Trasa dálnice Libice nad Cidlinou - Hradec Králové
Na trase této dálnice bylo několik lokalit s vzácnými rostlinami a živočichy. Některé z nich patří i do kategorie . Přes tyto lokality vede úsek dálnice D11. Mezi lokalitami v okolí, na které má dálnice negativní vliv, jsou i lokality Holý vrch (Kozí hůra), Žíželický les, Les Na víně (Rohoznice), les Vražednice (Chýšť), ve kterých rostla prvosnka jarní podle revize před vybudováním dálnice z roku 2001.^[21]

Obsažené látky

Látky obsažené v kořenech

Kořeny obsahují 5—10 % saponinu (některé zdroje uvádějí maximální honotu 14,9%^[22]), glykosidy primverin a primulaverin, 0,25 % silice, tříslovinu, škrob, cukr a volemit. Primverin se štěpí enzymem primverosidazou na primverozu a na methylester p-methoxysalicylové kyseliny. A primulaverin štěpí na primverosu a methylester m-methoxysalicylové kyseliny.^{[L 7]}

Podle výsledků měření, provedených na 90 jedincích ze tří různých stanovišť, existuje mezi jedinci a stanovišti značná kolísavost účinku, z čehož vyplývá požadavek biologické titrace terapeuticky používané drogy. Z variability účinku usuzuje, že průměrná účinnost kořenů u tohoto druhu ja mezi 110 až 210 h. j. (hemolytickými jednotkami). Celkové srovnání druhu Primula veris a elatior provedl Broda. Uvádí, že prvosenka jarní obsahuje v kořenech krystalický saponin v množství 5,9 — 6,8 %. Obsahuje také pyrokatechinové třísloviny a také hořčiny. V květech obou druhů prvosenek jsou flavonová barviva typu rutinu. Hemolytické zkoušky ukazují, že kořen prvosenky jarní obsahuje více saponinů než prvosenka vyšší, přičemž samotné kořeny jsou na saponiny bohatší než oddenek. Autor studie, B. Broda, je toho názoru, že prvosenka jarní (Primula veris) je s farmaceutického hlediska cennější než prvosenka vyšší(Primula elatior). Je-li také cennější terapeuticky, mohou rozhodnout pouze srovnávací klinické zkoušky.^{[L 12]}^{[L 7]}

Čerstvá kořenová droga je bez zápachu; místo silice obsahuje glykosid primverin a primulaverin. Sušením a skladováním drogy se enzymem primverosidázou štěpí glykosid primverin a primulaverin.^{[L 7]}^{[L 8]}

Látky obsažené v květech

Květy obsahují malé množství silice, více méně stejného složení jako silice kořene. Dále obsahují jedovaté glykosidy primverin a primulaverin, flavony, karoten, enzym primverosidázu a hlavně saponiny (asi 2 %). Saponiny jsou podle Koflera a Steidla přítomny jen v kalichu a květní stopce; proto považují květní drogu bez kalichu (jen z květních korun) za therapeuticky bezcennou.^{[L 13]}

Silice, anýzově zapáchající, je v podstatě směsí methylesterů kyseliny p- a w-methoxysalicylové. Tyto vonné látky vznikající hydrolýzou glykosidů primverosidu a primulaverosidu, bioflavonoidy a vitamín C.^{[L 7]}^{[L 8]}

Saponiny

Saponin je chemická jedovatá sloučenina, jejiž vodný roztoky třepáním silně pění, mají tedy vlastnosti povrchově aktivních látek. Jedovaté saponiny vyvolávají v krvi rozpad červených krvinek a uvolnění hemoglobinu. Specificky jde o amfipatické glykosidy (viz Hostettmann & Marston 1995^{[L 14]}, and Cornell 2008^[23]) Některé působí proti křehkosti cév, jiné močopudně, ovlivňují vykašlávání, mají protizánětlivý účinek. ^[24] V prvosence jarní je jedovatý saponin kyselina primulová A.^[25]

Podle Koflera obsahuje druh Primula veris kyselinu primulovou (8,4%, obchodní druh drogy průměrně 5%),^{[L 15]} Hemolytický index kyseliny primulové je podle Wasickyho 1 : 190 000^{[L 16]}. Podle Margot a Reichsteina mohly by též být přítomny saponiny v různém poměru.^{[L 17]}

Rozmístění saponinů v rostlině studoval Roberg^{[L 18]}. Prvosenkám věnoval velkou pozornost Schumann^{[L 19]}. U sedmdesáti druhů prvosenky se zjistilo, že saponiny jsou přítomny hlavně v kořenech, pak v listech, květech a lodyhách. Podle něho nej větší hemolytický index měl druh Primula sibirica. Obsah saponinů podléhá silnému kolísání. Kořeny vykazují během roku 2 maxima, a to první před květem nebo v době květu, druhé na podzim, resp. počátkem zimy. Listy nevykazují tak zjevnou zákonitost, ale kolísání probíhá více méně stejně jako u kořenů. Kolísáním obsahu se zabýval první Dafekt a Maurer (1923), pak Kroeber (1929/30), Fischeb a Schropp (1931), Swirlowsky a Oksch (1931), Richter (1933) a Jaretzky a Seyfearth (1937). Dafert a Mauber při výzkumu vlivu hnojení zjistili, že hnojení nijak zvlášť neovlivňuje obsah saponinů a ke stejným závěrům došel Jaretzky a Seyffarth. Denním rytmem rostliny a vlivy na obsahové látky se zabýval Richter, který praví, že obecně se světelnou intensitou hemolytický index stoupá. Variabilitu účinků květů prvosenky jarní určoval Čekan (1952)^{[L 7]}.

Využití

Zpracování

Užívaná část: Květ (celý květ s kalichem nebo jen koruny) a oddenek s kořeny (Radix primulae). Droga z prvosenky jarní nahrazovala americkou drogu Radix senegae rostliny vítod senega (Polygala senega), která je v účincích rovnocenná.^[26]Lze užít i druhu prvosenky vyšší (Primula elatior L., Hill), která má květy sírově žluté bez oranžových skvrn.^{[L 20]}

Sběr a úprava: Květ se sbírá v dubnu a květnu, kdežto oddenek na jaře (duben) před začátkem vegetace nebo až na podzim zejména v říjnu. Prvosenka je chráněná bylina, proto není sběr těchto léčivek ve volné přírodě povolen, je možný pouze z rostlin pěstovaných na zahrádkách. Obě rostlinné části se suší ve stínu. Sušení musí probíhat velmi rychle. Umělá teplota při sušení nesmí překročit 40 °C°. Musí se dbát na rychlé odvádění vlhkého vzduchu. Správně sušená květní droga má zachovánu barvu čerstvých květů. Poměr ztráty na váze při sušení květů je asi 7 : 1 (u čistých korun). Květní droga má slabě medový pach a nasládlou chuť. Při nesprávném sušení mění droga barvu, zelená a hnědne, přičemž ztrácí na účinnosti. Oddenek má anýzovou vůni a odporně škrablavou chuť. Před sušením je nutno oddenky důkladně proprat v tekoucí vodě a zbavit je nadzemních částí rostliny. Čerstvé kořeny jsou bez pachu. Teprve při skladování nabývají anýzové vůně. Obsah saponinů dosahuje v rostlině, respektive v kořenech, dvakrát maxima. Jednou v době květu a podruhé na podzim. Při dlouhodobém skladování procento saponinů klesá.^{[L 20]}

Léčení

Je vhodné zkonzultovat úžívání byliny s lékařem nebo lékárníkem. Byliny by se neměly používat dlouhodobě. Při laikském užívání není žádná záruka jejich účinnosti nebo bezpečnosti.

Části rostlin lze využít jako expektorancia a sekretolytika (či mírná diuretika vnitřně) v odvaru (10 g květů nebo 1 polévková lžíce řezaných kořenů na 2 šálky vody, jednou denně) při onemocnění a zánětech horních cest dýchacích, rozedmě plicní a při akutní a chronické bronchitidě. Podporuje vylučování soli z těla, tím je i dobrým antirevmatikem. Při bolestech kloubů a hlavy, k posílení srdeční činnosti a při onemocnění močového měchýře, kamenech a vodnatelnosti. ^{[L 20]}^{[L 9]} Látky obsažené v prvosence jarní obsahují také protinádorové látky a protibakteriálně. Působí také proti epilepsii a křečím.^[27]

Účinnou látkou jsou saponiny. Saponin má silný hemolytický účinek. Používají se k přípravě prsních čajů i k průmyslové výrobě léčiv.^{[L 8]} Drogu, přípravky z drog a izolované látky obsahují léčiva Apertuss, Benephorin, Solutan, Tussilen a Species pectorales Planta. V květech je také silice (obsahují 0,01 % — na obsahové látky je bohatší oddenek než květ ), glykosid primaverin a primulaverin. Tyto látky působí uvolňování hlenů/U a usnadňují odkašlávání. ^{[L 20]}

Doporučená denní dávka je asi 3 až 6 g sušeného květu.^[28] Droga může způsobit podráždění zažívacího traktu a vyšší dávky mohou ovlivňovat existující probíhající léčbu abnormalit krevního tlaku.^[29] Ve vyšších kencentracích také může způsobit dávení a průjmy.^[1]Prvosenka může způsobovat alergickou odezvu u zvlášť citlivých jedinců. Nedoporučuje se používat v těhotenství a době kojení.^[28]

Pokrmy

Prvosenka jarní se tradičně používá v džemech, salátech, víně a v nálevech pro kyselé okurky. Při laickém užívání není žádná záruka bezpečnosti. Dlouhodobé užívání není doporučeno.^[9]

Čaj
K příravě odvaru se používá jeda lžíce drceného kořene na čtvrt litru vody. Vaří se deset minut, poté se nechá ustát. Pro přípravu nálevu jsou potřeba dvě lžičky květů nebo řezané natě. Ty se zalijí čtvrt litru vařící vody a nechají se patnáct minut vylouhovat.^[30] Můžete osladit medem.

Čajová směs na spaní
Používá se 50g prvosenky, 20g květů levandule, 10g třezalky tečkované, 15g samičích plodních šištic chmele a 5g kořene kozlíku lékařského. Jedna vrchovatá čajoví lžička se spaří v 1/4 litru vody a nechá se 3 minuty vyluhovat. Čaj se pije velmi teplý, po doušcích, před spaním. Je možno trochu přisladit medem.^[31]

Krevní čistidlo
Na krevní čistidlo se používá kořen pampelišky, kopřivové listy, výhonky černého bezu a květy (můžeme i listy) prvosenky jarní v poměru 1:1:2:2. Dvě lžičky uvedené směsi bylin se přelijí půl litrem vroucí vody a pět minut nechte louhovat. Poté se čaj zcedí. Užívá se dvakrát denně.^[32]

Prvosenkové víno
Použije se čtyři a půl kila květů prvosenky, jeden a tři čtvrtě kila krystalového cukru, přidá kůra ze tří citrónů a čtyři a půl litru studené pramenité vody. Na konec se přidá třista gramů čerstvých kvasinek. Kvasící směs se promíchává jednou denně a po dobu jednoho týdne. Poté se nalije do demižónu společně se šťávou ze tří citrónů a ponechá se kvasit. Po ukončení kvasného procesu se demižón zazátkuje a uloží na osm až devět měsíců. Nakonec se stočí do láhví. Víno by mělo být likérové chuti, čiré a žluté barvy.^[33]

Prvosenkový sirup
Používá se čtyřista padesát gramů čerstvých květů prvosenky jarní přidejte do devítiset mililitrů vroucí vody. Chvíli se povaří. Přidává se tolik cukru dokud směs nenabyde sirupové konzistence.^[32]

Kosmetika

Prvosenkový nálev (10 g drogy na 100 g vřící vody) se přidává do jarních vlasových koupelí, po kterých jsou vlasy lesklé, jemné a voní po anýzu. S úspěchem se ním umývá mastná pokožka s ucpanými póry. Přestal se používat pro vedlejší účinky. Snadno zaměnitelný druh prvosenka vyšší (Primula elatior (L.) Mill) silice neobsahuje.^{[L 21]} Což ale neznamená, že prvosenka vyšší není pro tento účel použitelná. Obě rotliny byly používány ke zlepšení pleti vesnických dívek.^[34]

Další využití

Oddenky prvosenky jarní se dříve využívaly pro kýchací prášek. Ve Švýcarsku a Rakousku se vývarem barvila také velikonoční vajíčka. Jako řezaná rostlina se prvosenka využívá pro aranžování.^{[L 22]}

Pěstování

Pro zahrady nemá původně velký význam (hodí se k chatám v přírodě), vhodnější jsou barevné odrůdy, které většinou mají teplé medové a červené odstíny.^[35] Hodí se ale i k pěstování na hřbitovech, záhonech ale i v nádobách.
K pěstování se dobře hodí louky, protože se květy sbírají ještě před senosečí. Vyžaduje polostinné až stinné polohy. Semena se vysévají na podzim. Výhodnější než výsev přímo na pozemek je předpěstování rostlinek v pařeništi. Při poruše klíčivosti se doporučuje máčet semena, ve vodě po 2—5 dnů. 1 g semen = 1000—1320 kusů. Mnohdy se též doporučuje množení dělením oddenků.^{[L 7]}

Výsev je doporučován v dubnu až červnu ve skleníku při teplotě 18 °C. Výsadba je nejvhodnejší v sprnu až září ve vzdálenosti 20cm od sebe.^[36]

Kultivary a hybridy

Kříženci prvosenky jarní (Primula veris) jsou v oběhu pod jménem Primula anglica, jsou to rostliny s květy většinou červených barev a často smíšené s červenými hybridy Primula elatior. Exempláře s obrovskými květy, které se i u nás někdy ve školkách pěstují, patří také do skupiny Primula anglica. Snad se tu projevuje heterózní efekt, protože velikost květů se nedá v dalších generacích udržet.^{[L 23]}

Přirozený hybrid prvosenek P. veris × P. vulgaris je nazýván P. × polyantha, často se objevuje ve smíšených populacích spolu s hybridem P. × media, který vzniká z prvosenek P. veris × P. elatior.^[37]

Choroby a škůdci

Houbové nákazy

Z chorob se často vyskytuje plíseň šedá neboli botrytida (Botrytis cinerea Pers.). Při přílišné vhlkosti, hustém zápoji, špatném větrání a špatném větrání a nedostatečném čitění rostlin napadá nejrůznější části rostlin, zejména odkvetlé a vadnoucí okolíky. Při nadměrné zálivce napadá často jen bazální části listových řapíků a květních stvolů, které pak vadnou a odumírají. Velmi neberpečná choroba je to to v podzimních a zimních měsících. Způsobuje citelné ěškody na semenných rostlinách. Onemocnělé rostliny (ve skleníku či pařeništi celý porost) je třeba ihned přečistit rostliny rozestavit, snížit vlhkost, zvýšit teplotu, vytdatně větrat a použít běžný fungicid.^{[L 24]}

Houba napadá Peronospora Oerteliana Kn. celou prvosenku. Ramularia primulae Thum. a Cercosporella primulae Allesch., napadají pouze její listy. Ramularia primulae Thüm. způsobuje kulaté nebo hranaté, světle hnědé skvrny, z nichž je každá obklopena jasně žlutým nebo světle oranžovým lemem. Ramularia interstitialis (Berk. & Broome) způsobuje nažloutlé skvrny, nesouměrně se rozrůstající směrem od středu, který odumírá, houba nakonec umírá a vytváří malé světle hnědé skvrny, bílé pltsnaté podhoubí se může šířit pod listem a pokrýt většinu listů. ^[38]^{[L 25]} Pomáhá omezení vlhkosti, silné větrání. Napadené rostliny je třeba odstranit. Při roztroušném napadení stačí zavčas odstranit napadené listy. Při větším napadení použijeme chemické přípravky proti houbám.^{[L 24]}

Hnědnutí kořenů se vyskytuje u malých semenáčků i u starčích rostlin. Kořínky hnědnou, scvrkávají se a rozkláddají se. Rostliny chřadnou, vadnou a hynou. Na napadených částech se vyskytuje ojíněný bílý povlak, který později hnědne. Původnem je houba Thielavia vasicola Zopf, která se vyskytuje v listovce a silně humózních půdách. Žije i na odumřelých zbytcích rostlin v půdě. Zemina by se měla dezinfikovat, zlehčovat pískem popřípadně být vápněna. Půda by neměla být přehojovaná nebo přelévaná.^{[L 24]}

Rzi

Vzácně se vyskytuje rez primulková (Puccinia primulae Dub.), kterávytváří narubu čepele žlutavé, prášivé, na líci i na rubu hnědočené krupky. Obdobně se projevuje i Uromyces primulae.Větší výskyt hyzdí a oslabuje je. Je nutné napadené části rostlin co nejopatrněji odstranit a spálit, omezit nadměrnou vlhkost a použít fungicidy.

Háďátka

Z živočišných škůdců hlavně škodí háďátka (Aphelenchus olesistus a Heterodora) žijící na kořenech, jež se zduřují, hnědnou a odumírají. Po zjištění je nejlépe napadené rostliny vyřadit a spálit aby se zabránilo dalšímu šíření.^{[L 26]}

Parazitující hmyz

Někdy se na prvosenkách jarních objevuje i molice (Aleyrodidae), která saje na spodní straně listů. Na líci čepele jsou poškozená místa znatelná jako malé, světlé skvrnky. Přenášejí rovněž virová onemocnění. Vyskytuje se zejména v vhustém zápoji a při nedostatku čerstvého vzduchu.

Příležitostně, zvláště v pařeništích, škodí žírem na koříncích, kořenovém krčku i na listech housenky můry osenní (Agrotis segetum). Hned po vylíhnutí se pohybují píďalkovitým pohybem. Do prvého svlékání vykusují v listech drobná okénka překlenutá protilehlou pokožkou a si po deseti dnech, po druhém svlékání, požírají listy zcela. Asi po měsíci, kdy maji všechny štyři páry panožek, zalezou nehluboko do země a ožírají podzemní části rostlin. V noci se mohou rychle stěhovat i na velké vzdálenosti. Napadené rostliny rychle vadnoua hynou. Při malém napadení může být efektivní i sbírání housenek na napadených rostlinách.^{[L 26]}

Vzácně se na prvosenkách objevuje také pidiskřítek skleníkový (Erythronuura pallidiformis Edw.). Je jemný, bledě žlutý. Škodí saním na rubu listů, které jsou bělavě skvrnité a pak zasychají.

Prvosenka jarní je živnou rostlinou housenek ohroženého motýla pestrobarvece petrklíčového (Hamearis lucina).^[39]

Chromatomyia primulae (Robineau-Desvoidy) je mouchovitý hmyz jehož larvy vyhlodávají v listech dlouhé tunely a charakteristicky je zaplňují za sebou svým trusem.^[38]

Kořenové mšice (Pemphigus auriculae Murr., Pemphigus psoudoauriculae Theob.) sají ojediněle na kořenech prvosenek a způsobují onemocnění rostlin a žloutnutí listů.^{[L 24]}

Mšice listové se vyskytují na listech i ostatních částech rostlin. Prvosečnku oslabují, listy žloutnou a nastává riziko přenosu virových chorob. Při silném napadení je nutné použít insekticidy jako je Pirimor, Decis, Karate, Zolone, Sumithion či nejznámější Mospilan. Při menším napadení v uzavřených prostorech je vhodné použít proti mšicím slunéčko sedmitečné nebo vosičku Aphidius colemani.^{[L 24]}^[40]

Dalším parazitujícím hmyzem je lakonosec rýhovaný (Otiorrhynchus sulcatus Fabr.). Jeho larvy požírají kořínky. Rostliny náhle vadnou a rychle odumírají. Prvosenky se zachovalým kořenovým systémem lze včasným přesazením do nezamořené zeminy ještě zachránit. Dospělá larva je 8 až 10 mm dlouhá, 4 mm široká, žlutavě bílá, beznohá, měsíčkovitě prohnutá, s hnědou hlavou. Na břišní straně má bradavky, kterými se pohybuje. Nejlepší obranou jsou insekticidy a sklepávání dospělých brouků za noci a jejich mechanické ničení.^{[L 24]}

Nemoci

Často se objevuje tvláště u mladších semenáčků a někdy i u starších rostlin chloróza (čili žloutenka nebo blednička). V krajních případech jsou nejmladší listy na rostlině téměř bílé. Tato nemoc může mít různé příčiny: onemocnění kořenů a jejich hnití následkem přelití, nedostatek živin, obzvláště železa (,v rostlině přístupné formě),^{[L 24]} po použití mladých nebo nevyzrálých zemin nebo kyselých humusových zemin, listovky či rašeliny, nebo pokud jsou příliš vystaveny slunečnímu záření. ^{[L 26]} Ochrarana je tedy v různých případech různá, a to nepřelévání, přiměřené hnojení a dodávání železa, dostatečně rozložená a stará zemina nebo lepší zastínění.^{[L 24]}

Někdy ovšem žloutnou nebo téměř zbělají listy od okrajů a okolíky rostlin zakrňují. Příčinou bývá obvykle bývá příčinou přílišné sucho v kořenech. V těchto případech postavíme rostliny i s květináči do vody. Někdy v zvlášť opožděném přenesení rostlin z pařníku do skleníku, se následkem delšího působení nižších teplot (pod 8 °C) ojevují se na listech drobné hranaté, žilnatinou ohraničené skvrny. Obdobně se projevuje i působení zněčištěného vzduchu. ^{[L 24]}

Zajímavosti

Symbolika

Prvosenka jarní je rostlina typická pro Velikonoce. Motiv prvosenky jarní je zachycován na mnoha předmětech spojenými se svátky jara, např. na velikonočních pohlednicích a přáních.^[41] Otevírá totiž zimní bránu jaru Prvosenka jarní je také symbol štěstí, spokojenosti a zábavy, ale také nerozvážnosti a lehkomyslnosti.^[42]

Petrklíč symbolem čtyř krajů v Anglii, jedná se o Essex, Northamptonshire, Surrey a Worcestershire.

Petrklíč

Soubor:Stamps of Germany (Berlin) 1978, MiNr 574.jpg

Prvosenka jarní na německých známkách

Podle lidového rčení vyrostla prvosenka na místě, kde si Svatý Petr odložil své klíče, podle toho dostala lidové jméno petrklíč.^[43]

The Royal Horticultural Society dala prvosence jarní prestižní ocenění Award of Garden Merit (AGM).^[44]

Magie

Květy s kouskem stonku se sbírají od konce března až do května nejlépe při úplňku a podzemní části rostliny se sbírají na jaře v březnu, ale i na podzim v říjnu a nejlépe při novu.^[45]

Prvosenka jarní zachová mládí a krásu, odrazuje návštěvníky, pokud roste před hlavním vchodem domu, a může být použita při proutkaření jako virgule k nalezení skrytých pokladů.^[9] Prvosenka jarní je zasvěcena podle severské mytologii bohyni lásky Freye. Prvosenka jarní může být být použita, aby vás vedla k jejímu sálu, Sessrúmniru.^[46] Říká se, že k otevření dveří od jejího sálu, musíme vyslovit slova "Lady's Key" a "Password", což jsou anglická synonyma pro prvosenku jarní.^[9]

Prvosenka slouží k uvolnění všeobecné zablokovanosti, po rozchodu s partnerem či při ztrátě blízkého člověka, při stavech úzkosti, beznaděje, při negativních postojích, pocitu prázdnoty nebo osamělosti. K tomuto účelu se dobře hodí prvosenkové víno či bylinný čaj. Prý i talisman z květu prvosenky jarní, který se má nosit neustále u sebe a v noci se má dát pod polštář. Sušená prvosenka jarní v pytlíčku zavěšená nad postelí nemocného dítěte prý odehání duchy mrtvých, které děti vidí jako strašidla. Prvosenka jarní se používala se při rituálech uctívání zemřelé osoby i při rituálech mládí.^[47]^[48]

Prvosenky jarní ochraňují víly a pečují o ně. Prvosenky dokáží odemykat dveře do vílích kopců na západě Anglie, kde lze najít poklady víl.^[49]

Obec Příšovice

Někteří jazykovědci se domnívají, že název obce Příšovice pochází z pojmu„prisca“, který lze ve smyslu prvotní spojit s prvosenkou jarní (Primula veris) Prvosence jarní se také říká „petrklíč“, Což lze brát jako narážku na sv. Priscu, kterou křtil sv. Petr.^[50]

Květomluva

Prvosenka jarní může znamenat v květomluvě různé věci. Nejčastěji se uvádí "Kdo je pánem tvého srdce?"^[51] a "chtěl bych vědět, jestli jsem jediný"^[52]. Někdy se uvádí jako význam prvosenky "líbí se mi tvá skromnost"^[53] nebo může znamenat důvěru.^[54] Na některých webech se sekáme s neotřelými výklady květoluvy, podle kterých znamená prvosenka "Dnes to bude poprvé, pak vyzkoušíme spolu ještě mnohá objetí"^[55].

Básně

První část básně "Primula veris" (anglicky)
Sweet flower,
you are so early
already come back?
I greet you,
Primula veris!

Softly because
the other meadow flowers
still doze on,
sweet flower,
Primula veris!

You only
have beckoned
the first mild whispering
of awakening spring,
Primula veris!

My heart also
blooms earlier,
more beautiful than
all flowers is Love,
Primula veris!
^[56]

Med en Primula veris
Norský básník John Paulsen napsal báseň s názvem "Med en Primula veris" ( "S prvosenkou jarní"), kterou později popularizoval hudební skladatel Edvard Grieg ve píseň ve svém "Opus 26".^[57]

Ze říší přírody

…Dcerka královská se probudila. Kolem ní byla tma. Oheň v krbu uhasl, a komnatou šířil se krutý mráz.

„Byl to krásný sen!“ povzdechla dívka a chtěla povstati. Tu ucítila v ruce nějakou květinku. Chvatně rozžehla a seznala, že je to ono žluté kvítko, jež jí Vesna darovala. Nemeškajíc, seběhla do zahrady, a odmetši sníh, vyhrabala nehlubokou jamku a do té kvítko vsadila.
Sotva byla země zahrabána, zalesklo se vzduchem mocné světlo. A lidé zřeli s údivem, že s jasné oblohy září slunko, mile zahřívajíc. Celý kraj zelenal se a kvetl; v hájích pěli ptáčkové, a potůčky bublaly zase svou píseň. Jaro přišlo opět do zuboženého kraje.
Královská dcerka snila tedy první sen jara, jenž pomocí žluté květinky, Vesnou darované, se vyplnil. Proto dáno květince té jméno prvosenka jarní.

Alfons Bohumil Šťastný, Ze říší přírody

Primula Brandorádová

V Pánu prstenů Jsou skuteční rodiče Froda Pytlíka Drogo Pytlík a Primula Brandorádová. Poté co v roce 2980, se ona i Drogo utopili v Baranduinu, Frodo Pytlík osiřel a, ale později byl je adoptován Bilbem Pytlíkem.^[58]

Prvosenky

Prvosenky je dílo napsané Václavem Šolcem v roce 1868. Václava Šolce charakterizuje sice nepříliš hluboká myšlenka díla, ale byl umělecky vynalézavý - užíval nejrůznějších strofických útvarů. Básnická sbírka obsahuje námětově velmi různorodé básně, využívající různých strofických forem. Především se ale zabývá sociální problematikou. Námětově byly básně velmi bohaté - od citové poezie až k epickým vlasteneckým zpěvům. Zcela průkopnické byly jeho básně z prostředí Balkánu.^[59]^[60]

Rostliny s podobným názvem

American cowslip
American Cowslip (americký petrklíč) je jiný název pro pestrobarevnou bramboříku podobnou rostlinu boží květ zahradní (Dodecatheon meadia). Tato rostlina patří do čeledi prvosenkovité.^[61] Některými botaniky byl dříve zařazován do rodu prvosenka (Primula).^[62]

Jerulasem cowslip
Jerusalem Cowslip (jeruzalémský petrklíč) je anglický název pro plicník lékařský(Pulmonaria officinalis).

PRIMULA VERIS ::IGN

"Primula veris ::ign" je název klubu a zároveň hry, která se v klubu hraje. Klubová hra spočívá v tom, že když cestuje člen klubu do jiného státu nebo země, vezme s sebou na výměnu i několik rostlin, které si pak může vyměnit s dalšími členy klubu. Nikdy se však nesmí jednat o rostliny, které jsou zákonem chráněné. Každý stát je reprezentován imaginární planetou v galaxii s vlastní faunou, flórou a historií. Cílem každého člena klubu je nasbírat co nejvíce rostlin z cizích zemích při výměně s cizinci do svého herbáře. Hra probíhá už od roku 1980,tedy činnost klubu trvá 26 let nepřetržitě. V klubu je 1246 členů.^[63]

Poddruhy

Latinská synonyma podruhů

Primula veris subsp. canescens (P. M. Opiz, 1839) A. von Hayek ex W. Lüdi in G. Hegi, 1927 – prvosenka jarní šedavá, synonyma:
- Primula officinalis (Linné, 1753) J. Hill, 1765 var. canescens P. M. Opiz in B. V. von Berchtold & P. M. Opiz, 1839
- Primula officinalis (Linné, 1753) J. Hill, 1765 var. canescens (P. M. Opiz, 1839) G. Beck, 1893
- Primula officinalis (Linné, 1753) J. Hill, 1765 var. montana G. C. C. Rouy, 1908 (nom. illeg.)
- Primula elatior (Linné) J. Hill, 1765 subsp. canescens (P. M. Opiz) P. V. Fournier, 1928
- Primula inflata J. G. Lehmann, 1817
- Primula veris subsp. inflata (J. G. Lehmann, 1817) Domin, 1936
- Primula pannonica A. Kerner, 1886

Primula veris subsp. columnae (M. Tenore, 1811-1815) Maire & Petitmengin, 1908, – prvosenka jarní libovonná synonyma:
- Primula columnae M. Tenore, 1811-1815
- Primula suaveolens Bertol. in Desv., 1813
- Primula justinii Sennen & Elías, 1936
- Primula officinalis (Linné, 1753) J. Hill, 1765 subsp. columnae (M. Tenore, 1811-1815) Arcangeli, 1882
- Primula officinalis (Linné, 1753) J. Hill, 1765 subsp. pyrenaica (Miégeville) H. & A. Marcailhou-d'Ayméric, 1908
- Primula officinalis (Linné, 1753) J. Hill, 1765 subsp. suaveolens (Bertol.) Gremli, 1885
- Primula pyrenaica Miégeville, 1863
- Primula veris subsp. suaveolens (Bertol., 1813) Gutermann & Ehrendorfer, 1974 synonyma:
- Primula columnae subsp. suaveolens (Bertol., 1813) O. Schwarz, 1968

Primula veris subsp. macrocalyx (Bunge) W. Lüdi, G. Hegi, 1927., – prvosenka jarní velkokališná, Synonyma:
- Primula macrocalyx Bunge, C. F. von Ledebour, 1829.
- Primula uralensis Fisch. ex Rchb., 1829

Primula veris subsp. veris – prvosenka jarní pravá, synonyma:
- Primula veris var. officinalis Linné, 1753
- Primula veris subsp. officinalis (Linné, 1753) J. F. Ehrhart, 1780
- Primula coronaria Salisb., 1796, nom. illeg.
- Primula cordifolia Kitt. in Kanitz, Linnaea, 1863.
- Primula montana Reut., nom. illeg. 1825.
- Primula officinalis (L.) J. Hill, 1765.

^[7] ^{[L 5]}

Prvosenka jarní šedavá

Prvosenka jarní šedavá (Primula veris subsp. canescens, syn.:Primula veris subsp. suaveolens) je ohroženým (C3) poddruhem prvosenky jarní.
Popis: Čepel k bázi většinou pozvolna zúžená, na spodu hustě chlupatá až plstnatá (vz. olysalá), chlupy jsou 0,5 až 0,8 mm dlouhé, kalich je 17 až 22 mm dlouhý.
Rozšíření v ČR: V termofytiku lokálně hojná, v mezofytiku mnohem vzácněji, většinou jen v teplejších polohách (rozšíření v této oblasti není možno stanovit vzhledem k častým přechodným formám a omezené možnosti využití literárních údajů). V oreofytiku chybí. Planární až suprakolinní stupeň (max.: vrch Sedlo, 726 m.n.m.).
Celkové rozšíření: Střední Evropa (kromě horských oblastí), na západě po jihu Francii a na severu Španělska.^{[L 8]}

Prvosenka jarní libovonná

Prvosenka jarní libovonná (Primula veris subsp. columnae) poddruh prvosenky jarní rostoucí do výšky až 2000 m.n.m.
Popis: Od prvosenky jarní pravé se liší vejčitými, na dolejšku často srdčitými, náhle v úzce křídlatý řapík zúženými listy, jež jsou vespod hustě bíle plstnaté. Květy, měřící 14 až 20 mm v průměru, mají kalich zvonkovitý a cípy korunní málo vyduté, dosti ploché. Kvete v březnu až červnu.
Celkové rozšíření: Roste u nás nejvíce v termofytiku, hlavně na vápencích. Hojnější je v jižní Evropě.^{[L 5]}

Prvosenka jarní velkokališná

Prvosenka jarní velkokališná (Primula veris subsp. macrocalyx) poddruh s nápadným kalichem.
Popis: dosahuje velikosti 15 až 20 cm, má intenzivní žlutý květ zapuštěný do velkého, volného kalichu. Kvete od března do dubna. Celkové rozšíření: Od jihu Ruska, přes Turecko po sevení Írán, roste v submontánním stupni v horských údolích a v humusem zaplněných štěrbinách skal. Roste v půdách bohatých na humus, mírně vlhkých a dobře odvodněné půdách v polostínu.^[64]

Prvosenka jarní pravá

Prvosenka jarní pravá (Primula veris subsp. veris) je poddruh vyžadující další pozornost (C4a).
Popis: Čepel je k bázi většinou náhle zúžená, naspodu chlupatá až olysalá (zřídka plstnatá). Chlupy jsou 0,1 až 0,3 mm dlouhé. Kalich je 14 až 16 mm dlouhý, slabě nafouklý.
Rozšíření v ČR: V termofytiku obvykle jen jako příměs v populacích subsp. canescens, v mezofytiku častěji, většinou jako převládající typ. Do oreofytika nezasahuje. Planární až suprakolinní, vzácně i submontánní stupeň (max.: Javorníky, Butorka u Zděchova, ca 800 m.n.m.).
Celkové rozšíření: Téměř v celém areálu druhu, na jihu po Alpy.^{[L 8]}

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b KOVÁČ, Pavel. Prvosenka jarní [online]. Firesnake, 19.12.2009. Dostupné online. (cz)
↑ HRONEŠ, Michal. Primula veris [online]. Natura Bohemica [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)
↑ HARRIS, Mark S. Plants Grown in My Garden and Their Medieval Uses [online]. florilegium.org [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
↑ STANDING, Giles. St Mary de Haura - Medieval Gardens: [online]. st. Mary de Haura, rev. 27. červenec 2009 [cit. 2009-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Primula veris [online]. Absolute astronomy [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Medicinary Practicum: Respiratory Products: Sinucomp [online]. liveonearth.livejournal.com [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Prvosenka jarní [online]. Pub.eu [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (cz)
↑ RYSTONOVÁ, Ida. Byliny a jejich lidové názvy [online]. Darius, rev. 4. březen 2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)
↑ ^a ^b ^c ^d KALDERA, Raven. Herbal [online]. Northen - Tradition Shamanism [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GRIEVE, M. Cowslip [online]. Botanical.com [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ HOSKOVEC, Ladislav. Ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR [online]. botany.cz, 29.11.2007 [cit. 2009-12-30]. Dostupné online. (cz)
↑ HOSKOVEC, Ladislav. Vzácnější taxony cévnatých rostlin ČR vyžadující další pozornost [online]. botany.cz, 29.11.2007 [cit. 2009-12-30]. Dostupné online. (cz)
↑ Primula veris - prvosenka jarní (petrklíč) [online]. Botany.cz [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)
↑ Primula veris (prvosenka jarní) [online]. Lokality rostlin [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)
↑ COUFALÍK, Jan. Zanikající Lokalita Bašnov u Střížovic [online]. nature.hyperlink.cz, 1.2.1982, rev. 6.11.2002 [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)
↑ Josefov, teplomilná společenstva na severních svazích a vojenském cvičišti [online]. ČSOP JARO Jaroměř, 6.2.2008 [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)
↑ NPR Hádecká planinka [online]. ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, 2.10.2008 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (cz)
↑ Chráněná území v katastru obce Horní Němčí [online]. [cit. 2010-12-02]. Dostupné online. (cz)
↑ Floristické a faunistické sledování vybraných lokalit v Pekelském údolí v roce 2000 [online]. Mukolin.cz [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)
↑ COUFALÍK, Jan. Zanikající Lokalita Bašnov u Střížovic [online]. nature.hyperlink.cz, 12.10.2009 [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)
↑ PAUKERTOVÁ, Ivana; FALTYS, Vladimír. Botanická revize vybraných lokalit na navržené trase dálnice [online]. 3.10.2001 [cit. 2010-12-02]. Dostupné online. (cz)
↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Analysis of phenolic glycosides and saponins in Primula elatior and Primula veris [online]. PubMed.gov, 18.4.2006. Dostupné online. (anglicky)
↑ Saponins [online]. Plants Poisonous to Livestock and other Animals, rev. 26.3.2009 [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (cz)
↑ ARNDT, Tomáš. Saponiny [online]. celostnimedicina.cz, 04.06.2009. Dostupné online. (cz)
↑ Glykosidy [online]. Toxikon [cit. 2009-12-27]. Dostupné online. (cz)
↑ PŘÍHODA, Antonín. Léčivé rostliny. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1973. 7033800438.
↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Antimitotic and antibacterial effects of the Primula veris L. ﬂower extracts [online]. Unifi.it [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b JAHODÁŘ, Luděk. Primula veris / prvosenka jarní [online]. Avicenna [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)
↑ JAHODÁŘ, Luděk. Primula veris / prvosenka jarní [online]. Avicenna [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)
↑ KORBEL, Stanislav. Prvosenka jarní, Primula veris L. [online]. Zdraví na dlani, rev. 2.10.2009 [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (cz)
↑ Prvosenka jarní - (Primula veris) [online]. Léčivé rostliny [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (cz)
↑ ^a ^b Prvosenka jarní [online]. Rostlinná magie, rev. 5.2.2007 [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)
↑ Prvosenkové víno [online]. Byliny, rev. 4.7.2009 [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)
↑ In The Meadows [online]. ChestofBooks.com [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)
↑ VYMAZALOVÁ, Hana. Primula veris L. [online]. Garden.cz, 27.04 2004 [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)
↑ Prvosenka jarní [online]. Semo [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (cz)
↑ BRYS, Rein; JACQUEMYN, Hans. Biological Flora of the British Isles [online]. Blackwell Publishing, 3.5.2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)
↑ ^a ^b Primula veris L. (Cowslip) [online]. Bioimages, rev. 9.7.2009 [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ HOSKOVEC, Ladislav. PRIMULA VERIS L. – prvosenka jarní / prvosienka jarná [online]. Botany.cz, 22.7.2007 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)
↑ TROJANOVÁ, Monika. Vyhlaste mšicím válku, vypuďte je slunéčkem, chemií nebo tabákem [online]. Hobby.cz, 13.6.2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (cz)
↑ KOCIÁN, Petr. prvosenka jarní [online]. Květena ČR [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (cz)
↑ Symbolika Květin [online]. Záhadý svět, 28.03. 2006 [cit. 2009-12-19]. Dostupné online. (cz)
↑ ^a ^b Magické užití rostlin [online]. Atarot.cz, rev. 19.6.2008 [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (cz)
↑ Cowslip [online]. bbc.co.uk/plant finder [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ BÁRTOVÁ, Jitka. Vítejte v květnovém povídání a léčivé síle prvosenky jarní. [online]. Povídání s hvězdami.cz, 3.5.2009 [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)
↑ Sessrúmnir [online]. FreeBase [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)
↑ Byliny [online]. Metaron, 23.09.2005 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)
↑ Unicornis, 5.2.2007 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)
↑ Rostliny víl [online]. Tajmné bytosti [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)
↑ O jménu [online]. Prišovice.cz, 23.4.2006 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)
↑ Kvetomluva [online]. Seance [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)
↑ Květomlva [online]. Atlantis [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)
↑ Lexikon [online]. Solecito [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)
↑ Jak to říci květinou [online]. Přání-dárky.cz [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)
↑ Sexualní květomluva [online]. Ninušky [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)
↑ Primula veris [online]. The Lied and Art Song Texts Page [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (en, de)
↑ Gieg: Complete Songs, Vol. 4 [online]. emusic.com [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Primula Brandybuck Baggins [online]. lotr.wikia.com [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ BABORÁKOVÁ, Marie. Václav Šolc [online]. Spisovatelé.cz [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (cz)
↑ Dějinné souvislosti [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)
↑ Dodecatheon maedia [online]. Shoot gardening [cit. 2009-12-19]. Dostupné online. (cz)
↑ Alan S. Weakley. Flora of the Carolinas, Virginia, and Georgia, and Surrounding Areas [online]. herbarium, April 2008. Dostupné online.
↑ Primula veris ::ING [online]. Verisign [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (cz)
↑ Primula veris ssp. macrocalyx [online]. Rareplants.de [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

↑ Preston, Pearman & Dines (2002) New Atlas of the British Flora. Oxford University Press.
↑ Pharm. Post 53, 202, 1920; Heil- u. Gewurzpfl. 4, 49, 1921; Arch. d. Pharm. 262, 318, 1924)
↑ Joachimowitz, Wien. klin. Wschr. 33, 606, 1920
↑ JOACHIMOWITZ. Die Radix primulae, ein neues Expektorans. [s.l.]: [s.n.], 1920.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e MRÁZ, Karel; SAMEK, Věroslav. Lesní rostliny. 1.. vyd. [s.l.]: SZN, 1966. 07001660442. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „lesní“ použit vícekrát s různým obsahem
↑ ^a ^b HRON, František; ZAJBRLÍK, Otakar. Rostliny strání, skal, křovin a lesů. 2.. vyd. [s.l.]: SPN, 1990. 8004243568.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Léčivé rostliny ve sběru a kultuře. 2.. vyd. [s.l.]: Státní zdravotnické nakladatelství, 1956.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky, díl 3.. 2.. vyd. [s.l.]: Academica, 1997. 8020010904.
↑ ^a ^b Farmakognózia. 1.. vyd. [s.l.]: Osveta/Avicenum, 1989. 8021700831.
↑ ^a ^b Preston, C.D., Pearman, D.A. & T.D. Dines, Dines, T.D. The New Atlas of the British and Irish Flora, (2002) Oxford University Press, Oxford.
↑ ^a ^b Mabey, R., Flora Britannica, Sinclair-Stevenson, (1996), London.
↑ BRODA, B. Primula veris L. and Primula elatior (L.) Scherb. as medicinal plants. [s.l.]: [s.n.], 1952.
↑ KOFLER, Ludwig; STEIDL, G. Uber das Vorkommen und die Verteilung von Saponinen in pflanz-lichen Drogen. [s.l.]: [s.n.], 1932.
↑ Hostettmann, K. and Marston, A. Saponins: Chemistry and Pharmacology of Natural Products. Cambridge University Press, Cambridge, UK, 3ff, (1995)
↑ KOFLER. Arch. d. Pharm. i. Ber. dtsch. pharm.. [s.l.]: [s.n.], 1928.
↑ WASICKY. Lehrb. d. Physiopharm.. [s.l.]: [s.n.], 1924.
↑ MARGOT, A.; REICHSTEIN, T. Pharmac. Acta Helvetiae 17, 113. [s.l.]: [s.n.], 1942.
↑ ROBERG, M. Occurrence and distribution of saponins in drug plants. [s.l.]: [s.n.], 1937.
↑ SCHUMANN, G. Untersuchugen an Primelarten auf Saponingebalt und gessen Schwankungen. [s.l.]: [s.n.], 1941.
↑ ^a ^b ^c ^d KORBELÁŘ, Endris. Naše rostliny v lékařství. 5.. vyd. [s.l.]: Avicenum, 1981. 735210831.
↑ Rastliny v kozmetike. 1.. vyd. [s.l.]: Príroda, 1983. 6402184.
↑ HILLIER, Malcom. Aranžování květin. 1.. vyd. [s.l.]: Slovart, 2000. 8072096028.
↑ Naše trvalky. 2.. vyd. [s.l.]: SZN, 1964. 07108640445.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ HIEKE, Karel. Hrnokové Primulky. 1.. vyd. [s.l.]: Tisková, ediční a propagační služba, Praha, 1970. 5402700445.
↑ ELLIS, MB & JP. Microfungi on Land Plants: an Identification Handbook. [s.l.]: Croom Helm, 1985.
↑ ^a ^b ^c Květinářství. 1.. vyd. [s.l.]: Státní zemědělské nakladatelství, 1957.

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks

[fire-1] KOVÁČ, Pavel. Prvosenka jarní [online]. Firesnake, 19.12.2009. Dostupné online. (cz)

[3] HRONEŠ, Michal. Primula veris [online]. Natura Bohemica [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)

[4] HARRIS, Mark S. Plants Grown in My Garden and Their Medieval Uses [online]. florilegium.org [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (anglicky)

[5] STANDING, Giles. St Mary de Haura - Medieval Gardens: [online]. st. Mary de Haura, rev. 27. červenec 2009 [cit. 2009-11-03]. Dostupné online. (anglicky)

[6] Primula veris [online]. Absolute astronomy [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (anglicky)

[7] Medicinary Practicum: Respiratory Products: Sinucomp [online]. liveonearth.livejournal.com [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (anglicky)

[pub-11] Prvosenka jarní [online]. Pub.eu [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (cz)

[15] RYSTONOVÁ, Ida. Byliny a jejich lidové názvy [online]. Darius, rev. 4. březen 2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)

[north-16] KALDERA, Raven. Herbal [online]. Northen - Tradition Shamanism [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (anglicky)

[17] GRIEVE, M. Cowslip [online]. Botanical.com [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)

[20] HOSKOVEC, Ladislav. Ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR [online]. botany.cz, 29.11.2007 [cit. 2009-12-30]. Dostupné online. (cz)

[21] HOSKOVEC, Ladislav. Vzácnější taxony cévnatých rostlin ČR vyžadující další pozornost [online]. botany.cz, 29.11.2007 [cit. 2009-12-30]. Dostupné online. (cz)

[24] Primula veris - prvosenka jarní (petrklíč) [online]. Botany.cz [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)

[25] Primula veris (prvosenka jarní) [online]. Lokality rostlin [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)

[26] COUFALÍK, Jan. Zanikající Lokalita Bašnov u Střížovic [online]. nature.hyperlink.cz, 1.2.1982, rev. 6.11.2002 [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)

[27] Josefov, teplomilná společenstva na severních svazích a vojenském cvičišti [online]. ČSOP JARO Jaroměř, 6.2.2008 [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)

[28] NPR Hádecká planinka [online]. ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, 2.10.2008 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (cz)

[29] Chráněná území v katastru obce Horní Němčí [online]. [cit. 2010-12-02]. Dostupné online. (cz)

[30] Floristické a faunistické sledování vybraných lokalit v Pekelském údolí v roce 2000 [online]. Mukolin.cz [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)

[31] COUFALÍK, Jan. Zanikající Lokalita Bašnov u Střížovic [online]. nature.hyperlink.cz, 12.10.2009 [cit. 2010-01-02]. Dostupné online. (cz)

[32] PAUKERTOVÁ, Ivana; FALTYS, Vladimír. Botanická revize vybraných lokalit na navržené trase dálnice [online]. 3.10.2001 [cit. 2010-12-02]. Dostupné online. (cz)

[33] KOLEKTIV AUTORŮ. Analysis of phenolic glycosides and saponins in Primula elatior and Primula veris [online]. PubMed.gov, 18.4.2006. Dostupné online. (anglicky)

[37] Saponins [online]. Plants Poisonous to Livestock and other Animals, rev. 26.3.2009 [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (cz)

[38] ARNDT, Tomáš. Saponiny [online]. celostnimedicina.cz, 04.06.2009. Dostupné online. (cz)

[39] Glykosidy [online]. Toxikon [cit. 2009-12-27]. Dostupné online. (cz)

[45] PŘÍHODA, Antonín. Léčivé rostliny. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1973. 7033800438.

[47] KOLEKTIV AUTORŮ. Antimitotic and antibacterial effects of the Primula veris L. ﬂower extracts [online]. Unifi.it [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)

[avi-48] JAHODÁŘ, Luděk. Primula veris / prvosenka jarní [online]. Avicenna [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)

[49] JAHODÁŘ, Luděk. Primula veris / prvosenka jarní [online]. Avicenna [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)

[50] KORBEL, Stanislav. Prvosenka jarní, Primula veris L. [online]. Zdraví na dlani, rev. 2.10.2009 [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (cz)

[51] Prvosenka jarní - (Primula veris) [online]. Léčivé rostliny [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (cz)

[uni-52] Prvosenka jarní [online]. Rostlinná magie, rev. 5.2.2007 [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)

[53] Prvosenkové víno [online]. Byliny, rev. 4.7.2009 [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)

[55] In The Meadows [online]. ChestofBooks.com [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)

[57] VYMAZALOVÁ, Hana. Primula veris L. [online]. Garden.cz, 27.04 2004 [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)

[58] Prvosenka jarní [online]. Semo [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (cz)

[60] BRYS, Rein; JACQUEMYN, Hans. Biological Flora of the British Isles [online]. Blackwell Publishing, 3.5.2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)

[paraziti-62] Primula veris L. (Cowslip) [online]. Bioimages, rev. 9.7.2009 [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (anglicky)

[65] HOSKOVEC, Ladislav. PRIMULA VERIS L. – prvosenka jarní / prvosienka jarná [online]. Botany.cz, 22.7.2007 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)

[66] TROJANOVÁ, Monika. Vyhlaste mšicím válku, vypuďte je slunéčkem, chemií nebo tabákem [online]. Hobby.cz, 13.6.2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (cz)

[67] KOCIÁN, Petr. prvosenka jarní [online]. Květena ČR [cit. 2009-12-18]. Dostupné online. (cz)

[68] Symbolika Květin [online]. Záhadý svět, 28.03. 2006 [cit. 2009-12-19]. Dostupné online. (cz)

[magic-69] Magické užití rostlin [online]. Atarot.cz, rev. 19.6.2008 [cit. 2009-12-26]. Dostupné online. (cz)

[70] Cowslip [online]. bbc.co.uk/plant finder [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky)

[71] BÁRTOVÁ, Jitka. Vítejte v květnovém povídání a léčivé síle prvosenky jarní. [online]. Povídání s hvězdami.cz, 3.5.2009 [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)

[72] Sessrúmnir [online]. FreeBase [cit. 2009-12-31]. Dostupné online. (cz)

[73] Byliny [online]. Metaron, 23.09.2005 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)

[74] Unicornis, 5.2.2007 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)

[75] Rostliny víl [online]. Tajmné bytosti [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)

[76] O jménu [online]. Prišovice.cz, 23.4.2006 [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)

[77] Kvetomluva [online]. Seance [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)

[78] Květomlva [online]. Atlantis [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)

[79] Lexikon [online]. Solecito [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)

[80] Jak to říci květinou [online]. Přání-dárky.cz [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (cz)

[81] Sexualní květomluva [online]. Ninušky [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (cz)

[82] Primula veris [online]. The Lied and Art Song Texts Page [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (en, de)

[83] Gieg: Complete Songs, Vol. 4 [online]. emusic.com [cit. 2009-12-23]. Dostupné online. (anglicky)

[84] Primula Brandybuck Baggins [online]. lotr.wikia.com [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)

[85] BABORÁKOVÁ, Marie. Václav Šolc [online]. Spisovatelé.cz [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (cz)

[86] Dějinné souvislosti [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (cz)

[87] Dodecatheon maedia [online]. Shoot gardening [cit. 2009-12-19]. Dostupné online. (cz)

[weakley-88] Alan S. Weakley. Flora of the Carolinas, Virginia, and Georgia, and Surrounding Areas [online]. herbarium, April 2008. Dostupné online.

[89] Primula veris ::ING [online]. Verisign [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (cz)

[90] Primula veris ssp. macrocalyx [online]. Rareplants.de [cit. 2009-12-22]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Preston, Pearman & Dines (2002) New Atlas of the British Flora. Oxford University Press.

[8] Pharm. Post 53, 202, 1920; Heil- u. Gewurzpfl. 4, 49, 1921; Arch. d. Pharm. 262, 318, 1924)

[9] Joachimowitz, Wien. klin. Wschr. 33, 606, 1920

[10] JOACHIMOWITZ. Die Radix primulae, ein neues Expektorans. [s.l.]: [s.n.], 1920.

[lesní-12] MRÁZ, Karel; SAMEK, Věroslav. Lesní rostliny. 1.. vyd. [s.l.]: SZN, 1966. 07001660442. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „lesní“ použit vícekrát s různým obsahem

[atlas-13] HRON, František; ZAJBRLÍK, Otakar. Rostliny strání, skal, křovin a lesů. 2.. vyd. [s.l.]: SPN, 1990. 8004243568.

[lečivé-14] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Léčivé rostliny ve sběru a kultuře. 2.. vyd. [s.l.]: Státní zdravotnické nakladatelství, 1956.

[květena-18] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky, díl 3.. 2.. vyd. [s.l.]: Academica, 1997. 8020010904.

[farma-19] Farmakognózia. 1.. vyd. [s.l.]: Osveta/Avicenum, 1989. 8021700831.

[preston-22] Preston, C.D., Pearman, D.A. & T.D. Dines, Dines, T.D. The New Atlas of the British and Irish Flora, (2002) Oxford University Press, Oxford.

[marbey-23] Mabey, R., Flora Britannica, Sinclair-Stevenson, (1996), London.

[34] BRODA, B. Primula veris L. and Primula elatior (L.) Scherb. as medicinal plants. [s.l.]: [s.n.], 1952.

[35] KOFLER, Ludwig; STEIDL, G. Uber das Vorkommen und die Verteilung von Saponinen in pflanz-lichen Drogen. [s.l.]: [s.n.], 1932.

[36] Hostettmann, K. and Marston, A. Saponins: Chemistry and Pharmacology of Natural Products. Cambridge University Press, Cambridge, UK, 3ff, (1995)

[40] KOFLER. Arch. d. Pharm. i. Ber. dtsch. pharm.. [s.l.]: [s.n.], 1928.

[41] WASICKY. Lehrb. d. Physiopharm.. [s.l.]: [s.n.], 1924.

[42] MARGOT, A.; REICHSTEIN, T. Pharmac. Acta Helvetiae 17, 113. [s.l.]: [s.n.], 1942.

[43] ROBERG, M. Occurrence and distribution of saponins in drug plants. [s.l.]: [s.n.], 1937.

[44] SCHUMANN, G. Untersuchugen an Primelarten auf Saponingebalt und gessen Schwankungen. [s.l.]: [s.n.], 1941.

[lečitelství-46] KORBELÁŘ, Endris. Naše rostliny v lékařství. 5.. vyd. [s.l.]: Avicenum, 1981. 735210831.

[kosmetika-54] Rastliny v kozmetike. 1.. vyd. [s.l.]: Príroda, 1983. 6402184.

[56] HILLIER, Malcom. Aranžování květin. 1.. vyd. [s.l.]: Slovart, 2000. 8072096028.

[naše-59] Naše trvalky. 2.. vyd. [s.l.]: SZN, 1964. 07108640445.

[primulky-61] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ HIEKE, Karel. Hrnokové Primulky. 1.. vyd. [s.l.]: Tisková, ediční a propagační služba, Praha, 1970. 5402700445.

[63] ELLIS, MB & JP. Microfungi on Land Plants: an Identification Handbook. [s.l.]: Croom Helm, 1985.

[kvet-64] Květinářství. 1.. vyd. [s.l.]: Státní zemědělské nakladatelství, 1957.

[1]

[L 1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[L 2]

[L 3]

[L 4]

[7]

[L 5]

[L 6]

[L 7]

[8]

[9]

[10]

[L 8]

[L 9]

[11]

[12]

[L 10]

[L 11]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[L 12]

[L 13]

[L 14]

[23]

[24]

[25]

[L 15]

[L 16]

[L 17]

[L 18]

[L 19]

[26]

[L 20]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[L 21]

[34]

[L 22]

[35]

[36]

[L 23]

[37]

[L 24]

[38]

[L 25]

[L 26]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

[50]

[51]

[52]

[53]

[54]

[55]

[56]

[57]

[58]

[59]

[60]

[61]

[62]

[63]

[64]