Křížení (biologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zebroid – kříženec mezi zebrou a oslem

Křížení, či hybridizace je termín označující rozmnožování jedinců dvou různých druhů, případně odrůd organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako kříženec (hybrid). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v evoluci (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).[zdroj?]

V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost živočichů či rostlin s využitím neaditivních složek dědivosti (heterózní efekt, maternální či paternální efekt atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do rozmnožovacích chovů (nejčastěji plemeno české bílé ušlechtilé prase s plemenem landrasse), kanců do C pozice (různá otcovská plemena prasat). Hybridizace též nachází velké využití v produkci nosnic a kuřat k výkrmu kura domácího a krůty (konkrétní plemena použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech skotu a koní je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd kukuřice.

V molekulární biologii znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců DNA podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA.

Druhy hybridismu[editovat | editovat zdroj]

Monohybridismus[editovat | editovat zdroj]

Křížení jedinců, u kterých si všímáme jen jednoho znaku. Například barvy semene, nebo jenom tvaru semene. Je to nejjednodušší způsob křížení.

Dihybridismus[editovat | editovat zdroj]

Křížení jedinců, u kterých si všímáme dvou znaků. Například barvy a zároveň i tvaru plodu. Tento druh křížení je složitější, ale přináší nám výsledky týkající se více sledovaných znaků.

Způsoby dominance alely[editovat | editovat zdroj]

Úplná dominance[editovat | editovat zdroj]

Pokud je jedna alela úplně dominantní, druhá je úplně recesivní. Znamená to, že pokud se potkají v genotypu alela recesivní a dominantní, dominantní alela se projeví a recesivní alela zůstane neprojevená, ale může se přenést do potomstva. Barva očí je určena alelami s úplnou dominancí, pokud jsme dostali jednu alelu pro modrou a jednu pro hnědou barvu, oči budeme mít hnědé, ale našemu dítěti můžeme dát alelu pro modrou barvu. Pokud ji on zdědí taky od otce může být modrooký.

Neúplná dominance[editovat | editovat zdroj]

Pokud je jedna alela neúplně dominantní, druhá je neúplně recesivní. Znamená to, že pokud se v genotypu potkají alela neúplně recesivní s alelou neúplně dominantní projeví se obě dvě buď stejně, nebo rozdílně hodně. Vzniklý jedince má znak něco mezi oběma rodiči. U barvy květů (rodič byl červený a druhý bílý) bude nový jedinec růžový. Svému potomku ale předá opět alelu pro červenou barvu nebo pro bílou barvu.

Příklady některých kříženců[editovat | editovat zdroj]

lvi a tygři
koňovití
přežvýkaví

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]