Rozmnožovací chov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Rozmnožovací chov je specializovaný chov hospodářských zvířat, jehož cílem je především produkce jedinců pro užitkové chovy. Šlechtitelský program některých druhů hospodářských zvířat, především drůbeže, prasat a v omezené míře také ovcí a králíků, probíhá v takzvaném uzavřeném systému, populace chovaných zvířat je rozdělená do několika oddělených úrovní ve struktuře podobné pyramidě.[1] Základnu pyramidy tvoří užitkové chovy s produkcí masa či vajec. Rozmnožovací chov tvoří další úroveň pyramidy a jeho úkolem je zajistit zvířata pro užitkové chovy. Samotný rozmnožovací chov získává zvířata, která využívá k plemenitbě, z vyšších úrovní šlechtitelské pyramidy.

Rozmnožovací chovy drůbeže[editovat | editovat zdroj]

V procesu, který vede k produkci masných a nosných hybridů, se rozmnožovací chovy častěji označují jako chovy rodičovské.[1] Užitkoví hybridi jsou mezilinioví hybridi. Do rozmnožovacího chovu se nakupují jednodenní kuřice a kohoutci z prarodičovských chovů a už tito rodiče jsou kříženci vybraných linií. Výstupem rozmnožovacího chovu jsou násadová vejce brojlerů nebo hybridních nosných typů kura. Potomstvo z rozmnožovacích rodičovských chovů už není určeno k další reprodukci.

Rozmnožovací chovy drůbeže Českého svazu chovatelů[editovat | editovat zdroj]

U chovatelů sdružujících se v Českém svazu chovatelů je rozmnožovací chov typem kontrolovaného chovu čistokrevného plemene drůbeže, uznaného plemennou knihou. Chovatel musí k uznání chovu jako rozmnožovacího splnit podmínky týkajícího se jak způsobu chovu, tak minimálního počtu chovaných zvířat a jejich exteriéru.

Rozmnožovací chovy prasat[editovat | editovat zdroj]

V chovu prasat se nejčastěji využívá trojpopulační užitkové křížení.[1] Rozmnožovací chov nakupuje plemenné prasničky mateřských plemen či mateřských syntetických linií ze šlechtitelských chovů a použije je tzv. v pozici A. Plemenice jsou připouštěna plemeníky na pozici B, což bývají otcovská plemena šlechtěná na pevnou konstituci, výkrmnost a jatečnou hodnotu.[1] Výslední kříženci AB samičího pohlaví se prodávají do užitkových chovů jako matky jatečných selat.

Rozmnožovací chovy ovcí[editovat | editovat zdroj]

Hybridizační program ke zvýšení masné užitkovosti je možné použít i u ovcí a princip je pak podobný jako u prasat. Do pozice A se používají dostupné ovce domácího původu, do pozice B plemena plodná, jako je ovce romanovská.[1] V rozmnožovacích chovech dochází k chovu jehnic, které mají vyšší plodnost než původní domácí ovce a v užitkových chovech jsou tyto bahnice připouštěné masnými plemeny k produkci většího množství dobře zmasilých jehňat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e MAJZLÍK, Ivan; HOFMANOVÁ, Barbora; VOSTRÝ, Luboš. Základy obecné zootechniky. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská Univerzita, 2012. 193 s. Kapitola Šlechtitelské programy. (česky)