Březiněves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Praha-Březiněves)
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Březiněves
katastrální území Březiněves

Hospoda v centru Březiněvsi

Praha-Březiněves – znak Praha-Březiněves – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8
datum připojení k Praze: 1974
katastrální výměra: 3,39 km²
obyvatel: 1 306 (31. 12. 2012)
hustota zalidnění: 252 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek:

poštovní směrovací číslo: 182 00
adresa úřadu městské části: U Parku 140,
182 00, Praha 8
starosta / starostka: Ing. Jiří Haramul

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Březiněves na mapě

Březiněves byla do roku 1974 ves severně od Prahy, dnes je katastrálním územím území Prahy tvořícím území městské části Praha-Březiněves v obvodě Praha 8. Je zde evidováno 16 ulic a 235 adres. K 31. prosinci 2012 zde žilo 1 306 obyvatel.

První zmínky o Březnovsi (původně Březina ves) pocházejí z 12. století. Historicky bývala obec obvykle majetkem bývalých církevních hodnostářů či soukromníků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1140.[1] Obec s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorčovice patřila komendě křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze (klášter Johanita u Matky Boží u Karlova mostu na Malé Straně). Tento řád uvedl do Čech král Vladislav II. roku 1159 a do začátku mu daroval mnoho statků včetně Březiněvsi.

V husitských válkách přišla obec do rukou světských. Roku 1420 ji měli Marš, řečený Kostečka, patrně společně s Janem Apatykářem. Roku 1436 ji zapsal císař Zikmund Václavu Cvokovi, měšťanu novoměstskému a konšelu v letech 1430-1436 za 200 kop míšeňských grošů. 1454 držel ves Jan Sosnovec. 1455 obec byla prodána Heřmanu Sirotkovi ze Zborce. Roku 1461 ji pak Heřman Sirotek prodal Joštovi, biskupu Vratislavu a nejvyššímu převoru řádu Maltézských křížovníků (Svatomářských).

Pobělohorská doba[editovat | editovat zdroj]

V bouřích bělohorských se obce zmocnili stavové. Ti ji roku 1620 prodali Janu, nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna. Po Bělohorské bitvě bez náhrady však musel vše vrátit dotčenému duchovenstvu. Roku 1630 propadl dvůr řečený „Rejtorský“ s hospodou řečenou „Bílou“, ležící na gruntech kláštera Melitenského, Mikuláši Kekulovi, rytíři ze Stradonic a jeho manželce Markétě Aleně, rozené Vostrovcové z Kralovic. Po vpádu saském byl ve vojenské službě a brzy zemřel. Veškeré jeho jmění mu bylo zabaveno a dvůr Březiněves z poloviny předán Albrechtu z Valdštejna. Druhou polovinu stále až do své smrti vlastnila jeho manželka. Po smrti Albrechta z Valdštejna se Vilém Vratislav, hrabě z Mitrovic, ujal dotčeného dvora zcela a „opomněl“ druhou polovinu vrátit sestře zesnulé Kekulové.

V roce 1691 byla Březiněves vrácena původnímu majiteli, řádu Johanitů. Roku 1788 byla od dvora třetina polí rozprodána.

V roce 1785 měla obec podle záznamů 17 domů; v roce 1843 21 domů a 213 obyvatel; roku 1857 pak 20 domů a 209 obyvatel. V roce 1890 měřil katastr obce 508 jiter a 1577 čtverečních sáhů (tj. asi 294 ha), z toho 8 jiter a 689 čtverečních sáhů zahrad (asi 5 ha) a 1289 čtverečních sáhů rybníků (asi 0,5 ha).

Název obce[editovat | editovat zdroj]

Ulice Ke Zdibům dokládá venkovský ráz Březiněvsi

Název je odvozen od „Březina Ves“ neboli „Břízova Ves“.[1] Název prošel mnohými změnami, než se dostal do dnešní podoby:

  • 1158 – 1169 Bresinaues
  • 1364 Brziessinawes
  • 1407 Brziezynyewess
  • 1428 Brzezniewes
  • 1637 Przschesnowes
  • 1640 Brschesnowes
  • 1788 Bržezniowes – Wržezniowes, Weiss Kratschme
  • 1844 Březniowes, Březňoves, Weisz Kratschen (Bílá Krčma)
  • 1854 Březiněves

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Březiněves ve Wikimedia Commons

  1. a b Březiněves - Historie [online]. Městská část Praha - Březiněves, 2008, [cit. 2008-10-19]. Dostupné online.