Perm (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Permské divadlo opery a baletu
Permské divadlo opery a baletu

Perm (rusky: Пермь; ženský rod) je přístavní město na řece Kama na samém východě evropské části Ruské federace, poblíž pohoří Ural. Má 989 500 obyvatel (2005) a je hlavním městem Permského kraje.

Obsah

[editovat] Historie

Podobně jako u mnoha dalších měst v oblasti Uralu jsou počátky Permi spojeny s rozvojem manufakturní výroby. V osadě Jegošicha na stejnojmenné říčce, připomínané poprvé k roku 1647, byla v květnu 1723 zřízena měděná huť a hamr, V roce 1780 byla osada přejmenována na Perm a ustavena sídlem oblastního místodržitelství. Přestavba na město byla slavnostně dokončena v říjnu 1781. Po téměř sto letech sem dorazila železnice (1878). V letech 1797 až 1923 byla Perm sídelním městem Permské gubernie a od roku 1938 je znovu centrem Permského kraje. Mezi lety 1940 a 1958 neslo město název Molotov po sovětském politikovi Vjačeslavu Molotovovi.

[editovat] Průmysl a instituce

V Permi se nacházejí výzkumné laboratoře a závody na zpracování ropy (rafinérie), potravin, chemikálií, dřeva a potravin. Perm je významné zbrojařské a motorářské centrum Ruska. Vyrábí se zde letecké a raketové motory, donedávna také mezikontinentální balistické rakety. Také zde je několik univerzit (nejstarší z roku 1916), divadel, muzeí a jedna galerie. V sousedství města je řeka Kama proti proudu zadržena velkou Kamskou přehradou.

[editovat] Doprava

Perm leží na Transsibiřské magistrále (Moskva–Vladivostok), nejdelší železniční trati světa, ze které zde odbočují další tratě na Solikamsk a Nižnij Tagil. Funguje zde mezinárodní letiště Bolšoje Savino.

[editovat] Zajímavosti

Podle hojných nálezů v Permské gubernii zavedl ve 40. letech 19. století britský geolog Sir Roderick Murchison pro příslušné období prvohor označení perm.

[editovat] Externí odkazy


 
Rusko – Россия – (RUS)		 vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita) 
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar) 

Tučný text

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Perm_(m%C4%9Bsto)“