Lokomotiva 751

Motorová lokomotiva řady 751 (do roku 1988 T 478.1) je skříňová čtyřnápravová dieselelektrická lokomotiva s uspořádáním pojezdu Bo´ Bo´. V provozu se jí přezdívá Zamračená či Bardotka (podle vzhledu čela lokomotivy). Jedná se o jednu z nejzdařilejších lokomotiv, které opustily brány pražské lokomotivky ČKD. Vyráběla je v letech 1964–1971. Lokomotiva má elektrický stejnosměrný přenos výkonu. Maximální povolená rychlost lokomotivy je 100 km/h, trvalá tažná síla lokomotivy činí 120 kN, maximální pak 220 kN. Hmotnost lokomotivy je 75 tun. U některých lokomotiv této řady bylo v 90. letech parní zařízení pro vytápění vlaků nahrazeno zařízením pro elektrické vytápění vlaků a lokomotivy byly přeznačeny na řadu 749.

Historie

Na začátku šedesátých let dvacátého století se v Československu začíná přistupovat k postupnému plnění plánu elektrizace hlavních a motorizace vedlejších tratí. Do tohoto portfolia patřila i traťová motorová lokomotiva o výkonu přibližně 1 100 kW, schopná nahradit parní lokomotivy ve vozbě osobních vlaků a lehkých nákladních vlaků. Při zadávání projektu ještě nebylo rozhodnuto, zda se má použít elektrický nebo hydraulický přenos výkonu. Proto bylo rozhodnuto o výrobě dvou variant nových lokomotiv: T 478.1 s elektrickým přenosem výkonu a T 478.2 s hydraulickým. Základní parametry byly schváleny koncem roku 1962 a poté započaly v ČKD konstrukční práce.

Jako první byla vyrobena dieselelektrická verze a první prototyp pod označením T 478.1001 vyjel z továrny v listopadu 1964, druhý pak na jaře 1965. Stejného roku následoval i hydraulický exemplář, označený T 478.2001. Všechny tři stroje byly testovány v osobní i nákladní dopravě a vzájemně srovnávány; dieselelektrické především v LD Brno dolní, hydraulický v Praze-Vršovicích. Druhý jmenovaný však trpěl mnoha závadami a z provozu byl kvůli nim často odstavován. V roce 1966 byla vyrobena pětikusová ověřovací série s elektrickým přenosem a dodána taktéž do Vršovic; spolu se strojem T 478.2001 byla v provozu především na ramenech do Benešova, Tábora a Turnova. Po těchto zkouškách byl definitivně vývoj hydraulické verze zastaven a zahájena výroba řady T 478.1. Stroj T 478.2001 vydržel v provozu u ČSD jako pronajatý do roku 1970 a poté byl prodán do hutí Poldi Kladno, kde po přeznačení na T 478.4001 (a později neoficiálně ještě na T 478.4501) sloužil jako vlečkový; ve druhé polovině sedmdesátých let zde i dojezdil a později byl sešrotován.

Později byla odvozena verze bez parního generátoru, určená především pro nákladní dopravu; označena byla řadou T 478.2^II a vyráběna od roku 1969.

Výroba

Výroba první série proběhla v roce 1967, následovaná sérií druhou z let 1968–1969: 78 lokomotiv s parním generátorem a 52 bez parního generátoru. Poslední, třetí série byla vyrobena v letech 1970–1971 a čítala 60 lokomotiv s parním generátorem a 30 bez něj. Poté již byla ve výrobě vystřídána novou řadou T 478.3 (753).

Celkem bylo vyrobeno 230 lokomotiv s topením (řada T 478.1) a 82 lokomotiv bez něj (řada T 478.2).

Technický popis

Spalovací motor

Přeplňovaný 6-válcový motor K6S310DR s hlavním generátorem z lokomotivy řady 751.

Výrobní štítek 749.264-8, výr. číslo 7638, rok výroby 1970

Lokomotiva má ve strojovně spolu s trakčním dynamem umístěn řadový stojatý čtyřdobý šestiválec ČKD K 6 S 310 DR, přeplňovaný turbodmychadlem PDH 50 V, jehož turbína je poháněna výfukovými plyny. Za turbodmychadlem je v sacím potrubí umístěn mezichladič plnícího vzduchu. Zdvihový objem agregátu činí 163,21 l, vrtání válců je 310 mm, zdvih pístů 360 mm. Ventilový rozvod je typu OHV, motor má jeden vačkový hřídel. Na každý válec připadá vstřikovač, dva sací a dva výfukové ventily. Vstřikovací čerpadlo je pro každý válec samostatné, s cizím pohonem (poháněna jsou od vačkového hřídele motoru). Vstřik paliva je přímý a každý píst má sedm pístních kroužků. Zajímavé je provedení chlazení pístu. V horní části je v hlavě pístu zalita trubice ve tvaru spirály. Ta je součástí mazacího okruhu motoru. Olej v ní proudí přes otvory v pístním čepu. Chladí tak nejvíce tepelně namáhanou části pístu – dno a oblast pístních kroužků.

Znak ČKD na levé bočnici 749.264-8

Rozmezí otáček motoru je od volnoběžných 350 ot./min do maximálních 775 ot./min, při kterých dosahuje svého jmenovitého výkonu 1 103 kW. Startování motoru zajišťuje trakční generátor. Chlazení motoru je vodní, dvouokruhové. Voda je chlazena třemi ventilátory s hydrostatickým pohonem (hydročerpadlo – hydromotor). Bloky chladičů jsou zvenčí kryty sklopnými žaluziemi. Mazání motoru je tlakové, se zubovým olejovým čerpadlem, které je poháněno ozubeným soukolím od klikové hřídele. Některé lokomotivy byly opatřeny tlumiči výfuku za účelem snížení hluku. Někteří fandové však vyhledávají právě stroje bez tlumiče, aby mohli vychutnávat výrazný, jadrný zvuk výfuku nízkootáčkového robustního naftového motoru (jedná se o stejný efekt, jako při tuningu sportovních aut).

Trakční motory

Lokomotiva má čtyři paralelně zapojené tlapové trakční motory typu TE 005 E, v každém podvozku dva. Jsou to sériové čtyřpólové elektromotory s pomocnými póly a cizí ventilací. Zeslabování buzení je dvoustupňové.

Trakční generátor

Trakčního generátor je stejnosměrný šestipólový elektrický točivý stroj, dynamo, s cizím buzením a vlastní ventilací - typového označení TD 802 C .

Regulace výkonu

Pomocí sdruženého regulátoru jsou na základě požadavku od jízdního kontroléru nastavovány dílčí otáčkové stupně (0 až 8). Ty jsou pak udržovány na konstantní hodnotě přidáváním paliva nebo odbuzováním generátoru. Řízení cizího buzení trakčního dynama je provedeno pomocí diferenciálního budiče, který kombinuje cizí, derivační a dekompaudní buzení.

Provoz

Nové lokomotivy byly ihned po vyrobení dodávány do mnoha lokomotivních dep napříč celým Československem, většinou po několika kusech do každého, aby byly uspokojeny potřeby ve většině lokalit. Později se rozšířily i do menších služeben, a to především díky dodávkám více než čtyř stovek nových strojů řady T 478.3, které disponovaly vyšším výkonem a tažnými silami. Krátce po dodání byly na 9 lokomotiv řady T 478.2 dosazeny parní generátory uvolněné z lokomotiv řady T 444.1 a tyto tak byly dodatečně přeznačeny na řadu T 478.1 s inventárními čísly 231–239.

Více než tři desetiletí sloužila většina lokomotiv v osobní i nákladní dopravě prakticky beze změn - první vlna rušení přišla v 90. letech v souvislosti s dodávkami nových motorových vozů (řady 842, 843, rekonstrukce na řadu 854) a omezováním výkonů zejména v nákladní dopravě. Část lokomotiv byla přestavěna na elektrické vytápění a nově označena řadou 749; tyto přestavby byly prováděny pouze v České republice, na Slovensku pro výkony v osobní dopravě postačovaly pouze řady 750 a 754. V Česku bylo rozhodnuto o administrativním zrušení řady 752 a všechny zbývající lokomotivy této řady byly přečíslovány na řadu 751.3. V roce 1995 byl jako 752.001 označen prototyp vzniklý z lokomotivy řady 753 s použitím motoru z řady 770.

Po roce 2000 byly lokomotivy čím dál častěji odstavovány pro špatný technický stav a postupně z výkonů stahovány. Oddělením nákladních dopravců (ČD Cargo, ZSCS) připadla většina přeživších lokomotiv právě jim, České dráhy si ponechaly pouze historické prototypy a dalších několik lokomotiv zejména na náhradní díly. U ČD Cargo byla lokomotiva 751.219 jako jediná opatřena i modrým korporátním nátěrem.

Na Slovensku v současnosti zbývají přibližně tři desítky provozuschopných lokomotiv, zajišťujících nákladní dopravu na mnoha tratích po celé zemi (často společně s řadou 752). ČD Cargo ponechalo v provozním stavu pouze dvě lokomotivy (z toho jednu řady 751.3), deponované v Českých Budějovicích a sporadicky nasazované na vlaky v jihočeském regionu. Jejich budoucnost je však nejistá.

T 478.1008 v čele nostalgického vlaku v Hradci Králové

T 478.1008 pohledem ze stanoviště strojvedoucího

Historické a soukromé lokomotivy

• 751 001-9 (T478.1001; České dráhy, depo Brno–Maloměřice)
• 751 002-7 (T478.1002; České dráhy, depo Veselí nad Moravou)
• 751 004-3 (T478.1004; České dráhy, depo Lužná u Rakovníka)
• 751 007-6 (T478.1007; Retrolok, depo Horažďovice)
• 751 010-0 (T478.1010; Národní technické muzeum, pronajmuta Výzkumnému Ústavu Železničnímu)
• 751 058-9 (T478.1058; Klub přátel kolejových vozidel, depo Brno dolní)
• 751 115-7 (Kladenská dopravní strojní)
• 751 201-5 (T478.1201; Železničná spoločnosť Slovensko, ve sbírce Múzejno - dokumentačného centra)^[zdroj⁠?]
• 751 131-4 (T478.1131; Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, pronajmuta Prievidzskému Parostrojnému Spolku)
• 751 236-1 (Posázavský pacifik)
• 751 031-6 (Junior market)
• 751 154-6 (Junior market)

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 751 na Wikimedia Commons
• Atlas lokomotiv - Lokomotiní řady 751 (T 478.1), 749 (cs)
• Stránky Spolku Přátel Zamračených zasvěcené strojům řady 749 a 751

Portály: Železnice