Antarktický smluvní systém

Výzkumné stanice a teritoria na Antarktidě (2002)

Antarktický smluvní systém (ATS - Antarctic Treaty System) je komplex opatření, regulující vztahy mezi jednolivými státy v oblasti Antarktidy. Pro účely ATS je Antarktida definována jako území jižně od 60. rovnoběžky včetně plovoucích ledovců.

Smlouvy v současnosti uznává celkem 48 zemí. Antarktida je podle nich považována za nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely. Vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity.

Smlouvy o Antarktidě

Základem Antarktického smluvního systému se stala Smlouva o Antarktidě, která byla uzavřena 1. prosince 1959 ve Washingtonu a vstoupila v platnost 23. června 1961. Signovalo ji původně jen 12 zemí, další státy se přidaly později. Byla první smlouvou během studené války, která omezovala vojenskou moc.

Dodatkové smlouvy

Ke smlouvě o Antarktidě se druží asi 200 dalších doporučení a opatření, včetně:

• Dohodnutá opatření pro zachování antarktické fauny a flóry (1964)
• Úmluva o zachování antarktických tuleňů (1972)
• Úmluva o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy (1980)
• Úmluva o regulaci aktivit při využívání nerostných surovin Antarktidy (1988; nikdy nevstoupila v platnost)
• Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě (4. října 1991; platný od 14. ledna 1998)

Konference států Antarktické smlouvy

Každý rok se koná Konference států Antarktické smlouvy (ATCM - Antarctic Treaty Consultative Meeting). Do roku 1994 setkání probíhalo jednou za dva roky. Ze 46 signatářů smlouvy má pouhých 28 členů možnost rozhodovat a hlasovat, nicméně i zbylí zástupci států se mohou setkání zúčastnit. 28 států, které mají hlasovací právo, zahrnuje původních 12 členů, které podepsaly Antarktickou smlouvu a dalších 16 zemí, které prokázaly zájem o Antarktidu prováděním významné vědecké činnosti v této oblasti (zejména výstavba polárních stanic a vysílání expedic).

Konferenci pořádá vždy jedna ze zemí s hlasovacím právem (střídají se v abecedním pořadí podle anglického názvu). Během 14 dní jednotlivé členské státy diskutují o všech záležitostech, týkajících se Antarktidy, ať už se jedná o problémy právnické, vědecké či ekologické.

Konference se účastní také další mezinárodní organizace, které se Antarktidou a ekologií zabývají, např. Vědecký výbor pro výzkum Antarktidy (SCAR - Scientific Committee on Antarctic Research), Komise pro ochranu životního prostředí (CEP - Committee for Environmental Protection), Mezinárodní sdružení antarktických cestovních kanceláří (IAATO - International Association of Antarctic Tour Operators), Rada vedoucích národních antarktických programů (COMNAP - Council of Managers of National Antarctic Programmes), Komise pro zachování živých mořských zdrojů Antarktidy (CCAMLR - Commission for the Conservation of Antarctic Marine Living Resources), Mezinárodní hydrografická organizace (IHO - International Hydrographic Organisation) či Stálý výbor pro logistiku a operace v Antarktidě (SCALOP - Standing Committee on Antarctic Logistic and operations)

     signatář, konzultativní status, územní nároky      signatář, konzultativní status, možné územní nároky      signatář, konzultativní status      signatář, pozorovatel      není signatář

Stát	Původní signatář	Hlasovací právo	Pozorovatel
Argentina	23. června 1961
Austrálie	23. června 1961
Belgie	26. června 1960
Bělorusko			27. prosince 2006
Brazílie		12. září 1983	16. května 1975
Bulharsko		25. května 1998	11. září 1978
Česká republika (jako Československo)			14. června 1962
Čína		7. října 1985	8. června 1983
Dánsko			20. května 1965
Ekvádor		19. listopadu 1990	15. září 1987
Estonsko			17. května 2001
Finsko		9. října 1989	15. května 1984
Francie	16. září 1960
Guatemala			31. července 1991
Chile	23. června 1961
Indie		12. září 1983	19. srpna 1983
Itálie		5. října 1987	18. března 1981
Japonsko	4. srpna 1960
Jihoafrická republika	21. června 1960
Jižní Korea		9. října 1989	28. listopadu 1986
Kanada			4. května 1988
Kolumbie			31. ledna 1989
Kuba			16. srpna 1984
Maďarsko			27. ledna 1984
Monako			30. května 2008
Německo Východní Německo		3. března 1981 5. října 1987	5. února 1979 19. listopadu 1974
Nizozemí		19. listopadu 1990	30. března 1967
Norsko	24. srpna 1960
Nový Zéland	1. listopadu 1960
Papua Nová Guinea			16. března 1981
Peru		9. října 1989	10, května 1981
Polsko		29. července 1977	8. června 1961
Portugalsko			29. ledna 2010
Rakousko			25. srpna 1987
Rumunsko			15. září 1971
Rusko (jako Sovětský svaz)	2. října 1960
Řecko			8. ledna 1987
Severní Korea			21. ledna 1987
Slovensko (jako Československo)			14. června 1962
Spojené státy americké	18. srpna 1960
Španělsko		21. září 1988	31. března 1982
Švédsko		21. září 1988	24. března 1984
Švýcarsko			15. října 1990
Turecko			25. ledna 1996
Ukrajina		27. května 2004	28. října 1992
Uruguay		7. října 1985	11. ledna 1980
Spojené království	31. května 1960
Venezuela			24. května 1999

Poznámka: Tabulka může být seřazena abecedně nebo chronologicky stisknutím ikonky .

Dosavadní konference států Antarktické smlouvy:

1. Canberra, Austrálie (10. 7. 1961 - 24. 7. 1961)
2. Buenos Aires, Argentina (18. 7. 1962 - 28. 7. 1962)
3. Brusel, Belgie (2. 6. 1964 - 13. 6. 1964)
4. Santiago, Chile (3. 11. 1966 - 18. 11. 1966)
5. Paříž, Francie (18. 11. 1968 - 29. 11. 1968)
6. Tokio, Japonsko (19. 10. 1970 - 31. 10. 1970)
7. Wellington, Nový Zéland (30. 10. 1972 - 10. 11. 1972)
8. Oslo, Norsko (9. 6. 1975 - 20. 6. 1975)
9. Londýn, Spojené království (19. 9. 1977 - 7. 10. 1977)
10. Washington, USA (17. 9. 1979 - 5. 10. 1979)
11. Buenos Aires, Argentina (23. 6. 1981 - 7. 7. 1981)
12. Canberra, Austrálie (13. 9. 1983 - 27. 9. 1983)
13. Brusel, Belgie (8. 10. 1985 - 18. 10. 1985)
14. Rio de Janeiro, Brazílie (6. 10. 1987 - 16. 10. 1987)
15. Paříž, Francie (9. 10. 1989 - 20. 10. 1989)
16. Bonn, Německo (7. 10. 1991 - 18. 10. 1991)
17. Benátky, Itálie (11. 11. 1992 - 26. 11. 1992)
18. Kyoto, Japonsko (11. 4. 1994 - 22. 4. 1994)
19. Soul, Jižní Korea (8. 5. 1995 - 19. 5. 1995)
20. Utrecht, Nizozemí (29. 4. 1996 - 10. 5. 1996)
21. Christchurch, Nový Zéland (19. 5. 1997 - 30. 5. 1997)
22. Tromsø, Norsko (25. 5. 1998 - 5. 6. 1998)
23. Lima, Peru (24. 5. 1999 - 4. 6. 1999)
24. Sankt-Petěrburg, Rusko (9. 7. 2001 - 20. 7. 2001)
25. Varšava, Polsko (9. 9. 2002 - 20. 9. 2002)
26. Madrid, Španělsko (9. 6. 2003 - 20. 6. 2003)
27. Kapské město, JAR (24. 5. 2004 - 4. 6. 2004)
28. Stockholm, Švédsko (6. 6. 2005 - 17. 6. 2005)
29. Edinburgh, Spojené království (12. 6. 2006 - 23. 6. 2006)
30. Dillí, Indie (30. 4. 2007 - 11. 5. 2007)
31. Kyjev, Ukrajina (2. 6. 2008 - 13. 6. 2008)

Sekretariát Antarktické smlouvy

Sekretariát Antarktické smlouvy je organizace, ustavená v Buenos Aires v Argentině v září 2004 z rozhodnutí Poradního setkání Antarktické smlouvy.

Mezi úkoly sekretariátu patří:

• příprava a podpora každoročního Poradního setkání Antarktické smlouvy a setkání Komise pro ochranu životního prostředí (CEP - Committee for Environmental Protection)
• usnadnění komunikace mezi signatáři Smlouvy o Antarktidě a Protokolu o ochraně životního prostředí k této smlouvě
• sběr, uchovávání, pořádání a publikace dokumentů Poradního setkání Antarktické smlouvy a
• poskytování a šíření informací o Antarktickém smluvním systému a dalších aktivitách na veřejnosti

Externí odkazy

• zákon č. 276/2003 Sb. obsahující Smlouvu o Antarktidě a dodatkový protokol
• Mezinárodněprávní postavení Antarktidy a ochrana jejího životního prostředí
• České právo a Antarktida
• ATS a ochrana přírody na stránkách ČZÚ
• Sekretariát Antarktické smlouvy