Gdaňsk

Gdaňsk ; Gdańsk
	Panoráma města s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a radnicí
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	54°22′ s. š., 18°38′ v. d.
Nadmořská výška	13 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00; středoevropský čas
Stát	Polsko
Vojvodství	Pomořské
Okres	městský okres
Administrativní dělení	město tvoří samostatný městský okres (powiat) a dělí se na 30 čtvrtí (dzielnice)
	Gdańsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	266 km²
Počet obyvatel	486 022 (2021)
Hustota zalidnění	1 827,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, okrajově též Kašubové a další
Náboženské složení	římské katolictví
Správa
Primátorka	Aleksandra Dulkiewiczová (od 2019)
Vznik	997
Oficiální web	www.gdansk.pl
Telefonní předvolba	+48 58
PSČ	80-008 do 80-958x
Označení vozidel	GD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností [gdaɲsk]IPA, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností [ˈdantsɪç]IPA, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu. Po dobu téměř 800 let, do roku 1793, byl součástí polských státních útvarů, poté byl na necelých 152 let ovládán Pruskem a později Německým císařstvím, Výmarskou republikou a nakonec Třetí říší. Roku 1945 byl navrácen Polské republice. Gdaňsk hraje také roli kašubského hlavního města, jejich kulturního centra a sídla nejdůležitějších kašubských institucí. V současnosti má rozlohu 262,5 km² a přibližně 486 tisíc^[1] obyvatel.^[2] Nachází se zde velký námořní přístav.

Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci, pro kterou se běžně užívá název Trojměstí (polsky 'Trójmiasto'). Město leží při ústí řeky Motlavy do Visly. Ústí Visly tvoří východní administrativní hranici města.

Přes město vede hlavní železniční trať Varšava – Gdyně a souběžně s ní Szybka kolej miejska, zajišťující dopravu po gdaňské aglomeraci. Hlavním nádražím je Gdańsk Główny. Je zde mezinárodní letiště.

U Gdaňsku se nachází malý poloostrov Westerplatte, kde 1. září 1939 začala druhá světová válka. V místních loděnicích vznikla Solidarita (Solidarność), odborová organizace a nejznámější politická opozice komunistického Polska, její zakladatel Lech Wałęsa se později stal polským prezidentem.

V roce 2027 se poblíž Gdaňsku uskuteční světové skautské jamboree, na které by mělo dorazit zhruba 45 tisíc skautů a skautek z celého světa.^[3]

Dějiny města

Nejstarší archeologické nálezy, dokládající místní osídlení v podobě rybářské osady, sahají do 7. století. Ovšem první písemnou zmínku o městě nalézáme k roku 997 v legendě Život svatého Vojtěcha, která byla sepsána nedlouho po světcově smrti – kolem roku 1000. Rok 997 proto bývá tradičně chápán jako počátek historie Gdaňska.

Na sklonku 10. století zabral Boleslav III. Křivoústý Západní Pomořansko, roku 1227 se ale území zmocňuje pomořanský kníže Svatopluk II. Veliký. Pomořanská knížata si panství nad Gdaňskem udržela do roku 1294 a tato doba je důležitá tím, že v roce 1263 byla Gdaňsku udělena městská práva.^[4]

V roce 1361 vstoupilo město do hanzy.^[5]

Roku 1433 se k městu při spanilé jízdě k Baltu dostali husité.^[6]

Chronologický přehled vlastníků města

997–1227: součást polské monarchie^[zdroj?]
1227–1294: součást Pomořského knížectví dynastie Samborovců
1294–1308: součást polské monarchie
1308–1454: součást řádového státu německých rytířů
1454–1466: město v bojích třináctileté války
1466–1569: součást Polského království
1569–1793: součást Polsko-litevské unie
1793–1807: součást Pruska
1807–1814: svobodné město
1815–1871: součást Pruska
1871–1918: součást Německého císařství
1918–1920: součást Výmarské republiky
1920–1939: svobodné město
1939–1945: součást nacistické třetí říše
1945–dosud: součást Polské republiky (1952-1989 Polské lidové republiky)

Obyvatelstvo

Do roku 1308 byl Gdaňsk obydlen hlavně slovanským obyvatelstvem (Kašuby). Během období nadvlády Řádu německých rytířů a zvláště po masakru obyvatel města v 1308 roce v Gdaňsku začalo převažovat německé obyvatelstvo. Ještě v 19. století převažovala polština, avšak na počátku 20. století tvořili 90 % obyvatelstva Němci, zbytek převážně Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické, postupně rostl podíl katolictví. Teprve po druhé světové válce sem přišlo nové polské obyvatelstvo.

Vývoj počtu obyvatel:

1650 – 70 000
1725 – 53 000
1753 – 45 000
1793 – 36 000
1800 – 48 000
1825 – 61 900
1840 – 65 000
1852 – 67 000
1874 – 90 500
1880 – 108 500
1900 – 140 600

1910 – 170 300
1925 – 210 300
1939 – 250 000
1946 – 118 000
1960 – 286 900
1970 – 365 600
1975 – 421 000
1980 – 456 700
1994 – 464 000
2002 – 460 000
2007 – 456 913
2008 – 455 717

Slavní rodáci

Mezi nejznámější osobnosti pocházející z Gdaňska, či kteří s ním spojili svůj život, patří např.:

Johannes Hevelius (1611–1687), astronom^[7]
Daniel Gabriel Fahrenheit (1686–1736), německý fyzik, vynálezce rtuťového teploměru s dochovanou stupnicí^[8]
Nikita Ivanovič Panin (1718–1783), ruský šlechtic, politik, mentor carevny Kateřiny Veliké^[9]
Adam Kazimierz Czartoryski (1734–1823), polský šlechtic, politik a mecenáš umění^[10]
Johanna Schopenhauerová (1766–1838), německá spisovatelka, matka Arthura Schopenhauera^[11]
Arthur Schopenhauer (1788–1860), německý filozof^[12]
Otto von Below (1857–1944), pruský generál^[13]
Hermann Balck (1893–1982), německý generál během druhé světové války^[14]
Gerda Steinhoffová (1922–1946), dozorkyně v koncentračním táboře Stutthof, po válce odsouzena k trestu smrti a popravena^[15]
Günter Grass (1927–2015), německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1999^[16]
Dieter Hoffmann (1941–2016), východoněmecký atlet, mistr Evropy ve vrhu koulí z roku 1969^[17]
Jolanta Kwaśniewska (* 1955), polská právnička, první dáma Polska v letech 1995 až 2005^[18]
Donald Tusk (* 1957), polský politik, premiér Polska a předseda Evropské rady v letech 2014 až 2019^[19]
Jarosław Wałęsa (* 1976), polský politik, syn Lecha Wałęsy^[20]
Magdalena Tul (* 1980), polská zpěvačka^[21]

Fotogalerie

Poloha Gdaňsku, pobřeží
Mapa Gdaňsku
Mapa Gdaňsku (Śródmieście)
Gdaňsk – Główne Miasto
Gdańsk – Główne Miasto (Zielona Brama, 'Zelená Brána')
Gdaňsk – Główne Miasto (Długi Targ)
Gdaňsk – Staroměstské nábřeží (Długie Pobrzeże)
Gotický kostel sv. Jana Křtilele a sv. Jana Apoštola v Gdaňsku
Długi Targ
Główne Miasto
Dwór Artusa
Żuraw
Zielona Brama
Stocznia Gdańska
PGE Arena
Centrum Solidarności
Gdańsk – Główne Miasto - Długie Pobrzeże
Wyspa Spichrzów
Maják
Kanał Raduni Most Chlebowy

Partnerská města

Astana, Kazachstán (1996)
Barcelona, Španělsko (1990)
Brémy, Německo (1976)
Bytów, Polsko (2007)
Cleveland, Spojené státy americké (1990)
Helsingør, Dánsko (1992)
Kaliningrad, Rusko (1993)
Kalmar, Švédsko (1991)
Kišiněv, Moldavsko
Marseille, Francie (1992)
Nice, Francie (1999)
Oděsa, Ukrajina (1996)
Palermo, Itálie (2005)
Petrohrad, Rusko (1993)
Rotterdam, Nizozemsko (1998)
Rouen, Francie (1992)
Sefton, Spojené království (1993)
Turku, Finsko (1987)
Vilnius, Litva (1998)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
↑ Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 175. [1]
↑ World Scout Jamboree Poland 2027. www.jamboree2027.org [online]. 2023-03-26 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988.
↑ VESELÝ, Petr. Nepoddajný Gdaňsk se vynořil z trosek a popela. Země světa. 6.5.2024, roč. 23, čís. 5, s. 8–15. Dostupné online.
↑ BARTÍK, Ivo. Vítejte v Pomořanech. Země světa. 1.5.2024, čís. 5, s. 2–7. Dostupné online.
↑ https://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Hevelius_Johannes///
↑ https://history-biography.com/daniel-fahrenheit///
↑ https://ru.wikisource.org/wiki/%D0%AD%D0%A1%D0%91%D0%95/%D0%9F%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%BD,_%D0%9D%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0_%D0%98%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87/
↑ https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Czartoryski,_Adam_Kasimir,_F%C3%BCrst_auf_Klewa%C5%84_und_%C5%BBukow//
↑ https://web.archive.org/web/20040417200308/http://www.ostsee-urlaub-polen.de/gdansk/geschichte-schopenhauer-johanna.htm
↑ Archivovaná kopie. www.age-of-the-sage.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-14.
↑ https://german1914.com/peebles-profiles-episode-85-otto-von-below///
↑ https://www.jewishvirtuallibrary.org/hermann-balck///
↑ https://ww2gravestone.com/bad-girls-nazi-germany-gerda-steinhoff////
↑ https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1999/grass/biographical///
↑ https://www.olympedia.org/athletes/69803///
↑ https://biografia24.pl/jolanta-kwasniewska////
↑ Archivovaná kopie. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-07.
↑ https://www.sejm.gov.pl/poslowie/posel6/405.htm/
↑ https://www.last.fm/music/Magdalena+Tul/+wiki/

Literatura

BANDŽUCH, Tomáš. Hitlerovo svobodné město. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2017. ISBN 978-80-206-1686-9.
CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988.
VEČEŘE, Vít. Dějiny města Gdaňsk do roku 1920. Praha, 2015. seminární práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Zdeněk Hojda.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gdaňsk na Wikimedia Commons
Galerie Gdaňsk na Wikimedia Commons
Gdańsk - Danzig na portalu polska-org.pl (polsky)
Slovníkové heslo Gdaňsk ve Wikislovníku
Gdaňsk – oficiální stránky Archivováno 22. 2. 2011 na Wayback Machine.
Portál Trojměstí
Wirtualny Gdańsk Archivováno 20. 12. 2014 na Wayback Machine.
Stránky především o Svobodném městě Gdaňsk
Mořské museum Archivováno 10. 4. 2009 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[d21fd9a98a95c938c167956a7c4d2bebda30eeef-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-06].

[stat-2] Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 175. [1]

[3] World Scout Jamboree Poland 2027. www.jamboree2027.org [online]. 2023-03-26 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky)

[4] CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988.

[5] VESELÝ, Petr. Nepoddajný Gdaňsk se vynořil z trosek a popela. Země světa. 6.5.2024, roč. 23, čís. 5, s. 8–15. Dostupné online.

[6] BARTÍK, Ivo. Vítejte v Pomořanech. Země světa. 1.5.2024, čís. 5, s. 2–7. Dostupné online.

[7] ttps://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Hevelius_Johannes///

[8] ttps://history-biography.com/daniel-fahrenheit///

[9] ttps://ru.wikisource.org/wiki/%D0%AD%D0%A1%D0%91%D0%95/%D0%9F%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%BD,_%D0%9D%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0_%D0%98%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87/

[10] ttps://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Czartoryski,_Adam_Kasimir,_F%C3%BCrst_auf_Klewa%C5%84_und_%C5%BBukow//

[11] ttps://web.archive.org/web/20040417200308/http://www.ostsee-urlaub-polen.de/gdansk/geschichte-schopenhauer-johanna.htm

[12] Archivovaná kopie. www.age-of-the-sage.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-14.

[13] ttps://german1914.com/peebles-profiles-episode-85-otto-von-below///

[14] ttps://www.jewishvirtuallibrary.org/hermann-balck///

[15] ttps://ww2gravestone.com/bad-girls-nazi-germany-gerda-steinhoff////

[16] ttps://www.nobelprize.org/prizes/literature/1999/grass/biographical///

[17] ttps://www.olympedia.org/athletes/69803///

[18] ttps://biografia24.pl/jolanta-kwasniewska////

[19] Archivovaná kopie. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-07.

[20] ttps://www.sejm.gov.pl/poslowie/posel6/405.htm/

[21] ttps://www.last.fm/music/Magdalena+Tul/+wiki/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

Okresy v Pomořském vojvodství

Městské okresy	Gdaňsk • Gdyně • Słupsk • Sopoty

Zemské okresy	Bytów • Chojnice • Człuchów • Gdaňsk • Kartuzy • Kościerzyna • Kwidzyn • Lębork • Malbork • Nowy Dwór Gdański • Puck • Słupsk • Starogard • Sztum • Tczew • Wejherowo

Města v Polsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Varšava

500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň

250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice

150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom

100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Slezská Ruda • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)