Nikita Ivanovič Panin

Nikita Ivanovič Panin
Nikita Ivanovič Panin
Narození	18.jul. / 29. září 1718greg. ; Gdaňsk
Úmrtí	31. březnajul. / 11. dubna 1783greg. (ve věku 64 let) ; Petrohrad
Místo pohřbení	Blagoveščenský chrám v lávře Alexandra Něvského
Rodiče	Ivan Vasiljevič Panin
Příbuzní	Pjotr Ivanovič Panin (sourozenec)
Profese	diplomat, politik a voják
Ocenění	rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského; Řád sv. Vladimíra 1. třídy; Řád sv. Ondřeje
Commons	Nikita Ivanovich Panin
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikita Ivanovič Panin (rusky Ники́та Ива́нович Па́нин; 18. září^jul./ 29. září 1718^greg., Gdaňsk – 31. března^jul./ 11. dubna 1783^greg., Petrohrad) byl ruský hrabě a vlivný státník. Byl politickým mentorem Kateřiny Veliké prvních 18 let její vlády (1762–1780). V této roli prosazoval takzvanou Severní alianci mezi Ruskem a Pruskem a užší vztahy s Fridrichem Velkým a zřízení poradní rady carevny. Kateřina jmenovala do Senátu mnoho členů Paninovy mocné rodiny.^[1]^[2] Paninův odpor vůči dělení Polska vedl k tomu, že byl nahrazen poddajnějším knížetem Bezborodkem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikita Ivanovich Panin na anglické Wikipedii.

↑ John P. LeDonne, „Appointments to the Russian Senate, 1762–1769“ Cahiers du Monde Russe et Sovietique (1975) 16#1 pp. 27–56.
↑ K. D. Bugrov, „Nikita Panin and Catherine II: Conceptual aspect of political relations.“ RUDN Journal of Russian History 4 (2010): 38–52.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ransel, David L. The Politics of Catherinian Russia: The Panin Party (Yale University Press, 1975).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikita Ivanovič Panin na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] John P. LeDonne, „Appointments to the Russian Senate, 1762–1769“ Cahiers du Monde Russe et Sovietique (1975) 16#1 pp. 27–56.

[2] K. D. Bugrov, „Nikita Panin and Catherine II: Conceptual aspect of political relations.“ RUDN Journal of Russian History 4 (2010): 38–52.

[1]

[2]

Ministři zahraničí Ruska a Sovětského svazu

Ruské carství	Ivan Viskovatij • Vasilij Ščelkalov • Ivan Gramotin • Pjotr Treťjakov • Almaz Ivanov • Afanasij Ordin-Naščokin • Artamon Matvějev • Vasilij Golicyn • Jemeljan Ukrajincev • Lev Naryškin • Fjodor Golovin • Pjotr Šafirov

Ruské impérium	Gavrila Golovkin • Heinrich Johann Ostermann • Alexej Čerkasskij • Alexej Bestužev-Rjumin • Michail Voroncov • Nikita I. Panin • Ivan Ostermann • Alexandr Bezborodko • Fjodor Rostopčin • Nikita P. Panin • Viktor Kočubej • Alexandr Voroncov • Adam Jerzy Czartoryski • Andreas Eberhard von Budberg • Nikolaj Rumjancev • Joannis Kapodistrias • Karl Robert Nesselrode • Alexandr Gorčakov • Nicholas de Giers • Alexej Lobanov-Rostovskij • Nikolaj Šiškin • Michail Muravjov • Vladimir Lamsdorf • Alexandr Izvolskij • Sergej Sazonov • Boris Stürmer • Nikolaj Pokrovskij

Ruská prozatímní vláda	Pavel Miljukov • Michail Těreščenko

RSFSR a SSSR	Lev Davidovič Trockij • Georgij Vasiljevič Čičerin • Maxim Maximovič Litvinov • Vjačeslav Molotov • Andrej Vyšinskij • Dmitrij Šepilov • Andrej Andrejevič Gromyko • Eduard Ševardnadze • Alexandr Bessmertnych • Boris Pankin

Ruská federace	Andrej Kozyrev • Jevgenij Primakov • Igor Sergejevič Ivanov • Sergej Lavrov