Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm
Radnice na náměstí Míru
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Frenštát pod Radhoštěm
Obec s rozšířenou působností	Frenštát pod Radhoštěm (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°32′54″ s. š., 18°12′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	10 676 (2024)
Rozloha	11,44 km²
Katastrální území	Frenštát pod Radhoštěm
Nadmořská výška	401 m n. m.
PSČ	744 01
Počet domů	1 803 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm náměstí Míru 1 744 01  Frenštát pod Radhoštěm podatelna@mufrenstat.cz
Starosta	Ing. Miroslav Halatin (ODS)
Oficiální web: www.mufrenstat.cz
Frenštát pod Radhoštěm
Další údaje
Kód obce	599344
Kód části obce	413542
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frenštát pod Radhoštěm (německy Frankstadt) je město v Moravskoslezském kraji, okrese Nový Jičín. Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Je vstupní bránou do CHKO Beskydy a střediskem horské turistiky a zimních sportů i díky nedalekým Pustevnám. Leží na železniční trati 323 a silnici I/58. Jeho historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.

Název

Původně zněl název města Frankenstadt ("Frankovo město", pojmenováno bylo podle lokátora Franka z Choryně). V němčině se ustálil zkrácený tvar Frankstadt užívaný až do 20. století, z něj vzniklo i české jméno: v roce 1632 rozlišením dvou sousedících -a- poprvé doloženo v podobě Frenšták, teprve od 2. poloviny 19. století Frenštát. Přívlastek pod Radhoštěm byl připojen v roce 1924.

Historie

Celkový pohled na Frenštát pod Radhoštěm

Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let pravděpodobného vzniku města v letech 1294–1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím a pravděpodobným zakladatelem města panem Jindřichem z Hückeswagenu, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím olomouckému biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až 14. března 1382. V roce 1445 předstoupili před zástavního držitele Hukvald Jana Čapka ze Sán fojt, purkmistr a konšelé s prosbou, aby udělil městu práva odúmrti, rybolovu, osvobození ode všech robot a další výsady. V listině dané na Hukvaldech 25. července 1445 Jan Čapek ze Sán potvrdil tyto výsady, včetně znovupotvrzení připojení vsí Grenhovy, Lichnovy a Butnařov zaniklých před husitskou revolucí. Tyto osady byly „přidány na pomoc se vším svým užitkem“. V roce 1584 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský potvrdil městu právo odúmrtě, čtyř výročních trhů a jednoho týdenního trhu, šenku vína, zřízení radnice a další rozsáhlé výsady. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr (1556), řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen dánským generálem Mansfeldem, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Dle kronik, 19. listopadu 1661 vypukl ve Frenštátě velký požár. Následky byly zdrcující. Dobový zápis uvádí, že požár zachvátil celé náměstí, 37 šenkovních domů, 1 panský grunt a 19 chalup. Za své vzala fara, škola, pivovar i radnice. Roku 1680 během uherského povstání Frenštát vypálili Tököliho kuruci. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací.

Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky, především do Texasu. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.

Pohled na náměstí v roce 1909

Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. V roce 1850 s rozvojem samosprávy vzniká i Okresní soud ve Frenštátě pod Radhoštěm, jako instituce podřízená Krajskému soudu v Novém Jičíně, v době rozpadu feudálního zřízení. Do působnosti Okresního soudu Frenštát připadly obce z hukvaldského panství: Bordovice, Čeladná s osadou Podolánky, Frenštát pod Radhoštěm, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov, Tichá a Trojanovice. Tento soud byl zrušen k 1. 7. 1960, kdy došlo k novému správnímu členění. Železniční doprava (roku 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Výstavba významně pozměnila podobu města, a to zejména chlapecká škola v roce 1876, radnice v roce 1890, sokolovna v roce 1906, spořitelna v roce 1931 a kino v roce 1932. Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamnější z nich byly:

• střelecký spolek – od roku 1835
• ochotnické divadlo – od roku 1836
• Občanská beseda – od roku 1861
• Tělovýchovná jednota Sokol – od roku 1890
• Národopisný odbor – od roku 1893
• Křesťansko – sociální spolek – od roku 1897
• Odbor Národní Jednoty – od roku 1902
• Okrašlovací spolek – od roku 1903
• Matice Radhošťská od roku 1905
• Tělovýchovná jednota Orel – od roku 1909
• DTJ – od roku 1910
• obec umělecké tvorby Koliba – od roku 1914
• Pohorská jednota Radhošť – od roku 1884 nejvýznamnější z frenštátských spolků – položila základy organizované české turistice

Radnice v noci

Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.

Ve čtyřicátých letech obohatil město a jeho okolí několika stavbami slavný architekt Bohuslav Fuchs. Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S. S. Rožkova. Toto se traduje. Ale poručík Rožkov padl v Bordovicích, vesnici vzdálené asi 3,5 km od Frenštátu. V době kdy Bordovice byly připojeny k Frenštátu, stal se tento padlý voják (i když nepadl na katastru města, ale téměř v centru sousední vesnice) jakýmsi symbolem obětí Rudé armády za osvobození města. Pohřben je na hřbitově ve Frýdku-Místku, kde je pohřebiště vojáků Rudé armády padlých na severovýchodní Moravě.

Po válce dochází k rozvoji města, probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města. 17. února 2013 v jednom z panelových domů explodoval plyn, dům byl zdemolován a zahynulo jeho šest obyvatel. Šlo o úmyslně spáchanou tragédii.

Názvy města v historii

České historické názvy

Rok	Název
1422–1798	Franštat
1506–1847	Framštat
1632	Frenšták
1711	Frankštát
1847–1922	Frenštát

Německé historické názvy

Rok	Název
1650–1918	Frankstadt
1676	Franckstadt
1939–1945	Frankstadt unter dem Radhost

Latinské historické názvy

Rok	Název
1299	Pharcastat (Farkasstat)
1382	Frankenstat
1672–1771	Frankstadium

Obyvatelstvo

• 
  Věková struktura obyvatel obce Frenštát pod Radhoštěm roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Frenštát pod Radhoštěm roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Frenštát pod Radhoštěm roku 2011

Demografický vývoj

Vývoj počtu obyvatel Frenštátu

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1975	1980	1985	1990	1991	1995	1996*	2000	2001	2005	2010	2011
6 563	6 107	5 767	5 757	6 178	5 432	5 691	6 348	7 754	8 582	9 430	9 853	10 525	11 528	11 124	11 584	11 613	11 554	11 361	11 209	11 124	10 993
SL	SL	SL	SL	SL	SL	SL	SL	SL	SL	–	SL	–	–	SL	–	–	–	SL	–	–	SL

SL = sčítání lidu

* k 1. 1. 1996 – nejvyšší počet obyvatel v historii města

Členění města

V současnosti tvoří Frenštát pouze jeden územní obvod, který se skládá z 11 dílů základních sídelních jednotek (místních částí):

• Frenštát pod Radhoštěm-střed
• U soutoku
• Závodí
• Planiska
• Kopaná
• Na drahách
• Horní
• U parku
• Horečky
• Beskydské sídliště
• Bartošky-Papratná

Symboly města

Znak města

Znak města má tuto podobu: v červeném štítě sedí na zlatém stolci, postaveném na třech stříbrných stupních v patě štítu, sv. Martin z Tours ve stříbrném šatě a s mitrou na hlavě. V pravé ruce drží zlatou berlu, levicí žehná. Na opěradlech stolce stojí dvě odvrácené stříbrné husy se zlatou zbrojí, hledící k biskupovi.

Legenda praví, že svatý Martin (asi 316–397 n. l.) byl původně římský voják, později misionář a biskup ve francouzském Tours. Podle legendy světec nechtěl přijmout biskupskou hodnost a schoval se mezi husy. V křesťanské ikonografii je sv. Martin nejčastěji zobrazován jako voják, který se s žebrákem dělí o plášť.

Prapor

Prapor města má tuto podobu: na červeném listu bílá postava sv. Martina z Tours se žlutou berlou v pravici, sedící na žlutém stolci a žehnající levicí. Na opěradlech odvrácené bílé husy se žlutou zbrojí, hledící k biskupovi. Tři stupně pod stolcem jsou bílé. poměr šířky k délce je 2:3.

Pečeť

Pečeť města

Pečetním symbolem a posléze i měšťanským znakem se stal sv. Martin Tourský, jemuž je zasvěcen zdejší římskokatolický farní kostel. Kdy se tak stalo, nelze s určitostí říci, protože otisky obecních pečetidel jsou doloženy až ze 17. století. Lze však předpokládat, že svůj vlastní pečetní typář užíval Frenštát přinejmenším od udělení významných obecních výsad olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v roce 1584, neboť obdobná privilegia bývala často pro představitele obce stimulem pro pořízení nového pečetidla.

První známý otisk frenštátské obecní pečeti se nachází na listině z 12. ledna 1619, již purkmistr Jan Sobota učinil nadání pro obecní špitál. V pečetním poli o průměru 33 mm je zobrazena sedící postava sv. Martina, vkomponovaná do architektury v podobě přístřešku tvořeného masivními sloupy s baňatými dříky a mohutnými podstavci, nahoře překlenutými obloukem s naznačeným členěním.

Nejstarší známá pečetidla vzala za své pravděpodobně při vypálení a vydrancování Frenštátu uherskými oddíly v červnu 1680. Městečko si téhož roku pořídilo typáře nové – velký a malý. Podoba znaku prošla v minulosti mnoha úpravami.

Barvy města

Barvami města jsou červená a bílá.

Kultura a sport

Kultura

Město Frenštát je oblíbeným kulturním i sportovním centrem. Mezi nejznámější akce patří každoroční Martinský trh a s ním spojené oslavy kolem 11. listopadu, Gulášové slavnosti (soutěže ve vaření guláše a soutěže o nejlepší guláš spojené s bohatým kulturním programem) a mnoho dalších akcí.

Sport

Frenštát nabízí také mnoho sportovních vyžití. Díky blízkosti sportovního areálu Pustevny je Frenštát oblíbeným zimním střediskem. Samotném město je známo jezdeckým skokovým pohárem Velká cena Frenštát p.R.. Zásluhou olympijského vítěze a mistra světa Jiřího Rašky vznikl projekt střediska skokanských můstků s umělou hmotou na svazích Horeček. V letech 1969 až 1973 byl vybudován areál můstků v dnešní podobě včetně parkoviště a večerního osvětlení. Každoročně je zde pořádáno několik závodů za účasti světové špičky. Frenštátští lyžaři využívají skokanský areál především k výchově mladých skokanů. V 90. letech bylo při TJ Frenštát vytvořeno Tréninkové centrum. V současnosti jsou v skokanském areálu na Horečkách v provozu čtyři skokanské můstky K95,K45,K20,K9, které všechny prošly rekonstrukcí, včetně modernizace profilů a položení nové finské hmoty.

Nelze také opomenout Aquapark Frenštát pod Radhoštěm z roku 2001. Chloubou areálu je velký plavecký a víceúčelový bazén s mnoha vodními atrakcemi. Největší oblibě se těší 5,8 metrů vysoký a 60 metrů dlouhý tobogán. V jeho těsném sousedství naleznete i 13,1 metru vysokou skluzavku. Plocha 1049 čtverečních metrů však nabízí mnohem více. 8 masážních trysek a podvodní masážní lavice umožní příjemnou relaxaci. Sportovcům poslouží plavecká část bazénu s hloubkou 1,9 metru. Větší děti a mládež se vyřádí na šplhací síti s ostrůvkem, povozí se v proudovém kanále nebo se jen tak proběhnou v proudech vody, které chrlí velký vodní hřib, dekorativní vodopád či chrlič vody. Téměř uzavřený kruhový prostor vprostřed bazénu využívají jako zvláštní vodní houpačku. Menším ratolestem poslouží dětský bazének – brouzdaliště o ploše 64 metrů čtverečních s hloubkou 0,15–0,30 m s malým vodním hříbkem. Celkový objem vody v obou bazénech dosahuje úctyhodného čísla 1437 metrů krychlových.

Od roku 2010 se ve městě pořádá pod názvem Beskydská sedmička extrémní závod v horském ultramaratonu. Za zmínku může taky stát místní fotbalový klub SK Beskyd Frenštát pod Radhoštěm, který zde byl založen v roce 1924.

Doprava

Vlaková a autobusová doprava je začleněna do systému ODIS.

Autobusová doprava

Ve Frenštátě sice neexistuje městská hromadná doprava, avšak autobusová doprava je zajištěna autobusovou dopravou v rámci kraje. Mezi nejvýznamnější přestupní body patří soubor autobusových stanovišť „U škol“ nacházející se v bezprostřední blízkosti centra města a dále ve spojitosti s železniční dopravou také stanoviště u vlakového nádraží Frenštát, někdy také označované jako autobusové nádraží.

Vlaky

Nádraží Frenštát pod Radhoštěm

Od roku 1888 prochází Frenštátem železniční trať 323 spojující Frenštát s Ostravou a Valašským Meziříčím. V rámci systému příměstské a regionální dopravy Esko v Moravskoslezském kraji byla do jízdního řádu 7. března 2010 přidána vlaková linka S6 z Ostravy hl. n. do Frenštátu pod Radhoštěm zajišťující pravidelné spojení s Ostravou každou hodinu. Ve Frenštátě se v současnosti nachází dvě vlakové stanice, a to vlakové nádraží Frenštát pod Radhoštěm a železniční zastávka Frenštát pod Radhoštěm město, která byla otevřena 14. prosince 2014.

Silniční

Město Frenštát pod Radhoštěm leží na silnici I. třídy č. 58 (Ostrava – Příbor – Frenštát pod Radhoštěm – Rožnov p.R.) a silnici II. třídy č. 483 (Frýdlant – Frenštát pod Radhoštěm – Nový Jičín). Ve vzdálenosti do 20 km od Frenštátu pod Radhoštěm jsou dostupné i silnice I/48 nebo také E462 Olomouc – Český Těšín – Polsko, a také I/35 nebo také E488 Valašské Meziříčí – Makov – Slovensko. Nejbližší dálnicí je Dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko.

Lanové dráhy

Lanová dráha Pustevny

Zajímavou dopravu nabízejí lanové dráhy v okolí města:

• Lanová dráha Pustevny:

Pohodlnou jízdu na Pustevny (1018 m n. m.) se zajímavým pohledem na krajinu z ptačí perspektivy nabízí sedačková lanovka o délce 1637 m, jejíž nástupní stanice se nachází poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích v nadmořské výšce 620 m. Lanovka překonává 400 m převýšení.

• Lanová dráha Horečky:

Dráha o délce 278 m se nachází se v blízkosti areálu skokanských můstku na Horečkách. Zprovozněna byla roku 1983. Dráha nemá stálý provoz. Lanovka překonává převýšení 73 m. Výchozí stanice: Frenštát p. R. – v areálu skokanských můstků. Cílová stanice: Horečky – u nájezdové věže.

Ohrožení těžbou uhlí a důl Frenštát

Od r. 1994 jsou zdejší důlní díla v konzervačním režimu. Samosprávy dotčených obcí požadují, aby Český báňský úřad zrušil rozhodnutí o konzervačním režimu, protože pro jeho naplňování jsou nutné stavby, které nemají platné povolení k provozování. Obce dále usilují o to, aby báňský úřad nařídil společnosti OKD, aby na základě projektu „Likvidace hlavních důlních děl“ z roku 2002 zasypala obě jámy dolu Frenštát.

Značné kontroverze způsobují plány znovuotevření dolu a zahájení těžby uhlí, neboť ministr průmyslu Vladimír Tošovský v roce 2009 zařadil těžbu ložiska Frenštát do návrhu státní energetické koncepce. Proti tomu záměru se postavila zastupitelstva 36 obcí a měst z Frýdecko-Místecka, Novojičínska a Vsetínska. Podle Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu, které proti záměru těžby bojuje od roku 1997, je koncepce ministra Tošovského návratem k vizi komunistického režimu z 80. let 20, století.

V květnu 2012 skupina aktivistů Greenpeace obsadilo dvě těžní věže dolu Frenštát na protest proti plánům firmy OKD na zahájení těžby uhlí v Beskydech. Na věžích rozvinuli obří transparenty „NECHCEME BÝT UHELNÝ SKANZEN“ a „ZACHRAŇME ARKTIDU! NENIČME BESKYDY!“.

Osobnosti města

• Břetislav Bartoš (7. května 1893 Frenštát pod Radhoštěm – 28. června 1926 Dolní Mokropsy u Prahy) byl český malíř a grafik
• Lubomír Bartoš (21. února 1932, Frenštát pod Radhoštěm – 27. listopadu 2017) byl český vysokoškolský profesor a hispanista
• Iveta Bartošová (8. dubna 1966 Čeladná – 29. dubna 2014 Praha-Uhříněves) byla česká zpěvačka a absolventka místního gymnázia
• Ing. Karel Buzek (2. května 1904 – Frenštát pod Radhoštěm 10. listopadu 1998) byl zakladatelem Československého sdružení v Kanadě
• František Horečka (25. březen 1894 Frenštát pod Radhoštěm – 25. únor 1976 Nový Jičín) byl kulturní pracovník a spisovatel
• Josef Kalus (6. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm – 11. prosince 1934 Frenštát pod Radhoštěm) byl básník
• Bohuslav Knebl (10. října 1905 Frenštát pod Radhoštěm – 3. května 2000 Frenštát pod Radhoštěm) byl výtvarný teoretik
• Jan Knebl (31. prosince 1866 Trojanovice – 22. listopadu 1962 Frenštát pod Radhoštěm) byl sochař a malíř
• Edvard Parma (20. července 1853 Frenštát pod Radhoštěm – 25. listopadu 1921 Frenštát pod Radhoštěm) byl advokát a politik, starosta města a zemský poslanec
• Albín Polášek (14. února 1879 Frenštát pod Radhoštěm – 19. května 1965 Winner Park, USA) byl český sochař
• Jiří Raška (4. února 1941 Frenštát pod Radhoštěm – 20. ledna 2012 Nový Jičín) byl olympijský vítěz ve skocích na lyžích
• Antonín Strnadel (10. května 1910 Trojanovice – 31. října 1975 Praha) byl malíř a grafik
• Bohumír Strnadel-Četyna (29. října 1906 Trojanovice – 11. ledna 1974 Čeladná) byl spisovatel
• Josef Strnadel (23. února 1912 Trojanovice – 4. března 1986 Praha) byl prozaik a literární vědec
• Tomáš Harabiš (* 1972 Čeladná) je správcem a zakladatelem Valašského království
• Dr. Libor Knězek (* 1929 Frenštát pod Radhoštěm) je literárním historikem, kritikem a autorem řady literatury faktu
• Jakub Janda (* 1978 Čeladná) je skokan na lyžích, vítěz Turné čtyř můstků
• Ladislav Adamec (10. září 1926 Frenštát pod Radhoštěm – 14. dubna 2007 Praha) byl český a československý politik, dlouholetý funkcionář Komunistické strany Československa
• Bohuslav Fiala (29. ledna 1890 Frenštát pod Radhoštěm – 16. září 1964 Praha) byl československý brigádní generál
• Karel Loprais (4. března 1949 Ostrava – 30. prosince 2021) byl český automobilový závodník a šestinásobný vítěz automobilových závodů Rallye Dakar v kategorii kamionů.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frenštátě pod Radhoštěm.

• Radnice
• Kostel sv. Martina (1661, postaven na místě staršího kostela zničeného požárem)
• Kostel sv. Jana Křtitele (1834)
• Sloup P. Marie (1686)
• Socha sv. Floriána (1773)
• Plastika sv. Jana Nepomuckého (1719)
• Kašna se sochou Neptuna (1840)
• Náměstí a měšťanské domy (17.–19. století)
• Budova chlapecké školy (1876, druhá česká škola na Moravě)
• Hotel Vlčina (1946)
• Stará Vlčina (1905)

Partnerská města

• La Grange, Texas, USA
• Ustroń, Polsko
• Krásno nad Kysucou, Slovensko

Galerie

• 
  Panorama města od kaple sv. Marka
• 
  Severozápadní část Náměstí Míru s věží kostela sv. Martina
• 
  Městské muzeum v Horní ulici
• 
  Markova ulice
• 
  Kostel sv. Jana Křtitele
• 
  Neptunova kašna na Náměstí Míru
• 
  Kostel sv. Martina
• 
  Jihozápadní část Náměstí Míru s mariánským sloupem

Odkazy

Literatura

• Bartoš, Josef: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek 15, Okresy Frýdek-Místek, Český Těšín, Olomouc 2000
• kolektiv autorů: Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm : vlastivědný časopis Frenštátska
• Chobot, Karel: Privilegia měst, městeček a vsí z území okresu Nový Jičín z let 1293–1775, Nový Jičín 1999
• Strnadel, Bohumír: Nejstarší kronika města Frenštátu pod Radhoštěm, Ostrava 1950

Související články

• SK Beskyd Frenštát pod Radhoštěm

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frenštát pod Radhoštěm na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Frenštát v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Frenštát (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Frenštát pod Radhoštěm v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• ICM Frenštát pod Radhoštěm
• www.ian.cz,O svícení 24 Světelné znečištění ve Frenštátě p. R.
• Nové dodatky k Nářečí na Frenštátsku, I
• Nové dodatky k Nářečí na Frenštátsku, II

Autoritní data	Biblio: d8fd0f8e-48f1-4220-96e9-5524c2c35233, 27014018-c3d1-4866-88e8-1d963cba1453 NKC: ge129159 LCCN: n2003009427 NLI: 987007487153505171 VIAF: 168228122

Portály: Česko | Morava | Geografie