1848

1848
	Doprava;
	Kultura;
	1848 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1847 \| 1849 →

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1844 • 1845 • 1846 • 1847 • 1848 • 1849 • 1850 • 1851 • 1852 ► ►►

1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události[editovat | editovat zdroj]

3. ledna – Při potyčkách s vojskem maršála Radeckého zahynulo v Miláně 5 osob a 59 jich bylo raněno.
20. ledna – Dánský král Frederik VII. oznámil zavedení konstituční monarchie.
24. ledna – Nálezem zlata při stavbě pily Johna Suttera bylo objeveno zlato a začala kalifornská zlatá horečka.
únor – Členové klubu Repeal vylepili v Praze letáky vyzývající k odboji proti absolutistickému režimu.
2. února – Byla ukončena mexicko-americká válka.
21. února – V Paříži vypukla Únorová revoluce.
24. února – Karel Marx a Friedrich Engels zveřejnili Komunistický manifest.
24. února – Byla vyhlášena Druhá Francouzská republika
11. března – V Praze ve Svatováclavských lázních byl založen Národní výbor.
13. března – Ve Vídni při střetu vojska s demonstranty zahynulo 5 lidí a vypukla revoluce. Kancléř Metternich abdikoval a odešel do exilu.
15. března – V Pešti vypukla Maďarská revoluce.
18. března
- Ve Vídni přijal císař Ferdinand I. Dobrotivý petici s požadavky českého lidu. Většině požadavků vyhověl a výsledkem bylo mimo jiné i odebrání politické i jiné moci vrchnosti. Zavedením těchto občanských práv a svobod postupně vymizela ze slovníků lidí slova vrchnost, poddaní, panské, feudál, desátek, robota, apod. a byla nahrazena slovy novými, do těch dob neznámými: národní garda, volby, volební právo, poslanec, svoboda tisku, městský úřad, ale také berní úřad, finanční stráž a veřejný soud.
- V Berlíně při srážkách demonstrantů s vojskem padlo na barikádách asi 254 lidí.
18.–22. března – V Miláně vypuklo povstání, při kterém zahynulo 181 vojáků maršála Radeckého a přes 400 rebelů. Povstáním byla zahájena První italská válka za nezávislost.
19. března – Při pouličních nepokojích ve Stockholmu bylo zabito 18 demonstrantů.
22. března – V Benátkách byla vyhlášena mezinárodně neuznaná Republika svatého Marka. Zanikla 22. srpna 1849 po obléhání vojskem maršála Radeckého.
23. března – Založeno Otago na Novém Zélandu.
24. března – Začala Prusko-dánská válka.
11. dubna – František Palacký napsal list přípravnému výboru frankfurtského sněmu, v němž odmítl zapojení českých zemí do sjednoceného Německa.
25. dubna – Císař Ferdinand I. ve Vídni schválil Dubnovou ústavu.
30. dubna – V Praze byl založen spolek Slovanská lípa.
květen – Zemské volby na Moravě
6. května – V Bitvě u Santa Lucie mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím padlo 170 vojáků a zvítězilo rakouské vojsko maršála Radeckého.
18. května – Ve Frankfurtu nad Mohanem se poprvé sešel Frankfurtský parlament.
29. května – Wisconsin se stal 30. státem USA.
červen – Zemské volby v Čechách
2.–12. června – Slovanský sjezd v Praze
12.–17. června – Při Pražském červnovém povstání zahynulo několik desítek lidí. Bylo potlačeno vojskem pod vedením Alfreda Windischgrätze.
17. června – Při krveprolití v Běchovicích zahynulo několik osob a desítky jich bylo raněno.
4. červenec – Ve Washingtonu byl položen základní kámen Washingtonova monumentu.
5. července – 67 pražských měšťanů poděkovalo Alfredu Windischgrätzi za potlačení červnového povstání a požádalo jej o zachování výjimečného stavu a vojenské přítomnosti.
6. července – Sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht z Rynoltic obdržel živnostenské povolení k výrobě mýdla a založil pak svůj podnik, vyrábějící „mýdlo s jelenem“ – z podniku dnešní Setuza.
25. července – V Bitvě u Custozy mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím zvítězila rakouská vojska pod vedením maršála Radeckého.
27. července – Při explozi lokomotivy Jason na železniční trati mezi Napajedly a Hulínem zahynuli tři lidé a dva byli zraněni.
7. září – Císař Ferdinand I. Dobrotivý podepsal zákon o zrušení poddanství.
11. září – V Petrohradě se konala svatba velkoknížete Konstantina Nikolajeviče Romanova a princezny Alexandry Sasko-Altenburské
12. září – Nová ústava změnila švýcarskou konfederaci na federaci.
16. září – Ve Vídni se pod vedením Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Michala Miloslava Hodži sešlo asi 200 osob a bylo zahájeno Slovenské povstání.
22. října – V Arcibiskupském zámku v Kroměříži byl zahájen Kroměřížský sněm.
2. prosince – V Arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval rakouský císař Ferdinand I. ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.

Probíhající události[editovat | editovat zdroj]

1817–1864 – Kavkazská válka
1845–1849 – Velký irský hladomor
1846–1848 – Mexicko-americká válka
1848–1849 – Revoluce v roce 1848, Revoluce v Rakouském císařství, Maďarská revoluce, Slovenské povstání
1848–1849 – První italská válka za nezávislost
1848–1852 – Prusko-dánská válka

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

Astronomové William Cranch Bond a William Lassell objevili nezávisle na sobě Saturnův měsíc Hyperion.
První vědecká expedice navštívila ruiny mayského města Tikal.
Britský důstojník Edmund Flint našel na Gibraltaru lebku, která byla později označena za první nález pozůstatků neandertálce.
Američan W. Young si patentoval první zmrzlinářský stroj
Johann Strauss starší složil Radeckého pochod na počest maršála Radeckého.