Chačatur Abovjan
| Chačatur Abovjan | |
|---|---|
 Chačatur Abovjan (1831) | |
| Narození | 15. října 1809 Kanaker |
| Úmrtí | 14. dubna 1848 (ve věku 38 let) Jerevan |
| Povolání | spisovatel, romanopisec, učitel, básník, dramatik, prozaik, Seraphic Doctor a etnograf |
| Národnost | Arméni |
| Alma mater | Mother See of Holy Etchmiadzin (1818–1822) Nersisyan School (1824–1826) Imperátorská dorpatská univerzita (1830–1836) |
| Žánr | próza |
| Témata | etnografie a folkloristika |
| Významná díla | Wounds of Armenia |
| Děti | Vardan Abovian |
| Příbuzní | Victoria Abovyan (vnučka) |
| Vlivy | Johann Wolfgang von Goethe |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chačatur Abovjan (arménsky Խաչատուր Աբովյան; 15. října 1809, Jerevan – 14. dubna 1848) byl arménský spisovatel a národní buditel z počátku 19. století, který záhadně zmizel v roce 1848 a nakonec byl prohlášen za mrtvého.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl to pedagog, básník a obhájce modernizace. Je pokládán za otce moderní arménské literatury, nejvíce oceňován je jeho román Rány Arménie. Napsal ho v roce 1841 a publikoval posmrtně v roce 1858. Byl to první román napsaný v moderní arménštině.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Abovjan svým stylem předběhl dobu a prakticky nic z jeho díla nebylo vydáno v průběhu jeho života, teprve až po založení Arménské SSR byl znovuobjeven. Abovjan je považován za jednu z nejvýznamnějších postav nejen arménské literatury, ale i arménské historie.
Abovjanovy myšlenky sehrály velkou úlohu v dějinách arménské demokratické kultury a rozvinuty revolučním demokratem Nalbanďanem v mnohém předurčily další cesty jejího rozvoje.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Stručný filosofický slovník, s. 10.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „ABOVJAN Chačatur”, s. 9–10.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chačatur Abovjan na Wikimedia Commons - Portrét na stránkách Armenian House
