Bohuslav Hřímalý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bohuslav Hřímalý
Bohuslav Hřímalý (1848-1894).gif
Základní informace
Narození 18. dubna 1848
Plzeň, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. října 1894 (ve věku 46 let)
Helsinky
FinskoFinsko Finsko
Žánry klasická hudba a opera
Povolání dirigent, houslista, violista, hudební pedagog a hudební skladatel
Rodiče Vojtěch Hřímalý starší
Příbuzní sestry Marie Hřímalá
Anna Hřímalá
bratři Vojtěch Hřímalý mladší
Jan Hřímalý
Jaromír Hřímalý
synovec Otakar Hřímalý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Hřímalý, křtěný Bohuslav Ferdinand Václav, (18. dubna 1848 Plzeň[1]11. října 1894 Helsinky, Finské velkoknížectví) byl český houslista, hudební skladatel a dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Plzni do rodiny varhaníka a hudebního skladatele Vojtěcha Hřímalého. V letech 1858-1864 studoval na pražské konzervatoři hru na housle u Mořice Mildnera. V roce 1868 nastoupil jako sekundista do orchestru Prozatímního divadla v Praze. Roku 1872 po odchodu Antonína Dvořáka se přesunul na post violisty. V letech 1872-1874 působil jako dirigent Švandova divadla v Plzni a na pražském Smíchově. Od roku 1872 také vystupoval se svými bratry ve smyčcovém Kvartetu bratří Hřímalých. Kvarteno vystupovalo ve složení: Jan - první housle, Vojtěch - druhé housle, Jaromír - violoncello a Bohumil - viola). V roce 1873 vystupoval coby hráč na violu v klavírním kvintetu, které účinkovalo ve složení: Antonín Bennewitz - první housle, František Deutsche - druhé housle, František Hegenbart - violoncello, Bedřich Smetana - klavír a Bohuslav Hřímalý - viola). V roce 1875 odešel do Helsinek za svým bratrem Jaromírem. Bohuslav získal místo dirigenta finské opery, později švédského divadla a operní společnosti Emmy Achteové. Rovněž byl kapelníkem vojenské hudby a věnoval se i výuce hry na klavír. Roku 1886 složil komickou operu Carevniny střevíčky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Bartoš: Prozatímní divadlo a jeho opera. Sbor pro zřízení druhého národního divadla v Praze, Praha 1938
  • Miroslav Šulc: Česká operetní kronika 1863 - 1948. Praha, Divadelní ústav, 2002. 503 s. ISBN 80-7008-121-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]