Ferdinando Orlandi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinando Orlandi
Narození 7. října 1774
Parma
Úmrtí 5. ledna 1848 (ve věku 73 let)
Parma
Povolání hudební skladatel
Ocenění Řád zlaté ostruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinando Orlandi, psaný také jako Orland nebo Orlando (7. října 1774 Parma5. ledna 1848 tamtéž) byl italský hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Parmě 7. října 1774 (ojediněle se uvádí i rok 1777). Hudbu začal studovat u Gaspare Rugarliho, varhaníka vévodského paláce v Colornu. V roce 1793 vstoupil na Conservatorio della Pietà della Turchini v Neapoli, kde studoval kontrapunkt u Nicoly Saly a Giacomo Tritta. Vrátil se do Parmy a v roce 1799 byl jmenován sbormistrem. Jeho divadelní kariéra začal v roce 1801, kdy byla uvedena v parmském Teatro Ducale opera La pupilla scozzese na libreto Lorenzo da Ponte (stejné libreto zhudebnil v roce 1789 ve Vídni Antonio Salieri).

Roku 1796 bylo Parmské vévodství okupováno francouzskou armádou generála Napoleona Bonaparta a podle smlouvy z Aranjuez roku 1801 neapolský král Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský formálně souhlasil s připojením parmského vévodství k Cisalpinské republice. Orlando se proto přestěhoval do Milána, kde byla s velkým úspěchem uvedena v Teatro alla Scala jeho opera Il podestà di Chioggia (Starosta Chioggia). O úspěch se zasloužilo i to, že podle tehdejší publicity šlo o satiru na chování benátských úřadů v době existence tzv. Cisalpinské republiky.

V roce 1822 se přestěhoval do Mnichova, bavorského hlavního města, a následujícího roku ke dvoru Württemberků ve Stuttgartu, kde působil jako kapelník až do roku 1828. V tomto období zkomponoval kantátu věnovanou královně Pavlíně Württemberské.

V roce 1831 se vrátil do Parmy a působil jako učitel zpěvu na Ospizio delle Arti. V listopadu 1835 byl velkovévodkyní Marií Luisou jmenován kapelníkem dvorní kapely a učitelem zpěvu dvorního divadla v Parmě. V roce 1836 byl pověřen založením školy sborového zpěvu, tak však existovala pouze jeden rok. V roce 1837 obdržel od papeže Řehoře XVI. Řád zlaté ostruhy.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako operní skladatel zaujímal Orlandi významné místo v období mezi úmrtím Domenica Cimarosy a příchodem Gioachina Rossiniho. Kromě 25 oper zkomponoval však také velké mmnožství chrámové i komorní hudby, kantát a drobnějších vokálních skladeb.

Opery
  • La pupilla scozzese (libreto Lorenzo Da Ponte, Parma, Teatro Ducale, 1801)
  • Il podestà di Chioggia (komická opera, libreto Angelo Anelli, Milán, Teatro alla Scala, 1801)
  • Azemira e Cimene (libreto Gaetano Rossi, Florencie, Teatro della Pergola, 1801)
  • Il deputato di Rocca (Teatro San Luca, Benátky, 1801)
  • L'amore deluso (Florencie, Teatro della Pergola, 1802)
  • L'amor stravagante (libreto Florimondo Ermioneo, Milán, Teatro alla Scala, 1802)
  • I furbi alle nozze (komická opera, Teatro del Cocomero, Florencie, 1803)
  • L'avaro (komická opera, libretto di Giovanni Bertati, Florencie, Teatro del Cocomero, 1803)
  • Il fiore neboli Il matrimonio per svenimento (opera buffa, libreto Giuseppe Maria Foppa, Benátky, Teatro San Benedetto, 1803)
  • I furbi alle nozze (Florencie, Teatro del Cocomero, 1803)
  • Le nozze chimeriche (libreto Adrante Locrense, Milán, Teatro Carcano, 1804)
  • Nino (libreto Ippolito Zanelli, Brescia, Teatro Grande, 1804)
  • Le lettere or Il sarto declamatore (libreto Angelo Anelli, Milán, Teatro Carcano, 1804)
  • La sposa contrastata (libreto Francesco Saverio Zini, Řím, Teatro Valle, 1804)
  • La villanella fortunata (libreto Giovanni Bertati, Turín, 1805)
  • I raggiri amorosi (Milán, Teatro alla Scala, 1806)
  • Corrado (Turín, Teatro Regio, 1806)
  • Pandolfo e Baloardo (libreto Giuseppe Maria Foppa, Benátky, Teatro San Moisè, 1807)
  • L'amico dell'uomo (libreto Giuseppe Maria Foppa, Novara, Teatro Nuovo, 1808)
  • La donna (dama) soldato (komická opera, libreto Caterino Mazzolà, Milán, Teatro alla Scala, 1808)
  • L'uomo benefico (libreto Giuseppe Maria Foppa, Turín, Teatro Regio, 1808)
  • Il cicisbeo burlato (komická opera, libreto Angelo Anelli, Milán, Teatro alla Scala, 1812)
  • Il qui pro quo (opera buffa, libreto Gaetano Rossi, Milán, Teatro di Santa Radegonda, 1812)
  • Amore intraprendente (libreto Giuseppe Maria Foppa, 1812)
  • Zulema e Zelima (Benátky, 1813)
  • Rodrigo di Valenza (libreto Felice Romani, Turín, Teatro Regio, 1820)
  • Fedra (libreto Luigi Romanelli, Padova, Teatro Nuovo, 1820)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ambìveri Corrado: Operisti minori dell'Ottocento Italiano. Gremese Editore, 1998, Řím, ISBN 978-88-7742-263-7
  • Giovanni Carli Ballola, Roberta Montemorra Marvin: Orlandi, Ferdinando, in The new Grove Dictionary of Music and Musicians, 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]