Dvojí život Heleny Grahamové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvojí život Heleny Grahamové
Titulní strana původního vydání románu Dvojí život Heleny Grahamové (1848)
Titulní strana původního vydání románu Dvojí život Heleny Grahamové (1848)
Autor Anne Brontëová
Překladatel Miroslava Gregorová, Alena Maxová
Země Spojené království Velká Británie
Jazyk angličtina
Žánry román, epistolární román
Vydavatel Thomas Cautley Newby
Datum vydání 1848
Česky vydáno 1975, 1995, 2011
Počet stran 492
Předchozí a následující díl
Agnes Grey
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvojí život Heleny Grahamové (angl. The Tenant Of Wildfell Hall (Nájemnice z Wildfell Hall)) je druhý a poslední román britské autorky Anne Brontëové. Román vyšel pod mužským pseudonymem Acton Bell v roce 1848. Barvitým a kritickým líčením ženské otázky a sociálních rozporů román bývá hodnocen jak první dílo feminismu, o celou generaci předchází francouzské autorky tzv. ženského psaní.

Emily Mary Osborne: Beze jména a bez přátel (1857

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Příběh je složen z líčení dvou vypravěčů, nahlížen ze dvou úhlů: z dopisů Helenina ctitele Gilberta Markhama příteli a z deníku hlavní hrdinky Heleny. Helena je chudá, romanticky založená a múzicky nadaná šlechtična Helena, která asi pět let po sňatku s egoistickým, prostopášným opilcem, šlechticem Arthurem Huntingdonem, zažívá těžkou životní zkoušku, ponížení a pohrdání. Její manželství ztroskotá a Helena krizi řeší útěkem s malým synem na rodinné venkovské sídlo, kde se hodlá ukrýt, zvolí si rodné příjmení své matky Grahamová a živí se malováním obrazů. Útěkem od manžela se proviní nejen proti viktoriánským společenským konvencím, ale i proti tehdy platnému britskému právu.

Inspirace[editovat | editovat zdroj]

Autorka se inspirovala lidmi a příběhy ze svého okolí. Šlechtickou společnost poznala v době, kdy pracovala jako vychovatelka ve bohatých rodinách. Vzorem pro hrdinku jí byla manželka Lorda Byrona Annabella Milbanke. Rozpad osobnosti muže pod vlivem alkoholu a drog popsala podle vlastního bratra Branwella, malíře, hudebníka a básníka.

Překlady do češtiny[editovat | editovat zdroj]

Dramatizace[editovat | editovat zdroj]

  • 2007 Český rozhlas Dvojka, četl: Lukáš Hlavica překlad: Miroslava Gregorová; připravila: Eva Willigová; režie: Hana Kofránková; repríza 2020

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]