Palác Platýz
| Palác Platýz na Národní třídě | |
|---|---|
 Průčelí paláce Platýz na Národní třídě | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesance,Klasicismus,empír |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Jan Platejs z Platenštejna |
| Poloha | |
| Adresa | Národní 416/37 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1, Staré Město, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Národní, Martinská a Uhelný trh |
| Souřadnice | 50°4′59,16″ s. š., 14°25′14,16″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38483/1-206 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Platýz je rozsáhlý palác městského typu s nádvořím, na adrese Národní 416/37 s průchodem do Uhelného trhu, kde bylo původně hlavní průčelí paláce. Byl postupně vystavěn v několika architektonických obdobích, přes prvky renesanční architektury po empír. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Dějiny paláce
[editovat | editovat zdroj]Friedrich Burgundský
[editovat | editovat zdroj]Na místě dnešního paláce stávaly do roku 1347 tři domy, kde kníže Friedrich Burgundský, člen dvora Karla IV., vybudoval palác „podobný hradu s vysokou věží“, jak jej popisuje Václav Hájek z Libočan ve své kronice.
Jan Bradatý ze Stříbra
[editovat | editovat zdroj]
Roku 1405 přešel palác na pražského podnikatele Jana Bradatého ze Stříbra, za kterého se zde roku 1408 konala disputace o správnosti výkladu Wiklefových spisů.
Platejsové z Plattštejna
[editovat | editovat zdroj]Poté palác roku 1586 zakoupil císařský rada a sekretář Rudolfa II., Jan Platais (Platejs) z Plattenštejna, jehož jméno nese palác dodnes. Ten nechal upravit fasádu v renesančním stylu a přistavit lodžii v 1. patře dvora, jejíž malé části jsou patrné dodnes. Jeho syn Jan Arnošt, který se poději stal kanovníkem a pak dokonce olomouckým biskupem.
Šternberkové a Paarové
[editovat | editovat zdroj]Roku 1637 palác získal hrabě Jan ze Šternberka. Šternberkové iniciovali barokní úpravy, a z této doby také pochází průchod přes dvůr mezi Uhelným trhem a Národní třídou.
Nejrušnější dobu zažil palác od roku 1715, kdy palác získal věnem Jan Leopold Paar po sňatku s Marií Terezií ze Šternberka. Vznikla zde proslulá šermířská škola, poštovní úřad, konaly se plesy a koncerty. Busta Jana Leopolda Paara byla umístěna na schodiště předního křídla do Národní třídy.
Jakub Wimmer
[editovat | editovat zdroj]
Dalším majitelem paláce se v roce 1797 stal velkostatkář Jakub Wimmer. Ten na své náklady nechal založit sady na Letné pro veřejnost a Vinohradech a postavit Ledererovu (Wimmerovu) kašnu, která se dnes nachází na Uhelném trhu. V suterénu objektu Platýzu provedl barokní úpravu koníren.
František rytíř Daubek
[editovat | editovat zdroj]Roku 1813 koupil Platýz rytíř František Daubek, a palác nechal přestavět na činžovní dům. Ten patří mezi nejstarší (někdy uváděno jako úplně nejstarší)[2] a největší v Praze. Při přestavbě podle stavitele Jindřicha Hausknechta došlo k výstavbě hodnotného empírového průčelí, čímž se změnila orientace dosavadního hlavního severního portálu paláce z Uhelného trhu, směrem na jih do Národní třídy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-15]. Identifikátor záznamu 150471 : Činžovní dům Platýz (Platejz, U Holců). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Víte, kde stojí první činžovní dům v Praze?. Citybee.cz [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Platýz na Wikimedia Commons - Palác Platýz na portalpraha.cz
